epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    23. 11. 2017
    ID: 106673upozornění pro uživatele

    Věřitelský insolvenční návrh po novele insolvenčního zákona

    Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), která zásadním způsobem změnila oblast věřitelských insolvenčních návrhů.

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    Zákonodárce se novelou snaží bojovat proti rozmáhající se praxi podávání tzv. šikanózních insolvenčních návrhů, jejichž „účelem je zejména poškodit jiného soutěžitele na pověsti, na důvěryhodnosti, na možnosti ucházet se o veřejné zakázky a na možnosti a podmínkách získání úvěru.“ [1]

    Předběžné posouzení insolvenčního návrhu

    V první řadě novela zavedla zcela nový institut tzv. předběžného posouzení věřitelského insolvenčního návrhu, podle kterého je insolvenčnímu soudu dána možnost došlý insolvenční návrh nezveřejnit, má-li důvodné pochybnosti o jeho opodstatněnosti. To je zásadní rozdíl oproti minulosti, kdy byl insolvenční soud povinen do dvou hodin od doručení insolvenčního návrhu oznámit vyhláškou zahájení insolvenčního řízení bez jakékoli možnosti tuto lhůtu pozdržet. Proti usnesení soudu o nezveřejnění insolvenčního návrhu není přípustné odvolání.

    Nové opatření má za cíl eliminovat nežádoucí účinky šikanózních insolvenčních návrhů, jejichž záměrem je pouze poškodit protivníka v rámci konkurenčního boje. Zveřejnění šikanózního návrhu v insolvenčním a obchodním rejstříku může totiž pro dlužníka, který se stane jeho obětí, být v některých případech až likvidační.

    Povinná záloha na náklady insolvenčního řízení


    Další významnou novinkou je zavedení obligatorní zálohy na náklady insolvenčního řízení v případě podání insolvenčního návrhu věřitelem. Dosud závisela povinnost složit zálohu na náklady řízení zcela na uvážení soudu, který mohl (ale nemusel) tuto povinnost věřiteli uložit. Nově je záloha splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu a její neuhrazení je důvodem k odmítnutí návrhu pro zjevnou bezdůvodnost.

    Výše zálohy se různí podle povahy subjektu, na který insolvenční návrh míří. Je-li návrh podáván proti právnické osobě, která je podnikatelem, předepisuje zákon zálohu ve výši 50.000,- Kč. Pokud insolvenční návrh míří proti nepodnikající právnické osobě nebo proti fyzické osobě, činí výše zálohy 10.000,- Kč.

    I po novele insolvenčního zákona zůstávají od zálohy osvobozeny pracovněprávní nároky zaměstnanců a bývalých zaměstnanců dlužníka, kteří v řízení vystupují jako insolvenční navrhovatelé. Po 1. červenci 2017 se navíc k privilegovaným osobám řadí i spotřebitelé, jejichž pohledávky mají původ ve spotřebitelských smlouvách.
    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit


    Náležitosti věřitelského insolvenčního návrhu


    Insolvenční navrhovatel je i nadále povinen v insolvenčním návrhu doložit splatnou pohledávku vůči dlužníkovi a připojit zároveň k návrhu její přihlášku. Nově bude nicméně insolvenční navrhovatel, (i) který vede účetnictví nebo daňovou evidenci ve smyslu zákona o daních z příjmů a (ii) který podává insolvenční návrh proti dlužníkovi – právnické osobě, povinen prokázat svou pohledávku, a to

    • uznáním dlužníka s ověřeným podpisem,
    • vykonatelným rozhodnutím,
    • notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti,
    • exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti, nebo
    • potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce.
    Výše uvedená povinnost tedy nezatěžuje všechny věřitele, ale jen jejich omezený okruh. Vztahuje se pouze na ty z věřitelů, kteří vedou účetnictví nebo daňovou evidenci, ne však v případech, kdy jsou jejich dlužníky fyzické osoby.

    Zákonodárce prezentuje výše uvedený požadavek jako další prostředek boje proti insolvenčním návrhům podávaným na základě smyšlených pohledávek. Věřitelům se skutečnými pohledávkami se ale v důsledku toho může podání insolvenčního návrhu výrazně prodražit. Obstarání některého z vyjmenovaných důkazů nemusí totiž být levnou záležitostí. To se však týká jen věřitelů – insolvenčních navrhovatelů. Naproti tomu v případě podání prosté přihlášky pohledávky do již probíhajícího insolvenčního řízení nebude třeba pohledávku shora uvedeným způsobem prokazovat.

    Přísnější požadavky kladené na insolvenční návrh odrážejí jeho závažnost pro dlužníka i jeho věřitele, neboť insolvenčním návrhem se zahajuje samotné insolvenční řízení, jež s sebou nese mnohé důsledky. Zákonodárce tudíž považuje za legitimní klást na insolvenčního navrhovatele zvýšené nároky v porovnání s věřitelem, který pouze přihlašuje svou pohledávku.

