epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 6. 2016
    ID: 101590upozornění pro uživatele

    Mohou insolvenční správci zpeněžovat dle ust. § 76 odst. 2 exekučního řádu kladívkem exekutorovým?


    Zřejmě nelze nesouhlasit s citací George Santayana: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Tato moudrá rada je určitým východiskem pro rozklíčování otázky, zda lze v rámci insolvenčního řízení zpeněžit majetek způsobem dle ust. § 76 odst. 2 zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech („EŘ“), tj. exekuční dobrovolnou dražbou.

     
    BROŽ BROŽ VALA advokátní kancelář s.r.o. 
     
    Primární otázkou je, zda výčet uvedený v ust. § 286 odst. 1 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále též „IZ“) je výčtem demonstrativním či taxativním. Již z jazykového výkladu lze dovodit, že se jedná o výčet taxativní (např. absence slov.: „zejména“). Tentýž závěr lze vyvodit z argumentu, že IZ je komplexní právní úpravou (systematický výklad). Z historického vývoje předmětného ustanovení lze závěr, že se jedná o taxativní výčet, toliko potvrdit. Ustanovení § 286 odst. 1 IZ je svým obsahem konzistentní s úpravu obsaženou v zákoně 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání (dále též „ZKV“).

    Dle ust. § 27 ZKV účinném ve znění do 30. 4. 2000[1] bylo možno majetkovou podstatu dlužníka zpeněžit buď prodejem věcí způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem, nebo prodejem mimo dražbu.[2] Ačkoliv v okamžiku nabytí účinnosti zákona bylo možno movitý majetek a práva s výjimkou práv věcných zpeněžit rovněž podle zákona 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, nebyl zákonodárcem tento způsob zpeněžení majetku do textu ust. § 27 ZKV zahrnut. Z důvodové zprávy pak vyplývá, že úmyslem zákonodárce bylo skutečně umožnit zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty toliko způsoby uvedenými v ust. § 27 ZKV, a to za zákonem přesně stanovených podmínek.[3] Ostatně tento závěr potvrdil i Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí sp. zn. 4 Ko 300/98, ve kterém uvedl, že zpeněžováním konkurzní podstaty se zásadně realizuje dle § 27 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to buď prodejem upraveným v ustanovení o výkonu rozhodnutí soudem, nebo prodejem mimo dražbu.[4]

    Taxativní povahu výčtu způsobů zpeněžování majetkové podstaty dlužníka podle ZKV potvrdily i jeho další novely, které toliko zohlednily přijetí zákona 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, (dále též „ZVD“). Způsob zpeněžení majetku dlužníka veřejnou dražbou dle zvláštního zákona byl do ZKV zařazen zákonem 27/2000 Sb., přijatým právě k provedení ZVD tak, aby bylo možno zpeněžovat majetek podle ZVD. Z historických souvislostí tedy plyne, že byl myšlen toliko konkrétní zákon (rozuměj ZVD) a nejednalo se o obecné zmocnění pro prodej majetku dražbou dle jakéhokoliv jiného zákona. Poznámka pod čarou připojená k ust. § 27 odst. 1 ZKV označující za zvláštní zákon ZVD toliko akcentovala jednoznačný úmysl zákonodárce. Tedy se plně uplatní závěry obsažené v usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2002, sp.zn. II. ÚS 184/02, které je rozhodnutím pozdějším než nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2000, sp.zn. I. ÚS 22/99. Nový insolvenční zákon způsoby zpeněžení majetku bez dalšího do ust. § 286 odst. 1 převzal ze ZKV a pouze dále specifikoval podmínky jejich užití. Z obsahu ust. § 286 odst. 1 IZ vyplývá, že nedošlo ke změně koncepce daného ustanovení z taxativního na demonstrativní a ani v průběhu platnosti IZ nedošlo k žádné nepřímé novelizaci způsobů zpeněžování.

