epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    19. 12. 2013
    ID: 93106upozornění pro uživatele

    K subjektivní přípustnosti návrhu na povolení oddlužení podle insolvenčního zákona po 1. 1. 2014

    Dne 1. 1. 2014 nabývá účinnosti tzv. revizní novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“) provedená zákonem č. 294/2013 Sb. Revizní novela přináší změnu též ve znění § 389 IZ, který upravuje subjektivní přípustnost návrhu na povolení oddlužení.

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI
     
    Dosavadní právní úprava

    Ze srovnání textu § 389 IZ v dosavadním znění se § 389 IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014 by se mohlo zdát, že revizní novela přináší zásadní rozšíření okruhu dlužníků, jejichž úpadek může být řešen oddlužením.

    Ve skutečnosti však revizní novela – až na některé výjimky – spíše zpřesňuje dosavadní právní úpravu, resp. stávající judikatura Nejvyššího soudu je nově promítnuta do výslovného znění § 389 IZ. Při výkladu § 389 IZ je přitom třeba řešit níže popsané výkladové otázky.

    Dlužník – právnická osoba

    Dosavadní právní úprava operovala v § 389 odst. 1 IZ s pojmem „dlužník, který není podnikatelem“. Takovým dlužníkem se dle judikatury rozumí fyzická nebo právnické osoba, která není podle zákona považována za podnikatele a zároveň nemá dluhy vzešlé z jejího vlastního podnikání.[1]

    Revizní novela z této koncepce vychází v § 389 odst. 1 písm. a) IZ ve znění od 1. 1. 2014, podle kterého lze oddlužením řešit úpadek dlužníka – právnické osoby, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání.

    Pojem podnikatel bude s účinností od 1. 1. 2014 v hmotném právu nově vymezen v § 420 a 421 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „nový obč. zák.“).

    Podle § 420 odst. 1 nového obč. zák. se za podnikatele nově považuje osoba, která vykonává samostatně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

    Podle § 421 odst. 1 nového obč. zák. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Podle § 421 odst. 2 nového obč. zák. se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona (jiného než nového obč. zák.).

    Při posuzování přípustnosti návrhu na povolení oddlužení dle § 389 odst. 1 písm. a) IZ ve znění od 1. 1. 2014 tak bude třeba zkoumat, zda je navrhovatel zapsán v obchodním rejstříku – pokud ano, je považován za podnikatele (§ 421 odst. 1 nového obč. zák.). Pokud nikoliv, bude na místě zjišťovat, zda jsou splněny podmínky vyvratitelné právní domněnky (která je pravděpodobně obsažena v § 421 odst. 2 nového obč. zák.), tzn. zda má navrhovatel k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění ve smyslu § 421 odst. 2 obč. zák.

    I kdyby pak navrhovatel nebyl podnikatelem ve smyslu § 421 odst. 1 nebo 2 nového obč. zák., může jít o podnikatele ve smyslu § 420 odst. 1 nového obč. zák.

    Kritérium pro rozlišení dlužníka coby podnikatele dle § 420 odst. 1 nového obč. zák. bude spočívat ve faktické činnosti dlužníka[2] a nepůjde o kritérium formální (jakým je zápis v obchodním rejstříku apod., jak je uvedeno v § 421 nového obč. zák.).

    Na tomto místě je třeba připomenout, že z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. 29 NSČR 20/2009, vyplývá i závěr, podle kterého může insolvenční soud neschválit oddlužení dle § 405 odst. 1 IZ, jestliže návrh na povolení oddlužení byl podán někým, kdo k tomu nebyl oprávněn. Jestliže tedy okolnosti svědčící o tom, že dlužník má být podle zákona považován za podnikatele, vyšly najevo až po povolení oddlužení, má insolvenční soud možnost zabránit schválení oddlužení u dlužníka, pro kterého oddlužení určeno není, neschválením oddlužení.

    Dlužník – fyzická osoba

    Podle § 389 odst. 1 písm. b) IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014 je oddlužení subjektivně přípustné u dlužníka – fyzické osoby bez ohledu na skutečnost, zda je podnikatelem. Zde je významný posun oproti dosavadní právní úpravě, která statut nepodnikatele vyžadovala i u fyzických osob.

