epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 1. 2014
    ID: 93326upozornění pro uživatele

    Podnikatel a oddlužení? Od 1. 1. 2014 definitivně ano.

    V rámci velké revizní novely insolvenčního zákona 294/2013 Sb. bude otevřena možnost řešit úpadek oddlužením i u osob, které jsou podnikateli. Ačkoli se zdá, že se jedná o výrazný posun, dosavadní judikatura k tomuto závěru dlouhodobě směřovala a lze říci, že se jedná pouze o promítnutí dosavadní judikatury do textu zákona. Otázkou zůstává, jak se vypořádá soudní praxe se skutečností, že dosavadní koncepce oddlužení (zejména pak plnění splátkovým kalendářem) byla „šitá na míru“ nepodnikatelům.

    Dosavadní stav právní úpravy

    Dosavadní ustanovení § 389 insolvenčního zákona (dále jen „IZ“) znělo tak, že dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat (odst. 2). Vzhledem k případům nespadajícím jednoznačně ani do jedné z kategorií (například osoba-nepodnikatel, která má dřívější podnikatelské závazky nebo takové závazky přijala či se za ně zaručila), výkladová praxe vytvořila dvě základní podmínky subjektivní přípustnosti oddlužení. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. 29 NSČR 3/2009 uzavírá, že vládní návrh opustil koncepci, ve které měl možnost oddlužení i drobný podnikatel a uvádí definici: Dlužníkem, „který není podnikatelem“, se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. Takový závěr byl obecně přijímán soudní praxí[1] i například stálou expertní pracovní skupinou pro insolvenční právo ustanovenou při Ministerstvu spravedlnosti[2].

    Nejvyšší soud také předestřel další korektivy v přípustnosti oddlužení, pokud by výše podnikatelského dluhu byla oproti ostatním dluhům bezvýznamná a odmítnutí oddlužení by se jevilo jako zjevně nepřiměřené. Soud tak má při rozhodování o přípustnosti oddlužení přihlédnout zejména k době vzniku konkrétního dlužníkova závazku z podnikání, době ukončení dlužníkova podnikání, četnosti neuhrazených dlužníkových závazků z podnikání, k výši konkrétního dlužníkova závazku z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků a k tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení. Dále se také postupně uvolnila cesta pro sanaci podnikatelských dluhů, za které se dlužník-nepodnikatel pouze zaručil[3] a Nejvyšší soud ve svých judikátech také akcentoval možnost dosáhnout oddlužení od obchodních závazků, pokud s tímto řešením úpadku budou obchodní věřitelé souhlasit.[4]

    Druhá uvedená podmínka, tedy nutnost, aby osoba nebyla podnikatelem dle hmotného práva, byla také překonána. Vrchní soud v Praze ve svém usnesení č. j. 3 VSPH 1378/2011 – A – 14 došel k závěru, že není nutno činit rozdílu mezi osobou-nepodnikatelem a dlužníkem, který se snaží získávat své příjmy „jinou výdělečnou činností“ (v tomto případě na základě živnostenského podnikání), pokud sanuje dluhy, jež nejsou z podnikatelské činnosti. Opírá se o zdůvodnění, že podstatou přípustnosti oddlužení je nemožnost tímto způsobem sanovat podnikatelské závazky a není tedy důvod odpírat dobrodiní oddlužení osobě, která si opatřuje pravidelný výdělek jako osoba samostatně výdělečně činná. Takový závěr nabídl Vrchní soud v Praze i ve svém rozhodnutí č. j. 1 VSPH 280/2010 – A – 12.

