epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 4. 2014
    ID: 93833upozornění pro uživatele

    Vykonatelnost pohledávky v insolvenčním řízení – Rozhodčí nález

    V lednu tohoto roku nabyla účinnosti novela ust. § 191 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterého se v rámci insolvenčního řízení při přezkumném jednání pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do skončení přezkumného jednání insolvenční soud. Učiní tak usnesením, které se nedoručuje a proti němuž není přípustný opravný prostředek.

    Uvedené je realizací věřiteli dovolávaného posílení jejich právní jistoty, aby posouzení, zda pohledávka bude popřena jako vykonatelná, nebylo ponecháno na libovůli insolvenčního správce, a aby bylo postaveno najisto, že konečné posouzení, zda se pohledávka přezkoumává jako vykonatelná, bylo v rukou  insolvenčního soudu (stejně důvodová zpráva k revizní novele).

    Pochybnosti o vykonatelnosti pohledávek se v praxi týkají především (ne-li výhradně) rozhodčích nálezů, když málokterý správce přezkoumá pohledávku jako nevykonatelnou, je-li doložena pravomocným rozhodnutím soudu. V tomto příspěvku si však dovolím polemizovat již s tím, zda pohledávku přiznanou rozhodčím nálezem vůbec jako vykonatelnou do insolvenčního řízení přihlásit lze a již nyní mohu prozradit, že dle mého názoru nelze.

    V insolvenčním řízení se vykonatelnost pohledávky prokazuje veřejnou listinou (§ 177 insolvenčního zákona). To znamená, že samo o sobě nestačí, že pohledávka vykonatelnou je, ale musí to být v insolvenčním řízení ještě zjištěno. Uvedená skutečnost se prokazuje veřejnou listinou.

    Odpověď na otázku, co jsou veřejné listiny, nabízí ust. § 134 o.s.ř., podle kterého jde o listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné.

    Rozhodce ani rozhodčí soud není soudem České republiky ani jiným státním orgánem[1]. Veřejnou listinou pak již může být jen listina, která je zvláštními předpisy za veřejnou prohlášena. V posuzovaném případě by takovým předpisem byl zákon o rozhodčím řízení, avšak ani jeho ust. § 28 odst. 2[2] není takovou normou, přestože se jí na první pohled může zdát, a nemůže tak zakládat charakter rozhodčích nálezů jako veřejných listin. Citované ustanovení toliko stanoví, že doručené rozhodčí nálezy nabývají účinků pravomocného soudního rozhodnutí, a jsou soudně vykonatelné. Není zde však explicitně (jak ust. § 134 o.s.ř. předpokládá) uvedeno, že by (pravomocný) rozhodčí nález byl veřejnou listinou. Pouze stanoví, že na jeho základě lze vést výkon rozhodnutí (exekuci). Nelze proto směšovat pojmy „exekuční titul“ a „doložení vykonatelnosti pohledávky v insolvenčním řízení“. Výčet „veřejných listin“ je pak třeba vzhledem k jejich specifickému charakteru, a vzhledem k možným důsledkům v insolvenčním řízení, pojmout restriktivně, když toliko zákon může stanovit (a to výslovně), která listina veřejnou je, a která nikoliv. Takový seznam nelze libovolně rozšiřovat výkladem.

    Možnost doložení vykonatelnosti pohledávky rozhodčím nálezem připouští všechna komentářová literatura, aniž se však vypořádává s tím, proč tomu tak je. Pouze Kozák[3] uvádí, že „doložení vykonatelnosti pohledávky znamená, že věřitel k přihlášce pohledávky doloží některý z titulů uvedených v § 274 o.s.ř., a to…c) vykonatelné rozhodnutí rozhodčích komisí a smír jimi schválený.“ Tento seznam exekuční titulů, způsobilých vést na jejich základě exekuci, však nelze pro insolvenční řízení použít již proto, že to zapovídá poslední věta ust. § 7 insolvenčního zákona, podle které se ustanovení (o.s.ř.) týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně insolvenční zákon odkazuje, tak tomu však v daném případě není.