    Vyplývá-li ze shora uvedeného, že výčet zpeněžení uvedený v ust. § 286 odst. 1 IZ je výčtem taxativním, zůstává otázkou, zda lze zpeněžení dle ust. § 76 odst. 2 EŘ subsumovat pod některý ze způsobů zpeněžení stanovených v ust. § 286 odst. 1 IZ. Rozumnou argumentací se jeví, že subsumpce možná není, a to za použití teleologického výkladu, neboť smyslem a účelem komplexní úpravy zpeněžování dle ust. § 286 odst. 1 IZ bylo zdůraznění právní jistoty zvýšením transparentnosti zpeněžování majetkové podstaty,[5] posílením kontrolních mechanismů u zpeněžení veřejnou dražbou a přímým prodejem v podobě ingerence věřitelského výboru a insolvenčního soudu a dále zavedením možnosti přezkumu platnosti zpeněžení.

    Jak již bylo uvedeno výše, insolvenční zákon převzal způsoby zpeněžení majetkové podstaty ze ZKV, tyto dále rozvedl a stanovil podmínky pro jejich využití. První možný způsob zpeněžení majetkové podstaty, který IZ nabízí, je dle ust. § 286 odst. 1 písm. a) IZ zpeněžení majetku ve veřejné dražbě dle zvláštního zákona. Dobrovolnou dražbu dle EŘ však pod tento způsob zpeněžení nelze podřadit.

    Za stěžejní rozdíly mezi oběma typy dražeb lze považovat přípustnost opravných prostředků a skutečnost, že při dražbě dle ZVD není možné se od textu tohoto zákona z důvodu jeho veřejnoprávní povahy odchýlit. U dobrovolné dražby dle ust. § 76 odst. 2 EŘ se postupuje přiměřeně dle tohoto zákona, přičemž ve spojení s ust. § 69 EŘ se na dražbu použijí přiměřeně i ustanovení zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též OSŘ) upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých a nemovitých věcí. Zákon o veřejných dražbách byl přijat za účelem vytvoření obecné právní úpravy pro konání veřejných dražeb a nahrazení nevyhovující právní úpravy v podobě zákona o dražbách mimo exekuci,[6] přičemž se jedná o úpravu komplexní a kogentní neumožňující se odchýlit od ustanovení upravujících průběh dražby. Naopak u dobrovolné dražby dle EŘ se díky přiměřenému použití dvou procesních předpisů nepředpokládá bezvýhradní vázanost průběhu dražby zákonem. Postup dle zákona o veřejných dražbách při realizaci dobrovolné dražby dle EŘ přitom není zákonem předpokládán.[7]

    S ohledem na zajištění co největší míry transparentnosti prodeje majetku v rámci insolvenčního řízení je právě skutečnost, že u dobrovolné dražby dle ust. § 76 odst. 2 EŘ je postupováno dle procesních předpisů pouze přiměřeně, rozhodujícím rozdílem mezi oběma typy dražeb, pro který nelze exekuční dražbu dobrovolnou subsumovat pod veřejnou dražbu dle ZVD. Je potřeba akcentovat i skutečnost, že při dražbě dle § 76 odst. 2 EŘ přechází vlastnické právo na vydražitele v souladu s ust. § 330 a 336l odst. 2 OSŘ příklepem. Insolvenční zákon však výslovně v ust. § 7, část za středníkem vylučuje užití relevantní části OSŘ, neboť zde absentuje výslovný odkaz.

    Z důvodů uvedených výše nelze dobrovolnou dražbu dle EŘ podřadit ani pod způsob zpeněžení majetkové podstaty dle ust. § 286 odst. 1 písm. b) IZ, kterým je prodej majetku dlužníka podle ustanovení OSŘ o výkonu rozhodnutí. Dobrovolná dražba dle ust. § 76 odst. 2 EŘ je pojata jako další činnost exekutora, která se odlišuje od exekuce na majetek dlužníka, a to zejména v tom ohledu, že při provedení dražby postupuje soudní exekutor přiměřeně dle EŘ a OSŘ. Soud je však OSŘ vázán a nelze tedy uvažovat o toliko přiměřené aplikaci tohoto předpisu. Naproti tomu při dobrovolné dražbě dle EŘ může být s ohledem na přiměřenou aplikaci právních předpisů průběh dražby smlouvou upraven odlišně. Tento stěžejní rozdíl v povaze obou způsobů zpeněžení majetku nepřipouští podřazení dobrovolné dražby dle EŘ pod ust. § 286 odst. 1 písm. b) IZ.

