epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 2. 2021
    ID: 112609upozornění pro uživatele

    Jak se neztratit na cestě přeshraničního insolvenčního řízení: vedlejší a místní insolvenční řízení

    Pojmy vedlejšího a místního insolvenčního řízení jsou pevně spjaty s konáním přeshraničního insolvenčního řízení. Jejich úpravu bychom našli v rámci přímo aplikovatelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (tzv. Recast Insolvency Regulation). Tento předpis si klade za cíl zajistit účinné a efektivní vymáhání pohledávek v přeshraničních insolvenčních řízeních a podpořit spolupráci mezi insolvenčními soudy a insolvenčními správci jednotlivých členských států.

    Na rozdíl od hlavního insolvenčního řízení, které se koná na území státu, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka (tzv. COMI z anglického Centre of Main Interests), se vedlejší a potažmo místní insolvenční řízení mohou konat na území státu, kde se nachází dlužníkova provozovna ve smyslu nařízení. Při posuzování existence COMI či provozovny na území členského státu je vždy nezbytné vzít v potaz všechny relevantní skutečnosti konkrétního posuzovaného případu. U podnikajících právnických osob je založena vyvratitelná domněnka situování COMI v místě sídla.

    Oproti hlavnímu insolvenčnímu řízení se vedlejší a místní insolvenční řízení nevztahují na veškerý majetek dlužníka. Jejich účinky jsou omezeny pouze na majetek, který se nachází v daném členském státě, ve kterém se takové řízení vede.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Rozdíl mezi vedlejším a místním insolvenčním řízením zjednodušeně spočívá ve fázi, ve které je takové řízení zahájeno vůči hlavnímu insolvenčnímu řízení. Pokud následuje po zahájení hlavního insolvenčního řízení, jedná se o vedlejší insolvenční řízení. Pokud jsou splněny podmínky pro vedení vedlejšího insolvenčního řízení ještě před zahájením hlavního insolvenčního řízení, takové insolvenční řízení se nazývá místním insolvenčním řízením.

    Existence provozovny jako předpoklad pro zahájení vedlejšího a místního insolvenčního řízení

    Reklama
    Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    23.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Podmínkou pro zahájení vedlejšího i místního insolvenčního řízení je existence provozovny na území členského státu, ve kterém je takové řízení zahajováno. Provozovna ve smyslu insolvenčního nařízení je přitom specifický a autonomní pojem (rozdílný např. od pobočky či organizační složky ve smyslu českého práva). Podle insolvenčního nařízení se provozovnou rozumí „jakékoli provozní místo, kde dlužník vykonává nebo po dobu tří měsíců před podáním návrhu na zahájení hlavního insolvenčního řízení vykonával nikoli přechodnou hospodářskou činnost za pomoci lidských zdrojů a majetku“.

    Provozovna tak představuje faktický koncept a pro její existenci není požadován zápis do žádného rejstříku. Neformální posuzování pojmu provozovny bylo rovněž potvrzeno i řadou soudních rozhodnutí v evropské judikatuře. Historicky tak byla za místo provozovny považována např. i kancelář s jednou sekretářkou, prodejna nebo výstavba lovecké chaty za účelem podpory lovecké turistiky. Za provozovnu byl považován i byt, který dlužník z jiného státu trvale pronajímal, kvůli čemuž si zajistil i pravidelné uklízecí služby.

    Všechny uvedené případy nicméně splňovaly základní znaky provozovny:

    • existence provozního místa dlužníka;
    • provozovna nepředstavovala pouze přechodnou hospodářskou činnost dlužníka;
    • na provozu se podílely lidské zdroje a
    • na území členského státu, kde se nacházela provozovna, byl přítomen majetek dlužníka.

    Z výše uvedeného je zřejmé, že pouhá existence majetkové hodnoty (např. bankovního účtu) provozovnu nezakládá a teprve existence dalších prvků dodává požadovanou minimální míru organizace a stability. Jednotlivé znaky zároveň musejí být objektivně zjistitelné třetími osobami (stejně jako samotné místo COMI dlužníka). Z vlastní definice provozovny, i z výše uvedených příkladů z dosavadní evropské judikatury, je v tomto ohledu patrné, že základním účelem těchto druhů řízení je ochrana místních věřitelů dlužníka a při posuzování existence provozovny by tak vždy měla být jejich názoru věnována zvýšená pozornost.

    Zahájení vedlejšího insolvenčního řízení

    Jak vyplývá z hlavních cílů insolvenčního nařízení, smyslem vedlejšího řízení je především účinná správa majetkové podstaty dlužníka na území, kde se majetek dlužníka reálně nachází, a uspokojení pohledávek jeho místních věřitelů. Pokud je tedy založena existence provozovny, návrh na zahájení vedlejšího řízení může vedle insolvenčního správce v hlavním insolvenčním řízení podat také jakákoli jiná osoba nebo orgán oprávněný podat insolvenční návrh podle práva členského státu, na jehož území je zahájení vedlejšího insolvenčního řízení navrhováno.

    Co se týče přihlašování pohledávek, každý věřitel má právo přihlásit jakoukoliv pohledávku v jakémkoliv insolvenčním řízení vedeném s příslušným dlužníkem. Zpeněžování majetku, nebo případná restrukturalizace dlužníka poté probíhají v koordinaci s insolvenčním správcem v hlavním insolvenčním řízení – tomu přísluší i několik pravomocí, které zajišťují rozhodující úlohu hlavního insolvenčního řízení. Insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení může například navrhnout restrukturalizační plán, vyrovnání nebo požádat o pozastavení zpeněžování majetku ve vedlejším insolvenčním řízení.

