epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 4. 2014
    ID: 93876upozornění pro uživatele

    Změny v postavení věřitelů po novele insolvenčního zákona – skutečně k lepšímu?

    Od 1. ledna 2014 byl zákonem 294/2013 Sb. novelizován insolvenční zákon. Tato rozsáhlá novela přináší mimo jiné řadu změn, jejichž pomocí by měl být lépe naplňován účel zákona, tedy co nejvyšší uspokojení nároků věřitelů. Zda tomu tak skutečně bude, ukáže nejspíše až praxe. Již nyní je však možno vyslovit určité pochybnosti.

     
     Dvořák Hager & Partners
     
    Novela během své přípravy prošla širokou veřejnou konzultací, jejímž účelem bylo prostřednictvím dotazníků zjistit dosavadní zkušenosti adresátů s novým insolvenčním řízením. Měla by tak odrážet potřeby praxe a přinést důležité změny k lepšímu. Z hlediska věřitelů k těmto změnám patří zejména upřesnění sankcí v případě přihlášení pohledávky následně zjištěné v nižší výši, úprava lhůt pro přihlášení pohledávky, úprava ustanovení o oddlužení a společné oddlužení manželů, upřesnění postupu při souběhu exekučního a insolvenčního řízení, možnost věřitelů rozhodovat o obsazení statutárního orgánu dlužníka v případě věřitelské reorganizace a zpřesnění ustanovení o pokynech věřitelů při správě majetku. Jak se k těmto okruhům zákonodárce postavil je rozebráno na následujících řádcích.

    Rozpor ve výši přihlášené a zjištěné pohledávky

    V případě přihlášení pohledávky následně zjištěné v nižší než přihlášené výši dosud bezvýjimečně platilo, že pokud zjištěná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, pak se k přihlášené pohledávce nepřihlíží. V souladu se zásadami dosavadní judikatury dochází u tohoto ustanovení k jeho zmírnění. Ustanovení se nepoužije v případě, kdy rozhodnutí insolvenčního soudu nebylo možno předvídat, tedy např. byla-li výše přihlášené pohledávky určena znaleckým posudkem nebo využil-li soud svého moderačního práva. Stejného účinku může věřitel dosáhnout tím, že vezme účinně zpět část přihlášené pohledávky dříve, než dojde k jejímu pravomocnému popření. Tak může věřitel sám korigovat rozsah svých přihlášených nároků, což zákonodárce upřednostňuje před automatickým uplatňováním sankcí. Zároveň však stále platí ustanovení, které výše popsaný postup, resp. jeho účinky, značně limituje. Nebyla-li totiž pohledávka přihlášena v dobré víře nebo učinil-li věřitel v insolvenčním řízení úkon, který zhoršil nebo mohl zhoršit postavení jiného věřitele, k vyloučení výše zmíněných sankcí nedojde. Jak budou tyto mantinely úzké či široké ukáže až soudní praxe, neboť zákon se problematikou dobré víry či potenciálně škodlivých úkonů věřitele vůči jinému věřiteli blíže nezabývá.

    Úprava lhůt a změny v úpravě oddlužení

    Novela upravuje lhůty pro přihlašování pohledávek nově jako fixní, neboť insolvenční soudy v praxi rozpětí lhůt nevyužívaly a nezřídka určovaly lhůtu na její spodní hranici 30 dnů. Nově lhůta pro přihlašování pohledávek činí v případě oddlužení 30 dnů (dosavadní spodní hranice), v ostatních případech pak 2 měsíce. To dává věřitelům více času povšimnout si pro ně zásadních informací v insolvenčním rejstříku. Problémem samozřejmě zůstává, že ne každý věřitel insolvenční rejstřík ohledně všech svých dlužníků monitoruje. Přinejmenším v případě významných dlužníků však toto doporučujeme nepodceňovat. Jako nevýhoda naopak může být vnímáno nutné prodloužení insolvenčního řízení.

