epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    14. 9. 2021
    ID: 113497upozornění pro uživatele

    Postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení

    Zajištěnému věřiteli jsou zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a jeho způsobech řešení (dále jen „insolvenční zákon“) přiznána zvláštní práva a tento má tak (často zásadní) vliv na průběh insolvenčního řízení, zejména ve vztahu k nakládání a prodeji předmětu zajištění.

    Ne každé zajištění majetku však zakládá věřiteli v insolvenčním řízení postavení zajištěného věřitele. Zajištěným věřitelem je ve smyslu § 2 písm. g) insolvenčního zákona „věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy, zajištěným věřitelem je i agent pro zajištění podle zákona o dluhopisech.".

    K tomu, aby pohledávka zajištěného věřitele mohla být v insolvenčním řízení uspokojena, je nezbytné, aby ji zajištěný věřitel do insolvenčního řízení řádně a včas jako zajištěnou[1] přihlásil (jinak riskuje, že ze zajištění nebude uspokojen) - i tato pohledávka je totiž podrobena přezkumu v průběhu přezkumného jednání. V přihlášce své pohledávky se zajištěný věřitel musí dovolat svého zajištění, jakož i uvést okolnosti, které existenci zajištění osvědčují a připojit listiny, které se zajištění týkají (viz ustanovení § 166 insolvenčního zákona). Věřitel, který podává přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení je povinen v této popsat skutek/skutkový děj, na jehož základě přihlašuje svůj nárok do insolvenčního řízení (a to tak, aby v přihlášce popsaný skutek umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci – nemožnost záměny s jiným skutkem). Co naopak věřitel není povinen, je tento skutek právně kvalifikovat - viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29  Odo  729/2006 ze dne 18. 12. 2008.

    Významné postavení náleží zajištěnému věřiteli ve vztahu ke správě zajištěného majetku a jeho následnému zpeněžení, zejména je-li způsobem řešení úpadku konkurs. Zajištěný věřitel je oprávněn ukládat insolvenčnímu správci či jiné osobě s dispozičními oprávněními závazný pokyn, jakým způsobem má být správa majetku sloužícího k zajištění jeho pohledávky prováděna (viz ustanovení § 230 insolvenčního zákona). Současně může ovlivnit způsob zpeněžení předmětu zajištění, neboť je tím, kdo udílí insolvenčnímu správci pokyny směřující ke zpeněžení (viz ustanovení § 293 insolvenčního zákona). Do uvedeného výsadního a specifického oprávnění zajištěného věřitele ukládat závazný pokyn tak (jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky) nezasahuje ani soud ani věřitelský výbor. Ani případný, ve vztahu k zajištěné pohledávce zajištěného věřitele probíhající incidenční spor (tj. spor vyvolaný insolvenčním řízením, který je projednáván v rámci tohoto řízení) nemá vliv na oprávnění zajištěného věřitele ukládat závazný pokyn - případný incidenční spor ovlivní pouze výplatu výtěžku zpeněžení předmětu zajištění tomuto zajištěnému věřiteli, proti němuž byl incidenční návrh podán (k tomuto blíže viz níže).

    V případě, že ke konkrétní majetkové hodnotě řádně a včas uplatňuje zajištění pohledávky více zajištěných věřitelů, uděluje pokyny ke správě a pokyny směřující ke zpeněžení zajištěný věřitel, jehož pohledávka (a to bez ohledu na její výši) se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí, tj. jehož uplatněné zajištění vzniklo nejdříve[2]. Je-li pak dle znaleckého posudku vypracovaného po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou   (pohledávky dalších zajištěných věřitelů s pozdějším pořadím se v takovém případě považují za nezajištěné v plném rozsahu).

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Insolvenční správce (či jiná osoba s dispozičním oprávněním) je udělenými pokyny vázán a tyto může odmítnout pouze, nesměřují-li k řádné správě. O přezkoumání takových pokynů je pak požádán insolvenční soud, který sporný pokyn přezkoumá v rámci dohledací činnosti. Nevhodnost pokynu lze vztahovat výhradně k rizikům pro věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které slouží k zajištění pohledávky, tj. k hrozícímu zkrácení uspokojení zajištěných věřitelů.

    K výše uvedenému je třeba dodat, že za pokyny samotné odpovídá zajištěný věřitel, zatímco za (ne)odmítnutí pokynů zajištěného věřitele či za správu a zpeněžení majetku tvořícího předmět zajištění, stejně jako za ocenění majetku tvořícího předmět zajištění včetně volby znalce a zhodnocení znaleckých závěrů odpovídá v insolvenčním řízení insolvenční správce – k tomuto blíže viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 ICdo 87/2018 ze dne 28. 5. 2020.  

    V dané souvislosti upozorňujeme, že jakkoliv případná (ne)výhodnost zpeněžení majetku tvořícího předmět zajištění může založit odpovědnost insolvenčního správce a zajištěného věřitele, tato nikterak neovlivní platnost samotné kupní smlouvy uzavřené mezi insolvenčním správcem a nabyvatelem majetku tvořícího předmět zajištění (k tomuto viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 29 ICdo 8/2018 ze dne 27. 2. 2020).

