epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 3. 2021
    ID: 112758upozornění pro uživatele

    Ochrana proti druhotné platební neplatnosti

    Za druhotnou platební neschopnost se považuje situace, kdy dlužník není schopen hradit své závazky z důvodu neuhrazených pohledávek vůči svým odběratelům (zákazníkům). Dominovým efektem se může tento stav platební neschopnosti přenášet na další podnikatele, a tím ohrožuje fungování celé ekonomiky zejména v současné koronavirové krizi.

    I přestože česká vláda napumpovala do ekonomiky stovky miliard korun, veřejné průzkumy napovídají, že české podniky se v období pandemie COVID-19 potýkají s nedostatečnou likviditou a že roste počet faktur hrazených po splatnosti.[1]

    Druhotná platební neschopnost může vést až k úpadku společnosti, obzvlášť pokud ji doprovází další negativní vlivy jako například pokles poptávky. Lze očekávat, že s dalším pokračováním pandemie a vládních omezení bude přibývat podnikatelů, kteří se ocitnou v problémech. V současné době je proto důležité, aby každý podnikatel náležitě prověřil a sledoval finanční stabilitu svých obchodních partnerů a aby v rámci smluvních vztahů minimalizoval riziko a možné následky nedobytnosti svých pohledávek.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Jak prověřit zákazníka před uzavřením smlouvy?

    Existuje řada veřejně dostupných zdrojů, ze kterých můžete získat informace o hospodářské situaci a platební morálce potenciálních zákazníků (resp. i dodavatelů). Před uzavřením jakékoliv smlouvy je především vhodné prolustrovat druhou smluvní stranu v insolvenčním rejstříku za účelem ověření, že proti ní není vedeno insolvenční řízení, resp. ani proti ní nebyl podán insolvenční návrh, nebo že nepodala návrh na moratorium před zahájením insolvenčního řízení či na mimořádné moratorium.[2]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Dalším nástrojem k ověření bezdlužnosti odběratelů je Centrální evidence exekucí spravovaná Exekutorskou komorou ČR (https://www.ceecr.cz/), v níž lze vyhledávat za drobný poplatek údaje o exekučních řízeních vedených proti konkrétní osobě.

    Informace o ekonomické kondici obchodních partnerů je možné zjistit také z obchodního rejstříku. Účetní závěrka a u auditované společnosti také výroční zpráva a zpráva auditora se povinně zakládají do sbírky listin a obsahují údaje například o tom, zda společnost vykazuje zisk nebo ztrátu, zda má kladný nebo záporný vlastní kapitál nebo zda má závazky po splatnosti. Nicméně podnikatelé často zakládají tyto dokumenty do sbírky listin opožděně anebo je tam neukládají vůbec. Dále můžete v obchodním rejstříku najít informaci o zapsaném zástavním právu třetí osoby k podílu obchodní společnosti nebo o převodu majetku společnosti na jinou osobu v rámci přeměny společnosti či převodu obchodního závodu.

    Platební morálku obchodního partnera můžete ověřit také z registru plátců DPH, kam se uvádí údaj o nespolehlivém plátci DPH. Podle zákona o DPH je na základě rozhodnutí správce daně označen jako nespolehlivý plátce takový plátce DPH, který poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně.[3] Dále existují různé rejstříky dlužníků, u kterých je však vhodné ověřit jejich věrohodnost, jelikož v minulosti se v nich objevovaly nepravdivé informace. Bonitu obchodního partnera lze ověřit i tím, že si za poplatek vyhledáte v katastru nemovitostí konkrétní osobu podle IČO a zjistíte, zda vlastní nemovitý majetek. Z příslušných listů vlastnictví se navíc dozvíte, zda jsou nemovité věci zatížený zástavním nebo jiným právem třetí osoby. U významných zakázek připadá v úvahu možnost požádat odběratele o doklad k prokázání zajištění finančních zdrojů.

    Obdobným způsobem je možné prověřit i společnosti, ve kterých figurují stejné osoby jako u zákazníka (společníci a členové orgánů společnosti) včetně fyzických osob. Hloubka ověřování platební schopnosti a finanční stability zákazníka pochopitelně bude záviset na významu zakázky. V každém případě by však mělo dojít alespoň k ověření obchodního a insolvenčního rejstříku, které by měly být kontrolovány průběžně i při plnění smlouvy.

    V případě pochybností o spolehlivosti zákazníka lze doporučit, aby pohledávky za takovým zákazníkem byly pojištěny proti riziku nezaplacení z důvodu komerčních rizik (zejména platební neschopnosti zákazníka) nebo případně i teritoriálních rizik (politicko-geografická rizika). Na českém trhu existuje více pojišťoven, které tento produkt nabízejí. U exportu na zahraniční trhy se rovněž nabízí možnost pojištění u Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP).

