Dědictví v insolvenčním řízení

Dle § 412 insolvenčního zákona je dlužník povinen veškerý majetek získaný z dědictví vložit do majetkové podstaty jako mimořádný příjem. Dlužník je tedy povinen insolvenčnímu správci nahlásit, že je účastníkem dědického řízení, a který notář má předmětnou věc na starost. Dlužník je rovněž povinen při jednání s příslušným notářem nahlásit, že se nachází v insolvenčním řízení. V naší praxi se nám osvědčilo informovat opakovaně dlužníky prostřednictvím pravidelného e-mailu. Dlužníkům pravidelně připomínáme jejich povinnosti mj. povinnosti hlásit mimořádné příjmy včetně dědictví či změnu adresy a vyživovaných osob apod.

Většina notářů s insolvenčním správcem komunikuje za dlužníka, i když tuto povinnost nemají. Hlásit dědictví insolvenčnímu správci musí sám dlužník. Notáři konzultují s insolvenčními správci řádný postup následujícími nejčastějšími způsoby:

Nejjednodušší možný postup: Dlužník bude ostatními dědici vyplacen, tj. rozdíl mezi dědickým podílem aktiv a dědickým podílem pasiv je roven kladné částce k převodu na účet majetkové podstaty. V případě záporného rozdílu následuje zpravidla odmítnutí dědictví dlužníkem se souhlasem insolvenčního správce.

Složitější (častější) postup: Dlužník obdrží jako dědic podíl na aktivech i pasivech, neboť ostatní dědicové nedisponují dostatečnými finančními prostředky k vyplacení dědice – dlužníka či s vyplacením nesouhlasí. V takovém případě insolvenční správce zašle insolvenčnímu soudu na vědomí veškeré informace o věřitelích zůstavitele (dle výsledku vypořádání dědictví) a současně požádá insolvenční soud, aby věřitele zůstavitele vyzval k přihlášení svých pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka. Lhůtu pro přihlášení stanoví insolvenční soud. Obvykle se jedná o 1-2 měsíce. Insolvenční správce po uplynutí této lhůty přihlášky pohledávek přezkoumá na dodatečném přezkumném jednání s dlužníkem. K přihláškám pohledávek přijatých po stanovené lhůtě se nepřihlíží. Jedná se tedy o obdobný postup jako u běžných přihlášek pohledávek věřitelů dlužníka do insolvenčního řízení. V této fázi si věřitel zůstavitele může přihlásit vyšší pohledávku, než je podíl z dědictví náležející dlužníkovi, nejčastěji s argumentací § 737 NOZ (neúčinnost vypořádání SJM v rámci dědického řízení) či § 1707 NOZ (solidární odpovědnost dědiců při výhradě soupisu). Věřitelé zůstavitele jsou však v insolvenčním řízení dlužníka uspokojováni poměrně a pouze do výše aktiv dědického řízení. V rozhodnutí o dědictví je výše aktiv stanovena často pouze na domněnce dědiců, nikoliv ve výši obvyklé ceny zděděných movitých a nemovitých věcí, které by byly podložený znaleckým posudkem či odborným vyjádřením realitní kanceláře . V případě, že je v rozhodnutí o dědictví výše aktiv stanovena ve výši 500.000,- Kč a insolvenční správce tato aktiva z dědictví zpeněžení za částku ve výši 300.000,- Kč, věřitelé zůstavitele budou v insolvenčním řízení uspokojeni pouze do výše 300.000,- Kč. Insolvenční správce je potom povinen upravit splátkový kalendář, tj. procentuální uspokojení (viz níže).

Splátkový kalendář dlužníka před dědictvím

Splátkový kalendář dlužníka po dědictví (zohlednění věřitelů zůstavitele)

Reklama

Spánek jako nejcennější komodita (online - živé vysílání) - 18.5.2026

18.5.2026 14:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Příklad: Věřitelé zůstavitele přihlásili své pohledávky ve výši 262.000,- Kč, insolvenční správce zpeněžil aktiva ve výši 300.000,- Kč. Splátkový kalendář (běžných) věřitelů dlužníka se pozastaví do doby, než budou věřitelé zůstavitele uspokojeni ze 40 %, tzn. všichni věřitelé budou uspokojeni poměrně (dojde k dorovnání, všichni na stejné startovací čáře). Při rozdělování vícero věřitelům (dlužníka i zůstavitele) se změní procentuální poměr uspokojení. Ve výše uvedené tabulce (před dědictvím) měl věřitel G procentuální uspokojení ve výši 32 %; v tabulce (po dědictví) se poměr změnil na 13,9 %. Jakmile dojde ke stejnému procentuálnímu uspokojení zůstavitelových věřitelů k věřitelům dlužníka, budou se finanční prostředky dále rozdělovat mezi všechny věřitele poměrně. Věřitelé zůstavitele s přihlášenými pohledávkami ve výši 262.000,- Kč budou uspokojeni z dědictví do výše 40 %, tzn. rozdělí se mezi ně poměrně částka ve výši 104.800,- Kč. Zbylá část ze zpeněžení, tj. 300.000,- Kč - 104.800,- Kč = 195.200,- Kč se rozdělí mezi všechny věřitele poměrně (tedy věřitele dlužníka i věřitele zůstavitele). Následně se budou všichni věřitelé uspokojovat ze splátkového kalendáře, rovněž poměrně. Věřitelé zůstavitele však pouze do doby, než mezi ně bude rozdělena částka ve výši 300.000,- Kč (tj. výše zpeněžení z dědictví).