    Dluhy z podnikání

    K subjektivní přípustnosti návrhu na povolení oddlužení se dále dle výslovného znění § 389 odst. 1 písm. a) i b) IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014 vyžaduje, aby dlužník neměl dluhy z podnikání.

    Dluhy z podnikání se přitom myslí dluhy z vlastního podnikání. Pokud je tedy dlužník např. ručitelem za dluh jiné osoby vzešlý z podnikání této jiné osoby, nebrání takové ručení povolení oddlužení.[3] Jestliže by ale zajišťování dluhů jiných osob bylo předmětem podnikání dlužníka, o dluh z podnikání dlužníka se jedná.

    Dále není rozhodné, zda dluh vzešel z obchodního závazkového vztahu nebo zda jde o dluh podřízený občanskému zákoníku (s rekodifikací soukromého práva toto pravidlo nabývá na významu, protože předmět úpravy nového obč. zák. je širší ve srovnání s dosavadním občanským zákoníkem) – např. dluh vzešlý při podnikání dlužníka při prodeji zboží v obchodě je dluhem z podnikání ve smyslu § 389 odst. 1 písm. a) i b) IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014.[4]

    Rozhodné proto naopak je, zda dluh vznikl při podnikání dlužníka. Zde se projevuje zvláštní povaha oddlužení, které oproti jiným způsobům řešení úpadku[5] spočívající v tom, že oddlužení je určitým dobrodiním, při kterém se z důvodů sociálních co největší uspokojení věřitelů omezuje zájmem na návratu dlužníka do ekonomického života prostého dluhů.[6] Oddlužení proto nelze zneužívat ke snaze zbavit se dluhů vzešlých z podnikatelského rizika, které má nést dlužník a nikoliv jeho smluvní partneři nebo zákazníci[7]. Pokud by totiž byl návrh na povolení oddlužení subjektivně přípustný i pro dlužníky s dluhy z podnikání, bylo by dlužníkovo podnikatelské riziko přenášeno na jeho věřitele (k výjimkám srov. níže). Takový stav je však nepřípustný a nežádoucí.

    Dluhy z podnikání nebránící oddlužení dle § 389 odst. 2 IZ

    Výše popsaný princip o nepřípustnosti přenášení podnikatelského rizika dlužníka na dlužníkovi věřitele odůvodňuje pravidlo, že dluhy z podnikání dlužníka zásadně brání oddlužení. Tento princip však též odůvodňuje výjimky z uvedeného pravidla.

    Podle § 389 odst. 2 písm. a) IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014[8] oddlužení nebrání dluhy z podnikání, pokud s oddlužením souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde. Věřitel se v takovém případě logicky nemůže cítit být dotčen na svých právech, jestliže s podrobením své pohledávky režimu oddlužení souhlasí.

    Podle § 389 odst. 2 písm. b) IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014 dále nebrání oddlužení dluhy z podnikání, kterým odpovídá pohledávka neuspokojená po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs prohlášený na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d) IZ.[9]

    Pokud je konkurs zrušen dle § 308 odst. 1 písm. c) IZ, měl by být splněn předpoklad, že v konkursu byl zpeněžen veškerý majetek využitelný pro uspokojení věřitelů. Oddlužení tak nemůže být dlužníkem zneužito k vyhýbání se odpovědnosti za podnikání dlužníka, protože konkurs již proběhl.

    V případě zrušení konkursu dle § 308 odst. 1 písm. d) IZ je důvodem zrušení nedostatečný majetek dlužníka – je opět zřejmé, že v takovém případě není oddlužení zneužíváno, neboť konkurs nevede k vyšší míře uspokojení věřitelů dlužníka.

    Kontroverzní ovšem může být situace upravená v § 389 odst. 2 písm. c) IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle tohoto ustanovení nebrání dluh z podnikání oddlužení, pokud jde o pohledávku zajištěného věřitele.

    Zajištěný věřitel totiž v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře může být dle § 398 odst. 3 část poslední věty před středníkem IZ uspokojen jen z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. V části, v jaké není jeho pohledávka z výtěžku zpeněžení uspokojena, se zajištěný věřitelem nestává věřitelem nezajištěným. Oproti jiným způsobům řešení úpadku je tedy zajištěný věřitel znevýhodněn.

