epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 11. 2021
    ID: 113838upozornění pro uživatele

    Zpráva o reorganizačním plánu může být předložena i po předložení reorganizačního plánu

    Stalo se běžnou praxí, že zpráva o reorganizačním plánu je předkládána insolvenčnímu soudu spolu s reorganizačním plánem. Část judikatury i doktríny dokonce považuje tento postup za nutný. Autor je však přesvědčen, že závaznost tohoto postupu z právních předpisů nevyplývá a zprávu o reorganizačním plánu lze předložit i po předložení reorganizačního plánu, dokonce i po uplynutí lhůty k předložení reorganizačního plánu dle § 339 odst. 1 InsZ.[1]

    Opačné závěry vychází především z usnesení Vrchního soudu v Praze z 13. září 2012, č. j. 1 VSPH 1223/2012-B-66 (dlužník INSTALPRIM, s.r.o.), u něhož je v databází právnických informací ASPI (poněkud nešťastně) zvýrazněna právní věta v následujícím znění, ačkoliv se dle autora jedná pouze o obiter dictum daného rozhodnutí: „Reorganizační plán (§ 338 a násl. IZ) se jako zcela samostatný dokument s přesně vymezeným obsahem (§ 340 IZ) a doklady (§ 342 IZ) zásadně předkládá spolu se zprávou o reorganizačním plánu (§ 25 a příloha k vyhlášce 311/2007 Sb.) ve smyslu § 343 IZ, jejíž je přílohou (§ 25 odst. 2 vyhlášky č. 311/2007 Sb.).“ V předmětném případě však nosné důvody rozhodnutí spočívaly v tom, že dlužník, u něhož nebyla z důvodu nesplnění kvantitativních požadavků dle § 316 odst. 4 InsZ zásadně přípustná reorganizace, ve lhůtě dle § 316 odst. 5, resp. odst. 6 InsZ nepředložil ani reorganizační plán, což by jinak bylo jedinou výjimkou pro přípustnost reorganizace tohoto dlužníka. Navíc, i zde Vrchní soud uzavírá, že reorganizační plán se „zásadně“ předkládá spolu se zprávou o něm, když použití slova zásadně (tj. v právním jazyce nikoliv bezvýjimečně) značí, že připouští i její dřívější, pravděpodobně však i pozdější předložení. V podobném smyslu ve vztahu k předložení zprávy o reorganizačním plánu používají jiní autoři slovo „zpravidla“[2]

    Další autoři však zdůrazňují, že okamžik předložení zprávy nemusí korespondovat s předložením plánu samotného.[3] Někteří další autoři komentářové literatury tuto problematiku výslovně neřeší a vychází z citace textu § 343 odst. 3 InsZ: „Zpráva o reorganizačním plánu se předkládá věřitelům v dostatečném předstihu před schůzí věřitelů, která má rozhodnout o jeho přijetí, nejpozději 15 dnů před termínem jejího konání. Tuto zprávu lze zveřejnit až poté, co ji schválil insolvenční soud.“[4] Z právních předpisů tedy požadavek na předložení zprávy o reorganizačním plánu spolu s reorganizačním plánem nevyplývá.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Právě naopak – bod 3. písm. a) přílohy vyhlášky ministerstva spravedlnosti 191/2017 Sb.,[5] (Minimální náležitosti jednotlivých částí zprávy o reorganizačním plánu) stanovuje, že „Část „Procesní upozornění“ obsahuje alespoň datum a místo konání schůze věřitelů, která má o reorganizačním plánu hlasovat.“ Pokud by však měla být zpráva o reorganizačním plánu předkládána absolutně, zásadně či i jen zpravidla spolu s reorganizačním plánem, kdy ještě pochopitelně není známé datum konání zmíněné schůze věřitelů, zpráva nikdy by nemohla splnit tento požadavek a z formálního hlediska by ani nemohla být soudem schválena. Vycházejíc z premisy racionálního zákonodárce tak nelze než uzavřít, že zpráva o reorganizačním plánu by se naopak zpravidla měla předkládat až po předložení reorganizačního plánu a až poté, co byla svolána schůze věřitelů[6] k jeho projednání a hlasování o jeho schválení, i když stále v dostatečném předstihu předtím tak, aby mohla být zveřejněna v insolvenčním rejstříku alespoň 15 dnů před konání takové schůze věřitelů. Takový postup není nesplnitelný, naopak, je velmi praktický – bude-li předkladatel v průvodním podání, kterým předkládá insolvenčnímu soudu reorganizační plán, avizovat, v jaké lhůtě je připraven předložit zprávu o reorganizačním plánu, soud může schůzi věřitelů nařídit tak, aby veškeré lhůty zůstaly dodrženy. Tento postup je praktický i z dalšího hlediska – při přípravě zprávy by její předkladatel pochopitelně vycházel z již finálního reorganizačního plánu, což je dle autora jednodušší postup, než jejich paralelní příprava.

