epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
16. 12. 2020
ID: 112314upozornění pro uživatele

Mimořádné moratorium opět v centru dění: reflexe zkušeností za dobu prvních měsíců

Zákonem obecně nazývaným jako Lex covid justice II byla mimo jiné oživena možnost podnikatelů požádat o dodatečný čas pro řešení finančních problémů a požádat soud o vyhlášení mimořádného moratoria. Tento mimořádný institut, který byl do právního řádu původně vložen jako reakce zákonodárce na krizi způsobenou koronavirem SARS-CoV-2se tak stává opět aktuálním. Podnikatelé budou moci požádat o jeho vyhlášení až do půlky roku 2021.

S ohledem na výše uvedené je zcela na místě, abychom se na tento institut podívali detailnější optikou a v rámci tohoto článku zhodnotili jeho dosavadní dopad na insolvenční prostředí v České republice, srovnali jeho aktuální podobu s podobou přijatou na jaře tohoto roku a pro úplnost rovněž zdůraznili základní rozdílnosti mezi „řádným“ a mimořádným moratorium.

Zkušenosti s mimořádným moratoriem

Mimořádné moratorium bylo v první podobě účinné několik měsíců a zpočátku se zdálo, že tento nový institut je ze strany podnikatelů přehlížen patrně i díky přijetí tzv. zákona o odkladu splátek. Na konci lhůty, ve které bylo původně možné o mimořádné moratorium požádat, se nicméně objevila celá řada návrhů na jeho vyhlášení. Na konci srpna tohoto roku se objevily v insolvenčních rejstřících návrhy i od známějších společností jako je například BLAŽEK PRAHA a.s., FIRO-tour a.s., Smartwings, a.s., TENZA, a.s. či Arca Capital Bohemia, a.s.

Velký nápad návrhů na vyhlášení mimořádného moratoria ke konci lhůty je jednoduše vysvětlitelný. Na konci srpna tohoto roku totiž končil obecný zákaz podávání věřitelských insolvenčních návrhů. Jelikož jedním z účinků vyhlášeného moratoria je nemožnost během jeho trvání rozhodnout o úpadku, není divu, že podnikatelé chtěli co nejvíce času pro nalezení řešení své situace mimo formální řízení.

Reklama
Změna poměrů a vynucené změny smluv v praxi (online - živé vysílání) - 27.5.2022
Změna poměrů a vynucené změny smluv v praxi (online - živé vysílání) - 27.5.2022
27.5.2022 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Obecně lze usuzovat, že vyjma určité obrany proti insolvenčním návrhům, požádala řada podnikatelů o vyhlášení mimořádného moratoria rovněž z důvodu ochrany běžících smluv, které jsou důležité pro zachování provozu závodu. Pokud totiž dlužník v průběhu mimořádného moratoria z těchto smluv hradí alespoň závazky nezbytné pro zachování provozu jeho závodu, které vznikly v průběhu mimořádného moratoria, není druhá smluvní strana oprávněna smlouvu ukončit či podle ní odepřít plnění.

Na druhou stranu se v praxi ukázalo, že podnikatelé si institut mimořádného moratoria nesprávně zaměňují s obecným splátkovým moratoriem. Podnikatel v mimořádném moratoriu je nejenže povinen činit vše pro to, aby uhradil veškeré své splatné dluhy, ale dále je rovněž zdůrazněno, že dlužník v mimořádném moratoriu má povinnost dát přednost zájmu svých věřitelů před svým vlastním. Toto ustanovení pak ve smyslu výkladového pravidla lex specialis derogat generali může svým způsobem i modifikovat rozsah péče řádného hospodáře.

Jinými slovy, mimořádné moratorium nepředstavuje splátkové prázdniny a i když je zdůrazněno, že je dlužník oprávněn upřednostnit pohledávky související se zachováním provozu závodu, má vždy za každých okolností povinnost plnit své povinnosti a hradit své závazky. Ostatně institut mimořádného moratoria, jak jsme jej diskutovali jako členové komise v rámci jeho přípravy, ani nikdy nebyl zamýšlen pro subjekty, které se fakticky nacházejí v úpadku.

