epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    29. 6. 2021
    ID: 113204upozornění pro uživatele

    Dispozice s přihláškou – 1.část

    Včas přihlášený věřitel je oprávněn se svou přihláškou jako celkem nebo jednotlivými pohledávkami disponovat v plném rozsahu až do konce lhůty pro přihlašování pohledávek, s odlišnými podmínkami a následky pak kdykoli v průběhu řízení[1]. V tomto období může svou přihlášku pohledávky vzít zpět nebo naopak doplnit či navýšit směrem nahoru, taktéž může měnit a doplnit svá skutková tvrzení, rovněž může disponovat i pořadím pohledávky.

    Po uplynutí přihlašovací lhůty může věřitel co do výše disponovat svou přihláškou pouze směrem dolů, ledaže by se jednalo o změnu přihlášky. Není tak možné, aby po uplynutí propadné přihlašovací lhůty věřitel poté, co ve lhůtě přihlásil např. jistinu pohledávky, poté přihlásil příslušenství s tvrzením, že se jedná o změnu přihlášky pohledávky. Po uplynutí přihlašovací lhůty věřitel může svou přihlášku pohledávky vzít pouze zpět, a to co do výše nebo pořadí. Zpětvzetím pořadí tak věřitel bere zpět svůj přihlášený nárok na to, že má být uspokojen v lepším pořadí než ostatní věřitelé, resp. bere zpět svůj nárok na uspokojení pohledávky jako zajištěný věřitel. Ustanovení § 184 o možnosti zpětvzetí přihlášky ohledně zajištění nehovoří. Do 30.3.2011 mohl přihlášený věřitel měnit svou přihlášku co do důvodu, výše nebo pořadí až do přezkumného jednání.[2] Po tomto datu může věřitel disponovat svou přihláškou v období mezi uplynutím přihlašovací lhůty a přezkumným jednáním pouze co do výše.[3] Počínaje novelizací od 1.1.2014 musí věřitel při zpětvzetí přihlášky insolvenčnímu soudu sdělit, zda jeho pohledávka byla uspokojena jinou osobou, resp. některou z osob, od kterých může požadovat plnění[4], v opačném případě tak odpovídá této osobě za škodu nebo újmu tím vzniklou.[5] Toto ustanovení se vztahuje výlučně na pohledávky, které se přihlašují přihláškou, resp. na věřitele, na které se hledí jako na přihlášené. Ustanovení není možné vztáhnout na pohledávky podle § 168 a 169 IZ, neboť tyto pohledávky je třeba považovat za přednostní, které se uspokojují kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení.

    Zpětvzetí přihlášky pohledávky

    Pokud tedy věřitel vezme svou přihlášku zpět proto, že byla uspokojena některou z osob, po níž může taktéž požadovat plnění, soud tuto osobu vyrozumí o zpětvzetí přihlášky a stanoví jí lhůtu, v níž může podat návrh na vstup do řízení na místo přihlášené věřitele obdobně podle § 18 IZ.[6] Jediné, co insolvenční soud musí zkoumat je skutečnost, v jaké postavení vůči věřiteli byla osoba, jež plnila za dlužníka. Plnila-li za dlužníka osoba, která nemá žádný právní vztah vůči věřiteli z přihlášeného právního titulu pohledávky, pro insolvenční řízení je tato skutečnost zcela irelevantní.[7] Takováto osoba není osobou podle § 183 odst. 1 nebo 2 IZ, tedy insolvenční soud vezme v tomto případě zpětvzetí přihlášky na vědomí.

    Pokud však za dlužníka plnila osoba, po které mohl věřitel taktéž požadovat plnění, je nutné, aby insolvenční soud zkoumal, zda tato třetí osoba byla v pozici spoludlužníka (obdobně též přistupitele k dluhu) nebo ručitele. Plnila-li třetí osoba věřitele místo dlužníka z titulu ručení, má právo vstoupit na místo věřitele v celé výši jejího plnění, resp. do výše přihlášené a neuspokojené pohledávky v řízení. O tomto insolvenční soud třetí osobu vyrozumí. Je nerozhodné, zda třetí osoba svou pohledávku sama uplatnila přihláškou, neboť v době teoretického podání její přihlášky, by pohledávka musela být přihlášena jako podmíněná.