    Lze namítnout, že není povinností věřitele dovolat se v přihlášce pohledávky svého zajištění, takže pokud věřitel chce, může s ním být (právě v důsledku neuplatnění zajištění) nakládáno v insolvenčním řízení jako s věřitelem nezajištěným.[10] V takovém případě ovšem věřitel přijde o výlučný přístup k předmětu zajištění, což ho zpravidla opět ekonomicky poškodí.

    Stejně tak lze namítnout, že dle § 409 odst. 3 IZ je právem zajištěného věřitele nepožadovat při oddlužení plněním splátkového kalendáře zpeněžení předmětu zajištění, takže zajištěný věřitel může být uspokojen až po skončení insolvenčního řízení (srov. § 414 odst. 4 IZ). Tento postup nezajištěného věřitele skutečně může vést k jeho vyššímu uspokojení, protože zpeněžení předmětu zajištění nebude zatíženo negativním vlivem insolvenčního řízení, které zpravidla přináší tlak na snížení výtěžku zpeněžení. Ani tato úvaha však nemusí být za konkrétních skutkových okolností správná.

    Stejně tak v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty může ke krácení zajištěných věřitelů dojít. Zajištěný věřitel sice má při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dle § 398 odst. 2 IZ stejné postavení jako v konkursu, nicméně dle § 398 odst. 2 IZ není (oproti konkursu) zásadně majetek nabytý dlužníkem v průběhu insolvenčního řízení součástí majetkové podstaty – majetku určeného k uspokojování věřitelů [srov. § 2 písm. e) IZ] tedy bude méně.

    Není přitom bez zajímavosti, že pravidlo obsažené v § 389 odst. 2 písm. c) IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014 nebylo v judikatuře Nejvyššího soudu formulováno. V tomto ohledu tedy revizní novela zavádí pravidlo nové a nejde jen o přenesení judikatorních závěrů do textu zákona.

    Až výkladová praxe tak ukáže, nakolik bude k znevýhodňování zajištěných věřitelů v důsledku aplikace § 389 odst. 2 písm. c) IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014 skutečně docházet.

    Dluhy z podnikání nebránící oddlužení dle dosavadní judikatury

    Dosavadní judikatura ovšem vymezila i další okolnosti, které musí insolvenční soud zvážit, když rozhoduje o tom, zda dluh z podnikání brání oddlužení.

    Je proto třeba též zvážit dobu vzniku dlužníkova dluhu z podnikání, četnost a výši dluhů dlužníka z podnikání v poměru k celkové výši všech dlužníkových dluhů, dále je třeba zvážit, kdy dlužník s podnikáním skončil.[11]

    Platí sice, že dluh z podnikání zásadně brání oddlužení, i když vyšel najevo až poté, kdy dlužník přestal být podle zákona považován na podnikatele, anebo jestliže takový dluh vznikl po uvedeném okamžiku,[12] je však třeba vždy vážit, zda nepovolení oddlužení kvůli ojedinělému a relativně nízkému dluhu z již (dlouhou dobu) ukončeného podnikání dlužníka není nepřiměřeně tvrdé.


    Mgr. Ondřej Richter

    Mgr. Ondřej Richter,
    advokát


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o. 

