epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 12. 2021
    ID: 113910upozornění pro uživatele

    K problematice výmazu poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva

    Ustanovení § 73 odst. 6 vyhlášky 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhlášky) (dále jen „KatV“) stanoví, že „Poznámka o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva a poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se vymaže spolu se zápisem příslušného zástavního práva, a to bez návrhu. Poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se vymaže také na základě potvrzení oprávněného, že důvody pro zápis poznámky pominuly, s úředně ověřeným podpisem.“

    Na pohled instruktivní ustanovení ovšem může být v praxi obtížně naplňováno. Jak zejména postupovat v případě, kdy je pohledávka, pro niž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo, uhrazena a dochází tím k pominutí důvodů pro zápis poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva? To vše za situace, kdy ani do katastru nemovitostí exekutorské zástavní právo samotné zapsáno nebylo a de iure tedy ani nevzniklo? Pro povinného se poté otevírá otázka, jak docílit výmazu poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva, která představuje obsoletní poznámku, avšak zůstává uvedena na příslušném listu vlastnictví.

    Úvod

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Institut exekutorského zástavního práva zavedený do zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) (dále jen „EŘ“) novelou provedenou zákonem 139/2015 Sb. s účinností od 1.7.2015 do nového ustanovení § 73a EŘ se do dnešních dnů potýká s některými aplikačními problémy spojenými se specifiky izolovanosti exekučního řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech od exekučního řízení k vymožení pohledávky, pro niž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo.

    Návrh na zřízení exekutorského zástavního práva a zápis poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Je-li u soudního exekutora podán návrh na zřízení exekutorského zástavního práva, soudní exekutor o něm vede řízení, které se končí právní mocí exekučního příkazu, kterým se dané exekutorské zástavní právo zřizuje. Na oprávněné osobě (oprávněném z exekučního řízení zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech) je pak ponechána aktivita z hlediska podání návrhu na zápis takového exekutorského zástavního práva do katastru nemovitostí.

    Podle ustanovení § 73a odst. 2 EŘ „Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad.“ Po podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva tak soudní exekutor odešle na příslušné katastrální pracoviště katastru nemovitostí žádost o zápis poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.

    Tomuto postupu odpovídá ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) zákona 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (dále jen „KatZ“), podle něhož mj. „k nemovitosti se zapisuje poznámka o podaném návrhu (...) zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti a podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.“

    Taková poznámka je poté vyznačena katastrálním pracovištěm na listu vlastnictví v části D stručně např. takto: „Podán návrh na zřízení exekutorského zástavního práva, podáno dne 12.11.2020“. V rámci zápisu poznámky je uvedena oprávněná osoba (oprávněný z exekučního řízení zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech) a je uvedena nemovitá věc, která je exekutorským zástavním právem zatížena. Jako podkladová listina je typicky uvedeno vyrozumění soudního exekutora o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva s uvedením č.j. daného exekučního řízení a dne, kdy bylo vyhotoveno.

    (Ne)navazující vklad exekutorského zástavního práva a další osud poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva

    Na poznámku podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva navazuje v těsné časové souvislosti vklad samotného exekutorského zástavního práva, a to na základě návrhu oprávněné osoby (oprávněného z exekučního řízení zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech), jak bylo zmíněno výše, a to s ohledem na ustanovení § 73a odst. 10 EŘ podle něhož „Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na základě exekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno.“

    Právě v tento okamžik má dojít k výmazu prvotně soudním exekutorem iniciované poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva, jak normuje v úvodu tohoto článku citované ustanovení § 73 odst. 6 KatV. Někdy ovšem dochází k situaci, že oprávněná osoba (oprávněný z exekučního řízení zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech) neprojeví příslušnou aktivitu spojenou s návrhem na vklad exekutorského zástavního práva do katastru nemovitostí, ať už z důvodu, že si neuvědomí nutnost vlastní aktivity pro vklad exekutorského zástavního práva do katastru nemovitostí, nebo na něm ztratí zájem, příp. není ochoten hradit správní poplatek spojený s podáním takového návrhu, pohledávka je v mezičase uhrazena, apod. To vede k tomu, že na příslušném listu vlastnictví je uvedena jen a pouze poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.

    Jak zejména postupovat v případě, kdy je pohledávka, pro niž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo, uhrazena a dochází tím k pominutí důvodů pro zápis poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva? To vše za situace, kdy ani do katastru nemovitostí exekutorské zástavní právo samotné zapsáno nebylo a de iure tedy ani nevzniklo? Pro povinného se poté otevírá otázka, jak docílit výmazu poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva, která představuje obsoletní poznámku, avšak zůstává uvedena na příslušném listu vlastnictví.

    Kdo učiní návrh na výmaz poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva: oprávněný, soudní exekutor, příp. nový oprávněný, anebo povinný?

