.png "Konference: Novinky v ochraně spotřebitele v judikatuře")
Nejčastější chyby věřitelů v přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení
Právní úprava insolvenčního řízení je měněna s železnou pravidelností. Věřitelé ani dlužníci často nestíhají novely registrovat. Jednou ze zásadních změn, která nabyla účinnosti již k 1.6.2019, ale v praxi stále činí problémy, je přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení, zejména přihlášení podřízené části takovéto pohledávky dělá věřitelům v praxi největší potíže.
Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení není po formální stránce pro věřitele nijak složité. Komplikovanější je z pohledu správného vyčíslení této pohledávky s ohledem na nové vymezení § 172 insolvenčního zákona, které je platné od 01.06.2019. Zapomenout nelze ani na nesmyslné sankce a pokuty, kterými se věřitelé snaží zvýšit celkovou částku svých pohledávek nejen na úkor dlužníka, ale i ostatních věřitelů.
Nejčastější chybou je vyčíslení přihlašované pohledávky, konkrétně výše jistiny a příslušenství. Příslušenství můžeme zjednodušené rozdělit na podřízené a nepodřízené.
Podřízené pohledávky:
Od 01.06.2019 jsou podřízené pohledávky věřitelů definovány přímo v elektronickém formuláři, který je k dispozici ke stažení na portále https://insolvence.justice.cz/.
Velmi zjednodušeně řečeno se podřízenou pohledávkou rozumí ta část pohledávky, kde její příslušenství (např. úroky, sankce apod.) převyšuje jistinu (tj. zapůjčený finanční obnos) v době jejího vzniku. Do příslušenství se však nezapočítá náhrada nákladů soudního řízení. V následující tabulce jsou přehledně shrnuty různé varianty.
Pakliže je přihláška v části podřízených pohledávek zapsána chybně, tak si s ní insolvenční správce obvykle poradí a tu část pohledávky, která není zařazená v podřízené části, do podřízené části zařadí. Insolvenční správce tedy popře pořadí podřízené části pohledávky, a jestliže věřitel ve stanovené lhůtě nebude ničeho namítat, tak se má za to, že insolvenční správce uznal pohledávku tak, jak byla uvedena v přezkumném listu v části popření. Insolvenční správce však po věřiteli může žádat zaslání upravené přihlášky.
S podřízenými pohledávkami se při výpočtu oddlužení dlužníka počítá, avšak tyto nejsou zahrnuty do splátkového kalendáře. Věřiteli tedy tato část pohledávky nebude nikdy vyplacena. Jedinou výjimkou, kdy může dojít k vyplacení podřízené pohledávky je stav, kdy dlužník uhradí 100 % přihlášených (tj. nepodřízených) pohledávek. S ohledem na skutečnost, že novela insolvenčního zákona měla pomoci vyřešit finanční situaci dlužníkům, kteří nebudou moci splnit minimální hranici 30 %, nepředpokládáme, že by až na velmi ojedinělé případy bylo věřitelům z podřízených pohledávek něčeho vyplaceno.
„Výhrou“ pro věřitele v oblasti podřízených pohledávek je vyšší šance umoření své pohledávky na úkor jiného věřitele.
Sankce a pokuty
Někteří věřitelé se rovněž snaží svou výši pohledávky navýšit o nesmysluplné sankce a pokuty. Nejčastěji se jedná o pokuty odporující dobrým mravům, náklady za hotovostní inkaso, pokuty za nevyužití předčasného splacení, administrativní poplatky (mnohdy převyšující i jistinu) či vyúčtování nákladů za kontaktování dlužníka apod. Insolvenční správce tyto úsměvné pokuty popírá. Zmíněné sankce a pokuty mnohdy tvoří více jak ½ přihlášené pohledávky.
V této záležitosti by měli věřitelé myslet na nejpodstatnější věc a to, že pokud věřitel přihlásí pohledávku, která bude ze strany insolvenčního správce z více jak ½ (po právu) popřena, bude ze strany příslušného soudu celá výše přihlášené pohledávky věřitelem odmítnuta. Dále může insolvenční soud po věřiteli požadovat, aby finanční částku, o kterou byla jeho přihláška pohledávky navýšena (tedy popřena insolvenčním správcem), zaslat na účet majetkové podstaty dlužníka.
Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že novelami insolvenčního zákona si věřitelé ve své pozici pohoršují a uspokojení jejich pohledávek je spíše v nedohlednu. S ohledem na tuto skutečnost doporučujeme věřitelům bedlivě sledovat insolvenční řízení i postup insolvenčního správce, aby nedocházelo k záměrnému poškozování věřitelů ze stran dlužníků. V praxi se setkáváme zejména se zatajováním dalšího příjmu, daru či dědictví nebo odklonění majetku dlužníků před vstupem do insolvence na osobu blízkou atd.
Ing. Dominika Jedináková,
ředitelka insolvenčního oddělení
Z/C/H Legal v.o.s., advokátní kancelář
Národní 973/41
110 00 Praha 1
Tel.: +420 225 020 500
Fax: +420 225 020 555
e-mail: office@zchlegal.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