Samozřejmě nejjednodušší možností by bylo ze 100 % uspokojit věřitele zůstavitele, tj. rozdělit jim částku ve výši 262.000,- Kč a částku, která zbyde, tj. 38.000,- Kč (300.000,- Kč – 262.000,- Kč) rozdělit jako mimořádný příjem mezi věřitele dlužníka. Tento postup by však byl dle dostupné judikatury chybný a z našeho pohledu lze aplikovat pouze v případě, kdy aktiva drtivě převyšují pasiva, tzn. např. aktiva zpeněžení ve výši 500.000,- Kč a pasiva ve výši 40.000,- Kč. Insolvenční správce uspokojí pasiva ze 100 % a zbylou část rozdělí jako mimořádní příjem mezi věřitele dlužníka.

Pohledávku po zůstaviteli by měl správně přihlásit notář (odměna) i osoba, která uhradila pohřebné. Většinou je však pohřebné zohledněno již v rozhodnutí o dědictví, tedy započteno. S ohledem na morální stránku věci zpravidla, jako insolvenční správce, netrváme na tom, aby uvedeným způsobem nebylo pohřebné uhrazeno s argumentací dle § 114 odst. 2 NOZ, podle kterého se náklady pohřbu a opatření pohřebiště hradí z pozůstalosti. Vzhledem k tomu z pozice insolvenčního správce akceptujeme, aby byly náklady spojené s pohřbem vyplaceny před uspokojením přihlášených věřitelů zůstavitele.        

Na závěr shrnujeme následující všeobecné zásady spojené s vypořádáním dědictví v insolvenčním řízení:

• pokud je dlužník již v oddlužení (účinky schválení oddlužení) a dědí, i kdyby neuplatnil výhradu soupisu, tak v insolvenčním řízení platí domněnka, že automaticky uplatnil výhradu soupisu dle § 412 odst. 3 IZ;   
• notář musí dlužníka poučit o možnosti odmítnutí dědictví, i když dlužník odmítnout dědictví bez souhlasu insolvenčního správce nesmí;
• pokud je dlužník již v oddlužení (účinky schválení oddlužení) a dědí, i kdyby neuplatnil výhradu soupisu, tak v insolvenčním řízení platí domněnka, že automaticky uplatnil výhradu soupisu dle § 412 odst. 3 IZ;   
• notář musí dlužníka poučit o možnosti odmítnutí dědictví, i když dlužník odmítnout dědictví bez souhlasu insolvenčního správce nesmí;
• na dědické řízení musí upozornit insolvenčního správce dlužník (jedná se o osobu s dispozičním oprávněním) ;
• insolvenční soud vydá nové usnesení, kde vyzve věřitele zůstavitele, aby přihlásili své pohledávky vůči dlužníkovi; pokud by soud usnesení nevydal, nelze pohledávku věřitele odmítnout z důvodu opožděnosti;
• nedošlo-li k odloučení pozůstalosti (§ 1709 NOZ) a jeli dědictví zapsáno do soupisu majetkové podstaty, může věřitel zůstavitele uplatnit svou pohledávku vůči dlužníkovi (§ 14 IZ);
• věřitel může uplatnit přihlášku na předepsaném formuláři (viz § 173 IZ) nebo neformálním písemným úkonem učiněným u osoby s dispozičním oprávněním. Věřitel se zařadí mezi ostatní věřitele v insolvenčním řízení. Pokud by věřitel uplatňoval svůj nárok žalobou, byl by jeho úspěch vyloučen, neboť dluhy zůstavitele, které přešly na jeho dědice - dlužníka, nejsou v taxativním výčtu pohledávek za majetkovou podstatou či jim na roveň postaveným (§ 168 a 169 IZ);
• mezi věřitele zůstavitele by měl být zařazen notář (odměna za dědické řízení) a osoba, která uhradila náklady spojené s pohřebným, pakliže již nebyly uhrazeny v průběhu dědického řízení.

Postup insolvenčních správců a soudů při rozdělování dědictví není jednotný, přičemž názory jednotlivých insolvenčních soudů či správců jsou (někdy i podstatně) rozdílné.

Ing. Dominika Jedináková,
ředitelka insolvenčního oddělení

Z/C/H Legal v.o.s., advokátní kancelář

Národní 973/41
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 225 020 500
Fax:    +420 225 020 555
e-mail:    office@zchlegal.cz