epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    31. 3. 2022
    ID: 114452upozornění pro uživatele

    Minimální odměna insolvenčního správce aneb konfiskace majetku dlužníka v oddlužení?

    Zpeněžení majetku dlužníka představuje jednu ze základních povinností insolvenčního správce v insolvenčním řízení. Insolvenčnímu správci náleží za zpeněžení majetku dlužníka odměna, jejíž výše se v konkrétní věci stanoví podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti.[1] Ve většině případů vychází odměna insolvenčního správce za zpeněžení majetku z procentové části dosaženého výtěžku. Lze se však (nikoliv výjimečně) setkat se situací, kdy je výše odměny omezena spodním limitem. Vedle minimální odměny insolvenčního správce při řešení úpadku dlužníka konkursem[2] je možno se s minimální odměnou setkat také v oddlužení.[3]

    Předmětem tohoto článku je rozbor příčin a důsledků uplatnění minimální odměny insolvenčního správce za zpeněžení majetku při řešení úpadku dlužníka oddlužením ve formě splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

    Povinnost dlužníka vydat majetek ke zpeněžení

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Obecná povinnost dlužníka vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty vychází z § 398 odst. 3 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“). Výjimku představuje § 398 odst. 6 IZ, podle kterého dlužník není povinen vydat ke zpeněžení tzv. nepatrný majetek, tedy majetek, jehož zpeněžení nepovede k uspokojení (nezajištěných) věřitelů.

    Zda zpeněžení majetku dlužníka povede k uspokojení věřitelů, lze zjistit poměřením hodnoty zpeněžovaného majetku, z níž je možno usuzovat na předpokládanou výši výtěžku zpeněžení, s minimální výší odměny insolvenčního správce podle § 3 odst. 4 vyhlášky.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Podle § 3 odst. 4 vyhlášky činí odměna insolvenčního správce při zpeněžení majetku dlužníka způsoby podle § 286 IZ nejméně 20 000 Kč; dosáhne-li se však výtěžku nižšího, činí odměna insolvenčního správce dosažený výtěžek snížený o hotové výdaje insolvenčního správce.

    Činí-li tedy hodnota majetku dlužníka méně než 20 000 Kč (resp. 24 200 Kč, je-li insolvenční správce plátcem DPH), je zpeněžení majetku dlužníka pro věřitele neefektivní, jelikož celý výtěžek zpeněžení bude použit k uspokojení odměny insolvenčního správce (a nákladů na zpeněžení). Dlužník pak takový majetek není povinen ke zpeněžení vydat.

    Nejčastější případy, ve kterých je nepatrný majetek zahrnut do majetkové podstaty a následně zpeněžen, lze rozdělit do následujících variant.

    Varianta 1 – majetek s vyšší odhadní hodnotou

    Insolvenční správce od svého ustanovení zjišťuje majetek, který náleží do majetkové podstaty, sepíše jej do soupisu majetkové podstaty a ocení. Přitom se majetek oceňuje cenou obvyklou.[4]

    Je notorietou, že nucený prodej majetku povinného/dlužníka vede ve většině případů k výtěžku nižšímu, než je cena obvyklá.

    Za tohoto předpokladu je pak možné, že majetek náležející do majetkové podstaty a oceněný insolvenčním správcem bude ve skutečnosti zpeněžen s výtěžkem rovnajícím se hodnotě nepatrného majetku.

    Tato varianta bude v insolvenčním řízení nejčastější.

    Př.: majetek oceněný insolvenčním správcem na 40 000 Kč se podaří zpeněžit za 20 000 Kč.

    Varianta 2 – povinnost vydat i nepatrný majetek

    Také majetek, který dlužník získal dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, nebo jej neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, má dlužník povinnost vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení, a to bez ohledu na hodnotu takového majetku.[5] Stejně jako ve výše nastíněné variantě může dojít ke zpeněžení majetku za cenu rovnající se hodnotě nepatrného majetku.

    Ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) IZ, podle kterého je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení výše uvedený majetek, představuje speciální ustanovení vůči § 398 odst. 3 IZ, je proto také vyloučena aplikace odstavce 6.

    Z důvodu vysoké variability insolvenčního řízení nelze vyloučit, že v konkrétních věcech nastanou i jiné okolnosti, které povedou ke zpeněžení nepatrného majetku dlužníka.

    Důsledky minimální odměny insolvenčního správce

    Při výše nastíněných variantách dojde ke zpeněžení majetku ve vlastnictví dlužníka. Z tohoto výtěžku bude uspokojena odměna insolvenčního správce. K uspokojení (nezajištěných) věřitelů však nezůstane ničeho.

