epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    16. 12. 2020
    ID: 112314upozornění pro uživatele

    Mimořádné moratorium opět v centru dění: reflexe zkušeností za dobu prvních měsíců

    Zákonem obecně nazývaným jako Lex covid justice II byla mimo jiné oživena možnost podnikatelů požádat o dodatečný čas pro řešení finančních problémů a požádat soud o vyhlášení mimořádného moratoria. Tento mimořádný institut, který byl do právního řádu původně vložen jako reakce zákonodárce na krizi způsobenou koronavirem SARS-CoV-2se tak stává opět aktuálním. Podnikatelé budou moci požádat o jeho vyhlášení až do půlky roku 2021.

    S ohledem na výše uvedené je zcela na místě, abychom se na tento institut podívali detailnější optikou a v rámci tohoto článku zhodnotili jeho dosavadní dopad na insolvenční prostředí v České republice, srovnali jeho aktuální podobu s podobou přijatou na jaře tohoto roku a pro úplnost rovněž zdůraznili základní rozdílnosti mezi „řádným“ a mimořádným moratorium.

    Zkušenosti s mimořádným moratoriem

    Mimořádné moratorium bylo v první podobě účinné několik měsíců a zpočátku se zdálo, že tento nový institut je ze strany podnikatelů přehlížen patrně i díky přijetí tzv. zákona o odkladu splátek. Na konci lhůty, ve které bylo původně možné o mimořádné moratorium požádat, se nicméně objevila celá řada návrhů na jeho vyhlášení. Na konci srpna tohoto roku se objevily v insolvenčních rejstřících návrhy i od známějších společností jako je například BLAŽEK PRAHA a.s., FIRO-tour a.s., Smartwings, a.s., TENZA, a.s. či Arca Capital Bohemia, a.s.

    Velký nápad návrhů na vyhlášení mimořádného moratoria ke konci lhůty je jednoduše vysvětlitelný. Na konci srpna tohoto roku totiž končil obecný zákaz podávání věřitelských insolvenčních návrhů. Jelikož jedním z účinků vyhlášeného moratoria je nemožnost během jeho trvání rozhodnout o úpadku, není divu, že podnikatelé chtěli co nejvíce času pro nalezení řešení své situace mimo formální řízení.

    Reklama
    Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023
    Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023
    31.1.2023 10:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Obecně lze usuzovat, že vyjma určité obrany proti insolvenčním návrhům, požádala řada podnikatelů o vyhlášení mimořádného moratoria rovněž z důvodu ochrany běžících smluv, které jsou důležité pro zachování provozu závodu. Pokud totiž dlužník v průběhu mimořádného moratoria z těchto smluv hradí alespoň závazky nezbytné pro zachování provozu jeho závodu, které vznikly v průběhu mimořádného moratoria, není druhá smluvní strana oprávněna smlouvu ukončit či podle ní odepřít plnění.

    Na druhou stranu se v praxi ukázalo, že podnikatelé si institut mimořádného moratoria nesprávně zaměňují s obecným splátkovým moratoriem. Podnikatel v mimořádném moratoriu je nejenže povinen činit vše pro to, aby uhradil veškeré své splatné dluhy, ale dále je rovněž zdůrazněno, že dlužník v mimořádném moratoriu má povinnost dát přednost zájmu svých věřitelů před svým vlastním. Toto ustanovení pak ve smyslu výkladového pravidla lex specialis derogat generali může svým způsobem i modifikovat rozsah péče řádného hospodáře.

    Jinými slovy, mimořádné moratorium nepředstavuje splátkové prázdniny a i když je zdůrazněno, že je dlužník oprávněn upřednostnit pohledávky související se zachováním provozu závodu, má vždy za každých okolností povinnost plnit své povinnosti a hradit své závazky. Ostatně institut mimořádného moratoria, jak jsme jej diskutovali jako členové komise v rámci jeho přípravy, ani nikdy nebyl zamýšlen pro subjekty, které se fakticky nacházejí v úpadku.

    Zkušenosti též ukazují, že mimořádné moratorium (stejně jako řádné moratorium) není prosto slabých míst. Jedním z nich je, že exekuční řízení sice nelze provést, ale lze je zahájit. Se zahájením přitom mohou být bolestivé zákonné následky arrestatoria a inhibitoria, což samo o sobě může zkomplikovat provoz závodu. Dalším bodem může být potenciálně délka rozhodování soudu o zrušení mimořádného moratoria z důvodu jeho zneužití. Není určitě správné, aby soud nechal případ „uležet“ do té doby, než uplyne doba jeho trvání.

    Lex covid justice II

    Jak jsme avizovali v úvodu, zákonodárce v reakci na druhou vlnu pandemie prodloužil dobu, v rámci kterého mohou podnikatelé žádat o vstup do mimořádného moratoria, a to až do půlky roku 2021. Poměrně překvapivě bylo rovněž (po bouřlivých debatách) schváleno pravidlo, na základě kterého ti podnikatelé, kteří vstoupili do mimořádného moratoria do 31. 8. 2020, mají možnost požádat soud o prodloužení bez souhlasu věřitelů. Původní koncepce mimořádného moratoria přitom počítala s tím, že po třech měsících bude mimořádné moratorium ukončeno anebo dlužník předloží soudu žádost o jeho prodloužení o další 3 měsíce. Taková žádost ale měla být opatřena nadpolovičním souhlasem věřitelů dlužníka a efektivně by to tak byli věřitelé, kdo by rozhodoval o tom, zda poskytnou dlužníkovi další čas ke stabilizaci. Zákonodárce změnil pravidla uprostřed hry, když retroaktivně v rámci Lex covid justice II tuto podmínku odstranil.