    Reflexe soudní praxe a nová úprava

    Výkladem se soudní praxe dostala dle našeho názoru zcela mimo ustanovení § 389 IZ, které zapovídá oddlužení osobě, která je podnikatelem a tak vytvořila stav, který je v rozporu s jazykovým výkladem daného ustanovení.  Je otázkou, zda by opravdu jazykovým výkladem docházelo k rozporu s účelem zákona a přepjatému formalismu[5], aby toto dávalo soudu legitimitu se takto odchýlit od textu zákona. Rozdílnost právního postavení podnikatele a zaměstnance je daleko širší, než pouze rozdílnost charakteru závazků a jiný okruh věřitelů. Ačkoli lze vyložit účel ustanovení jako ochranu obchodních věřitelů před „vnucením“ osvobození dlužníka od jejich závazků a jako zákaz přenášení podnikatelského nezdaru na obchodní partnery[6], nelze pominout, že i další odlišnosti jsou naprosto zásadní. Ať už se jedná o odpovědnost za škody, ochranu před ztrátou výdělku, způsob zajišťování práce a výdělku, daňové aspekty, riziko druhotné platební neschopnosti partnerů či změny nákladů na podnikání, všechny tyto skutečnosti mají významný vliv na udržení pravidelného příjmu, který je při oddlužení plněním splátkového kalendáře nezbytný. U případů, kdy dlužník pod tlakem zaměstnavatele pracuje na živnostenský list a v důsledku by tak docházelo k zřejmé nespravedlnosti v nemožnosti oddlužení tohoto dlužníka, by přitom soudu postačilo posouzení konkrétního vztahu jako pracovně-právního dle jeho obsahu (nikoli jako podnikání), což je v souladu s pracovněprávní judikaturou[7]. Požadavek, aby osoba podrobená režimu oddlužení disponovala určitou jistotou příjmu (v protikladu s podnikatelským rizikem), není dle našeho názoru beze smyslu, tím více pokud úmysl podnikat je svobodnou volbou se všemi důsledky, které tato činnost přináší (jak pozitiva, tak i negativa). Koneckonců dosavadní judikatura nevyslyšela žádné námitky, opírající se o argumentaci neodůvodněné diskriminace.[8]

    Nová úprava počítá s tím, že dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání. V odstavci 2 je stanoveno, že dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo jde o pohledávku zajištěného věřitele. Přijetí této úpravy reflektuje dosavadní vývoj judikatury a dle našeho názoru bude jen otázka času, kdy oddlužení bude muset projít další výraznější revizí, aby postihovalo odlišný podnikatelský prvek v oddlužení. Soudní praxe se bude například potýkat s tím, jak má podnikatel věrohodně doložit svůj budoucí příjem (u zaměstnance postačila pracovní smlouva) a jaký vztah bude mezi dodavateli podnikatele a „neobchodními“ věřiteli v rámci plnění splátkového kalendáře[9]. Kromě dalšího by měl být předmětem budoucí revize také nevyhovující obsah v ustanovení § 406 IZ (rozhodnutí o schválení oddlužení), který nepočítá s jiným trvalým příjmem než od plátce mzdy.

    Závěr

    Lze učinit závěr, že zákonodárce zachoval účel oddlužení v takovém rozsahu, jak jej judikatura chápala doposud, tj. že v případě neúspěchu podnikání, jež vedlo k podnikatelově úpadkové situaci, nemůže být věřitelům závazků vzniklých z podnikatelské činnosti vnuceno bez jejich souhlasu vypořádání, jež by znamenalo uspokojení jejich pohledávek v podstatně nižším rozsahu, než na jaký mají nárok, jak je tomu právě u oddlužení[10], ledaže by takoví věřitelé s takovým řešením souhlasili.


    Mgr. Vítězslav Pleva,
    asistent soudce


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Např. viz sp. zn. 1 VSPH 3/2008
    [2] Viz výkladové stanovisko č. 2/2008 ze dne 3.6.2008; k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti
    [3] Viz usnesení NS sp. zn. 29 NSČR 9/2009
    [4] Viz usnesení NS č. j. 29 NSČR 11/2009-B-16
    [5] Srovnej sp. zn. Pl. ÚS 21/96
    [6] Viz např. odůvodnění usnesení NS sp. zn. 29 NSČR 9/2009
    [7] Viz například sp. zn. 21 Cdo 2137/2004
    [8] Srovnej usnesení sp. zn. 29 NSČR 11/2009
    [9] Srovnej např. ust. § 412 odst. 1 písm. f
    [10] Viz č. j. 1 VSPH 236/2008-A-18


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vítězslav Pleva
    10. 1. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Odmítnutí dovolání
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.