    Jak uvádí i Vrchní soud v Praze ve svých rozhodnutích, zpeněžením majetku dlužníka pouze pro uspokojení odměny insolvenčního správce dochází k nežádoucí situaci odporující samotnému účelu insolvenčního řízení,[6]  tedy uspořádání majetkových vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli a co nejvyššího uspokojení dlužníkových věřitelů.

    Byť by bylo možno uplatnit argument, že i insolvenční správce je věřitelem dlužníka s pohledávkou za majetkovou podstatou (odměnou za zpeněžení), pak lze namítat, že zcela jistě není insolvenční řízení vedeno za účelem vytvoření pohledávky za majetkovou podstatou prodejem majetku dlužníka a následného uspokojení pouze této pohledávky bez (alespoň částečného) uspokojení i dalších (přihlášených) věřitelů.

    Nastalý stav lze také hodnotit z hlediska základních pravidel společnosti stanovených ústavním pořádkem. Vlastnické právo požívá ústavní i mezinárodní ochrany.[7] Zjištěním úpadku a povolením jeho řešení oddlužením neztrácí dlužník vlastnické právo k věcem pojatým do majetkové podstaty. Dochází pouze k omezení jeho dispozičního oprávnění k tomuto majetku ve prospěch insolvenčního správce. Omezení dispozičního oprávnění dlužníka k jeho majetku představuje omezení pouze jedné dílčí složky vlastnického práva, ostatní však zůstávají zachována.

    I při zpeněžování majetku dlužníka v rámci insolvenčního řízení je nutné mít na paměti, že jde stále o majetek ve vlastnictví člověka, se kterým je třeba nakládat s respektem k jeho ústavně i mezinárodně zaručeným právům. Dojde-li však ke zpeněžení majetku, aniž by dlužník výměnou získal přiměřenou protihodnotu (v rámci insolvenčního řízení lze hovořit o přiměřeném výtěžku použitelném k uspokojení přihlášených věřitelů), dochází k tak závažnému zásahu do vlastnického práva, který je svojí povahou srovnatelný s konfiskací. Takový následek nelze bez právního důvodu (typicky v trestním řízení) v demokratické společnosti tolerovat.

    Je třeba si uvědomit, že dlužník není osoba, na níž by bylo třeba „vytěžit“ co možná nejvíce majetku, nýbrž osoba, která se v důsledku subjektivních nebo objektivních okolností ocitla v úpadku. Insolvenční zákon pak dlužníkovi dává možnost uspořádat své vztahy vůči svým věřitelům za účelem jeho návratu do aktivního ekonomického života, což prospívá nejen dlužníkovi, ale také jeho věřitelům a celé společnosti. Zpeněžování majetku dlužníka za účelem uspokojení jedné (v insolvenčním řízení vytvořené) pohledávky za majetkovou podstatou, přičemž pohledávky ostatních přihlášených věřitelů zůstanou bez (alespoň částečného) uspokojení, není cestou, která by k naznačenému výsledku vedla.

    Další paradoxní problém spočívá v tom, že se skrze „pouhou“ vyhlášku určuje rozsah, v němž je majetek dlužníka v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nepostižitelný.[8]

    Varianty řešení

    K řešení se nabízejí různé varianty.

    První (nejjednodušší) varianta spočívá v tom, že insolvenční správce uzná své pochybení týkající se procesu zpeněžování, když tento proces nepřerušil a majetek dlužníka prodal za cenu nepatrného majetku. Pak by bylo minimálně férové, kdyby insolvenční správce nárokoval odměnu nižší než minimální odměnu stanovenou vyhláškou tak, aby část výtěžku bylo možno použít k (částečnému) uspokojení pohledávek věřitelů. Autor si je nicméně vědom utopistické povahy tohoto řešení.

