epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 6. 2014
    ID: 94513upozornění pro uživatele

    Členství ve věřitelském výboru po novele insolvenčního zákona

    Věřitelský výbor je jedním z nejdůležitějších institutů rozhodujících o směřování insolvenčního řízení a zároveň je hlavní platformou pro uplatňování vlivu věřitelů. Pro věřitele je často zásadní možnost získat vliv na další vývoj insolvenčního řízení, a to právě prostřednictvím členství ve věřitelském výboru. Do 31.12.2013 přitom bylo určitým osobám (tedy hlavně akcionářům a společníkům) bez dalšího zapovězeno být členy věřitelského výboru. S příchodem Nového roku se situace změnila a této změně je věnován článek níže.

     
     CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář
     
    Novela insolvenčního zákona[1], která se stala účinnou dne 1.1.2014, přinesla mimo jiné formulačně malou, významově však důležitou změnu v pravidlech pro obsazování věřitelského výboru. Důsledkem této nenápadné změny se budou moci (za splnění určitých podmínek) stát členem věřitelského výboru i osoby, pro které byla dříve tato možnost vyloučená, tedy zejména společníci a akcionáři dlužníka.

    Konkrétně se tato změna projevila v ustanovení § 59 odst. 2 insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 ve znění pozdějších předpisů, dále jen „insolvenční zákon“), které stanovuje základní hledisko pro vyloučení některé osoby z možnosti vykonávat funkci člena věřitelského výboru, když určuje, že „Členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“. Zamýšlený účel této věty je poměrně jasný, tedy vyloučit z členství ve věřitelském výboru veškeré osoby, které by vzhledem ke svému vztahu k dlužníkovi mohly vykonávat svoji funkci s ohledem na jiné zájmy než na zájmy všech věřitelů.

    Původní znění § 59 odst. 2 insolvenčního zákona dále stanovilo, že osobami považovanými za podjaté, jsou „zejména“ osoby blízké dlužníkovi, vedoucí zaměstnanci, společníci, akcionáři (s výjimkami těch, kteří nejsou členy orgánů dlužníka a vlastní pod 10% akcií) a osoby tvořící s dlužníkem koncern. Tyto osoby tak byly insolvenčním zákonem bez dalšího přezkoumávání vyloučeny z členství ve věřitelském výboru dlužníka, jelikož byly jasně označeny za podjaté.

    Novela insolvenčního zákona však změnila formulaci předmětné části tohoto ustanovení, když namísto jasného výčtu osob, které jsou vyloučeny (viz odstavec výše), určila, že ohledně těchto osob existuje „pouhá“ vyvratitelná domněnka jejich podjatosti (konkrétně bylo slovo „zejména“ nahrazeno formulací „takto lze usuzovat zejména, jde-li o“). Praktickým důsledkem této změny tak je, že nově se může členem věřitelského výboru dlužníka stát i dříve vyloučená osoba, tedy vedoucí zaměstnanec, společník, akcionář a osoba tvořící s dlužníkem koncern. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že tyto osoby budou muset vyvrátit domněnku o své podjatosti. Budou tedy muset prokázat, že není důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Z dikce zákona je přitom zjevné, že stačí pouhá existence důvodu k pochybnosti, která se ze zákona předpokládá u výše zmíněných osob.[2] Existence této pochybnosti není vázána pouze na konkrétní fázi insolvenčního řízení a důvody k pochybnosti se mohou objevit i následně. Pokud tedy vznikne důvod k pochybnosti o nepodjatosti po jmenování členem věřitelského výboru, tak může být tato skutečnost důvodem k odvolání tohoto člena z jeho funkce ve smyslu § 63 odst. 3 insolvenčního zákona.[3] Pravomoc odvolat člena věřitelského výboru v takovém případě přísluší insolvenčnímu soudu, který tak může učinit i bez návrhu.[4]

