epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    23. 5. 2022
    ID: 114748upozornění pro uživatele

    Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?

    Zákonem č. 286/2021 Sb., resp. jeho části druhé článku čtvrtém, byl novelizován exekuční řád[1] v podobě tzv. milostivého léta.

    O tomto institutu bylo již před účinností novely napsáno mnohé, v kladném i negativním světle. O tomto institutu z pohledu ex post si můžeme také myslet mnohé, v kladném i negativním světle. Předmětem tohoto článku je však vliv využití tohoto institutu povinným (v exekuci) na probíhající insolvenční řízení proti insolvenčnímu dlužníku (povinného v exekuci). Ovšem je třeba též zdůraznit, že insolvenční dlužník nemusel být ani tím hlavním povinným v exekučním řízení, ba dokonce nemusel být ani účastník takového řízení. Takovou nejčastější situací bude ta, vůči insolvenčnímu dlužníka věřitel přihlásil svou pohledávku např. z titulu ručení, kdy (obligačním) dlužníkem, tedy povinným v exekučním řízení byla osoba jiná. Využil-li (obligační) dlužník (povinný v exekučním řízení) tohoto institutu, bude to mít vliv na probíhající insolvenční řízení, neboť např. v tomto případě pak musí jednoznačně platit, zanikl-li hlavní dluh, zaniká i dluh akcesorický z titulu ručení poskytnutého insolvenčním dlužníkem.

    Ať už tedy milostivé léto využil kterýkoli povinný, v insolvenčním řízení je toto třeba reflektovat.

    Podle části druhé, článku čtvrtém, bodu 25, podbodu 3 novely platí, že bude-li zaplacena vůči veřejnoprávnímu oprávněnému[2] vymáhaná jistina a soudnímu exekutorovi paušální náhrada ve výši 750 Kč + DPH, soudní exekutor osvobodí povinného od placení zbytku vymáhané plnění a zároveň zastaví exekuční řízení. Podle téhož ustanovení platí i to, že jistina mohla být vymožena i před účinností milostivého léta (ať už jakýmkoli způsobem), a proto se milostivé léto vztahuje i na takové exekuce. V tomto případě tak soudní exekutor z úřední povinnosti zastaví exekuční řízení a osvobodí povinného od placení zbytku dluhu (samozřejmě, pokud má soudní exekutor též zaplaceny své náklady).

     

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Otázka pak zní: Jaký toto bude mít vliv na přihlášenou pohledávku v insolvenčním řízení?

    Prvním, kdo má oprávnění disponovat svou přihlášenou pohledávkou, ale zároveň i povinnost s ní disponovat, aby byla v souladu s hmotným i procesním právem a objektivní skutečností, nebo chceme-li říci skutečnou realitou, je přihlášený věřitel. Tento věřitel by tedy měl učinit zpětvzetí takové přihlášené pohledávky, neboť jistina mu byla uhrazena v rámci exekučního řízení a od placení příslušenství byl povinný (insolvenční dlužník) soudním exekutorem osvobozen. Insolvenčnímu soudu poté nic nebrání v tom, aby vzal na vědomí zpětvzetí takové pohledávky[3] a pro tuto pohledávku ukončil věřiteli účast v insolvenčním řízení.

    Obdobně by se měl zachovat i soudní exekutor, pokud přihlásil do insolvenčního řízení jako svou pohledávku odměnu a hotové výdaje vyplívající z vedení tohoto exekučního řízení. Úhradou paušální částky 750 Kč + DPH tak došlo i k zániku zbývající pohledávky soudního exekutora vůči insolvenčnímu dlužníku.

    V praxi dochází k tomu, že usnesení o zastavení exekučního řízení a osvobození od placení zbytku vymáhaného dluhu zasílá insolvenčnímu soudu soudní exekutor nebo přihlášený věřitel.

    Co se ale stane, má stát, pokud přihlášený věřitel neučiní zpětvzetí své přihlášené pohledávky?

    Co má učinit insolvenční soud, pokud výše uvedené usnesení vydané soudním exekutorem nezašlou insolvenčnímu soudu (souběžně) oba přihlášení věřitelé? Tedy věřitel (oprávněný v exekuci) a též přihlášený soudní exekutor?

    Co když takové usnesení vydané soudním exekutorem zašle insolvenčnímu soudu pouze dlužník, nebo dokonce jiná osoba?