    V zájmu nezahájení insolvenčního řízení obsahuje insolvenční nařízení i možnost tzv. příslibu. Učinění příslibu spočívá v tom, že se insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení při rozdělování majetku nebo výtěžku z jeho zpeněžení zaváže dodržet práva místních věřitelů a pořadí jejich pohledávek, které by měli podle vnitrostátního práva, pokud by bylo zahájeno vedlejší insolvenční řízení. Učinění příslibu nicméně musí být schváleno kvalifikovanou většinou místních věřitelů. I v tomto ohledu se tak odráží základní princip inklinující k zahájení vedlejšího řízení, kterým je především uspokojení zájmů dotčených místních věřitelů.

    Zahájení místního insolvenčního řízení

    Jak již bylo řečeno výše, na rozdíl od vedlejšího insolvenčního řízení, které navazuje na hlavní insolvenční řízení, je místní insolvenční řízení možné zahájit ještě před zahájením hlavního insolvenčního řízení. Dle insolvenčního nařízení je však zapotřebí splnit některou z následujících podmínek:

    • v době zahájení místního insolvenčního řízení musí existovat právní překážky pro zahájení hlavního insolvenčního řízení v členském státě, kde se nachází COMI dlužníka, nebo
    • návrh na jeho zahájení podává buď (i) věřitel, jehož pohledávky vůči dlužníkovi vznikly v souvislosti s provozem provozovny dlužníka, nebo (ii) oprávněný veřejný orgán.

    Pohledávky, které souvisí s provozem provozovny, jsou zpravidla takové, které vznikly na území členského státu, ve kterém se provozovna nachází. Zpravidla se tak může jednat o pohledávky správce daně, pracovněprávní nároky a rovněž i pohledávky vyplývající z úvěrů poskytnutých na bankovní účet situovaný ve stejném členském státě jako provozovna, či kde předmět zajištění tvoří majetek nacházející se v takovém členském státě.

    Cílem místního řízení je ochrana oprávněných zájmů místních věřitelů a v tomto směru by měla být aktivní legitimace místního věřitele posuzována dle našeho názoru spíše extenzivně. Pro úplnost je nutné rovněž zdůraznit, že je-li v některý moment v průběhu místního insolvenčního řízení zahájeno hlavní insolvenční řízení, stává se místní insolvenční řízení vedlejším insolvenčním řízením.

    Přeshraniční insolvenční řízení jako cesta pro efektivní uspokojení věřitelů

    Konec koronavirové pandemie je stále v nedohlednu a reálné ekonomické dopady budou s největší pravděpodobností o to dlouhodobější. Lze tedy očekávat, že přeshraniční insolvenční řízení se před tuzemskými soudy stane stále skloňovanějším pojmem.

    Evropské insolvenční nařízení věnující se přeshraničnímu insolvenčnímu řízení přitom není nijak kryptickým předpisem – ať už se jedná o hlavní, vedlejší, nebo místní insolvenční řízení – důraz je vždy kladen především na ochranu oprávněných zájmů věřitelů a na jejich vlastní vůli.

    V případě, že je pro potřeby věřitelů nutné uvažovat o zahájení vedlejšího insolvenčního řízení, obsahuje insolvenční nařízení potřebné principy vzájemné koordinace a spolupráce mezi insolvenčními soudy a insolvenčními správci příslušných členských států. Jsou to totiž insolvenční soudy domovského státu každého věřitele, které jsou schopny nejefektivnější správy pohledávek těchto věřitelů a dohledu nad rozdělováním majetku nacházejícím se v daném státě.


    Petr Sprinz
    counsel


    Jiří Rahm
    advokát
     
    Martin Štípa,
    koncipient

    Allen & Overy (Czech Republic) LLP, organizační složka

    V Celnici 1031/4
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 222 107 111
    Fax: +420 222 107 107
    e-mail: receptip@allenovery.com

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Petr Sprinz, Jiří Rahm, Martin Štípa (Allen & Overy)
    24. 2. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • K nákladům exekuce při soudním prodeji zástavy
    • Výpočet a zdroj odměny insolvenčního správce při zrušení konkursu
    • Osoby blízké a vědomost o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele v případě vyvedení majetku do svěřenského fondu
    • Globální přesah a hluboká znalost insolvenčního práva jsou klíčem k efektivní restrukturalizaci
    • Je společné oddlužení manželů opravdu jen pro manžele?
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025
    • 26.09.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 26.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Vyšetřovací zásada v řízení o výživném
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Oddělená evidence nákladů na výzkum a vývoj
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Osobnost člověka
    • Advokátní kancelář Eversheds Sutherland posiluje svůj tým v oblasti pracovního práva a litigací
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance

    Soudní rozhodnutí

    Daňové řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplyne-li maximální možná délka lhůty pro placení daně (20 let) podle § 160 odst. 5 daňového řádu (a nejde-li o případ upravený v § 160 odst. 6 daňového řádu), nelze daň vybrat...

    Důkazní břemeno (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže byla prokázána pravost (úředně neověřeného) podpisu výstavce na směnce vlastní, lze předpokládat také to, že výstavce se podepsal pod text uvedený na směnečné listině....

    Osobnost člověka

    Mezi osoby, které z povahy své činnosti vstupují do veřejného prostoru, musí snášet zvýšenou intenzitu zájmu o svou osobu či výsledky tvorby a jsou vystaveny i větší míře...

    Překvapivé rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    V případech tzv. bagatelních věcí je s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí obecného soudu důvodnost ústavní stížnosti vyloučena. Stejně tak je před Ústavním soudem omezen...

    Překvapivé rozhodnutí – náklady řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Z práva na spravedlivý proces vyplývá povinnost soudu vytvořit pro účastníky řízení procesní prostor k tomu, aby se vyjádřili i k eventuálnímu uplatnění moderačního práva podle...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.