epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    19. 3. 2019
    ID: 108959upozornění pro uživatele

    Započitatelnost pohledávek dle občanského soudního řádu

    Název toho článku je cíleně matoucí. Jako jeho autor jsem si vědom, že nejde zrovna o otvírák, který přitáhne každého čtenáře. Právníka však musí zaujmout, protože zajisté ví, že by v občanském soudním řádu právní úpravu započitatelnosti pohledávek hledal marně[1]. Hmotné právo je na tom jinak: podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku není k započtení způsobilá nejistá nebo neurčitá pohledávka.

    logo_PRK


    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. října 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 toto, pro český právní řád nové, ustanovení vykládá (v předchozím občanském ani obchodním zákoníku nebyla jeho obdoba obsažena). Se závěry rozsudku se neztotožňuji a mám za to, že je na místě jejich přehodnocení.

    Žalobce se v této věci domáhal vydání bezdůvodného obohacení vzniklého žalovanému nadužíváním spoluvlastněné nemovitosti bez právního důvodu. Žalovaný v řízení započetl pohledávky na úhradu poloviny nákladů na údržbu věci a zaplacenou daň z nemovitých věcí. Již z tohoto velmi specifického skutkového stavu je zjevné, že jakákoliv generalizace rozhodnutí o něm bude velmi obtížná. Zejména je zjevné, že nepostihuje situaci, kdy je mezi oběma stranami smluvní závazkový vztah a jedna ze stran uplatní započtení. Takový skutkový stav je velmi častý ve stavebních, nájemních a jiných komplikovanějších sporech, které jsou množstevně mnohem častější než případ obdobný tomu řešenému Nejvyšším soudem.

    I přes výše uvedené se Nejvyšší soud pokusil dojít k závěru ohledně výkladu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, který by bylo možné uplatnit i na jiné případy. Jeho gros je možné shrnout následovně: lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená během soudního řízení s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Nejvyšší soud se snaží dovodit jakousi speciální úpravu zamezující zneužití práva v civilním řízení. Připouštím, že nelegitimní námitka započtení skutečně vede k zbytečnému prodloužení řízení. Nicméně svým závěrem postihne Nejvyšší soud i případy, kdy nárok mnohdy existoval a byl obtížně prokazatelný, což se zdá být nepřiměřené.

    Na tomto místě nebudu obsáhle reprodukovat argumentaci Nejvyššího soudu a pro její detailní znění odkazuji na zmíněné rozhodnutí a na velmi obsáhlý a kvalitně zpracovaný článek J. Šilhána[2] v Právních rozhledech č. 22/2018. Oba tyto zdroje mají společnou argumentaci zněním Společného referenčního rámce (DCFR)[3]. Konkrétně odkazují na čl. III-6:103. Šilhán přitom dochází k závěru, že úprava zde obsažená je nejpodobnější znění § 1987 odst. 2 občanského zákoníku a dovozuje z této podobnosti výkladové závěry. Mám však za to, že přehlíží rozdílnost principů, na kterých je postaven DFCR a občanský zákoník. DCFR v úvodním článku I-1:101 odst. 2 stanoví, že v něm obsažená pravidla „nejsou zamýšlena k použití bez modifikace nebo doplnění ve vztahu k právům a povinnostem veřejnoprávní povahy“. Pravidlo je tedy opačné, než v občanském zákoníku. Tedy nelze použít DFCR v právu veřejném, zatímco občanský zákoník formuluje pravidlo o vlivu veřejnoprávních norem na soukromoprávní vztahy. Z důvodu tohoto zásadního obsahového rozdílu nelze vykládat § 1987 odst. 2 občanského zákoníku z pohledu práva procesního, tedy veřejného, ale spíše odtrženě dle zásady v § 1 odst. 1 občanského zákoníku.

    Právě uvedená zásada, ale i právní komparace, které se dopouští jak Nejvyšší soud[4], tak Šilhán, jasně vedou k závěru, že na rozdíl od okolních států (Německo a Rakousko), Česká republika neupravuje otázku započitatelnosti pohledávek ve svém procesním právu. Zásada § 1 odst. 1 občanského zákoníku se možná zdá být přežitá i z pohledu judikatury Ústavního soudu[5], přesto mám za to, že závěr o nezapočitatelnosti pohledávky její hranice překračuje a zcela ignoruje systematické zařazení § 1987 občanského zákoníku v českém právním řádu. Dle § 1 odst. 1 občanského zákoníku je uplatňování soukromého práva nezávislé na uplatňování práva veřejného. I přesto v tomto rozsudku Nejvyšší soud směšuje tyto dvě odvětví práva a jejich uplatňování. Jak plyne z komentářové literatury i z důvodové zprávy občanského zákoníku, je zjevné, že některá ustanovení zákona nelze vykládat jinak, než s ohledem na procesní uplatnění žalovaného nároku (např. moderace smluvní pokuty, námitka promlčení apod.). Jde však o případy ustanovení, která výslovně s uplatněním u soudu počítají. Právní úprava započtení obsažená v občanském zákoníku uplatnění u soudu nijak nezmiňuje. Proto ji nelze vykládat extenzivně nad hranice soukromého práva. Nejvyšší soud staví ve svém rozhodnutí posouzení započitatelnosti pohledávky na roveň posouzení, jak ztěžuje řízení o pohledávce hlavní. Z jeho vyznění tudíž na čtenáře dýchne zásada rychlosti řízení. Ta však není vlastní úpravě hmotného práva občanského, ale spíše civilnímu právu procesnímu. Rovněž si dovoluji tvrdit, že existují další argumenty, které závěr Nejvyššího soudu staví do jiného světla.