    Jak ošetřit riziko neuhrazení pohledávek ve smlouvě se zákazníkem?

    Nejspolehlivějším nástrojem dodavatele proti neplacení ze strany zákazníků jsou zálohové platby, zejména u výroby na zakázku, kdy nelze výrobky následně prodat u jiného odběratele. Z opačné pozice odběratele je naopak vhodné sjednat tzv. zádržné především u složitějších výrobků, kterým bude odložena splatnost části ceny (např. 10 %) pro zajištění situace, kdy se v době odložené splatnosti objeví vady a bude nutné je odstranit.

    Čím kratší lhůtu splatnosti faktur se podaří dodavateli sjednat, tím samozřejmě lépe. Dále může smlouva se zákazníkem obsahovat ujednání o výhradě vlastnického práva. Kupující se v takovém případě stane vlastníkem až po úplném zaplacení ceny nebo eventuálně v jiném okamžiku sjednaném ve smlouvě. Výhrada vlastnického práva je vhodná především u produktů vyšší hodnoty, které může dodavatel následně prodat i jinému zákazníkovi nebo je jinak zpeněžit. U věci zapsané do veřejného seznamu působí výhrada vůči třetím osobám, jen pokud byla do tohoto seznamu zapsána. Jinak výhrada působí jen mezi smluvními stranami, tzn. prodávající nemůže požadovat vrácení věci od třetí osoby, která v dobré víře nabyla věc od kupujícího, a může tedy požadovat jen náhradu škody. Navíc je třeba upozornit na to, že vůči věřitelům kupujícího (zejména v případě insolvence kupujícího) působí výhrada vlastnického práva pouze tehdy, byla-li sjednána ve formě notářského zápisu nebo písemně s úředně ověřenými podpisy stran.

    K zajištění plateb slouží také sankční instrumenty jako úrok z prodlení, smluvní pokuta nebo právo na odstoupení od smlouvy. Pokud není mezi dodavatelem a zákazníkem sjednán smluvní úrok z prodlení, bude zákazník povinen hradit zákonný úrok z prodlení (nyní 8,25 % ročně). Na rozdíl od smluvní pokuty u úroku z prodlení se může dlužná strana vyvinit z placení úroků, pokud neodpovídala za prodlení. U smluvní pokuty je třeba si dát pozor na to, že vylučuje jakoukoliv náhradu škody způsobenou porušením povinnosti utvrzené smluvní pokutou, jelikož funguje jako paušalizovaná náhrada škody. Nicméně od této zákonné úpravy se lze odchýlit smluvním ujednáním. Při utvrzení jakékoliv smluvní povinnosti smluvní pokutou by tedy oprávněná strana měla trvat na smluvním ujednání, podle kterého může vedle smluvní pokuty požadovat i náhradu škody. Maximální výše smluvní pokuty, kterou soudy obecně akceptují, je 0,5 % z dlužné částky denně. Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta však není a priori neplatná, ale může být soudem snížena na návrh dlužné strany. Dodavatel by si měl také zachovat právo na odstoupení od smlouvy, aby mohl po zákazníkovi požadovat alespoň vrácení věci.

    Dále by si měl dodavatel pohlídat, aby smlouva nevylučovala jeho právo na postoupení a započtení pohledávek za zákazníkem bez nutnosti souhlasu zákazníka. V případě, že se jedná o smlouvu se zahraničním obchodním partnerem, měla by česká smluvní strana usilovat o to, aby bylo jako rozhodné právo zvoleno české právo a aby o případných sporech rozhodovaly české soudy. Tímto se alespoň minimalizují případné budoucí náklady spojené s vymáháním pohledávky.

    V neposlední řadě riziko nezaplacení pohledávek se efektivně eliminuje prostřednictvím zajišťovacích institutů jako zástavní právo, směnka, osobní ručení, finanční či bankovní záruka. V odběratelsko-dodavatelských vztazích se zřizuje zástavní právo typicky např. k zásobám materiálu či hotových výrobků, strojům nebo pohledávkám z obchodního styku. Spolu se zástavním právem je vhodné sjednat také zákaz zcizení a zatížení, aby obchodní partner nemohl převést zástavu na třetí osobu, protože tento zákaz nevyplývá přímo z občanského zákoníku. V případě, že zástavní právo zajišťuje významnější pohledávky, lze doporučit, aby zástavní smlouva byla uzavřena ve formě notářského zápisu a zástavní právo bylo zapsáno do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou ČR. Zástavní věřitel zapsaný v rejstříku zástav má totiž přednost před zástavním věřitelem nezapsaným v tomto rejstříku, i když jeho zástavní právo vzniklo dříve, resp. zástavní smlouva byla uzavřena dříve. V rejstříku zástav lze také ověřit, zda předmět zástavy již není zastaven ve prospěch jiné osoby. Dále je možné sepsat notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti, který je exekučním titulem, tzn. že v případě prodlení dlužníka může věřitel okamžitě zahájit exekuční řízení. Zajištění osobním ručením nebo směnkou mohou poskytnout například mateřská společnost odběratele nebo fyzické osoby, které jsou v pozici jednatele či společníka odběratele.