    V takovém případě insolvenční soud musí mít postavené na jisto v prvé řadě, že předložené usnesení vydané v exekučním řízení je pravé, resp. nesmí mít pochybnosti o tom, že pravé není a z toho pak musí vyvodit závěr o zániku pohledávky přihlášeného věřitele.

    Insolvenční zákon totiž pamatuje i na situaci, kdy přihlášený věřitel nevezme (byť třeba i jen částečně) zpět svou přihlášenou pohledávku v případě, že mu byla uhrazena (byť třeba i jen částečně) v ustanovení § 186 IZ.

    Podle tohoto ustanovení platí, že jestliže přihlášená pohledávka byla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena nebo zanikla jiným způsobem, a přihlášený věřitel neučiní její zpětvzetí, insolvenční soud (z úřední povinnosti, bez návrhu) ukončí účast přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení svým rozhodnutím. Takové rozhodnutí však musí být náležitě odůvodněno, i z toho důvodu, že proti němu nejsou opravné prostředky přípustné.

    Zde si dovolím praktickou vsuvku: Zákon hovoří o tom, že nejsou přípustné opravné prostředky. Nehovoří pouze o odvolání. Tedy z výkladového hlediska proti takovému rozhodnutí nejsou přípustné ani námitky[4], vydá-li toto rozhodnutí vyšší soudní úředník nebo asistent soudce.

    Nesouhlasí-li přihlášený věřitel s ukončením své účasti v insolvenčním řízení, má možnost proti rozhodnutí insolvenčního soudu brojit žalobou podanou u insolvenčního soudu. Tuto žalobu však musí podat ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí insolvenčního soudu doručeno, přičemž tato lhůta je považována za hmotněprávní[5]. Pokud taková žaloba nebyla včas věřitelem podána, má se za to, že pohledávka zanikla způsobem uvedeným v rozhodnutí. Totéž platí, byla-li podaná žaloba insolvenčním soudem zamítnuta, odmítnuta nebo bylo řízení o ní zastaveno.

    Zde si dovolím další praktickou vsuvku: Ačkoliv usnesení o ukončení účastni věřitele v řízení podle § 186 IZ nabylo právní moci okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku[6], insolvenční soud by měl vyčkat lhůty k podání případné žaloby, než vyznačí v insolvenčním rejstříku, resp. v aplikaci ISIR, věřitele jako neplatného.

    Podanou žalobu projednává insolvenční soud jako incidenční spor. Podle § 160 odst. 2 IZ (ve znění od 1. 7. 2017) incidenční spor může projednávat i jiný soudce insolvenčního soudu (než rozhoduje v insolvenční věci), stanoví-li tak rozvrh práce.

    Mgr. Bc. Milan Horák,
    asistent soudce
    Krajský soud v Ústí nad Labem


    e-mail:    MHorak@ksoud.unl.justice.cz

     

    [1] Zákon č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů

    [2] Část druhá, článek čtvrtý, bod 25, podbod 1 zákona č. 286/2021 Sb.

    [3] Podle § 183 insolvenčního zákona (dále jen IZ)

    [4] § 9 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení též s ust. § 3 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů

    [5] výslovným ustanovením textu § 186 odst. 2, věta třetí, IZ (ačkoli bez této textace by bylo možné výkladem podle právní teorie dojít k závěru, že by se jednalo o lhůtu procesněprávní, neboť vychází zjednodušeně řečeno z procesního předpisu). Zákonodárce se však rozhodl lhůtu upřesnit z důvodu právní jistoty.

    [6] § 71 odst. 2, § 74 odst. 1 IZ ve spojení s § 159 a 152 občanského soudního řádu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Milan Horák
    23. 5. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva
    • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
    • Zadluženost je třeba řešit co nejrychleji, shodli se experti v debatě Neduhy dluhů
    • Investiční fondy a investiční společnosti v českém právu
    • Minimální odměna insolvenčního správce aneb konfiskace majetku dlužníka v oddlužení?
    • Uspokojování pohledávek

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • 10 otázek pro … Aleše Eppingera
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Popis pracovní činnosti a jeho role ve vztahu se zaměstnancem
    • Situace na trhu rezidenčních nemovitostí v České republice v roce 2022

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.