Dědictví v insolvenčním řízení

Dle § 412 insolvenčního zákona je dlužník povinen veškerý majetek získaný z dědictví vložit do majetkové podstaty jako mimořádný příjem. Dlužník je tedy povinen insolvenčnímu správci nahlásit, že je účastníkem dědického řízení, a který notář má předmětnou věc na starost. Dlužník je rovněž povinen při jednání s příslušným notářem nahlásit, že se nachází v insolvenčním řízení. V naší praxi se nám osvědčilo informovat opakovaně dlužníky prostřednictvím pravidelného e-mailu. Dlužníkům pravidelně připomínáme jejich povinnosti mj. povinnosti hlásit mimořádné příjmy včetně dědictví či změnu adresy a vyživovaných osob apod.

Většina notářů s insolvenčním správcem komunikuje za dlužníka, i když tuto povinnost nemají. Hlásit dědictví insolvenčnímu správci musí sám dlužník. Notáři konzultují s insolvenčními správci řádný postup následujícími nejčastějšími způsoby:

Nejjednodušší možný postup: Dlužník bude ostatními dědici vyplacen, tj. rozdíl mezi dědickým podílem aktiv a dědickým podílem pasiv je roven kladné částce k převodu na účet majetkové podstaty. V případě záporného rozdílu následuje zpravidla odmítnutí dědictví dlužníkem se souhlasem insolvenčního správce.

Složitější (častější) postup: Dlužník obdrží jako dědic podíl na aktivech i pasivech, neboť ostatní dědicové nedisponují dostatečnými finančními prostředky k vyplacení dědice – dlužníka či s vyplacením nesouhlasí. V takovém případě insolvenční správce zašle insolvenčnímu soudu na vědomí veškeré informace o věřitelích zůstavitele (dle výsledku vypořádání dědictví) a současně požádá insolvenční soud, aby věřitele zůstavitele vyzval k přihlášení svých pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka. Lhůtu pro přihlášení stanoví insolvenční soud. Obvykle se jedná o 1-2 měsíce. Insolvenční správce po uplynutí této lhůty přihlášky pohledávek přezkoumá na dodatečném přezkumném jednání s dlužníkem. K přihláškám pohledávek přijatých po stanovené lhůtě se nepřihlíží. Jedná se tedy o obdobný postup jako u běžných přihlášek pohledávek věřitelů dlužníka do insolvenčního řízení. V této fázi si věřitel zůstavitele může přihlásit vyšší pohledávku, než je podíl z dědictví náležející dlužníkovi, nejčastěji s argumentací § 737 NOZ (neúčinnost vypořádání SJM v rámci dědického řízení) či § 1707 NOZ (solidární odpovědnost dědiců při výhradě soupisu). Věřitelé zůstavitele jsou však v insolvenčním řízení dlužníka uspokojováni poměrně a pouze do výše aktiv dědického řízení. V rozhodnutí o dědictví je výše aktiv stanovena často pouze na domněnce dědiců, nikoliv ve výši obvyklé ceny zděděných movitých a nemovitých věcí, které by byly podložený znaleckým posudkem či odborným vyjádřením realitní kanceláře . V případě, že je v rozhodnutí o dědictví výše aktiv stanovena ve výši 500.000,- Kč a insolvenční správce tato aktiva z dědictví zpeněžení za částku ve výši 300.000,- Kč, věřitelé zůstavitele budou v insolvenčním řízení uspokojeni pouze do výše 300.000,- Kč. Insolvenční správce je potom povinen upravit splátkový kalendář, tj. procentuální uspokojení (viz níže).

Splátkový kalendář dlužníka před dědictvím

Splátkový kalendář dlužníka po dědictví (zohlednění věřitelů zůstavitele)

Reklama

Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.8.2026

11.8.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Příklad: Věřitelé zůstavitele přihlásili své pohledávky ve výši 262.000,- Kč, insolvenční správce zpeněžil aktiva ve výši 300.000,- Kč. Splátkový kalendář (běžných) věřitelů dlužníka se pozastaví do doby, než budou věřitelé zůstavitele uspokojeni ze 40 %, tzn. všichni věřitelé budou uspokojeni poměrně (dojde k dorovnání, všichni na stejné startovací čáře). Při rozdělování vícero věřitelům (dlužníka i zůstavitele) se změní procentuální poměr uspokojení. Ve výše uvedené tabulce (před dědictvím) měl věřitel G procentuální uspokojení ve výši 32 %; v tabulce (po dědictví) se poměr změnil na 13,9 %. Jakmile dojde ke stejnému procentuálnímu uspokojení zůstavitelových věřitelů k věřitelům dlužníka, budou se finanční prostředky dále rozdělovat mezi všechny věřitele poměrně. Věřitelé zůstavitele s přihlášenými pohledávkami ve výši 262.000,- Kč budou uspokojeni z dědictví do výše 40 %, tzn. rozdělí se mezi ně poměrně částka ve výši 104.800,- Kč. Zbylá část ze zpeněžení, tj. 300.000,- Kč - 104.800,- Kč = 195.200,- Kč se rozdělí mezi všechny věřitele poměrně (tedy věřitele dlužníka i věřitele zůstavitele). Následně se budou všichni věřitelé uspokojovat ze splátkového kalendáře, rovněž poměrně. Věřitelé zůstavitele však pouze do doby, než mezi ně bude rozdělena částka ve výši 300.000,- Kč (tj. výše zpeněžení z dědictví).