    Nově tak platí, že dlužníci v mimořádném moratoriu (pokud bylo vyhlášeno do 31. 8. 2020) mají možnost požádat o prodloužení prostřednictvím prostého návrhu, ke kterému připojí seznam svých závazků. Soud by v takovém případě měl zkoumat pouze formální splnění podmínek a po předložení právně bezvadné žádosti rozhodnout o dalším prodloužení. V jednom případě nicméně soud celkem překvapivě i po předložení žádosti neprodloužil s odůvodněním, že „situace dlužníka zjevně není konsolidovaná“.

    Obecně tuto změnu nepovažujeme za koncepční a jsme toho názoru, že na základě ní došlo k narušení již tak křehké rovnováhy mezi právy dlužníka a věřitele. Věřitelé jsou v mimořádném moratoriu významně limitováni na svých právech. Ať už se jedná o nemožnost provést exekuční řízení, vykonat zajištění anebo ukončit substantivní smlouvy. Pokud má toto omezení trvat další tři měsíce, bylo by spravedlivější, kdyby o tom rozhodla alespoň většina věřitelů dlužníka a nikoli, aby se jednalo o de facto automatické prodloužení.

    Rozdíly mezi mimořádným a řádným moratoriem

    Mimořádné moratorium je z velké části inspirováno „řádným“ moratoriem, se kterým se ale v praxi lze setkat spíše výjimečně. Jedná se nicméně o rozdílný institut s řadou nápadných či méně nápadných distinkcí.

    Za prvé, největší rozdílnost spočívá v podmínkách pro zahájení. V případě mimořádného moratoria stačí v zásadě splnit formální náležitosti a žádost podanou na předepsaném formuláři opatřit náležitým čestným prohlášením. Naproti tomu v případě řádného moratoria je dlužník povinen návrh opatřit souhlasem nadpoloviční většiny všech jeho věřitelů.

    Řádné moratorium trvá ze zákona 3 měsíce a je možné jej prodloužit o dalších 30 dnů se souhlasem nadpoloviční většiny všech věřitelů dlužníka. Mimořádné moratorium může být prodlouženo o další 3 měsíce.

    Omezení dlužníka je v případě obou moratorií v zásadě podobné v tom, že je analogicky odkazováno do omezení, která jsou jinak spojená se zahájením insolvenčního řízení. V případě mimořádného moratoria je nicméně zdůrazněno, že dlužník může přijmout veřejnou podporu související s pandemickou situací.

    V případě omezení vybraných smluv je situace zajímavější. Zatímco v případě řádného moratoria nesmí druhá strana smlouvy vypovědět či odstoupit od smlouvy z důvodu prodlení se splacením závazků nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka (pokud dlužník hradí závazky bezprostředně související se zachováním provozu závodu vzniklé během moratoria a v průběhu 30 dnů před vyhlášením moratoria), podmínky v rámci mimořádného moratoria jsou přísnější.

    Druhá strana totiž nejenže nesmí ukončit takovou smlouvu (pokud dlužník hradí alespoň závazky vyplývající ze smluv, které souvisí se zachováním závodu, a které vznikají v průběhu vyhlášeného moratoria), nýbrž nesmí ani odepřít plnění nebo pokračování takových smluv, a to na základě jakéhokoli důvodu (tedy ne pouze z důvodu prodlení či zhoršení majetkové situace). Uvedené vymezení omezení ukončení smluv je tak podstatně širší, což může mít celou řadu praktických konsekvencí.

    Během řádného moratoria pak věřitel nesmí zahájit soudní řízení ohledně pohledávky vůči dlužníkovi, přičemž v rámci mimořádného moratoria není věřitel v tomto svém právu limitován. Jako poslední výraznou rozdílností je pak namístě uvést nemožnost zápočtu v případě řádného moratoria a naopak možnost započítat vzájemné pohledávky během mimořádného moratoria. V obou případech platí, že soud může předběžným opatřením rozhodnout o opaku.

    Mimořádné moratorium mělo jako mimořádný institut mít pouze dočasnou platnost, která byla podstatně prodloužena. Je tak zřejmé, že se s uvedeným opatřením bude možné v rámci insolvenční praxe stále setkávat. Nakolik bude mimořádné moratorium ze strany dlužníků využíváno na získání dalšího času pro neformální restrukturalizaci svého podnikání, to ukáže pouze čas. Zatím se nicméně jeví, že poptávka po něm existuje.


    Petr Sprinz
    counsel


    Jiří Rahm
    advokát

     

    Allen & Overy (Czech Republic) LLP, organizační složka

    V Celnici 1031/4
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 222 107 111
    Fax: +420 222 107 107
    e-mail: receptip@allenovery.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Petr Sprinz, Jiří Rahm (Allen & Overy)
    16. 12. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Zástupčí oprávnění při střetu zájmů zástupce a zastoupeného ve světle aktuální judikatury
    • Pravidla pro označování a propagaci doplňků stravy aneb jak se vyhnout vysokým pokutám nebo blokaci e-shopu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • SFDR v kostce: Které povinnosti musíme plnit?
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Nemajetková újma právnické osoby způsobená nezákonně zahájeným trestním stíháním
    • Co nás čeká v roce 2023? Stagnace ekonomiky i velká poptávka po nájemním bydlení
    • Jste připraveni na krach svého obchodního partnera? Aneb základní orientace v otázkách insolvence za deset minut. 2. část

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2023 a další související změny
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Dvojí řízení trestněprávní povahy
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Glosa - Veřejné právo aktuálně - Prezident zákony nenavrhuje
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.