    Legislativní možnost řešení představuje zrušení § 3 odst. 4 vyhlášky, které je (mimo jiné) značně nekoncepční v porovnání se stanovením odměny insolvenčního správce z jiných způsobů zpeněžení majetku dlužníka. Není zcela jasné, z jakého důvodu je odměna insolvenčního správce za zpeněžení zajištěného majetku určena procentem z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli bez jakékoliv minimální výše odměny, kdežto při zpeněžení nezajištěného majetku postupem podle § 286 odst. 1 IZ náleží insolvenčnímu správci minimální odměna. Vždyť i při zpeněžení zajištěného majetku insolvenční správce nejčastěji přistupuje (byť na základě pokynu zajištěného věřitele) ke zpeněžení postupy uvedenými v § 286 odst. 1 IZ.[9] Je třeba připomenout, že při zpeněžení zajištěného majetku je základní odměna insolvenčního správce podle vyhlášky ještě nižší – 9 % oproti 15 %, přičemž oněch 9 % je navíc počítáno z částky určené k vydání zajištěným věřitelům (nikoliv z dosaženého výtěžku, který může být i násobně vyšší).[10] Argument, podle kterého insolvenční správce při zpeněžení postupy podle § 286 odst. 1 IZ odvádí značné množství práce (a má tak nárok na odměnu alespoň v minimální výši), proto neobstojí. V této souvislosti nelze nezmínit, že odměna insolvenčního správce za zpeněžení nezajištěného majetku při řešení úpadku dlužníka konkursem v základu činí dokonce 25 % z výtěžku určeného k rozdělení mezi věřitele. K tomu důvodová zpráva k vyhlášce 133/2019 Sb., kterou se mění vyhláška 313/2007 Sb., uvádí: „Je tomu tak proto, že se v oddlužení očekává méně činností s výrazně nižší náročností oproti podnikatelským úpadkům řešeným typicky konkursem.“ Důvodová zpráva se však vůbec nevyjadřuje k minimální výši odměny, resp. jak a proč byla stanovena právě tato výše.[11] Zde je také vhodné upozornit, že paušální odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty neslouží ke krytí nižší odměny za zpeněžení nezajištěného majetku (v porovnání s odměnou za zpeněžení nezajištěného majetku při řešení úpadku dlužníka konkursem), ale představuje odměnu insolvenčního správce za dohled nad plněním povinností dlužníka (a dotčených subjektů, např. zaměstnavatele) v rámci schváleného způsobu oddlužení a za přerozdělování vymožených srážek mezi nezajištěné věřitele.

    Třetí z variant řešení představuje vyvození odpovědnosti insolvenčního správce za zavinění výsledku procesu zpeněžování. Insolvenční správce má obecně povinnost při výkonu své funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí. Je také povinen vyvinout veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby byli věřitelé uspokojeni v co nejvyšší míře. Za tímto účelem je insolvenčnímu správci uloženo, aby dal při výkonu své funkce přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy vlastními. Poruší‑li insolvenční správce (mimo jiné) uvedené povinnosti, pak odpovídá za škodu, kterou dlužníkovi nebo věřitelům způsobil.[12]

    Lze však v insolvenčním řízení vyvodit odpovědnost insolvenčního správce za nízký výtěžek zpeněžení? Podle názoru autora ano, nikoliv však paušálně. Insolvenční správce může kdykoliv proces zpeněžování přerušit, případně v průběhu insolvenčního řízení vyjmout z majetkové podstaty věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, které nemohou sloužit k uspokojení věřitelů.[13] Insolvenční zákon sice příkladem stanoví případy, kdy zpeněžení majetku dlužníka nemůže sloužit k uspokojení věřitelů, mezi které výše uvedenou variantu č. 1 výslovně neřadí, jedná se však o ustanovení demonstrativní a výkladem lze s odkazem na § 398 odst. 6 IZ dospět k závěru, že nepatrný majetek k uspokojení věřitelů (za stávající právní úpravy) sloužit nemůže a je na místě uplatnit postup podle § 227 IZ. Přistoupil-li by však insolvenční správce ke zpeněžení nepatrného majetku dlužníka v rozporu s tímto požadavkem, zakládá to důvod k vyvození jeho odpovědnosti, a je proto na místě přiměřeně snížit jeho odměnu[14] tak, aby výše odměny odpovídala alespoň výši plnění nezajištěným věřitelům. Podobné řešení zmiňují také JUDr. Ing Zdeněk Strnad, Ph.D. a Mgr. Tomáš Jirmásek.[15] Jak však správně upozorňuje Mgr. Jirmásek, dosažení nízkého výtěžku zpeněžení nemusí mít nutně subjektivní důvody, a proto bude v těchto případech vždy potřeba zkoumat, jaké okolnosti vedly k výši dosaženého výtěžku. Postup insolvenčního soudu vedoucí ke snížení odměny insolvenčního správce z důvodu nízkého výtěžku tak bude zpravidla vyloučen, navrhl-li insolvenční správce nezpeněžit majetek dlužníka pro jeho nízkou hodnotu, ale takovou povinnost mu v rozporu s jeho doporučením uloží insolvenční soud.