    Vzhledem k tomu, že tyto osoby (zejména akcionáři, společníci či koncernové společnosti) jsou nezřídka významnými věřiteli dlužníka, který se nachází v insolvenci, lze předpokládat, že se budou ve stále větší míře stávat členy věřitelského výboru. Tento obrat se přitom již lze vypozorovat například v rozhodnutí Krajského soudu v Brně (sp.zn. KSOS 36 INS 546/2014), který svým rozhodnutím umožnil stát se členem věřitelského výboru akcionáři s podílem ve výši cca 21% ve společnosti dlužníka a společnosti, která získala svoji pohledávku od většinového akcionáře. Máme za to, že jde o zajímavé rozhodnutí, které je způsobilé rozproudit diskuzi ohledně práv akcionářů a společníků v insolvenčním řízení. Ve svém důsledku totiž toto rozhodnutí teoreticky otevírá akcionářům a společníkům dlužníka možnost uplatňovat svůj vliv v rámci insolvenčního řízení.

    Významné také, je jak se insolvenční soud postavil k převedení pohledávky majoritního akcionáře dlužníka a k postavení nabyvatele této pohledávky když konstatoval že: „K otázce postavení věřitele NEVET, a.s. (tedy osoby, na kterou majoritní akcionář převedl svoji pohledávku za dlužníkem) pak insolvenční soud konstatuje, že nelze pro rozhodnutí o jeho odvolání použít holé spekulace týkající se úvah o tom, jaké byly důvody pro nabytí pohledávek tímto věřitelem, bez doložení tvrzení argumentujícím propojení tohoto věřitele s majoritním akcionářem dlužníka. Pokud tyto spekulace nejsou doloženy, nelze na nich založit rozhodnutí soudu.“ Dle našeho názoru se zde de facto otevírá cesta pro možnost akcionářů, společníků a jiných dříve vyloučených věřitelů pro větší uplatňování vlivu v insolvenčním řízení, zejména prostřednictvím věřitelského výboru.

    Závěrem

    Předpokládáme, že tato část novely insolvenčního zákona ve spojení se zmíněným rozhodnutím vyvolá diskuzi ohledně postavení akcionářů (případně společníků) dlužníka v rámci insolvenčního řízení. Zásadní dopad spatřujeme v částečném posunutí jednoho z hlavních základů insolvenčního řízení, kdy v souvislosti s insolvenčním řízením dochází k částečnému přenesení rozhodovacích pravomocí ohledně osudu dlužníka z akcionářů a společníků na jeho věřitele, kteří se tak stávají jednou ze zásadních rozhodovacích entit určujících další osud dlužníka v insolvenčním řízení. Nové znění ustanovení § 59 odst. 2 insolvenčního zákona však otevírá akcionářům a společníkům[5] možnost prostřednictvím členství ve věřitelském výboru zásadním způsobem určovat další průběh insolvenčního řízení. V jakém rozsahu a s jakými omezeními bude akcionářům a společníkům tato možnost otevřena, však ukáže až praxe samotná.


    JUDr. Martin Kartner

    JUDr. Martin Kartner,
    advokát

    Mgr. Lukáš Srbecký,
    advokátní koncipient
     

    CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Týn 639/1
    110 00  Praha 1 – Staré Město

    Tel.: +420 221 111 711
    Fax: +420 221 111 725
    e-mail: office@chsh.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Zákon 294/2013 Sb.
    [2] Samotná dikce zákona však může vyvolávat otázky ohledně výkladu spojení: „Takto lze usuzovat zejména, jde-li o…“, kdy lze spekulovat, zda jazykový výklad tohoto ustanovení neumožňuje i interpretaci, že se nejedná o vyvratitelnou domněnku, ale o jakousi ukázku potenciálních osob, u kterých je pravděpodobné, že budou podjatí. Přikláníme se však spíše k tomu, že se jedná o vyvratitelnou domněnku.  
    [3] Kotoučová, J. a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 139
    [4] Tamtéž s. 153
    [5] Samozřejmě také dalším dříve vyloučeným osobám.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Martin Kartner, Mgr. Lukáš Srbecký ( CHSH Kališ & Partners )
    11. 6. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.