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 224 918 490
    Fax:  +420 224 920 468
    e-mail: richter@iustitia.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2009, sen. zn. 29 NSČR 3/2009 publikované též jako R 79/2009. Stejný závěr viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. 29 NSČR 11/2009, a ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. 29 NSČR 13/2009 (publikované též jako R 111/2011). Není bez zajímavosti, že tato judikatura takto vytvořila nový pojem „podnikatel ve smyslu § 389 odst. 1 IZ“. Nejedná se přitom o podnikatele ve smyslu hmotného práva, ale o pojem vytvořený speciálně pro účely posouzení subjektivní přípustnosti návrhu na povolení oddlužení. Podnikatelem ve smyslu § 389 odst. 1 IZ ve znění do 31. 12. 2013 tak je fyzická nebo právnická osoba, která je považována podle zákona za podnikatele (tento znak je shodný s hmotným právem) bez dalšího, ale a musí mít též dluhy ze svého vlastního podnikání (tento druhý znak podnikatele přitom z hmotného práva samozřejmě neplyne).
    [2] Srov. Eliáš, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava : Sagit, 2012, str. 201 a 202.
    [3] Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 9/2009, ze dne 23. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 13/2009, a ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. 29 NSČR 20/2009.
    [4] Viz opět rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. 29 NSČR 20/2009.
    [5] Srov. k tomu i okolnost, že oddlužení je uvedeno zvlášť v § 1 písm. b) IZ a nikoliv spolu s ostatními způsoby řešení úpadku v § 1 písm. a) IZ, byť oddlužení samozřejmě jedním ze způsobů řešení úpadku dlužníka samozřejmě je – srov. např. § 4 odst. 1 písm. c) IZ.
    [6] Viz usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 1072/13. Ústavní soud měl samozřejmě na mysli dluhy po lhůtě splatnosti – vzhledem k sociálním funkcím závazkového práva by byl život prostý všech dluhů poněkud fádní.
    [7] Srov. opět rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2009, sen. zn. 29 NSČR 3/2009, a ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. 29 NSČR 11/2009.
    [8] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2009, sen. zn. 29 NSČR 3/2009, ze dne 26. 10. 2010, sen. zn. 29 NSČR 4/2010, a ze dne 26. 10. 2010, sen. zn. 29 NSČR 17/2010.
    [9] Toto pravidlo nebylo v judikatuře Nejvyššího soudu obsaženo.
    [10] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sen. zn. 29 NSČR 16/2011.
    [11] Srov. k tomu i důvodovou zprávu k revizní novele. Dále viz výše uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2009, sen. zn. 29 NSČR 3/2009, ze dne 26. 10. 2010, sen. zn. 29 NSČR 4/2010, a ze dne 26. 10. 2010, sen. zn. 29 NSČR 17/2010.
    [12] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. 29 NSČR 20/2009.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ondřej Richter ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )
    19. 12. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Směnka s přeškrtnutými údaji či směnečnými prohlášeními
    • Při postupování vykonatelné pohledávky nezapomínejme na ověření podpisů
    • Jste připraveni na krach svého obchodního partnera? Aneb základní orientace v otázkách insolvence za deset minut. 2. část
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Podřízené pohledávky podle ust. § 172 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona v judikatuře
    • Problémové aspekty incidenčního sporu vyvolaného popřením nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem nebo dlužníkem s dispozičním oprávněním; specifika incidenčního sporu vyvolaného popřením směnečné pohledávky
    • Jste připraveni na krach svého obchodního partnera? Aneb základní orientace v otázkách insolvence za deset minut. 1. část
    • Zrušení směnečného platebního rozkazu bez odpovídající opory v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu
    • Výjimka z vyloučení účasti povinného v dražbě v rámci exekučního řízení
    • Oddlužení 2.1 aneb druhá šance transpoziční novely oddlužení

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí
    • Pořizování nově upisovaných akcií jako veřejná zakázka? Už snad ne
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Karanténa byla postavena na roveň dočasné pracovní neschopnosti - je ochrannou dobou a platí během ní zákaz výpovědi (i když s výjimkami)
    • Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Míra odpovědnosti zaměstnavatele při řešení pracovních úrazů
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dokazování – zpožděný let (exkluzivně pro předplatitele)

    Zákonem stanovená částka nemůže být absolutní či jedinou mezní hranicí pro připuštění ústavněprávního přezkumu ve výjimečných případech zásadních pochybení orgánů...

    Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní

    Zákonem stanovený zákaz používat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele je absolutní; stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o péči o nezletilé jsou obecné soudy povinny vyvarovat se paušálních (a v obecné rovině nevalidních) argumentů proti střídavé péči jako je útlý věk dítěte,...

    Svoboda projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Politický projev požívá nejvyšší ochrany, neboť možnost kohokoli vyjádřit se bez strachu z postihu k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy je klíčová pro řádné...

    Vyloučení soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.