    Autor si rovněž uvědomuje rizika jím navrhovaného postupu, které shrnují Mgr. Jindřich Arabasz a Mgr. Pavel Boguský: „pokud by insolvenčnímu soudu byl předložen pouze reorganizační plán bez zprávy, insolvenční soud by nemohl rozhodnout o schválení (či neschválení) zprávy, a nemohl by tak ani dojít ke zveřejnění zprávy v insolvenčním rejstříku (§ 343 odst. 3). Jen kvůli prodlení na straně předkladatele by tak mohlo docházet k neúměrnému prodlužování období, ve kterém by platil zákaz vyvíjení činnosti směřující k přijetí nebo „odmítnutí“ reorganizačního plánu (§ 338 odst. 2)… Předkladatel reorganizačního plánu (… nejčastěji dlužník…) by tak tímto postupem mohl zablokovat jakákoli vyjednávání o alternatívním řešení dlužníkova úpadku … Dokonce by takto předkladatel reorganizačního plánu mohl bránit přeměně reorganizace v konkurs, protože by pro to nebyl naplněn důvod podle § 363 odst. 1 písm. b)… ani podle § 363 odst. 1 písm. c).“[7] Je přitom nutno dodat, že tito autoři, kteří ačkoliv souhlasí se závěrem, že zprávu o reorganizačním plánu nutno zásadně předkládat spolu s reorganizačním plánem, zdůrazňují, že daná požadavek z právních předpisů výslovně nevyplývá a bylo by přísné, pokud by jen z tohoto důvodu měl předkladatel nést nepříznivé následky s tím spojené, a tak by v každém případě měla být předkladateli reorganizačního plánu poskytnuta dodatečná lhůta k předložení zprávy o něm.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V tom s nimi autor tohoto článku shoduje a uzavírá: Zprávu o reorganizačním plánu lze předložit i po předložení reorganizačního plánu, a dokonce i po uplynutí lhůty k jeho předložení. Při předložení reorganizačního plánu je vhodné avizovat, v jaké lhůtě je předkladatel připraven předložit zprávu, aby insolvenční soud mohl podle toho svolat schůzi věřitelů, která bude o reorganizačním plánu hlasovat. Pokud předkladatel v této lhůtě zprávu nepředloží nebo takovou lhůtu ani neavizuje, insolvenční soud by jej měl vyzvat k předložení zprávy v dodatečné lhůtě a schůzi věřitelů (byla-li již nařízena) na vhodné datum odročit. Až poté, co by předkladatel nepředložil zprávu o reorganizačním plánu ani v této dodatečné lhůtě, měly by nastoupit následky, které jsou s nepředložením zprávy o reorganizačním plánu spojené.

