Zánik naléhavého právního zájmu po podání žaloby na určení

Naléhavý právní zájem však není konstantou, ale může se v čase měnit, případně i zaniknout. Žalobci to přináší nezanedbatelné riziko neúspěchu ve sporu o určení práva či právního vztahu.

Představme si modelovou situaci, která nemusí být zdaleka pouze teoreticko-akademickou. Dva subjekty uzavřou smlouvu, kterou dlužník přestane plnit a následným jednáním se pokusí věřitele zkrátit, například prodejem podniku, nebo převzetím dluhu bez souhlasu věřitele.

Věřitel má možnost domáhat se podle § 589 a násl. občanského zákoníku, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči němu právně účinné, případně může navrhnout určení neplatnosti dlužníkova jednání. V okamžiku podání žaloby je podmínka existence naléhavého právního zájmu splněna – právní jednání dlužníka má za následek ohrožení právního postavení žalobce.

Není však nijak výjimečná situace, že takový dlužník, případně i subjekt, na který dluh převedl, končí v insolvenci, ať již insolvenční návrh podá někdo z jeho věřitelů, nebo dlužník sám.

Okamžikem zahájení insolvenčního řízení však naléhavý právní zájem věřitele na určení neúčinnosti dlužníkova jednání zaniká. Podle § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Podá-li věřitel přihlášku své pohledávky za původním dlužníkem, vznikne pravděpodobně spor o její pravost, případně výši, iniciovaný buď insolvenčním správcem nebo některým z přihlášených věřitelů.

Podaná žaloba na určení tak ztrácí zahájením insolvenčního řízení preventivní povahu a věřiteli již neposkytuje ochranu jeho právního postavení, neboť jeho právo již porušeno bylo, a po podání insolvenčního návrhu se může podáním přihlášky domáhat plnění. Navíc pokračování v řízení o žalobě na určení by potenciální spory nejenže neeliminovalo, ale naopak zvýšilo jejich pravděpodobnost.

Podle § 231 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka. Neplatnost takového právního úkonu posuzuje výlučně insolvenční soud. Postup v případě neplatných právních úkonů upravuje § 234 s odkazem na § 233 insolvenčního zákona. Za této situace nemá smysl v řízení podle § 80 o.s.ř. pokračovat.

Incidenční žaloba, podaná k insolvenčnímu soudu, má již sama o sobě povahu žaloby na určení, avšak na rozdíl od občanskoprávní žaloby na určení podle § 80 o.s.ř. nemusí žalobce v incidenčním sporu tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem. Platnost dlužníkova jednání se v incidenčním sporu posuzuje jako předběžná otázka. Odpověď na ni má význam především pro způsob přihlášení pohledávky (zajištěná, podmíněná).

Specialita postupu podle §§ 231 – 234 insolvenčního zákona vylučuje úspěšnost žaloby na určení podle § 80 o.s.ř., byť byla podána ještě před zahájením insolvenčního řízení.

Takový žalobce se může dostat do velmi nezáviděníhodné situace – bude-li na podané určovací žalobě trvat, soud ji v souladu s renomovanými komentářovými názory a konstantní judikaturou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 535/2012, které se sice vztahuje k dřívější úpravě zákona o konkursu a vyrovnání, ale jeho závěr lze plně aplikovat i na ustanovení insolvenčního zákona) zamítne a žalobce ponese náklady civilního řízení, přestože jeho naléhavý právní zájem v době podání žaloby na určení existoval.

Vezme-li žalobce podanou určovací žalobu zpět, náklady řízení ponese rovněž, neboť zaviní, že řízení bylo zastaveno (srov. § 146 odst. 2 první věta o.s.ř.).  Žalobci pak nezbude, než spoléhat na § 150 o.s.ř. a poukázat na to, že zahájení insolvenčního řízení po podání žaloby na určení představuje důvod zvláštního zřetele pro nepřiznání minimálně části nákladů řízení.


Mgr. Ludvík Kummer


TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

Trojanova 12
120 00 Praha 2
 
Tel.:    +420 224 918 490
Fax:    +420 224 920 468
e-mail:    ak@iustitia.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz