epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    10. 1. 2014
    ID: 93326upozornění pro uživatele

    Podnikatel a oddlužení? Od 1. 1. 2014 definitivně ano.

    V rámci velké revizní novely insolvenčního zákona č. 294/2013 Sb. bude otevřena možnost řešit úpadek oddlužením i u osob, které jsou podnikateli. Ačkoli se zdá, že se jedná o výrazný posun, dosavadní judikatura k tomuto závěru dlouhodobě směřovala a lze říci, že se jedná pouze o promítnutí dosavadní judikatury do textu zákona. Otázkou zůstává, jak se vypořádá soudní praxe se skutečností, že dosavadní koncepce oddlužení (zejména pak plnění splátkovým kalendářem) byla „šitá na míru“ nepodnikatelům.

    Dosavadní stav právní úpravy

    Dosavadní ustanovení § 389 insolvenčního zákona (dále jen „IZ“) znělo tak, že dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat (odst. 2). Vzhledem k případům nespadajícím jednoznačně ani do jedné z kategorií (například osoba-nepodnikatel, která má dřívější podnikatelské závazky nebo takové závazky přijala či se za ně zaručila), výkladová praxe vytvořila dvě základní podmínky subjektivní přípustnosti oddlužení. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. 29 NSČR 3/2009 uzavírá, že vládní návrh opustil koncepci, ve které měl možnost oddlužení i drobný podnikatel a uvádí definici: Dlužníkem, „který není podnikatelem“, se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. Takový závěr byl obecně přijímán soudní praxí[1] i například stálou expertní pracovní skupinou pro insolvenční právo ustanovenou při Ministerstvu spravedlnosti[2].

    Nejvyšší soud také předestřel další korektivy v přípustnosti oddlužení, pokud by výše podnikatelského dluhu byla oproti ostatním dluhům bezvýznamná a odmítnutí oddlužení by se jevilo jako zjevně nepřiměřené. Soud tak má při rozhodování o přípustnosti oddlužení přihlédnout zejména k době vzniku konkrétního dlužníkova závazku z podnikání, době ukončení dlužníkova podnikání, četnosti neuhrazených dlužníkových závazků z podnikání, k výši konkrétního dlužníkova závazku z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků a k tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení. Dále se také postupně uvolnila cesta pro sanaci podnikatelských dluhů, za které se dlužník-nepodnikatel pouze zaručil[3] a Nejvyšší soud ve svých judikátech také akcentoval možnost dosáhnout oddlužení od obchodních závazků, pokud s tímto řešením úpadku budou obchodní věřitelé souhlasit.[4]

    Druhá uvedená podmínka, tedy nutnost, aby osoba nebyla podnikatelem dle hmotného práva, byla také překonána. Vrchní soud v Praze ve svém usnesení č. j. 3 VSPH 1378/2011 – A – 14 došel k závěru, že není nutno činit rozdílu mezi osobou-nepodnikatelem a dlužníkem, který se snaží získávat své příjmy „jinou výdělečnou činností“ (v tomto případě na základě živnostenského podnikání), pokud sanuje dluhy, jež nejsou z podnikatelské činnosti. Opírá se o zdůvodnění, že podstatou přípustnosti oddlužení je nemožnost tímto způsobem sanovat podnikatelské závazky a není tedy důvod odpírat dobrodiní oddlužení osobě, která si opatřuje pravidelný výdělek jako osoba samostatně výdělečně činná. Takový závěr nabídl Vrchní soud v Praze i ve svém rozhodnutí č. j. 1 VSPH 280/2010 – A – 12.