    Co dělat, když zákazníci přestanou platit?

    Klíčové je řešit pohledávky po splatnosti včas. Čím starší pohledávka je, tím se snižuje šance na její úspěšně vymáhání. Jestliže se zákazník dostane do prodlení s placením, tak by dodavatel měl v první řadě zvážit pozastavení výroby a dodávek, jedná-li se o opakující se plnění nebo postupné plnění dílčími dodávkami, aby mu alespoň nevznikly další náklady.

    Dalším krokem v této situaci může být uznání dluhu zákazníkem. Tím dojde k prodloužení promlčecí lhůty o 10 let ode dne uznání dluhu, resp. od okamžiku, podle kterého má dlužník zaplatit dluh dle uznání. Zároveň se v případě soudního sporu přesouvá důkazní břemeno o existenci dluhu z věřitele na dlužníka. To bývá značná výhoda, neboť dlužník zpravidla u soudu nároky věřitele zpochybňuje a namítá, že nebylo řádně a včasně dodáno, a nároky z toho vyplývající následně započítává proti žalované částce v rámci své procesní obrany. Spolu s uznáním dluhu může být sjednán i splátkový kalendář. Ten by měl zahrnovat ztrátu výhody splátek, případně částečnou úhradu při podpisu a vyšší úroky či smluvní pokutu za prodlení s placením dle splátkového kalendáře. Naopak ve prospěch dlužníka může být sjednáno, že v případě zaplacení určité části dluhu bude zbývající část dluhu prominuta.

    V případě zastavení plateb na straně zákazníka může dodavatel požadovat také dodatečné zajištění ve formě zástavního práva či jiných zajišťovacích institutů (směnka, osobní ručení). Je však nutné upozornit na to, že pokud by se zákazník nacházel ve faktickém úpadku (tzn. i před zahájením formálního insolvenčního řízení), může být takové zástavní právo následně zpochybněno. Insolvenční správce totiž může podat žalobu na určení neúčinnosti poskytnutí takového zajištění. Proto je na místě distresovou situaci dlužníka ověřit například tím, že předloží souhlas bankovních věřitelů se zřízením zástavního práva. Případně může dodavatel požadovat poskytnutí zajištění od mateřské či sesterské společnosti zákazníka nebo od členů statutárního orgánu apod.

    Pokud mají dodavatel a odběratel mezi sebou vzájemné peněžité pohledávky, může dodavatel vyřešit prodlení odběratele se zaplacením tím, že provede jednostranné započtení pohledávek. Při jednostranném započtení je nutné dodržet zákonné podmínky. Především aktivně započítávaná pohledávka, kterou má dodavatel za odběratelem, musí být splatná. Jednostranně nelze započítat pohledávky nejisté nebo neurčité.

    Pokud to smlouva nezakazuje, může dodavatel své pohledávky za zákazníkem postoupit za úplatu třetí osobě i bez souhlasu zákazníka. Dodavatel sice obvykle prodá pohledávku za sníženou cenu, nicméně nemusí vynaložit náklady na vymáhání pohledávky. V postupní smlouvě je třeba z pozice postupitele (původního věřitele) vyloučit ručení za nejistou nebo zhoršenou dobytnost pohledávky podle ustanovení § 1885 odst. 1 obč. zák.

    Jak dále postupovat při vymáhání pohledávky?

    Pro účely případného vymáhání neuhrazených pohledávek je nezbytné, aby byla řádně vedena související dokumentace (podepsané smlouvy, faktury, dodací listy apod.). Každý věřitel si rovněž musí hlídat promlčení svých nároků. Obecná promlčecí lhůta podle občanského zákoníku účinného od roku 2014 činí tři roky ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tzn. kdy se oprávněna osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty.