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Pokud však třetí osoba plnila za dlužníka z titulu spoludlužnictví nebo přistoupení k dluhu, musí insolvenční soud zkoumat, do jaké výše může vstoupit na místo věřitele. Podle § 1869 OZ může věřitel požadovat na kterémkoli z (úvěrových) dlužníků nedělitelné plnění, ledaže z povahy závazku plyne, že dluh může být splněn jen společnou činností dlužníků. Nejčastějším případem, kdy k takovému spoludlužnictví zasahující do insolvenčního řízení jsou dluhy z úvěrových závazků. Tyto dluhy jsou považovány za nedělitelné plnění. Tito dlužníci jsou tak věřiteli zavázání společně a nerozdílně a jsou povinni plnit „jeden za všechny a všichni za jednoho“. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých z nich, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.[8] Má se za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.[9] Poté platí, že pokud jeden ze spoludlužníků zaplatil věřiteli více, než odpovídá jeho podílu, má právo požadovat po ostatních spoludlužnících náhradu tohoto rozdílu.[10] Insolvenční soud musí mít postaveno na jisto, kolik bylo v daném právním vztahu spoludlužníků a jaká je výše uspokojení věřitele (insolvenčním) dlužníkem v době, kdy došlo k plnění ze strany spoludlužníka. Jelikož vůči dlužníku platí výše pohledávky ke dni jejímu přihlášení a vůči ostatním spoludlužníkům platí výše pohledávky ke dni jejího uhrazení, resp. jinak řečeno, vůči (insolvenčnímu) dlužníku úroky a další příslušenství v průběhu insolvenčního řízení nepřirůstají, vůči ostatním spoludlužníkům však ano. Třetí osoba, která plnila za dlužníka, tak má právo vstoupit ve výši rozdílu mezi tím, co uhradila nad svým teoretickým podílem z pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení. Jinak řečeno, relevantní je výše původní přihlášené pohledávky do insolvenčního řízení po odečtení plnění, které se věřiteli dostalo v rámci insolvenčního řízení.

    Pokud třetí osoba podá ve stanovené lhůtě návrh na vstup do řízení[11] na místo přihlášeného věřitele, insolvenční soud rozhodne o změně v osobě věřitele, případně taktéž o ukončení účasti věřitele v částce, která odpovídá rozdílu mezi zpětvzetím a částkou, se kterou mohla třetí osoba do řízení vstoupit. Nepodá-li třetí osoba tento návrh, po uplynutí lhůty insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí.

    Vyjde-li v insolvenčním řízení najevo, že pohledávka přihlášeného věřitele byla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena nebo zanikla jiným způsobem a přihlášený věřitel nevzal přihlášku bez zbytečného odkladu zpět, insolvenční soud jeho účast v insolvenčním řízení ukončí rozhodnutím podle § 186 IZ. Tato situace může nastat např. v okamžiku, kdy je insolvenčnímu soudu z úřední činnosti známo, že pohledávka přihlášená jako nezajištěná za insolvenčním dlužníkem A byla uspokojena v rámci vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění v rámci insolvenčního dlužníka B, v němž byla tatáž pohledávka přihlášena jako zajištěná za zástavním dlužníkem. Obdobná situace může nastat v případě započtení podle § 140  odst. 2 IZ nebo byla-li pohledávka uspokojena jinou osobou, po kterou věřitel mohl požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2 IZ. V případě veřejnoprávních pohledávek může jít o situaci, kdy věřitel (správce daně) uplatnil možnost zápočtu daňové pohledávky za dlužníkem proti přeplatku na dani z přidané hodnoty, na který vznikl dlužníkovi nárok.[12]

