epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 1. 2014
    ID: 93436upozornění pro uživatele

    K některým změnám v insolvenčním zákoně účinným od 1. ledna 2014

    Dne 1. ledna 2014 nabyla účinnosti další výraznější novela insolvenčního zákona, nazývaná „revizní“ či „systémová“. Byť by toto datum nabytí účinnosti mohlo napovídat, že se jedná o spíše technické úpravy prováděné v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, skutečnost je odlišná. Předmětná novela je totiž v zásadě nezávislá na okolním legislativním vývoji a do insolvenčního zákona přináší změny vyplývající z dosavadní soudní praxe a zefektivňuje fungování procesu kolektivního uspokojení věřitelů.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Širší aplikace sanačních způsobů řešení úpadku

    Jednou z nejvíce diskutovaných změn je zpřístupnění sanačních způsobů řešení úpadku (reorganizace a oddlužení) širšímu okruhu osob.

    Otázce oddlužení se zde na serveru epravo.cz věnoval detailně například Mgr. Vítězslav Pleva[1] či Mgr. Ondřej Richter[2], a proto není účelné novou úpravu opět obsáhleji komentovat. V obecné rovině tak postačí uvést, že zatímco dříve byla základním kvalifikačním předpokladem pro povolení oddlužení skutečnost, že dlužník není podnikatelem, nově se nehodnotí povaha osoby dlužníka, nýbrž povaha jeho dluhů.

    Proto může být povoleno oddlužení i u fyzické osoby, která sice podnikatelem formálně je, nemá však z podnikání žádné dluhy. Navíc ani existence dluhu z podnikání za určitých okolností nemusí nutně znamenat nepřípustnost oddlužení, například pokud s touto formou řešení úpadku souhlasí věřitel, o jehož pohledávky jde, nebo pokud se jedná o pohledávku zajištěného věřitele.

    Další praktickou změnou v oblasti oddlužení je i zavedení institutu společného oddlužení manželů. Zpravidla totiž nedochází k tomu, že by se v úpadku nacházel pouze jeden z manželů, a proto soudy doposud řešily „rodinné“ úpadky tak, že zvlášť podané návrhy manželů spojovaly ke společnému řízení.

    Nově mohou manželé podat návrh na oddlužení společně, přičemž v něm musí mimo jiné prohlásit, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů. V rámci insolvenčního řízení pak mají manželé postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Tato nová úprava by tedy měla umožnit již od počátku jednoznačné vymezení postihované majetkové podstaty a současně zjednodušit posuzování, zda jsou dlužníky, resp. dlužníkem plněny podmínky oddlužení.

    Obecně přístupnější by měl být i nejméně využívaný způsob řešení úpadku, a to reorganizace. Zatímco doposud bylo základním předpokladem pro povolení reorganizace dosažení obratu 100 milionů Kč v předchozím účetním období, nebo existence alespoň 100 zaměstnanců v pracovním poměru, nově postačí splnění jednoho z uvedených kritérií alespoň z poloviny (tedy 50 milionů obratu, nebo 50 zaměstnanců).

    Tím pochopitelně není dotčena možnost reorganizace i při nenaplnění těchto požadavků, pokud reorganizační plán schválí alespoň polovina obou věřitelských skupin.

    Současně došlo k posílení kontroly věřitelů nad prováděním reorganizace, a to umožněním jmenovat a odvolávat členy statutárního orgánu dlužníka a dozorčí rady dlužníka věřitelskému výboru.

    Tato možnost se sice uplatní pouze v případě, že návrh na povolení reorganizace podal věřitel, případně že dlužník není oprávněn sestavit reorganizační plán, je ji však třeba hodnotit kladně.

    V rámci reorganizace totiž dlužník dostává jakousi „druhou šanci“ a věřitelé jsou vystavováni riziku, že dlužník svou ekonomickou situaci v průběhu reorganizace úmyslně či neúmyslně ještě zhorší a míra uspokojení věřitelů tak bude nižší, než pokud by byl na majetek dlužníka rovnou prohlášen konkurs. Posílení kontroly věřitelů nad personálním obsazení orgánů dlužníka však může tato rizika určitým způsobem zmírnit.

    Hodnocení vykonatelnosti pohledávky

    V dosavadní praxi bohužel nezřídka docházelo k tomu, že insolvenční správci přihlášené vykonatelné pohledávky popřeli a pro účely přezkumného jednání je svévolně označili za nevykonatelné. Tím dosáhli převrácení procesní postavení pro navazující incidenční spory, neboť pak to byl paradoxně věřitel s exekučním titulem, kdo měl dle soudy přijímaného výkladu podávat incidenční žalobu o určení pravosti či výše pohledávky.

    Tento výklad, jakkoli na první pohled zjevně odporoval textu zákona, potvrdil i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sen. zn. 29 NSCR 25/2011 ze dne 18. července 2013.[3]

    Ve stručnosti v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud ČR konstatoval, že insolvenční správce je při přezkumném jednání oprávněn dle vlastního uvážení označit pohledávku věřitele za nevykonatelnou, přičemž tento postup může teoreticky korigovat insolvenční soud v rámci dohlédací činnosti a zejména se mu věřitel může bránit podáním incidenční žaloby proti správci.

    Jak je však obecně známo, insolvenční soudy se k výraznějším zásahům v rámci dohlédací činnosti příliš neuchylují. Spoléhat na to, že by tak soudy insolvenční správce při svévolném přeřazovaní pohledávek do kategorie nevykonatelných jakkoli „umravňovaly“, by hraničilo s naivitou.