    Proč se ale povinnost prokazovat pohledávku týká právě navrhovatelů vedoucích účetnictví či daňovou evidenci? Ministerstvo spravedlnosti, které novelu insolvenčního zákona předložilo, vycházelo při formulaci tohoto požadavku ze zásady, že nikdo nesmí těžit z vlastní nepoctivosti, tj. „opřít svůj nárok na zahájení insolvenčního řízení o (sic) existující pohledávku, kterou v rozporu se zákonem nevede ve svém účetnictví“. [2] Zákonodárce současně spoléhá na neochotu věřitelů účtovat o neexistujících pohledávkách, neboť zpětné zanesení takových fiktivních pohledávek do účetnictví by pro věřitele znamenalo riskovat vznik daňové povinnosti vůči státu, v krajním případě dokonce trestněprávní postih.

    Vyšší pokuta za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh

    Dalším opatřením, jež má věřitele odradit od podávání zjevně bezdůvodných insolvenčních návrhů, je zvýšení horní hranice pokuty, kterou je insolvenční soud za podání šikanózního návrhu oprávněn navrhovateli uložit. Insolvenční zákon dříve umožňoval uložit pokutu pouze do výše 50.000,- Kč, po novele může pokuta dosahovat až 500.000,- Kč.

    Současně byl do textu zákona vtělen demonstrativní výčet okolností, jež mají být insolvenčním soudem při ukládání pokuty vzaty v úvahu. Soud by měl zejména zohlednit okolnosti podání insolvenčního návrhu, následky jeho podání a jejich závažnost, jednání insolvenčního navrhovatele po podání návrhu a případnou účinnou snahu navrhovatele nahradit způsobenou škodu či odstranit škodlivé následky. [3]

    Zákaz opakujících se insolvenčních návrhů

    Novela insolvenčního zákona přichází konečně i s řešením dalšího společenského problému, kterým jsou opakované věřitelské návrhy proti stejnému dlužníkovi. Bývalo totiž poměrně běžnou praxí, že věřitel, který neuspěl s prvním šikanózním návrhem, podal vzápětí návrh další.

    Pro tyto případy bylo do insolvenčního zákona vtěleno ustanovení, které umožňuje podat nový insolvenční návrh proti stejnému dlužníkovi nejdříve po 6 měsících od právní moci rozhodnutí, kterým byl předchozí insolvenční návrh odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost. Výjimku tvoří případy, kdy byl insolvenční návrh odmítnut z důvodu, že nebyla spolu s ním složena současně záloha na náklady insolvenčního řízení.

    Závěr

    Novela insolvenčního zákona představuje poměrně významný krok kupředu v boji proti věřitelským insolvenčním návrhům, jejichž jediným cílem je poškodit dlužníka v očích veřejnosti. V tomto směru dochází k posílení postavení dlužníka v celém insolvenčním řízení. Nově zavedené instituty však komplikují život i poctivým věřitelům, kteří se snaží pouze o vymožení své pohledávky. Ti se musí nově potýkat se zvýšenými náklady spojenými s podáním insolvenčního návrhu a přísnějšími nároky kladenými na prokazování splatné pohledávky.


    Mgr. Jiří Koubek


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

     
    ____________________________________
    [1] Důvodová zpráva k zákonu č. 64/2017 Sb.
    [2] Tamtéž
    [3] Ustanovení § 128a odst. 3 insolvenčního zákona


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jiří Koubek (Glatzová & Co.)
    23. 11. 2017
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva
    • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
    • Zadluženost je třeba řešit co nejrychleji, shodli se experti v debatě Neduhy dluhů
    • Investiční fondy a investiční společnosti v českém právu
    • Minimální odměna insolvenčního správce aneb konfiskace majetku dlužníka v oddlužení?
    • Uspokojování pohledávek

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Regulační plán, územní plán s prvky regulačního plánu
    • Insolvence
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Eva Svobodová z White & Case nejlepší evropskou právničkou v oblasti dluhových kapitálových trhů
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Dvojí kvalita potravin
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Dovolená bez souhlasu zaměstnavatele
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 1.
    • Aktuální judikatura Nejvyššího soudu k nemovitostem a závazkům – 1. díl
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Whistleblowing, pokus r. 2022 – krok správným směrem, byť stále s významnými přešlapy. Nová vláda, nový rok, nový návrh zákona na ochranu oznamovatelů
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Dojde-li ke změně v osobě věřitele postupem podle ustanovení § 18 insolvenčního zákona [lhostejno, že uplatnitelného (jen) přiměřeně k návrhu osoby k tomu legitimované dle § 183...

    Výpověď z pracovního poměru

    Existuje-li jeden pracovní poměr, v rámci něhož zaměstnanec zastává více pracovních pozic, a tento pracovní poměr je rozvázán jednou výpovědí, musí se pak použitý výpovědní...

    Jednatel (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání bude „odvolání jednatele“, aniž je vymezen konkrétní důvod odvolání, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné...

    Jistota (exkluzivně pro předplatitele)

    K opožděnému složení jistoty na náklady řízení (§ 11 odst. 1 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) se nepřihlíží.

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Požadavek, aby každý, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, pokácel všechny stromy obecně náchylné k vyvrácení, již nespadá do kategorie...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.