epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 3. 2022
    ID: 114297upozornění pro uživatele

    Přezkoumání přihlášky pohledávky a jejich důsledky

    Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje při přezkumném jednání, které se koná (v případě, že není povoleno oddlužení) u insolvenčního soudu na podkladě seznamu přihlášených pohledávek zpracovaném insolvenčním správce a v dostatečné lhůtě před konáním přezkumného jednání zveřejněném v insolvenčním rejstříku.

    Pravost, výši nebo pořadí jednotlivých pohledávek mohou popírat dlužník, insolvenční správce i jednotliví (přihlášení) věřitelé. Do 30.3.2011 věřitelé popěrné právo neměli.[1] Popření pohledávky dlužníkem má podle § 410 odst. 2 IZ v oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, jde-li o popření pohledávky některého z nezajištěných věřitelů.[2] Novela 2019 přiznala dlužníku právo popřít i přihlášku zajištěného věřitele.[3] Ústavní soud[4] však v téže době rozhodl obdobně co do téhož ustanovení, avšak ve znění do 31.5.2019. Svůj nález odůvodnil tím, že je zde porušena rovnost účastníků[5], když zákon rozlišoval mezi dlužníky zajištěných a nezajištěných pohledávek co do účinků popěrných úkonů.

    Při přezkumném jednání se za vykonatelnou považuje pohledávku, vůči níž věřitel prokáže její vykonatelnost nejpozději ke dni zjištění úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. Otázka přezkumu a zjištění vykonatelných pohledávek je důležitá pro určení, kdo má aktivní legitimaci k podání incidenční žaloby.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Novelou 2017 došlo ke změně, kdy v případě povoleného oddlužení přezkumné jednání se nekoná u insolvenčního soudu, ale v prostorách insolvenčního správce[6]. Insolvenční správce při osobním jednání s dlužníkem přezkoumá přihlášené pohledávky a výsledek přezkumu vyznačí v seznamu přihlášených pohledávek, který je součástí zprávy o přezkumu, jenž předloží insolvenčnímu soud ke schválení.

    Věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jestliže pro toto není možné přihlášku přezkoumat, vyloučí se ke zvláštnímu přezkumného jednání.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Při přezkumném jednání lze popřít pohledávku pro pravost, výši, pořadí nebo jejich kombinaci. O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. O popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky. O popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena[7].

    Popřít pořadí je možné pouze v tom smyslu, že bude popíráno, že věřitel uplatnil výhodnější pořadí oproti ostatním (obecně tedy přihlásil pohledávku jako zajištěnou). Opačný popěrný úkon, tedy popírat nezajištěnou pohledávku tak, že ji měl přihlásit jako zajištěnou, učinit nelze.[8]

    „Spor o pořadí, v jakém zajištěnému věřiteli vzniklo právo na přednostní uspokojení, nepovažuje insolvenční zákon za spor o pořadí pohledávek, jak je definován v § 195 insolvenčního zákona.“[9]

    Popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí. Popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky. Popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, tytéž účinky jako popření výše pohledávky.[10]

    V případě popření nevykonatelné pohledávky, insolvenční správce vždy musí vyrozumět podle § 197 odst. 2 IZ věřitele o popření jeho nevykonatelné pohledávky s poučením o možnosti domáhat se určení své nevykonatelné pohledávky žalobou podanou u insolvenčního soudu ve lhůtě 15 dní od doručení vyrozumění nebo 30 dní od přezkumného jednání, podle toho, která ze lhůt skončí později. Novelou 2017 bylo toto modifikováno tak, že na místo lhůty navázané na  přezkumné jednání u insolvenčního soudu se lhůta odvíjí od právní moci usnesení o schválení zprávy o přezkumu[11]. Proti usnesení o schválení zprávy o přezkumu není odvolání přípustné, tedy právní moc toto usnesení (resp. odpovídající bod výroku) nastane dnem zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

    Insolvenční správce (obdobně též popírající osoba) je oprávněn vzít zpět popření pohledávky věřitele (§ 201 odst. 1 písm. c) IZ) v případě, že žaloba podána nebyla, pouze do uplynutí lhůty k jejímu podání.[12] Marným uplynutím těchto lhůt nastává účinek popření a k popřené pohledávce co do pravosti se nepřihlíží[13].