    Novela dále v souladu s dosavadními judikaturními závěry blíže specifikuje okruh osob, které mohou insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jejich úpadek řešil oddlužením. Tento návrh může výslovně podat každá fyzická osoba, která nemá dluhy z podnikání (tedy i podnikatel) a právnická osoba, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání. Jak již bylo uvedeno výše, jelikož k těmto závěrům došel ve svých usneseních opakovaně Nejvyšší soud již v minulosti, nejedná se v zásadě o novinku, nýbrž o zakotvení dosavadní praxe s cílem posílení právní jistoty. Judikatura se rovněž široce zabývá oddlužením fyzických osob - manželů, avšak zde je již pro složitost této problematiky potřeba jejího legislativního zakotvení naléhavější. Nově se tedy zavádí institut společného oddlužení manželů, který spočívá v tom, že manželé podají společný návrh na povolení oddlužení s výslovným souhlasem, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za společné jmění manželů. Po dobu trvání insolvenčního řízení jsou manželé považováni za jednoho dlužníka, přičemž pro podání společného návrhu je rozhodující existence manželství ke dni zahájení tohoto řízení. Pokud je insolvenční návrh podán jen jedním z manželů, jsou v insolvenčním řízení řešeny pouze jeho dluhy. Pro věřitele je při společném oddlužení manželů výhodou, že je od počátku jasné, jaká majetková podstata bude postihována.

    Úpadek vs. exekuce

    Jelikož prioritou zákona není co největší uspokojení nároků pouze jednoho věřitele, nýbrž poměrné uspokojení co nejširšího okruhu věřitelů, vyvstala rovněž potřeba lépe vymezit vztah úpadkového a exekučního práva. Výkon rozhodnutí či exekuci postihující majetkovou podstatu, lze nařídit, nelze jej však provést. V opačném případě by mohlo dojít k narušení principu poměrného uspokojení věřitelů. Důležité je rozlišovat mezi nařízením a prováděním exekuce, proto zákon nově výslovně stanoví, že „Úkonem, jímž se provádí výkon rozhodnutí nebo exekuce, není úkon učiněný k zajištění dlužníkova majetku pro účely jeho postižení takovým výkonem rozhodnutí nebo exekucí.“. Toto důvodová zpráva demonstruje na následujícím jednoduchém praktickém příkladu výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu povinného: „Od okamžiku zahájení řízení do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka lze (coby součást úkonů spojených s nařízením výkonu rozhodnutí) nadále provádět srážky z dlužníkovy mzdy, tyto prostředky však nelze vyplatit oprávněnému (v tomto ohledu by již šlo o provedení výkonu rozhodnutí).“ [1] Tímto ustanovením je v souladu s dosavadní judikaturou potvrzena priorita insolvenčních řízení, tedy zájem na kolektivním řízení před individuálním.

    Další oprávnění pro věřitele

    V případě řešení úpadku reorganizací na základě návrhu podaného věřitelem dochází k posílení kontrolních oprávnění věřitelů, neboť v takovém případě je věřitelskému výboru nově dána možnost rozhodovat o obsazení statutárního orgánu a dozorčí rady dlužníka. V ostatních případech zůstává stejná úprava jako dosud, tedy právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu a dozorčí rady dlužníka je i po rozhodnutí o povolení reorganizace zachováno valné hromadě nebo členské schůzi dlužníka.

    Obecně pak došlo ke zpřesnění ustanovení o pokynech věřitelů při správě majetku v tom smyslu, že nyní již insolvenčnímu správci neudělují tyto pokyny všichni zajištění věřitelé společně, ale je-li zajištěných věřitelů více, uděluje pokyny ten zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí.

    Závěr

    Je zřejmé, že novela přináší celou řadu větších či menších změn, z nichž některé jsou pouze dílčím upřesněním současného stavu, jiné normativně zohledňují stávající soudní praxi. Nakolik budou tyto změny přínosné, záleží ve značné míře kromě rozhodování soudů také na samotných věřitelích, kterým novela dala řadu užitečných nástrojů, jež mohou využívat.

    Pružnost a transparentnost úpravy insolvenčního řízení, která je jedním z cílů novely, je však důležitá nejen pro osoby, které se již nalézají v postavení dlužníka či věřitele. V širším měřítku se dotýká každého z nás, jelikož ovlivňuje tržní prostředí a umožňuje tak investorům i domácnostem lépe hodnotit rizika spojená s postavením věřitele, do kterého se lze nejen v obchodních vztazích dostat velmi snadno.


    Mgr. Alena Šíchová

    Mgr. Alena Šíchová,
    advokátní koncipientka


    Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

    Oasis Florenc
    Pobřežní 12
    186 00 Praha 8

    Tel.: +420 255 706 500
    Fax: +420 255 706 550
    e-mail: praha@dhplegal.com


    -------------------------------------
    [1] viz důvodová zpráva k bodu 64 sněmovního tisku 929/0 Poslanecké sněmovny 2010-2013, s. 126. Dostupný na www, k dispozici >>> zde. 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Alena Šíchová ( Dvořák Hager & Partners )
    11. 4. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.