    Zajištěný věřitel má právo na přednostní uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. Zajištěný věřitel má také právo, aby jeho pohledávka byla uspokojena již v průběhu insolvenčního řízení (srov. § 204 odst. 1 insolvenčního zákona ve spojení s § 305 odst. 1 insolvenčního zákona a § 409 odst. 4 insolvenčního zákona). Pokud však ve vztahu k zajištěné pohledávce probíhá v rámci insolvenčního řízení incidenční spor, pak do doby jeho skončení nebudou dány podmínky pro výplatu výtěžku zpeněžení předmětu zajištění zajištěnému věřiteli, proti němuž byl incidenční návrh podán (k tomuto viz ustanovení § 306 odst. 4 písm. b) insolvenčního zákona). V takovém případě bude odpovídající částka složena do úschovy soudu a vyplacena po odpadnutí překážky k výplatě, tj. po pravomocném skončení incidenčního sporu.

    Zajištěnému věřiteli náleží do výše jeho zajištění 100 % čistého výtěžku zpeněžení předmětu zajištění, to však s dále uvedenými výhradami.  

    Čistým výtěžkem, jenž je určen k vydání zajištěným věřitelům, je výtěžek zpeněžení předmětu zajištění po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením[3] a po odečtení částky připadající na odměnu správce dle prováděcího předpisu. Od čistého výtěžku je třeba dále odečíst případnou pohledávku související se správou domu a pozemku přihlášenou osobou odpovědnou za správu domu a pozemku, pokud předmětem zajištění byla jednotka umístěná v tomto domě, a to do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení.

    V souladu s ustanovením § 167 odst. 4 insolvenčního zákona zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky do insolvenčního řízení. V důsledku uvedeného mají subjekty nabývající majetek z majetkové podstaty mnohem větší právní jistotu, že nabývají majetek bez zátěží vzniklých v minulosti.

    S ohledem na uvedené je proto na zajištěném věřiteli, aby (a to již od okamžiku prvních náznaků finančních problémů dlužníka) pravidelně kontroloval ve veřejně dostupném insolvenčním rejstříku, zda se v tomto dlužník neobjeví a včas a řádně přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení. V opačném případě totiž riskuje, že nebude moci být ze zajištění uspokojen, neboť zpeněžením předmětu zajištění věřiteli jeho zajištění zanikne.

    JUDr. Markéta Jelenová,
    advokátka

    JUDr. Ing. Pavel Beránek,
    advokát

    Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

    Klimentská 1216/46
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 224 229 287-9
    Fax:    +420 224 229 290
    e-mail:    office@p-w.cz

     
     

    [1] Věřitel též může přihlásit svou zajištěnou pohledávku nejprve jako nezajištěnou, musí však pamatovat na to, že změnu přihlášky své pohledávky z nezajištěné na zajištěnou lze (vyjma změny její výše) učinit pouze do lhůty k jejímu přihlášení - po uplynutí této lhůty tak již učinit nelze.

    [2] Toto pravidlo pro udělení pokynu ke správě, a obdobně též ve vztahu k pokynu ke zpeněžení předmětu zajištění, je účinné od 1. 1. 2014, tj. od účinnosti novely insolvenčního zákona provedené zákonem č. 294/2013 Sb.

    [3] V souladu s ustanovením § 298 odst. 4 insolvenčního zákona náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení a náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení, přičemž se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu.

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Markéta Jelenová, JUDr. Ing. Pavel Beránek (Pokorný, Wagner & partneři)
    14. 9. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Při postupování vykonatelné pohledávky nezapomínejme na ověření podpisů
    • Jste připraveni na krach svého obchodního partnera? Aneb základní orientace v otázkách insolvence za deset minut. 2. část
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Podřízené pohledávky podle ust. § 172 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona v judikatuře
    • Problémové aspekty incidenčního sporu vyvolaného popřením nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem nebo dlužníkem s dispozičním oprávněním; specifika incidenčního sporu vyvolaného popřením směnečné pohledávky
    • Jste připraveni na krach svého obchodního partnera? Aneb základní orientace v otázkách insolvence za deset minut. 1. část
    • Zrušení směnečného platebního rozkazu bez odpovídající opory v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu
    • Výjimka z vyloučení účasti povinného v dražbě v rámci exekučního řízení
    • Oddlužení 2.1 aneb druhá šance transpoziční novely oddlužení
    • Vývoj soudní praxe při posuzování důvodů zproštění insolvenčního správce
    • Výhrada vlastnického práva v insolvenci a souběžná přihláška pohledávky prodávajícího

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Zvýšení odškodnění pozůstalých po zaměstnanci zemřelém v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání pro rok 2023
    • Náhrada škody
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Již nejen dávka otcovské poporodní péče dle zákona o nemocenském pojištění, ale od 1. 12. 2022 v zákoníku práce výslovně i otcovská dovolená
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Při postupování vykonatelné pohledávky nezapomínejme na ověření podpisů

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Náhrada škody

    Příčinou vzniku škody jsou všechny okolnosti, bez nichž by ke škodnému následku nedošlo, proto je třeba zvážit veškeré příčiny, které se na vzniku škody podílely, přičemž...

    Incidenční spory, započtení pohledávky

    Právní jednání, jímž bylo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka, nakládáno s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní...

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.