Náhradní výživné v insolvenčním řízení
Insolvenční zákon[2], jak již mnozí vědí, se těší zvláštní náklonosti zákonodárcově, který jej vylepšuje (správně novelizuje) v průměru téměř jednou za čtvrtletí. V nasazeném obdivuhodném tempu zákonodárce nepolevuje ani v době covidové pandemie ani v době vánoční. Díky tomuto entuziasmu mohl být přijat dne 13. 11. 2020 Poslaneckou sněmovnou PČR a dne 16. 12. 2020 Senátem PČR zákon 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), který nabyde účinnosti dne 1. 7. 2021.
Jedná se o jubilejní 42. novelu InsZ (počítaje v to i derogační nálezy Ústavního soudu) a jak vědí pozorní čtenáři Adamsovy románové trilogie o čtyřech částech v pěti knihách (Stopařova průvodce po Galaxii), tak 42 je odpovědí na základní otázku života, vesmíru a vůbec.
I. Obecně k institutu náhradního výživného
Náhradní výživné reaguje na důsledky situace, kdy dítěti není ze strany povinného (zpravidla rodiče) placena stanovená částka výživného.
Podmínkou poskytnutí náhradního výživného je, že oprávněná osoba využije nástroje vymahatelnosti práva na výživné, a to podání exekuce na povinného nebo na soudní výkon rozhodnutí.
Dávku náhradního výživného (jedná se o sociální dávku) bude poskytovat Úřad práce ČR. Maximální výše náhradního výživného činí 3 000 Kč za měsíc a bude možné ji čerpat nejdéle po dobu 24 měsíců.
Stát následně sám vymáhá poskytnuté částky náhradního výživného od povinné osoby, a to za využití stávajících nástrojů výkonu rozhodnutí, tedy prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí či exekučního řízení, anebo prostřednictvím řízení insolvenčního.
V podrobnostech k institutu náhradního výživného viz důvodovou zprávu nebo například Co přinese nový zákon o náhradním výživném[3]
II. Vliv na insolvenční řízení
1. Charakter pohledávky
V ust. § 169 odst. 1 písm. c) InsZ se za slova „za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům“ vkládají slova „, za náhradní výživné podle jiného zákona“, cele tak bude citované ustanovení znít tak, že „[p]ohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou pohledávky státu - Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům, za náhradní výživné podle jiného zákona a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů a pohledávky státu - správce daně vzniklé na základě povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě reorganizace nebo povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty“.
Náhradní výživné vyplacené Úřadem práce (zpravidla před úpadkem dlužníka, nikoli však bezvýhradně) za dlužníka tak bude mít v insolvenčním řízení charakter pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, a to se všemi důsledky z toho plynoucími (nutnost řádného uplatnění, vyrozumění o uplatnění, přednostního charakteru takové pohledávky i práva insolvenčního správce na odměnu za uspokojení takové pohledávky v konkursu nebo v oddlužení zpeněžením majetkové podstaty).
Na rozdíl od vymáhání v exekuci či soudním výkonu rozhodnutí nebude (mám za to) stát vstupovat do procesního postavení vyživované osoby, nýbrž bude muset svoji pohledávku samostatně uplatnit postupem podle ust. § 203 odst. 1 InsZ. V rozsahu náhradního plnění nebude uspokojována uplatněná pohledávka výživného. Stát bude mít – proti samotnému vyživovanému – jiné (horší) pořadí při uspokojování jeho pohledávky (viz dále).
2. Oddlužení
Poměrná část náhradního výživného se – na rozdíl od (dlužného výživného) nezapočítává do minimální měsíční splátky dle ust. § 395 odst. 1 písm. b) InsZ. Předpoklad neplacení náhradního výživného tak není podmínkou pro povolení ani schválení oddlužení.
Zajímavá bude praxe, zda bude náhradní výživné vypláceno nejen za neplacení předúpadkového výživného, nýbrž i za neplacení výživného poúpadkového, typicky vlivem jeho horšího pořadí v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty či nejistoty o plném uspokojení všech přednostnějších pohledávek v konkursu. Mám za to, že takové situace budou nastávat a že náhradní výživné placeno bude.
Stejně jako neplacení dlužného výživného není neplacení náhradního výživného (a to i poúpadkového) důvodem pro zrušení schváleného oddlužení [§ 418 odst. 1 písm. c) InsZ].
a) Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty
V ust. § 398 odst. 4 InsZ se za slova „ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona“ vkládají slova „, poté pohledávky státu za náhradní výživné podle jiného zákona“, cele tak bude citované ustanovení znít tak, že nestačí-li částka podle odstavce 3 k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň, uspokojí se nejdříve
- odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté
- pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, poté
- pohledávky státu za náhradní výživné podle jiného zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, poté
- pohledávka podle § 390a odst. 5 InsZ (odměna sepisovatele návrhu na povolení oddlužení), poté
- záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce („deponace“), poté
- ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona (dlužné výživné), poté
- náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a poté
- ostatní pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň.
