epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 7. 2022
    ID: 114961upozornění pro uživatele

    Sjednání insolvenční doložky jako porušení péče řádného hospodáře?

    Vystavuje se statutární orgán podpisem smlouvy obsahující insolvenční doložku stanovící, že v případě úpadku společnosti, jako zhotovitele, zaniká právo na úhradu pozastávky a že částka odpovídající výši pozastávky ke dni podání insolvenčního návrhu představuje slevu z ceny díla, kterou zhotovitel poskytuje objednateli, nebezpečí z porušení zákonné povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře?

    Pojem péče řádného hospodáře

    V intencích aktuální právní úpravy se s pojmem péče řádného hospodáře setkáváme v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), konkrétně pak v ustanovení § 6 odst. 1 podle nějž platí, že každý je povinen jednat v právním styku poctivě, tj. že svým jednáním nepoškozuje práva jiné osoby. Dle ustanovení § 159 odst. 1 OZ je dále každý, kdo přijme funkci člena voleného orgánu, povinen vykonávat tuto funkci s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a s pečlivostí s tím, že se má za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Vedle toho se pojem péče řádného hospodáře vyskytuje v ustanoveních § 51 a násl. zákona 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), upravujících pravidla jednání členů voleného orgánu. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná dle ust. § 51 odst. 1 ZOK ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, kdy nezbytným předpokladem je rozhodování učiněné s nezbytnou loajalitou. Z povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře není dle ust. § 51 odst. 2 ZOK vyloučena ani situace, kdy člen statutárního orgánu požádá nejvyšší orgán korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení. Konečně je v ust. § 52 odst. 1 ZOK stanoveno, že při posuzování splnění povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. Důsledkem nedodržení povinnosti péče řádného hospodáře je povinnost osoby, která ji nedodržela, vydat obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získala, ev. nahradit jej obchodní korporaci v penězích.

     

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pozastávka (zádržné)

    Ve smlouvách o dílo se pravidelně objevují ustanovení, podle nichž je část ceny díla představována tzv. pozastávkou (zádržným). Účelem institutu pozastávky (zádržného) je zajistit povinnost zhotovitele provádět dílo řádně dle smlouvy, příp. řádně plnit povinností zhotovitele z poskytnuté záruky za jakost díla v záruční době, s tím, že v případě nedodržení takto zajištěných povinností se objednatel může uspokojit právě ze zadržované finanční částky. Tento článek se s ohledem na své zaměření blíže nezabývá otázkou, zda je pozastávka v tom kterém případě formulována jako dosud nesplatná část ceny díla, či zda jde o samostatný nárok, na jehož vyplacení vznikne zhotoviteli nárok teprve po splnění ve smlouvě o dílo sjednaných podmínek.

    V situaci, kdy je rozhodnuto o úpadku zhotovitele, se pak objednatel v případě druhého z uvedených účelů pozastávek (zajištění povinností zhotovitele z poskytnuté záruky za jakost díla v záruční době) dostává do situace, kdy již ví, že zhotovitel své povinnosti z poskytnuté záruky za jakost nesplní. Dojde-li k rozhodnutí o řešení úpadku formou konkurzu, stává se pohledávka na vyplacení zádržného splatnou[1] a objednatel je povinen zádržné vyplatit insolvenčnímu správci. Vady, které se na díle vyskytnou, bude objednatel nucen odstranit sám na své náklady. Bude mít sice možnost tuto pohledávku za zhotovitelem přihlásit do insolvenčního řízení jako podmíněnou, avšak při běžné výtěžnosti konkurzů lze jen stěží očekávat její uspokojení.

    Insolvenční doložka

    Za účelem předejití stavu, kdy bude objednatel povinen předčasně vyplatit pozastávku insolvenčnímu správci a současně na své náklady odstraňovat vady za zhotovitele v úpadku, který na dílo poskytl záruku, bývají mezi smluvními stranami jako součást smluv o dílo uzavírány tzv. insolvenční doložky. Jejich účelem ze strany objednatele je vyloučit vracení sjednaného zádržného v situaci, kdy je zřejmé, že zhotovitel nebude plnit své závazky ze sjednané záruky. V rámci stanovení výše ceny díla se tak objednatelé snaží zohlednit riziko, že zhotovitel v důsledku později nastalé okolnosti (zjištění jeho úpadku) již nebude schopen nadále uspokojovat případné nároky z poskytnuté záruky.