Samozřejmě nejjednodušší možností by bylo ze 100 % uspokojit věřitele zůstavitele, tj. rozdělit jim částku ve výši 262.000,- Kč a částku, která zbyde, tj. 38.000,- Kč (300.000,- Kč – 262.000,- Kč) rozdělit jako mimořádný příjem mezi věřitele dlužníka. Tento postup by však byl dle dostupné judikatury chybný a z našeho pohledu lze aplikovat pouze v případě, kdy aktiva drtivě převyšují pasiva, tzn. např. aktiva zpeněžení ve výši 500.000,- Kč a pasiva ve výši 40.000,- Kč. Insolvenční správce uspokojí pasiva ze 100 % a zbylou část rozdělí jako mimořádní příjem mezi věřitele dlužníka.

Pohledávku po zůstaviteli by měl správně přihlásit notář (odměna) i osoba, která uhradila pohřebné. Většinou je však pohřebné zohledněno již v rozhodnutí o dědictví, tedy započteno. S ohledem na morální stránku věci zpravidla, jako insolvenční správce, netrváme na tom, aby uvedeným způsobem nebylo pohřebné uhrazeno s argumentací dle § 114 odst. 2 NOZ, podle kterého se náklady pohřbu a opatření pohřebiště hradí z pozůstalosti. Vzhledem k tomu z pozice insolvenčního správce akceptujeme, aby byly náklady spojené s pohřbem vyplaceny před uspokojením přihlášených věřitelů zůstavitele.        

Na závěr shrnujeme následující všeobecné zásady spojené s vypořádáním dědictví v insolvenčním řízení:

• pokud je dlužník již v oddlužení (účinky schválení oddlužení) a dědí, i kdyby neuplatnil výhradu soupisu, tak v insolvenčním řízení platí domněnka, že automaticky uplatnil výhradu soupisu dle § 412 odst. 3 IZ;   
• notář musí dlužníka poučit o možnosti odmítnutí dědictví, i když dlužník odmítnout dědictví bez souhlasu insolvenčního správce nesmí;
• pokud je dlužník již v oddlužení (účinky schválení oddlužení) a dědí, i kdyby neuplatnil výhradu soupisu, tak v insolvenčním řízení platí domněnka, že automaticky uplatnil výhradu soupisu dle § 412 odst. 3 IZ;   
• notář musí dlužníka poučit o možnosti odmítnutí dědictví, i když dlužník odmítnout dědictví bez souhlasu insolvenčního správce nesmí;
• na dědické řízení musí upozornit insolvenčního správce dlužník (jedná se o osobu s dispozičním oprávněním) ;
• insolvenční soud vydá nové usnesení, kde vyzve věřitele zůstavitele, aby přihlásili své pohledávky vůči dlužníkovi; pokud by soud usnesení nevydal, nelze pohledávku věřitele odmítnout z důvodu opožděnosti;
• nedošlo-li k odloučení pozůstalosti (§ 1709 NOZ) a jeli dědictví zapsáno do soupisu majetkové podstaty, může věřitel zůstavitele uplatnit svou pohledávku vůči dlužníkovi (§ 14 IZ);
• věřitel může uplatnit přihlášku na předepsaném formuláři (viz § 173 IZ) nebo neformálním písemným úkonem učiněným u osoby s dispozičním oprávněním. Věřitel se zařadí mezi ostatní věřitele v insolvenčním řízení. Pokud by věřitel uplatňoval svůj nárok žalobou, byl by jeho úspěch vyloučen, neboť dluhy zůstavitele, které přešly na jeho dědice - dlužníka, nejsou v taxativním výčtu pohledávek za majetkovou podstatou či jim na roveň postaveným (§ 168 a 169 IZ);
• mezi věřitele zůstavitele by měl být zařazen notář (odměna za dědické řízení) a osoba, která uhradila náklady spojené s pohřebným, pakliže již nebyly uhrazeny v průběhu dědického řízení.

Postup insolvenčních správců a soudů při rozdělování dědictví není jednotný, přičemž názory jednotlivých insolvenčních soudů či správců jsou (někdy i podstatně) rozdílné.

Ing. Dominika Jedináková,
ředitelka insolvenčního oddělení

Z/C/H Legal v.o.s., advokátní kancelář

Národní 973/41
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 225 020 500
Fax:    +420 225 020 555
e-mail:    office@zchlegal.cz