    Čtvrtá varianta řešení spočívá v realizaci pravomoci insolvenčního soudu neaplikovat podzákonný právní předpis pro jeho (výše nastíněný) rozpor se zákonem. Z čl. 95 odst. 1 Ústavy plyne oprávnění soudce obecného soudu přezkoumat soulad „jiného právního předpisu“ se zákonem s účinky inter partes.[16] Dospěje-li tedy soudce insolvenčního soudu k závěru, že ustanovení vyhlášky o minimální odměně insolvenčního správce v konkrétní věci odporuje insolvenčnímu zákonu, a minori ad maius ústavnímu pořádku, je oprávněn rozporné ustanovení neaplikovat. Může poté přikročit k určení odměny podle obecného ustanovení vyhlášky o odměně insolvenčního správce za zpeněžení určené procentem z dosaženého výtěžku. Tento přístup zajistí použití zbývajících prostředků k uspokojení věřitelů, aniž by došlo ke snižování odměny insolvenčního správce postupem předvídaným insolvenčním zákonem. Autor však nepovažuje toto řešení za dlouhodobě udržitelné, protože ze své podstaty nepřispívá k naplnění principu právní jistoty, jakožto jednoho ze znaků právního státu, byť z krátkodobého hlediska může insolvenční soud odmítnutím aplikace tohoto ustanovení zamezit značným nespravedlnostem.

    Závěr

    Z výše nastíněných variant se, již jen pro zachování principu právní jistoty, jeví jako nejvhodnější revize vyhlášky. Autor vyhlášky by měl zejména zrevidovat způsoby výpočtu odměny insolvenčního správce za zpeněžení zajištěného majetku a za zpeněžení nezajištěného majetku při různých způsobech řešení úpadku dlužníka tak, aby v jejím výpočtu nedocházelo k nedůvodným odchylkám. Zároveň by měl zvážit, zda není vhodnější (přiměřeně) zvýšit odměnu za zpeněžení nezajištěného majetku při řešení úpadku dlužníka oddlužením ve formě plnění splátkové kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty za současného odstranění minimální odměny.

    Do té doby bude na insolvenčních soudech, aby v jednotlivých případech zvážily, zda budou tolerovat případné zpeněžení nepatrného majetku dlužníka pouze za účelem uspokojení minimální odměny insolvenčního správce, nebo jeho odměnu přiměřeně sníží, anebo zda využijí pravomoc odmítnout aplikovat § 3 odst. 4 vyhlášky.

    Mgr. Jaroslav Čech
    asistent soudce
     

    Krajský soud v Ústí nad Labem

    Národního odboje 1274
    400 92 Ústí nad Labem

    e-mail: jcech@ksoud.unl.justice.cz

     

    [1] Vyhláška 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů.

    [2] § 1 odst. 5 vyhlášky.

    [3] § 3 odst. 4 vyhlášky.

    [4] § 219 odst. 5 IZ.

    [5] § 412 odst. 1 písm. b) IZ.

    [6] Např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 2020, sen. zn. 1 VSPH 1332/2020-B-12, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 3. 2021, sen. zn. 1 VSPH 283/2021-B-29.

    [7] Čl. 11 Listiny základních práv a svobod; čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

    [8] Jirmásek, T. Odměna insolvenčního správce. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 210.

    [9] Lze dokonce tvrdit, že při zpeněžení zajištěného majetku je rozsah činnosti insolvenčního správce větší a proces zpeněžení náročnější. Musí se totiž držet často i velmi podrobných pokynů zajištěných věřitelů.

    [10] Zpeněží-li insolvenční správce zajištěný majetek dlužníka za 500 000 Kč a zajištěná pohledávka činí 300 000 Kč, pak je odměna insolvenčního správce počítána v souladu s § 1 odst. 2 vyhlášky jako 9 % z 300 000 Kč.

    [11] Důvodová zpráva je dostupná v  databázi VeKLEP na adrese https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBA9D5PTU.

    [12] § 37 odst. 1 IZ.

    [13] § 227 IZ.

    [14] § 38 odst. 3 IZ.

    [15] Kozák, J., Brož, J., Dadam, A., Stanislav, A., Strnad, Z., Zrůst, L., Žižlavský, M. Insolvenční zákon. Komentář. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, k § 398 odst. 6.; Jirmásek, T., op. cit., s. 71.

    [16] Viz např. nález Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jaroslav Čech
    31. 3. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.