    Insolvenční doložka může mít např. podobu ujednání smluvních stran o snížení ceny díla o částku odpovídající dohodnuté pozastávce (popř. o určenou hodnotu záruky) pro případ nevyčerpání poskytnuté záruky za jakost v důsledku úpadku zhotovitele. Dle názoru Nejvyššího soudu představuje takové ujednání přípustný právní prostředek, jímž může objednatel eliminovat (či alespoň zmírnit) negativní důsledky spojené s (případnou) ztrátou jeho nároků z poskytnuté záruky v případě úpadku zhotovitele, když se svým obsahem a účelem nejen nepříčí zákonu, ani jej neobchází, ale nijak neodporuje ani zásadám insolvenčního řízení (§ 5 insolvenčního zákona).[2] Posouzení ujednání o slevě ve výši pozastávky pro případ nevyčerpání záruky za jakost v důsledku úpadku zhotovitele za platné ujednání vyjadřující hodnotu nerealizované záruky potvrdil Nejvyšší soud ČR opakovaně.[3] Při naplnění v insolvenční doložce stanovených podmínek tak dojde bez dalšího k tomu, že „sleva“ z ceny díla ve výši pozastávky nastupuje automaticky, aniž by bylo třeba v záruční době uplatnit reklamované vady a požadovat slevu z ceny díla.

    A možné porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře?

    Zhotovitel insolvenční doložkou, resp. při naplnění v insolvenční doložce stanovených podmínek, poskytuje objednateli slevu z ceny díla. Pozastávka po dobu trvání záruční doby bývá sjednávána nejčastěji ve výši určitého % z ceny díla bez DPH; tuto slevu tedy zhotovitel objednateli poskytne jak v případě, že se ocitne v úpadku v prvním roce trvání jím poskytnuté záruky za jakost, tak i v případě, že se tak stane např. dva dny před uplynutím záruční doby.

    Takové poskytnutí slevy představuje jednání statutárního orgánu zhotovitele, které podléhá povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Jak již bylo obecně uvedeno, při posuzování splnění této povinnosti bude třeba zvážit, zda při tomto jednání statutární orgán jednal informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace a zda rozhodnutí bylo učiněno s nezbytnou loajalitou. Současně je třeba zdůraznit, že splnění této povinnosti je ovšem nezbytné posuzovat z pohledu ex ante, tj. prizmatem skutečnosti, které [zde] jednateli byly či při vynaložení příslušné péče (při využití dostupných (skutkových i právních) informačních zdrojů) mohly a měly být známy v okamžiku, v němž dotčená podnikatelská rozhodnutí činil.[4] Zvážení možných výhod i nevýhod, identifikace rizik existujících variant podnikatelského rozhodnutí při sjednávání znění smlouvy o dílo pak zahrnují např. i rozpoznání, že je vhodné k jejich posouzení přizvat kvalifikovanou osobu, např. advokáta. Přitom, bude-li prokázáno, že rozhodnutí bylo učiněno v zájmu společnosti, s patřičnou pečlivostí a s potřebnými znalostmi, pak nebude významné, zda bylo pro společnost výhodné, nevýhodné či jí způsobilo újmu. Člen statutárního orgánu totiž odpovídá za řádný výkon funkce, nikoliv za výsledek činnosti, která vždy zahrnuje i určité podnikatelské riziko.[5]

    Pro úplnost ještě dodejme, že v případě rozhodnutí o úpadku společnosti (a bylo-li již rozhodnuto o způsobu řešení úpadku) pak nastupuje speciální úprava zákona ve smyslu ustanovení § 66 a násl. ZOK ve znění účinném od 01.01.2021, tedy zvláštní povinnosti při úpadku obchodní korporace. Na návrh insolvenčního správce insolvenční soud může rozhodnout o povinnosti člena statutárního orgánu, který přispěl porušením svých povinností (péče řádného hospodáře) k úpadku obchodní korporace, poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace.[6]

    Pro zvážení, zda uzavření smlouvy o dílo obsahující insolvenční doložku shora uvedeného (či obdobného) znění může v jednotlivém případě pro statutární orgán zhotovitele představovat riziko porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře s možnými zákonnými důsledky, je vždy třeba přihlédnout ke konkrétním podmínkám.

    Pro statutární orgán to tedy znamená zvážit formulaci insolvenční doložky stejně jako ekonomickou situaci zhotovitele, kvalitu předané projektové dokumentace a dalších podkladů nezbytných pro zhotovení díla i podmínek, za nichž má být smlouva o dílo uzavírána, ekonomické i místní podmínky realizace díla, případné subdodavatelské plnění zakázky apod. Je tak zřejmé, že se jedná se komplexní soubor úvah, k jehož vyhodnocení doporučujeme přizvat taktéž odborné subjekty disponující znalostmi a zkušenostmi v oboru ekonomie, smluvního práva a insolvenčního práva.

    Mgr. Hana Trusíková
    advokát

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno

    tel.: +420 222 544 201
    e-mail: office@dolezalpartners.com

     

    [1] Srov. ust. § 250 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“).

    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 25.03.2019, sp. zn. 29 Cdo 561/2017.

    [3] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.03.2015, sp. zn. 29 Cdo 561/2017.

    [4] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015.

    [5] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.08.2013, sp. zn. 29 Cdo 2869/2011 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2015, sp. zn. 29 Cdo 3860/2015.

    [6] Srov. ust. § 66 odst. 1 IZ ve znění účinném od 01.01.2021.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Hana Trusíková (Doležal & Partners )
    27. 7. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.