    Závěrem a pouze na okraj autor nad rámec výše zmíněného uvádí, že vzhledem k tomu, že právní předpisy výslovně žádnou sankci za nepředložení zprávy o reorganizačního plánu nestanovují, umí si představit konání schůze věřitelů o schválení reorganizačního plánu i bez toho, aby taková zpráva byla předložena s tím, že alespoň v případě, že žádný z věřitelů s hlasovacím právem nebude absenci zprávy o reorganizačním plánu namítat, nemělo by to schválení reorganizačního plánu bránit. Bude-li některý z věřitelů tuto absenci namítat, bylo by dle autora možné takovou situaci vyhodnotit jako nepoctivý záměr předkladatele reorganizačního plánu a ten dle § 348 odst. 1 písm. b) InsZ zamítnout. Ostatně, doktrína i judikatura se shoduje, že smyslem zprávy o reorganizačním je ve srozumitelné podobě poskytnout věřitelům informace podstatné k tomu, aby se mohli rozhodnout, zda budou hlasovat pro či proti schválení reorganizačního plánu. Pokud jsou všichni věřitelé názoru, že pro takové jejich rozhodnutí je dostatečně srozumitelný již samotný reorganizační plán a absenci zprávy nenamítají, bylo by od insolvenčního soudu zbytečně paternalistické, pokud by je zamítnutím reorganizačního plánu či jiným postupem s obdobným účinkem před jejich vlastním rozhodnutím „chránil“.


    Mgr. Bc. Juraj Juhás, Ph.D.



    GLATZOVA & Co., s.r.o.
     
    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

     

    [1] Zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů. V případě předložení reorganizačního plánu spolu s návrhem na povolení reorganizace podle § 148 InsZ se zpráva o reorganizačním plánu nepředkládá vůbec (Viz ARABASZ, J., BOGUSKÝ, P. § 343 [Zpráva o reorganizačním plánu], marg. č. 13 a 14. In: SPRINZ, P. a kol. Insolvenční zákon. 1. vy. (1. akt.). Praha: C. H. Beck, 2020.).

    [2] Viz ZELENKA, J. a kol. Insolvenční zákon (zákon 182/2006 Sb.). Poznámkové vydání s důvodovou zprávou a nařízením Rady ES 1346/2000. Praha: Linde, 2007, s. 503: „Zprávu o reorganizačním plánu předkládá insolvenčnímu soudu předkladatel zpravidla spolu s reorganizačním plánem, nejpozději však v takovém předstihu, aby ji mohl insolvenční soud přezkoumat a schválit tak, aby mohla být zveřejněna v insolvenčním rejstříku nejméně 15 dnů před konáním schůze věřitelů, jež má rozhodnout o přijetí reorganizačního plánu.“

    [3] Viz KOZÁK, J. a kol. Insolvenční zákon (182/2006 Sb.). Komentář - 5. vydání. Cit. z ASPI k 20.10.2021, komentář k § 343 InsZ. Autor by si dovolil do této kategorie zařadit i SIGMUND, A. (Ne)poctivý záměr v sanačních formách insolvenčního řízení. Bulletin advokacie, č. 6/2016, s. 35 a násl.

    [4] Srov. např. ŘEHÁČEK, O. Komentář k § 343 insolvenčního zákona. Konkursní noviny, č. 8/2015, s. 28 a násl. anebo SMRČKA, L., KUBÁLEK, J. § 343 [Zpráva o reorganizačním plánu]. In: HÁSOVÁ, J., MORAVEC, T. a kol. Insolvenční zákon. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 1263.

    [5] V plném názvu „o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů“.

    [6]  I zde se podstatná část doktríny a judikatury přiklání k závěru, že schůzi věřitelů, která má hlasovat o reorganizačním plánu, lze svolat až po předložení zprávy o reorganizačním plánu (srov. např. KOZÁK, J. a kol. Insolvenční zákon (182/2006 Sb.). Komentář - 5. vydání. Cit. z ASPI k 20.10.2021, komentář k § 343 InsZ a judikaturu tam citovanou), i když dle autora tomuto závěru nesvědčí nejen právní předpisy, nýbrž pro nezbytnost tohoto postupu nejsou ani dostatečně racionální důvody.

    [7] Viz ARABASZ, J., BOGUSKÝ, P. § 343 [Zpráva o reorganizačním plánu], marg. č. 6. In: SPRINZ, P. a kol. Insolvenční zákon. 1. vy. (1. akt.). Praha: C. H. Beck, 2020.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Juraj Juhás, Ph.D.(GLATZOVA & Co.)
    15. 11. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.