Náhradní výživné tak bude nově náležet mezi nejpřednostnější pohledávky, avšak pouze „jestliže vzniklo po rozhodnutí o úpadku“. Mám za to, že postačí, že po úpadku vznikla pohledávka státu, tedy že stát plnil po rozhodnutí o úpadku, a to bez zřetele k tomu, zda plnil na před či poúpadkové výživné (předúpadkové výživné nahrazené po úpadku tak v tomto specifickém případě může předběhnout předúpadkové výživné, které nebylo nahrazeno).
Náhradní výživné vyplacené před rozhodnutím o úpadku pak bude mít „nejhorší“ pořadí uspokojení (pod bodem viii.), tedy až po dlužném (předúpadkovém) výživném.
Často se stává, že i po legislativním vyjasnění pořadí uspokojování přednostních pohledávek od 1. 7. 2017 insolvenční soudy vyjmenovávají (kopírují z ust. § 398 odst. 4 InsZ) jednotlivé přednostní pohledávky a pořadí jejich uspokojení. Důsledným držením se takového rozhodnutí se však insolvenční správci dostanou do konfliktu s novelizovaným ust. § 398 odst. 4 InsZ, neboť by museli i poúpadkové náhradní výživné uspokojovat až v poslední skupině uvedené pod bodem viii. Správný postup insolvenčních správců však bude, budou-li se držet pořadí uspokojení v novelizovaném ustanovení.
b) Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty
Vyjma výše k oddlužení obecně řečeného platí k oddlužení zpeněžením majetkové podstaty vše, co bude dále uvedeno pro konkurs.
3. Konkurs
Novela se nijak nedotkla pořadí uspokojení náhradního výživného v konkursu, tedy půjde o přednostní pohledávku s nejhorším pořadím, která bude podle ust. § 305 odst. 2 InsZ uspokojována poměrně spolu s ostatními (dříve nevyjmenovanými) pohledávkami za majetkovou podstatou a jím na roveň postavenými.
III. Přechodná ustanovení
Zákonodárce rezignoval na výslovnou úpravu vlivu novely na probíhající insolvenční řízení (se smutkem nutno říci, že „již tradičně“). V takovém případě platí princip nepravé zpětné účinnosti (retroaktivity) [usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. II. ÚS 512/05], podle kterého se novým právním předpisem sice řídí i právní vztahy (právní skutečnosti) vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů a nároky z těchto vztahů, vzniklé před účinností nového právního předpisu, se řídí dosavadní právní úpravou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2525/99, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. Rc 34/2001). Potud by snad žádný problém nebyl, avšak…
…jestli jsem v článku k Lex Covidu I[4] psal, že „[p]rakticky všichni (mne nevyjímaje) varovali, že formulace přechodného ustanovení k oddlužovací novele, jehož důsledkem bylo oddělení starého a nového zákona (rozuměj insolvenčního) a jimi upravených starých a nových insolvenčních řízeních, povede v budoucnu ke zmatkům; chtělo se tehdy zvolat, do roka a do dne!“, musím nyní říci: zas a znovu! Jak víme, máme zde InsZ ve znění účinném do 31. 5. 2019 a obsahově jiný InsZ účinný od 1. 6. 2019; část řízení se řídí výhradně jedním, část výhradně druhým.
Otázka dne zní: Který z nich byl novelizován?
- Ten účinný do 31. 5. 2019 (ve znění novely z roku 2020… účinné v roce 2021…)?
- Ten účinný od 1. 6. 2019?
Této variantě by odpovídalo, že v rámci legislativního procesu bylo součástí sněmovního tisku č. 898 i následně přijatého zákona výslovně uvedeno, že je novelizován InsZ ve znění zákona […] 31/2019 Sb. (oddlužovací novela) a zákona 191/2020 Sb.
Tento závěr by znamenal, že náhradní výživné nemůže stát uplatnit v řízeních, v nichž bylo o úpadku dlužníka rozhodnuto do 31. 5. 2019…
- Oba? Rovněž zajímavá úvaha, která je nejpraktičtější a úmyslu zákonodárce i účelu přijatých opatření zjevně nejbližší, avšak...
Buď jak buď, i nadále platí, že při legislativních změnách InsZ je vhodné vždy výslovně uvést, kterého znění se týkají.
IV. Závěrem
Na obálce Stopařova průvodce po Galaxii se skví velký vlídný nápis: NEPROPADEJTE PANICE.
Mgr. Tomáš Jirmásek,
soudce Krajského soudu v Praze [1]
[1] Tomáš Jirmásek je soudcem od roku 2010 (Okresní soud v Berouně), od 17. 11. 2011 působí u Krajského soudu v Praze na insolvenčním úseku. Před vstupem do justice působil v advokacii. O insolvenčním právu pravidelně přednáší a publikuje články (převážně na www.insolvencnizona.cz). Je spoluautorem komentáře k insolvenčnímu zákonu vydanému v roce 2019 nakladatelstvím C. H. Beck.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