    Je-li popřena vykonatelná pohledávka, žalobu musí podat osoba, která učinila popěrný úkon, a to ve lhůtě 30 dní od přezkumného jednání nebo od právní moci usnesení o schválení zprávy o přezkumu. V opačném případě nastává fikce jejího zjištění.[14]

    Novela 2014 zakázala insolvenčnímu správci, aby (byť by jeho úsudek byl správný) pohledávku přihlášenou jako vykonatelnou přezkoumal jako nevykonatelnou, čímž by aktivně legitimovaným k vyvolání incidenčního sporu byl přihlášený věřitel (ačkoli přihlásil svou pohledávku jako vykonatelnou).[15] Po této novelizaci musí insolvenční správce požádat insolvenční soud o rozhodnutí, zda se pro účely přezkumného jednání pohledávka považuje za vykonatelnou či nevykonatelnou, čímž došlo k posílení právní jistoty přihlašovatelů pohledávek.[16] V případě vyvolaného incidenčního sporu (na základě žaloby nesprávně vyrozuměného věřitele s vykonatelnou pohledávkou) poté, co soud zjistí, že se jedná o pohledávku vykonatelnou, není to důvod pro zamítnutí žaloby, ale žalovaný (insolvenční správce) je povinen prokázat důvod popření podle § 199 IZ,[17] tedy de facto dojde ke změně předmětu sporu a žalovaný (insolvenční správce nebo popírající věřitel) bude nést břemeno tvrzení a břemeno důkazní k tomu, že popřená pohledávka není po právu.[18]

    V případě popření nevykonatelné pohledávky je na popřeném věřiteli, aby v podané žalobě tvrdil a doložil všechny skutečnosti a důkazy, které mají přesvědčit soud o tom, že jeho pohledávka je přihlášena po právu. V případě popření vykonatelné pohledávky však je tento okruh skutečností omezen, neboť jako důvod popření lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci.[19]

    Hodlá-li přihlášený věřitel popřít přihlášku pohledávku jiného přihlášeného věřitele, musí tak učinit na příslušném formuláři písemně, přičemž popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle osř a musí z ní být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí. Tento formulář musí být doručen insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání, v případě řešení úpadku oddlužení nejpozději 10 dnů po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek.[20]

    Obecně tedy platí, že lze uplatnit jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky jen skutkové námitky, které dlužník neuplatnil v řízení, jež předcházelo vydání předmětného rozhodnutí. Je přitom irelevantní, zda skutečnosti dlužník neuplatnil vlastní vinou či nikoli. Důsledkem jejich rezignace na procesní obranu je pak vznik exekučního titulu založeného rozhodnutím, které se vůbec neodůvodňuje (např. platební rozkaz nebo směnečný platební rozkaz), nebo rozhodnutími, která se odůvodňují jen minimálně (např. rozsudek pro zmeškání či pro uznání). Insolvenční správce tak může být v takovém sporu úspěšný i v případě, že by předkládal právní posouzení sporné věci v případě, pokud z právního titulu žádné právní posouzení věci neplyne. Nejvyšší soud[21] dovodil, že se toto vztahuje i na vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodčím nálezem. V případě rozhodčího nálezu však nelze jako popěrný důvod uvést pochybení nebo špatné vyhodnocení rozhodce při posuzování tvrzení uplatněných dlužníkem v rámci tohoto řízení.[22]

    Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne jej rozhodnutím vydaným nejpozději do skončení přezkumného jednání. Jinak se tento popěrný úkon věřitele považuje uplynutím 10 dní od přezkumného jednání za žalobu (a je tedy soudem zapsána do rejstříku ICm). Omezení skutečností pro popření vykonatelné pohledávky zde platí taktéž. Je-li úpadek dlužníka řešen oddlužením, lhůta pro odmítnutí popěrného úkonu insolvenčnímu soudu končí nejpozději s rozhodnutím o schválení zprávy o přezkumu a lhůta 10 dní počíná tedy běžet od právní moci usnesení o schválení zprávy o přezkumu. 

    Bez ohledu na to, zda přihlášená pohledávka věřitele (vykonatelného či nevykonatelného) byla popřena pouze co do pořadí, nebo i co do pravosti nebo výše, věřitel musí být insolvenčním správcem o tomto popření vyrozuměn a aktivní legitimaci k podání žaloby má popřený věřitel.[23]

    Byla-li přihláška pohledávky přezkoumána tak, že její zjištěná část tvoří méně než 50 % přihlášené, tedy pohledávky sestávající z jistiny a příslušenství (pohledávky jako celek)[24], k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna.[25] Až Novelou 2014 bylo toto ustanovení novelizováno tak, že vložením druhého odstavce zákonodárce umožnil popřenému věřiteli, aby popřenou část pohledávky vzal zpět dříve, než nastanou účinky popření. Tímto úkonem (zpětvzetím) věřitel poníží svou pohledávku tak, že poté, co by měly nastat účinky popření, již toto popření nebude tvořit více než 50 % přihlášené pohledávky a aplikace ust. § 178 odst. 1 IZ se neuplatní. Do této změny soud aplikoval § 178 vždy bez ohledu na to, jaký právní úkon později věřitel učinil.

