Mimořádné COVID odměny zdravotníků v oddlužení
Zákonodárce s účinností od 31. 7. 2021 novelizoval zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a postavil tak najisto, jak má být přistupováno k tzv. mimořádným COVID odměnám zdravotníků a jejich postižitelnosti v insolvenčním řízení.
Mimořádné COVID odměny zdravotníků byly a jsou nejen v rámci odborné veřejnosti hojně diskutovaným tématem. Mezi zdravotníky, kteří v průběhu pandemie vykonávali mnohdy velmi náročnou práci, alokovalo Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím zaměstnavatelů mimořádné COVID odměny, jež byly součástí mzdy, resp. platu. Tyto mimořádné COVID odměny zákonodárce původně nepodrobil žádnému zvláštnímu právnímu režimu, tedy byly zaměstnavateli počítány do čisté mzdy při výpočtu srážky pro insolvenční řízení.
Vrchní soud v Praze – mimořádné COVID odměny nelze postihnout
S popsanou postižitelností těchto mimořádných COVID odměn zdravotníků se však ve své judikatuře vypořádal Vrchní soud v Praze, kdy v usnesení ze dne 5. 1. 2021, č.j. 4 VSPH 1515/202-B-35, KSPH 67 INS 5496/2018, judikoval, že mimořádné COVID odměny nejsou mimořádným příjmem ve smyslu ust. § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Vrchní soud v Praze ve zmíněném rozhodnutí uvádí: „Odejmout některým zdravotníkům – dlužníkům v insolvenčním řízení – toto mimořádné finanční ocenění státu jen proto, že nedomyšleně novelizovaný IZ expressis verbis na takovou situaci prozatím vůbec nepamatuje, vnímá odvolací soud jako zjevnou nespravedlnost a amorálnost, již je třeba bez zbytečného prodlení napravit, neboť COVID-19 nepočká, než si vše „legislativně ošetříme“.“[1]
Vrchní soud v Praze se v popsaném rozhodnutí stylizoval do pozice zákonodárce a s odkazem na rozpor s dobrými mravy a principy spravedlnosti tak, jak je vnímá většina české společnosti, rozhodl, že mimořádné COVID odměny dlužníka – zdravotníka nepodléhají srážkám v insolvenčním řízení, ani nejsou mimořádným příjmem. V konečném důsledku tak tyto mimořádné COVID odměny neměly sloužit k uspokojení přihlášených nezajištěných věřitelů v insolvenčním řízení dlužníka – zdravotníka.
Vrchní soud v Olomouci – mimořádné COVID odměny lze postihnout
Zcela opačný přístup než Vrchní soud v Praze zvolil k analyzované problematice Vrchní soud v Olomouci, a to v usnesení ze dne 28. 4. 2021, č.j. 2 VSOL 166/2021-B-18, KSBR 40 INS 19196/2018, když bezpochybně uvádí: „Odměny zaměstnancům ve zdravotnictví vyplácené za mimořádné pracovní nasazení v boji s pandemií COVID-19 jsou součástí mzdy, podléhají výkonu rozhodnutí nebo exekuci a náleží do oddlužení.“[2] Vrchní soud v Olomouci posuzoval žádost dlužníka o ponechání mimořádných COVID odměn v režimu ust. § 407 odst. 3 insolvenčního zákona, kdy insolvenční soud může změnit rozhodnutí o schválení oddlužení v případě, že se podstatně změní okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek. Vrchní soud v Olomouci pak rozhodl, že poskytnutí mimořádných COVID odměn lze stěží považovat za takovou zásadní změnu poměrů dlužníka po schválení oddlužení, pro kterou je třeba zákonnou výši stanovených splátek změnit.
Vrchní soudy tak nastavily zcela opačný přístup k řešení stejné problematiky – tedy, zda mimořádné COVID odměny podléhají srážkám v insolvenčním řízení. Zásadní pro konkrétní insolvenční řízení dlužníka se tak mohla stát skutečnost, jež by v žádném případě neměla vyvolat jakékoliv důsledky, a to místní příslušnost insolvenčního soudu.
Zákonodárce – mimořádné COVID odměny lze postihnout z jedné poloviny
Zákonodárce (ve světle výše popsaného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze opožděně) postavil najisto právní úpravu mimořádných COVID odměn až zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto zákonem byl novelizován zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, kdy byl za § 24 vložen nový § 24a. Ten s účinností od 31. 7. 2021 stanoví, že odměna poskytnutá zaměstnanci nebo příslušníku složky integrovaného záchranného systému nebo kritické infrastruktury za práci, jež souvisela s plněním úkolů stanoveným krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví v době epidemie COVID-19, podléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuci pouze z jedné poloviny. V souladu s ust. § 207 odst. 2 insolvenčního zákona je pak tato úprava plně aplikovatelná rovněž na postižitelnost mimořádných COVID odměn v rámci insolvenčního řízení.
Závěr
Vrchní soud v Praze v lednu 2021 judikoval, že mimořádné COVID odměny zdravotníků nelze postihnout v insolvenčním řízení. Vrchní soud v Olomouci se svým rozhodnutím z dubna 2021 proti tomuto přístupu vymezil, když neshledal žádné důvody pro vyloučení mimořádných COVID odměn z provádění srážek z příjmu dlužníka. Zákonodárce k 31. 7. 2021 konečně postavil najisto, že mimořádné COVID odměny podléhají výkonu rozhodnutí nebo exekuci z jedné poloviny. V insolvenčním řízení je tak nyní bezpochybně stanovena postižitelnost mimořádných COVID odměn.
Mgr. Petr Matějka,
advokátní koncipient
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