    Tím spíše pokud existuje v tomto ohledu protichůdná judikatura, která zásahy soudu do stanoviska insolvenčního správce k přihlášeným pohledávkám obecně zapovídá. Lze odkázat například na usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sen. zn. 29 NSČR 63/2011 ze dne 28. listopadu 2013, podle něhož insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti není oprávněn uložit insolvenčnímu správci, jaký postoj má zaujmout k přihlášeným pohledávkám.

    Druhý způsob obrany nabídnutý Nejvyšším soudem ČR, sice prostřednictvím podání incidenční žaloby, pak nepředstavoval reálnou obranu proti postupu insolvenčního správce, ale spíše kapitulaci.

    Tento z pohledu věřitelů neutěšený stav novela insolvenčního zákona odstraňuje, neboť v ustanovení § 191 odst. 2 nově stanovuje, že při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do skončení přezkumného jednání insolvenční soud.

    Novela tak (i slovy samotné důvodové zprávy) posiluje právní jistotu přihlašovatelů pohledávek v insolvenčním řízení potud, aby posouzení, zda pohledávka bude popřena jako vykonatelná, nebylo ponecháno na libovůli insolvenčního správce.

    Lhůta pro podání přihlášky

    Dosud mohla být lhůta k podání přihlášek pohledávek stanovena soudem, a to v rozmezí od 30 dnů do 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku. V praxi však zásadně soudy stanovovaly pro přihlášení pohledávek nejkratší možné lhůty v délce 30 dnů.

    Nově je přitom lhůta stanovena pevně a činí 2 měsíce, pouze v případě oddlužení odpovídá dosavadní praxi v délce 30 dní.

    Prodloužením lhůty k podání přihlášek se celé insolvenční řízení pochopitelně mírně protáhne, s ohledem na průměrnou délku jeho trvání by však nemělo jít o výraznou změnu. Na druhé straně pak může mít tato změna i pozitivní dopady. Velké množství subjektů – věřitelů totiž insolvenční rejstřík nesleduje systematicky, a může se tak jednoduše stát, že se věřitelé včas nedozví o zjištění úpadku svého dlužníka.

    Prodloužením uvedené lhůty se přitom zvyšuje pravděpodobnost, že se informace o úpadku dlužníka dostane k více věřitelům, a bude tak méně nepřihlášených pohledávek.

    Započítávání vymoženého plnění

    Prakticky vždy je přihlášená pohledávka tvořena více dílčími složkami jako jsou jistina, úroky z prodlení či náklady spojené s vymáháním pohledávky.

    Pokud pak v rámci insolvenčního řízení není věřitelova pohledávka uspokojena v plném rozsahu (což je bohužel železným pravidlem), může vyvstat otázka, jaké dílčí složky pohledávky a v jaké míře byly vlastně uspokojeny.

    Tato informace může být pochopitelně důležitá pro účely účetnictví, ale největšího významu bude zřejmě nabývat, pokud má věřitel možnost přihlášenou pohledávku vymáhat i na jiné osobě, resp. uspokojovat se z jiného majetku, než toho spadajícího do majetkové podstaty. Pak je třeba znát přesnou výši v insolvenci neuspokojené pohledávky, včetně její struktury.

    Proto bylo do insolvenčního zákona doplněno ustanovení § 165 odst. 4, které stanoví závazný způsob započítávání poskytnutého plnění na dílčí složky pohledávky. První se umořuje jistina, poté úroky následované úroky z prodlení a konečně náklady spojené s vymáháním pohledávky.

    Určitou kritiku si tento mechanismus zasluhuje z důvodu, že je nastaven jednoznačně v neprospěch věřitele. Pokud se totiž jako první umořuje jistina pohledávky, logicky se tak snižuje základ pro výpočet jejího příslušenství, což v čase reálně snižuje věřitelovu pohledávku, resp. brání jejímu přirozenému navyšování. Jestliže má pak věřitel k dispozici i jiný subjekt, na němž může svůj nárok vymáhat, může ho tento mechanismus započítávání citelně poškodit, obzvlášť pokud je pohledávka vysoce úročena.

    Stanovený mechanismus přitom nelze obhajovat tím, že bylo započítávání nejprve na příslušenství složité z hlediska výpočtu. Zásadně se totiž v insolvenčním řízení uspokojuje pouze příslušenství narostlé do dne rozhodnutí o úpadku, a výše přihlášených pohledávek je tak k tomuto dni fixována.

    Závěr

    Výše pospané změny insolvenčního zákona jistě nebudou představovat revoluci v oblasti řešení úpadkových situací. V kontextu dalších přijatých změn však mohou celkově přispět k zefektivnění průběhu insolvenčního řízení a zpřístupněním reorganizace a oddlužení širšímu okruhu osob snad i k nalezení nejvhodnějšího řešení úpadku z hlediska míry uspokojení věřitelů.


    JUDr. Jakub Celerýn

    JUDr. Jakub Celerýn,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o. 

    Longin Business Center
    Na Rybníčku 1329/5
    120 00 Praha 2

    Tel.: +420 296 368 350
    Fax: +420 296 368 351
    e-mail: law.office@mn-legal.eu


    ---------------------------------------
    [1] Podnikatel a oddlužení? Od 1. 1. 2014 definitivně ano. Mgr. Vítězslav Pleva
    [2] K subjektivní přípustnosti návrhu na povolení oddlužení podle insolvenčního zákona po 1. 1. 2014, Mgr. Ondřej Richter
    [3] Je vykonatelnost pohledávky přihlašované do insolvenčního ještě vůbec výhodou? JUDr. Jakub Celerýn


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jakub Celerýn ( Mališ Nevrkla Legal )
    21. 1. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.