    Insolvenční soud tak má nástroj, jak ukončit účast (částečně nebo zcela) věřitele v insolvenčním řízení, jež nevzal svou přihlášenou pohledávku zpět, ačkoli je zcela zřejmé, že jeho pohledávka byla uspokojena nebo zanikla jiným způsobem. Insolvenční soud takovému věřiteli ukončí účast podle § 186 IZ, proti kterému však není přípustný opravný prostředek, rozhodnutí soudu však musí být náležitě odůvodněno pro účely případného incidenčního sporu pro případ, že věřitel s ukončením své účasti nesouhlasí. V takovém případě má možnost podat žalobu u insolvenčního soudu ve lhůtě 30 dní ode dne doručení[13] takového usnesení, v níž se bude domáhat určení, že jeho pohledávka nebyla uspokojena ani nezanikla jiným způsobem a nadále tak trvá jeho účast v insolvenčním řízení.

    Horák Milan

    Mgr. Bc. Milan Horák,
    asistent soudce
    Krajský soud v Ústí nad Labem


    e-mail:    MHorak@ksoud.unl.justice.cz

     

    [1] § 184 insolvenčního zákona

    [2] Např. usnesení Vrchního soudu v Praze, sp.zn. KSPH 38 INS 8864/2009, 1 VSPH 704/2010-P27, ze dne 9.9.2010 nebo usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. KSHK 45 INS 154/2010, 1 VSPH 631/2010-B-27, ze dne 30.8.2010

    [3] Zákon č. 69/2011 Sb., kterým se mění insolvenční zákon, s účinností od 31. 3. 2011

    [4] Podle § 183 odst. 1 a 2 IZ

    [5] § 184 odst. 2 insolvenčního zákona

    [6] Např. usnesení VS Praha, č.j. MSPH 60 INS 28553/2013, 2 VSPH 49/2015-P36-11, ze dne 13.11.2015

    [7] Např. usnesení VS Praha sp.zn. 1 VSPH 2026/2016, ze dne 26.4.2017

    [8] § 1872 OZ

    [9] § 1875 OZ

    [10] § 1876 odst. 2 OZ

    [11] I na toto je nutné pohlížet jako na lhůtu procesněprávní, tedy lhůta je zachována, je-li poslední den stanovené lhůty návrh na vstup do řízení na místo přihlášeného věřitele podán k přepravě, viz např. usnesení VS Praha sp.zn. 1 VSPH 933/2014-P9-7 ve věci KSPL 29 INS 20744/2011

    [12] § 105 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

    [13] Lhůta hmotněprávní, viz komentář k insolvenčnímu zákonu, k ust. § 186, in ASPI


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Milan Horák
    29. 6. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Sjednání insolvenční doložky jako porušení péče řádného hospodáře?
    • Ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy
    • Povinnost péče řádného hospodáře v insolvenčním řízení
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Spoluzpůsobení škody poškozeným
    • Státní služba
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Americké jezero žaluje developera
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Americké jezero žaluje developera
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • 10 otázek pro ... Lucii Radkovičovou
    • Spoluzpůsobení škody poškozeným
    • Instalace kamerové atrapy na pracovišti ze strany zaměstnavatele
    • Dezinformace jako právní problém
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Povinnosti obchodních korporací ve světle zákona o evidenci skutečných majitelů – aneb jaké sankce hrozí obchodním korporacím za porušení evidenční povinnosti?
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Daňové řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 382/2010 Sb., o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní, je třeba vykládat tím způsobem, že osobě samostatně...

    Matrika (exkluzivně pro předplatitele)

    Na poskytování údajů z matričních knih nelze použít postup podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť je takový postup podle § 2 odst. 3 tohoto zákona...

    Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodováním o právním nároku (§ 36 odst. 3 správního řádu) je nutno rozumět takovou úpravu, kdy správní orgán musí vydat pozitivní rozhodnutí za podmínky, že žadatel splní...

    Státní služba

    Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon dosavadní služby je třeba odlišit od pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon státní služby obecně, tedy na jakémkoli služebním...

    Veřejné zakázky (exkluzivně pro předplatitele)

    Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění z důvodu nepodání nabídek v původním zadávacím řízení [§ 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.