    V případě, že má dodavatel (věřitel) zástavní právo k majetku zákazníka (dlužníka) nebo jiné zajištění, tak může řešit neuhrazené pohledávky po splatnosti realizací tohoto zajištění. Zahájení výkonu zástavního práva je však nutné předem písemně oznámit dlužníkovi. Základními způsoby výkonu zástavního práva dle občanského zákoníku jsou zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo soudní prodej zástavy. Zástavní smlouvou lze sjednat i přímý prodej zástavy nebo tzv. propadnou zástavu, u níž se ovšem musí dát pozor na stanovení hodnoty předmětu zástavy, neboť musí odpovídat obvyklé ceně v okamžiku realizace zástavního práva. V případě uplatnění nároku z ručení musí věřitel nejprve písemně vyzvat k plnění dlužníka.

    Jestliže se věřiteli nepodaří dosáhnout zaplacení pohledávky mimosoudně, tak nezbývá než ji vymáhat soudně. Nejméně sedm dní před podáním žaloby musí věřitel zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu včetně upozornění, že pohledávku uplatní u soudu, pokud ji dlužník neuhradí. Žalobci totiž hrozí riziko nepřiznání náhrady nákladů, pokud by žaloba byla podána bez řádné předžalobní výzvy. Žaloba bývá často i nástrojem k uzavření smíru s protistranou. Nicméně žalobce musí počítat s náklady na soudní poplatek a případně právní zastoupení, za které mu však soud v případě úspěchu ve sporu přizná náhradu. U pohledávek na peněžité plnění do 1 mil. Kč lze podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, u kterého je stanoven nižší soudní poplatek. Současně je třeba vzít v úvahu, že soudní řízení zpravidla trvá minimálně jeden rok, u jednodušších případů standardně dva až tři roky a u komplikovanějších i delší dobu. Dle našich zkušeností ani rozhodčí soudy nebývají o moc rychlejší.

    Jak bylo zmíněno v úvodní části, důležité je rovněž sledovat insolvenční rejstřík a průběžně kontrolovat, zda nebylo proti některému z dlužníků zahájeno insolvenční řízení. V takovém případě totiž bývá zásadní včasná reakce a uplatnění nároků věřitele. Pohledávky lze přihlásit nejpozději do dvou měsíců od prohlášení úpadku dlužníka. Zároveň do rozhodnutí o úpadku může věřitel (dodavatel) započítávat své vzájemné pohledávky za dlužníkem (zákazníkem), například proti pohledávce zákazníka vůči dodavateli na zádržné. Poté je možnost započtení vzájemných pohledávek značně omezena, nebo dokonce v případě povolení reorganizace zcela vyloučena. V každém případě má smysl přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení (včetně nezajištěné pohledávky), i když procento uspokojení bude pravděpodobně velmi nízké, neboť věřitel poté může alespoň požádat o vrácení již odvedené DPH a zároveň může jako věřitel hlasovat o osudu dlužníka. Přihláška pohledávky musí být řádně odůvodněna a musí k ní být přiloženy dokumenty prokazující její existenci a výši (obdobně jako u standardní žaloby).

    S ohledem na přetrvávající pandemii a protiepidemická opatření ochromující ekonomiku lze očekávat, že bude přibývat počet podnikatelů, kteří se ocitnou v nepříznivé finanční situaci. Proto by si měl každý podnikatel zásadně hlídat pohledávky vůči svým obchodním partnerům. Klíčové přitom je ověřování platební schopnosti obchodního partnera, řádné vedení dokumentace a včasné řešení pohledávek po splatnosti.

    Mgr. Bc. Jiří Prouza,
    advokát

    Mgr. Paula Bronišová,
    advokátní koncipientka



    CERHA HEMPEL Kališ & Partners
     
    Týn 639/1  
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:     +420 221 111 711
    e-mail:  office@cerhahempel.cz

     

    [1] Podle Barometru platební morálky zpracovaného společností Atradius došlo v ČR k průměrnému meziročnímu nárustu celkové hodnoty B2B faktur po splatnosti o 63 % (z přibližně 24% podílu B2B faktur po splatnosti v roce 2019 na 39% během pandemie v roce 2020) – viz >>> zde.

    [2] V rámci transpozice směrnice EU 2019/1023 o preventivní restrukturalizaci a insolvenci by měl vzniknout také rejstřík restrukturalizací (buď samostatně, nebo jako součást insolvenčního a restrukturalizačního rejstříku), v němž budou zaznamenány informace o dlužnících procházejících neformální (preventivní) restrukturalizací.

    [3] Generální finanční ředitelství vydalo k definici tzv. nespolehlivého plátce metodiku s konkrétními příklady. Dostupné >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Jiří Prouza, Mgr. Paula Bronišová (CERHA HEMPEL Kališ & Partners)
    26. 3. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.