    Jak normuje v úvodu tohoto článku citované ustanovení § 73 odst. 6 KatV „Poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se vymaže také na základě potvrzení oprávněného, že důvody pro zápis poznámky pominuly, s úředně ověřeným podpisem.“ Povinný však většinou odpovídající součinnost ústící ve vydání potvrzení s úředně ověřeným podpisem od oprávněné osoby (oprávněnému z exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech jemuž toto právo svědčí) nemá zajištěnu dopředu a následně se jí domáhá jen těžko, závisí pak na benevolenci a ochotě oprávněných. A to i přes to, že na danou situaci lze patrně analogicky vztáhnout ustanovení § 1379 odst. 3 in fine zákona 89/2021 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož „nepotvrdí-li zástavní věřitel zástavnímu dlužníkovi na jeho žádost zánik zástavního práva, nahradí škodu z toho vzniklou.“

    V řadě případů povinným nezbývá než žádat výmaz poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva u soudního exekutora, který zápis poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva inicioval. Tady však začíná pravé dobrodružství, neboť přístup soudních exekutorů je v této věci značně rozdílný. Někteří soudní exekutoři při vědomosti o uhrazení pohledávky, pro niž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo, a pro jejíž vymožení se typicky vede samostatné exekuční řízení, takové žádosti povinného vyhoví a na příslušné katastrální pracoviště odešlou příslušné sdělení, na jehož podkladě katastrální pracoviště poznámku vymaže. Někteří soudní exekutoři ovšem zastávají přesvědčení, že s ohledem na specifikum exekučního řízení zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, které je k okamžiku žádosti o výmaz poznámky již většinou dávno pravomocně skončeno, nemohou takovou žádost směrem ke katastrálnímu pracovišti učinit. Taková argumentace je podpořena odkazy na textaci ustanovení § 73a odst. 9, resp. odst. 10 EŘ („Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva“, resp. „Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazu“).

    Celá situace se pak značně komplikuje v případě, kdy došlo k uhrazení pohledávky, pro niž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo, a pro jejíž vymožení se typicky vede samostatné exekuční řízení, prostřednictvím třetí osoby, která splnila dluh za povinného. Podle ustanovení § 1937 odst. 2 o.z. „Splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených.“ V takovém případě se taková třetí osoba stává oprávněným ve smyslu § 73 odst. 6 KatV, ale vzniká problém, jakým způsobem prokazatelně doložit katastru nemovitostí přechod práv a povinností oprávněného (osoby jíž svědčí zápis poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva). Do pomyslné „hry“ nelze přitom vtáhnout soudního exekutora a procesní instituty, neboť do úvahy připadající procesní nástupnictví v takovém exekučním řízení ve smyslu § 107a zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, nelze aplikovat, neboť exekuční řízení zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech je k okamžiku změny oprávněného již většinou dávno pravomocně skončeno.

    Obdobný problém může nastat u postoupení pohledávky, pro niž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo, kdy je otázkou, zda lze vůbec provést záznamovým řízením zápis změny osoby oprávněné z podaného exekutorského zástavního práva v rámci zapsané poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva. U zapsaného exekutorského zástavního práva to nepochybně možné je vkladovým řízením (vkladovou listinu bude v takovém případě souhlasné prohlášení původního oprávněného a nového oprávněného s úředně ověřenými podpisy). V případě neprovedení vkladu exekutorského zástavního práva však zůstane původně zapsaná poznámka ve znění na původního oprávněného.

    Budiž řečeno, že pro výmaz poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva může být užito přes podzákonnou dikci ustanovení § 73 odst. 6 KatV rovněž obecné ustanovení § 27 KatZ, podle něhož „Poznámku vymaže katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, státního zástupce, policejního orgánu, správce daně, vyvlastňovacího úřadu, soudního exekutora, insolvenčního správce, dražebníka nebo k doloženému návrhu toho, v jehož zájmu má být poznámka vymazána, pokud důvody pro její vyznačení pominuly.“ Povinný, jakožto osoba, v jehož zájmu má být poznámka vymazána, tak také může usilovat o výmaz poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva prostřednictvím doloženého návrhu. Lze si však představit, že v rámci řízení o výmazu poznámky bude katastrální pracoviště činit dotaz na soudního exekutora, resp. oprávněného, po kterých bude vyžadovat potvrzení informace, že poznámka může být vymazána.

    Závěr

    Jak vidno, řada dotčených osob ať už na straně oprávněného nebo povinného je někdy nemile překvapena, že jako se samo do katastru nemovitostí nezapíše exekutorské zástavní právo, poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se v situaci nezápisu samotného exekutorského zástavního práva také sama nevymaže. Povinným lze doporučit, aby v předstihu před uhrazením pohledávky, pro niž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo, dohodli s oprávněným, příp. soudním exekutorem, součinnost a způsob postupu při výmazu poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva. Lze přitom představit i řešení přes advokátní úschovu takových listin, které mají sloužit jako podklad k výmazu, které budou z úchovy uvolněny oproti uhrazení pohledávky, pro niž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo.


    Mgr. Vít Klimpl
    ,
    advokát

    KGS legal s.r.o., advokátní kancelář

    KGS legal s.r.o., advokátní kancelář
     
    Národní 416/37
    110 00 Praha 1
     
    e-mail:  info@kgslegal.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vít Klimpl (KGS legal )
    8. 12. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.