    Z pohledu rovnosti v právech (čl. 1 Listiny), rovnosti vlastnictví a rovněž rovnosti přístupu k soudu (tzv. rovnost zbraní) lze závěr Nejvyššího soudu rovněž zpochybnit. Závěr Nejvyššího soudu se totiž zjevně týká zejména pohledávek uplatněných před soudem. Pokud jde o rovnost vlastnictví, nelze preferovat pohledávku vlastněnou žalobcem oproti započítávané pohledávce žalovaného jenom proto, že je obtížněji dokazatelná. Otázka přiměřenosti takové preference je pochybná a těžko ji lze odůvodnit pouze snahou o urychlení a zefektivnění řízení o pohledávce hlavní. Takový závěr ostatně ani nesvědčí o rovnosti zbraní mezi účastníky řízení. V konečném důsledku navíc vede k runu na soud v případě, kdy proti sobě stojí dvě spornější pohledávky.

    Pokud by se závěr Nejvyššího soudu měl vztáhnout i na pohledávky hlavní, které nejsou zatím předmětem řízení, byl by závěr Nejvyššího soudu nesrozumitelný i proto, že v takovém případě by ani neexistoval obhajitelný zájem na urychlení řízení a přesto by nebylo jednostranné započtení pohledávky přípustné. Osoba, která započtení činí, by při tomto úkonu musela uvažovat o započtení hypotetickém nebo eventuálním. Pokud naopak Nejvyšší soud uvažuje pouze o pohledávkách, které jsou předmětem soudního řízení (což spíše plyne z odůvodnění rozhodnutí), není pochopitelné proč má být věřitel takové pohledávky preferován jenom proto, že podal žalobu.

    Z pohledu rozsudku Nejvyššího soudu plyne pokyn, aby soud posoudil započitatelnost pohledávky ex post z pohledu řízení, které u něj probíhá, tedy z pohledu otázky, zda v tomto řízení bude obtížné prokázat existenci nebo výši započítávané pohledávky. To by se snad mělo vztahovat i na pohledávky, které se potkaly dávno před zahájením řízení. Takové posuzování soudem samozřejmě neodpovídá zásadě předvídatelnosti práva. Je nutné vzít v potaz i situaci, kdy oba účastníci budou mít mnohdy za to, že obě pohledávky zanikly (právě započtením) a přesto se na konci řízení dozví, že tomu tak nebylo a co hůř, že započítávaná pohledávka je proto promlčena.

    Rozsudek Nejvyššího soudu však rovněž uvádí, že je „dovození nekompenzability protipohledávky v rámci civilního procesu méně často přiléhavé tam, kde započítávaná pohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako pohledávka uplatněná žalobou“. Právě tuto nenápadnou zmínku je na místě vyzdvihnout a poukázat na ní, protože zde Nejvyšší soud (ač nejasně) připouští, že jím dovozené pravidlo má omezené uplatnění.

    Když shrnu výše uvedené, mám za to, že není na místě dovodit nejasnost a neurčitost pohledávky pouze v závislosti na tom, jak obtížně je prokazatelná (tedy její likviditě), ale při nejmenším i na dalších faktorech. Těmi může být otázka, zda pohledávka pochází ze stejného právního vztahu jako pohledávka pasivní, ale rovněž otázka, zda se pohledávky setkaly před zahájením soudního řízení, nebo zda existují formální námitky proti její existenci (například, že již zanikla). Posouzení započitatelnosti pouze z pohledu hrozící délky a komplikovanosti řízení může sice vyhovovat soudu a žalobci, není však na místě.

    Mgr. Michal Sylla

    Mgr. Michal Sylla
    ,
    advokát


    PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář

    Jáchymova 2
    110 00  Praha 1

    Tel.:     +420 221 430 111
    Fax:     +420 224 235 450
    e-mail:    prague@prkpartners.com

    __________________________________
    [1] Procesní otázky započtení řeší § 98 o.s.ř.
    [2] J. Šilhán je asistentem soudce, který je původcem zmíněného rozhodnutí.
    [3] Úplné znění DCFR je dostupné například zde.
    [4] Ten výslovně hovoří o zavedení „středoevropského standardu“, aniž by tento závěr jakkoliv blíže odůvodnil.
    [5] Viz například nález Ústavního soudu č. 138/1998 Sb. r. us., ze dne 10. 11. 1998


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Michal Sylla (PRK Partners)
    19. 3. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Americké jezero žaluje developera
    • Vliv správní sankce na trestněprávní odpovědnost za pracovní úraz
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Stavební deník
    • Některé problematické aspekty financování práva stavby

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • 10 otázek pro … Lenku Náhlovskou
    • Založení společnosti s ručením omezeným v Rakousku
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Diskriminace
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Propadnutí věci (exkluzivně pro předplatitele)

    Zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků, a) která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.