    Reflexe soudní praxe a nová úprava

    Výkladem se soudní praxe dostala dle našeho názoru zcela mimo ustanovení § 389 IZ, které zapovídá oddlužení osobě, která je podnikatelem a tak vytvořila stav, který je v rozporu s jazykovým výkladem daného ustanovení.  Je otázkou, zda by opravdu jazykovým výkladem docházelo k rozporu s účelem zákona a přepjatému formalismu[5], aby toto dávalo soudu legitimitu se takto odchýlit od textu zákona. Rozdílnost právního postavení podnikatele a zaměstnance je daleko širší, než pouze rozdílnost charakteru závazků a jiný okruh věřitelů. Ačkoli lze vyložit účel ustanovení jako ochranu obchodních věřitelů před „vnucením“ osvobození dlužníka od jejich závazků a jako zákaz přenášení podnikatelského nezdaru na obchodní partnery[6], nelze pominout, že i další odlišnosti jsou naprosto zásadní. Ať už se jedná o odpovědnost za škody, ochranu před ztrátou výdělku, způsob zajišťování práce a výdělku, daňové aspekty, riziko druhotné platební neschopnosti partnerů či změny nákladů na podnikání, všechny tyto skutečnosti mají významný vliv na udržení pravidelného příjmu, který je při oddlužení plněním splátkového kalendáře nezbytný. U případů, kdy dlužník pod tlakem zaměstnavatele pracuje na živnostenský list a v důsledku by tak docházelo k zřejmé nespravedlnosti v nemožnosti oddlužení tohoto dlužníka, by přitom soudu postačilo posouzení konkrétního vztahu jako pracovně-právního dle jeho obsahu (nikoli jako podnikání), což je v souladu s pracovněprávní judikaturou[7]. Požadavek, aby osoba podrobená režimu oddlužení disponovala určitou jistotou příjmu (v protikladu s podnikatelským rizikem), není dle našeho názoru beze smyslu, tím více pokud úmysl podnikat je svobodnou volbou se všemi důsledky, které tato činnost přináší (jak pozitiva, tak i negativa). Koneckonců dosavadní judikatura nevyslyšela žádné námitky, opírající se o argumentaci neodůvodněné diskriminace.[8]

    Nová úprava počítá s tím, že dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání. V odstavci 2 je stanoveno, že dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo jde o pohledávku zajištěného věřitele. Přijetí této úpravy reflektuje dosavadní vývoj judikatury a dle našeho názoru bude jen otázka času, kdy oddlužení bude muset projít další výraznější revizí, aby postihovalo odlišný podnikatelský prvek v oddlužení. Soudní praxe se bude například potýkat s tím, jak má podnikatel věrohodně doložit svůj budoucí příjem (u zaměstnance postačila pracovní smlouva) a jaký vztah bude mezi dodavateli podnikatele a „neobchodními“ věřiteli v rámci plnění splátkového kalendáře[9]. Kromě dalšího by měl být předmětem budoucí revize také nevyhovující obsah v ustanovení § 406 IZ (rozhodnutí o schválení oddlužení), který nepočítá s jiným trvalým příjmem než od plátce mzdy.

    Závěr

    Lze učinit závěr, že zákonodárce zachoval účel oddlužení v takovém rozsahu, jak jej judikatura chápala doposud, tj. že v případě neúspěchu podnikání, jež vedlo k podnikatelově úpadkové situaci, nemůže být věřitelům závazků vzniklých z podnikatelské činnosti vnuceno bez jejich souhlasu vypořádání, jež by znamenalo uspokojení jejich pohledávek v podstatně nižším rozsahu, než na jaký mají nárok, jak je tomu právě u oddlužení[10], ledaže by takoví věřitelé s takovým řešením souhlasili.


    Mgr. Vítězslav Pleva,
    asistent soudce


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Např. viz sp. zn. 1 VSPH 3/2008
    [2] Viz výkladové stanovisko č. 2/2008 ze dne 3.6.2008; k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti
    [3] Viz usnesení NS sp. zn. 29 NSČR 9/2009
    [4] Viz usnesení NS č. j. 29 NSČR 11/2009-B-16
    [5] Srovnej sp. zn. Pl. ÚS 21/96
    [6] Viz např. odůvodnění usnesení NS sp. zn. 29 NSČR 9/2009
    [7] Viz například sp. zn. 21 Cdo 2137/2004
    [8] Srovnej usnesení sp. zn. 29 NSČR 11/2009
    [9] Srovnej např. ust. § 412 odst. 1 písm. f
    [10] Viz č. j. 1 VSPH 236/2008-A-18


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vítězslav Pleva
    10. 1. 2014
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (III. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
    • Čerpání bankovní záruky insolventním dlužníkem – lze se tomu (u)bránit, anebo se jedná o vyhozené peníze?
    • Postavení manžela povinného v exekuci
    • Specifika řešení úpadku oddlužením
    • Oprávnění vyplnit blankosměnku (vyplňovací oprávnění)
    • Novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
    • Směnečné pseudolistinné řízení – rozhodnutí o směnečném nároku bez jednání
    • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (II. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
    • Návrh novely insolvenčního zákona týkající se oddlužení schválila vláda
    • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (I. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky

    Související produkty

    Online kurzy

    • Co přináší směrnice o restrukturalizaci a insolvenci
    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Pracovněprávní vztahy mezi českými zaměstnanci a zaměstnavateli ze zemí ESVO
    • Vegetativní stav – náklady na výživu
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu

    Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z., výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného...

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Okolnosti vylučující protiprávnost činu

    Za situace, že soud dospěje ke skutkovému závěru, že provedené dokazování neumožňuje učinění závěru, že obviněný v rozsahu celého skutku, který je mu kladen obžalobou za vinu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.