    Posledním způsobem zpeněžení majetkové podstaty dlužníka je přímý prodej mimo dražbu. Ani v tomto případě by nemělo být možné dobrovolnou dražbu dle § 76 odst. 2 EŘ pod ust. § 286 odst. 1 písm. c) IZ podřadit. Prodej mimo dražbu je dlouhodobě obecně chápán jako prodej z volné ruky podle ustanovení občanského zákoníku (dříve i obchodního zákoníku), kdy nabyvatel získává vlastnické právo převodem;[8] na základě smluvního vztahu mezi ním a prodávajícím insolvenčním správcem. Již ze samotné povahy dobrovolné dražby, kdy k nabytí vlastnického práva dochází příklepem, vyplývá, že dobrovolnou dražbu dle EŘ by nemělo být možno podřadit pod tento způsob zpeněžení majetkové podstaty. Pokud by tomu tak bylo, tak by zde vznikl zásadní nežádoucí střet dvou právních úprav, a to korektivů v podobě účinnosti smlouvy o prodeji obsažených v ust. § 289 IZ oproti nabytí vlastnického práva příklepem. Vznikla by celá série možných scénářů, které by založily právní nejistotu v zásadní otázce vlastnického práva, které je chráněno až v ústavní rovině. V předeslaném směru nutno zohlednit konstantní judikaturu Ústavního soudu, ze které jasně plyne, že jednoduché právo musí být vykládáno tak, aby nedocházelo k zásahům do práv chráněných v ústavní rovině. Ostatně, pokud by subsumpce byla možná, bylo by nutno tuto aplikovat i na reparační mechanismy uvedené v ust. § 289 odst. 2 IZ.

    Lze tedy uzavřít, že dobrovolná dražba dle ust. § 76 odst. 2 EŘ není přípustným způsobem zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka.


    JUDr. Jaroslav Brož MJur,
    advokát a insolvenční správce


    BROŽ BROŽ VALA advokátní kancelář s.r.o.

    Marie Steyskalové 767/62
    616 00 Brno

    Tel.:    +420 541 245 475
    Fax:    +420 541 321 393
    e-mail:    brno@bbv-ak.cz


    ve spolupráci s
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    JUDr. Janou Petrů

    --------------------------------------
    [1] Do nabytí účinnosti zákona 27/2000 Sb., a zákona 105/2000 Sb.
    [2] STEINER, Vilém. Zákon o konkursu a vyrovnání: komentář : podle novely 94/1996 Sb. 4. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 1996. ISBN 80-7201-033-6.
    [3] Sněmovní tisk 675: Vládní návrh zákona o konkursním a vyrovnávacím řízení. In: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [4] Rozhodnutí uvedené v publikaci ZELENKA, J., MARŠÍKOVÁ, J. Zákon o konkurzu a vyrovnání a předpisy související: komentář. 2. podstatně přepracované a doplněné vydání podle stavu k 1. 2. 2002. Praha: Linde Praha, a.s. - Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2002.
    [5] Sněmovní tisk 1128: Vládní návrh zák., kterým se mění souvis. zákony o dražbách. In: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [6] Sněmovní tisk 157: Vládní návrh zák., kterým se mění souvis. zákony o dražbách. In: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.  
    [7] HÁSOVÁ, Jiřina. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-555-8.
    [8] HÁSOVÁ, Jiřina. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-555-8.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Jaroslav Brož MJur (BROŽ BROŽ VALA), JUDr. Jana Petrů
    2. 6. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.