    Stejného názoru, jako komentářová literatura, je i konstantní judikatura Nejvyššího soudu ČR, naposledy v pečlivě zdůvodněném rozsudku ze dne 31.7.2013, sp.zn. 29 Cdo 392/2011, kde se Nejvyšší soud dovolává ust. § 28 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení, podle kterého rozhodčí nález nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Jde-li o odkaz na soudní vykonatelnost, tak již bylo uvedeno výše, že není-li výslovný odkaz i v insolvenčním zákoně, tak mám za to, že taková norma se použít nemůže (není na ní insolvenčním zákonem odkázáno). Ani důvodová zpráva k insolvenčnímu zákonu či k jeho revizní novele rozhodčí nálezy nezmiňuje.

    Jde-li o obdobné účinky jaké má pravomocné soudní rozhodnutí (které veřejnou listinou je), tak ani taková norma není způsobilá rozhodčí nálezy prohlásit za veřejné listiny, a to ani analogicky. Podobný vztah veřejné listiny a obdobných účinků jiné listiny byl řešen v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.10.2012, sp.zn. 21 Cdo 3461/2011, který byl navržen k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. V posuzovaném případě byl řešen vztah prohlášení advokáta o pravosti podpisu a veřejné listiny. V řízení bylo namítáno, že má-li uvedené prohlášení stejné účinky jako „úřední ověření podpisu“, které veřejnou listinou je, musí být veřejnou listinou i zmiňované prohlášení advokáta. K tomu však Nejvyšší soud ČR uvedl, že:

    „I když prohlášení advokáta (advokátního koncipienta) o pravosti podpisu, které má předepsané náležitosti, má stejné právní účinky jako úřední ověření podpisu vyžadované zvláštními právními předpisy, nejde z pohledu § 134 o.s.ř. o veřejnou listinu. Tato prohlášení nevydávají soudy (jiné státní orgány) ČR a ani zvláštní právní předpisy, tj. zákon o advokacii či jiný právní předpis, je neprohlásily za veřejnou listinu. V případě, že právní předpisy vyžadují, aby byl podpis fyzické osoby „úředně ověřen“, lze tedy takovému požadavku vyhovět nejen legalizací provedenou notářem nebo orgány uvedenými v § 3, 4, 5 zákona 21/2006 Sb., ve znění poz­dějších předpisů; „úřední ověření podpisu“ může být nahrazeno prohlášením advokáta (advokátního koncipienta) o pravosti podpisu, které má sice – z pohledu zvláštních právních předpisu uvedených v § 25a odst. 1 AZ – stejné právní účinky jako jimi vyžadované „úřední ověření podpisu“, nejedná se však – na rozdíl od ověřovacích doložek notářů nebo ověřovacích doložek učiněných ověřovacími osobami u krajských úřadů, obecních úřadu a újezdních úřadů – o veřejnou listinu ve smyslu § 134 o.s.ř.”

    Pro prokazování vykonatelnosti přihlašovaných pohledávek byla jiná situace v řízeních podle zákona o konkursu a vyrovnání, kde má současná insolvenční judikatura zřejmě své kořeny. Podle ust. § 20 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání jde-li o pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou opatřenou potvrzením o její vykonatelnosti (srov. s odlišným zněním citovaného ust. § 177 insolvenčního zákona – „prokazuje veřejnou listinou“). Jinými slovy za staré právní úpravy vykonatelnost přihlašované pohledávky rozhodčím nálezem prokázat šla.

    Z uvedeného dle mého názoru plyne, že je-li vykonatelnost pohledávky věřitelem odvozována od rozhodčího nálezu, tak za stávající právní úpravy taková pohledávka nemůže být do insolvenčního řízení jako vykonatelná přihlášena, resp. tak nemůže být na přezkumném jednání přezkoumána, třebaže jinak k jejímu vymožení exekuci nařídit lze. 


    Tomáš Jirmásek


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] srov. usnesení Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 174/02 ze dne 15.7.2002 a sp.zn. III. ÚS 32/06 ze dne 20.7.2006
    [2] Ust. § 28 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení: Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.
    [3] Mgr. Jan Kozák in Insolvenční zákon a předpisy související : komentář / Jan Kozák a kolektiv – 2. vydání – Praha : Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 437


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Tomáš Jirmásek
    7. 4. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.