    V případě uplatnění pohledávky ze směnky, nebyl-li nejpozději při přezkumném jednání předložen originál směnky (s výjimkou pokud se originál již nachází v soudní úschově z důvodu probíhajícího soudního řízení o zaplacení směnky), insolvenčnímu správci nezbývá než tuto pohledávku popřít co do pravosti, neboť věřitel neosvědčil, že je majitelem dané směnky, resp. zda směnka je existentní. Nepředloží-li originál směnky ani v incidenčním sporu, nemůže ve sporu uspět.[26]

    V případě uplatnění pohledávky blankosměnkou pak platí, že blankosměnka před jejím doplněním není považována za pohledávku[27], není tedy titulem zakládající závazkový vztah mezi věřitelem a dlužníkem, a proto věřitel musí v přihlášce uvést všechny relevantní skutečnosti týkající se daného kauzálního vztahu.[28]

    Nejvyšší soud[29] vyslovil závěr, že jestliže věřitel uplatňuje pohledávku ze zajišťovací směnky, nemusí přihláška pohledávky obsahovat z hlediska vymezení právního důvodu jejího vzniku také údaje o směnkou zajištěné pohledávce, případně o dalších okolnostech, jež vznik pohledávky doprovázely. Toto klade zvýšené nároky na insolvenčního správce, který bez součinnosti dlužníka nemůže uplatnit kauzální námitky proti této směnce. Větším problémem je pak situace, kdy směnka je dlužníkem vystavena s účelem zmenšení objemu svého majetku. Nelze předpokládat, že by dlužník v tomto případě poskytl insolvenčnímu správci součinnost a tyto skutečnosti mu sdělil. Otázka úspěšnosti popření takové směnečné pohledávky (zejména insolvenčním správcem) je tak zcela mizivá.[30]


    Mgr. Bc. Milan Horák,
    asistent soudce
    Krajský soud v Ústí nad Labem


    e-mail:    MHorak@ksoud.unl.justice.cz

     

    [1] Ústavní soud nálezem ze dne 1.7.2010, sp.zn. Pl. ÚS 14/10 ustanovení § 192 odst. 1 věta první včetně věty za středníkem zrušil dnem 31.3.2011 pro rozpor s čl. 36 odst. Listiny základních práv a svobod

    [2] Usnesení Nejvyššího soudu, sp.zn. 29 ICdo 60/2014, ze dne 31.8.2016 (IZ ve znění do 31.5.2019)

    [3] Novela IZ vypustila v § 410 odst. 5, věta první slovo „nezajištěného“, týká se však řízení s úpadkem po 1.6.2019

    [4] Nález Ústavního soudu ČR, sp.zn. Pl. ÚS 2/19, ze dne 2.7.2019; z něho plyne závěr, že pokud je již insolvenční řízení skončeno, přichází v úvahu žaloba z lepšího práva, pokud insolvenční řízení není skončeno, a dlužník se domáhá toho, že popřel pohledávku, musí insolvenční správce znovu řádně zajištěného věřitele vyrozumět a ten si může podat proti dlužníku žalobu

    [5] Dle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod

    [6] § 410 odst. 2 IZ ve znění od 1.7.2017

    [7] § 193 až 195 IZ

    [8] Usnesení Ústavního soudu, sp.zn. I. ÚS 3271/13, ze dne 6.2.2014

    [9] Usnesení Nejvyššího soudu, sp.zn. 29 Cdo 2011/2014, ze dne 28.4.2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. 29 ICdo 95/2017, ze dne 28.3.2019

    [10] § 196 IZ

    [11] § 1968 odst. 1 IZ ve znění od 1.7.2017

    [12] Usnesení VS Praha, sp.zn. KSHK 40 INS 14552/2012, 1 VSPH 873/2013, ze dne 25.6.2013

    [13] § 198 odst. 1 věta třetí IZ

    [14] § 201 odst. 2 IZ, stejně tak bude vykonatelná pohledávka zjištěna v případě zamítnutí včasné žaloby nebo skončí-li řízení o ní jinak než meritorním rozhodnutím

    [15] Usnesení VS Praha sp. zn. KSPH 41 INS 6715/2012, 3 VSPH 1616/2012

    [16] Komentář k § 191 IZ, C.H.Beck

    [17] § 198 odst. 3 IZ

    [18] Chalupa Radim, Břemeno tvrzení a důkazní břemeno v řízení o určení pravosti popřené pohledávky

    [19] § 200 odst. 6 IZ

    [20] § 200 odst. 1 a 2 IZ

    [21] Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. 29 Cdo 392/2011, ze dne 31.7.2013

    [22] Marešová Marcela, Důvody popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodčím nálezem

    [23] Usnesení Nejvyššího soudu, sp.zn. 29 Icdo 11/2012, ze dne 28.2.2013

    [24] Usnesení Nejvyššího soudu, sp.zn. 29 NSČR 75/2016, ze dne 24.4.2018

    [25] § 178 odst. 1 IZ

    [26] Usnesení VS Praha, sp.zn. 101 VSPH 126/2016, ze dne 6.1.2017

    [27] Rozsudek VS Praha, sp.zn. 9 Cmo 274/2004, ze dne 18.10.2004

    [28] Fabian Pavel, Blankosměnky v insolvenčním řízení

    [29] Usnesení Nejvyššího soudu, sp.zn. 29 ICdo 51/2015, ze dne 31.7.2017

    [30] Derka Ladislav, Popírání pohledávek ze směnek v insolvenčním řízení a břemeno tvrzení a důkazní v incidenčních sporech


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Milan Horák
    10. 3. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.