Zkušenosti též ukazují, že mimořádné moratorium (stejně jako řádné moratorium) není prosto slabých míst. Jedním z nich je, že exekuční řízení sice nelze provést, ale lze je zahájit. Se zahájením přitom mohou být bolestivé zákonné následky arrestatoria a inhibitoria, což samo o sobě může zkomplikovat provoz závodu. Dalším bodem může být potenciálně délka rozhodování soudu o zrušení mimořádného moratoria z důvodu jeho zneužití. Není určitě správné, aby soud nechal případ „uležet“ do té doby, než uplyne doba jeho trvání.

Lex covid justice II

Jak jsme avizovali v úvodu, zákonodárce v reakci na druhou vlnu pandemie prodloužil dobu, v rámci kterého mohou podnikatelé žádat o vstup do mimořádného moratoria, a to až do půlky roku 2021. Poměrně překvapivě bylo rovněž (po bouřlivých debatách) schváleno pravidlo, na základě kterého ti podnikatelé, kteří vstoupili do mimořádného moratoria do 31. 8. 2020, mají možnost požádat soud o prodloužení bez souhlasu věřitelů. Původní koncepce mimořádného moratoria přitom počítala s tím, že po třech měsících bude mimořádné moratorium ukončeno anebo dlužník předloží soudu žádost o jeho prodloužení o další 3 měsíce. Taková žádost ale měla být opatřena nadpolovičním souhlasem věřitelů dlužníka a efektivně by to tak byli věřitelé, kdo by rozhodoval o tom, zda poskytnou dlužníkovi další čas ke stabilizaci. Zákonodárce změnil pravidla uprostřed hry, když retroaktivně v rámci Lex covid justice II tuto podmínku odstranil.

Nově tak platí, že dlužníci v mimořádném moratoriu (pokud bylo vyhlášeno do 31. 8. 2020) mají možnost požádat o prodloužení prostřednictvím prostého návrhu, ke kterému připojí seznam svých závazků. Soud by v takovém případě měl zkoumat pouze formální splnění podmínek a po předložení právně bezvadné žádosti rozhodnout o dalším prodloužení. V jednom případě nicméně soud celkem překvapivě i po předložení žádosti neprodloužil s odůvodněním, že „situace dlužníka zjevně není konsolidovaná“.

Obecně tuto změnu nepovažujeme za koncepční a jsme toho názoru, že na základě ní došlo k narušení již tak křehké rovnováhy mezi právy dlužníka a věřitele. Věřitelé jsou v mimořádném moratoriu významně limitováni na svých právech. Ať už se jedná o nemožnost provést exekuční řízení, vykonat zajištění anebo ukončit substantivní smlouvy. Pokud má toto omezení trvat další tři měsíce, bylo by spravedlivější, kdyby o tom rozhodla alespoň většina věřitelů dlužníka a nikoli, aby se jednalo o de facto automatické prodloužení.

Rozdíly mezi mimořádným a řádným moratoriem

Mimořádné moratorium je z velké části inspirováno „řádným“ moratoriem, se kterým se ale v praxi lze setkat spíše výjimečně. Jedná se nicméně o rozdílný institut s řadou nápadných či méně nápadných distinkcí.

Za prvé, největší rozdílnost spočívá v podmínkách pro zahájení. V případě mimořádného moratoria stačí v zásadě splnit formální náležitosti a žádost podanou na předepsaném formuláři opatřit náležitým čestným prohlášením. Naproti tomu v případě řádného moratoria je dlužník povinen návrh opatřit souhlasem nadpoloviční většiny všech jeho věřitelů.

Řádné moratorium trvá ze zákona 3 měsíce a je možné jej prodloužit o dalších 30 dnů se souhlasem nadpoloviční většiny všech věřitelů dlužníka. Mimořádné moratorium může být prodlouženo o další 3 měsíce.

Omezení dlužníka je v případě obou moratorií v zásadě podobné v tom, že je analogicky odkazováno do omezení, která jsou jinak spojená se zahájením insolvenčního řízení. V případě mimořádného moratoria je nicméně zdůrazněno, že dlužník může přijmout veřejnou podporu související s pandemickou situací.

V případě omezení vybraných smluv je situace zajímavější. Zatímco v případě řádného moratoria nesmí druhá strana smlouvy vypovědět či odstoupit od smlouvy z důvodu prodlení se splacením závazků nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka (pokud dlužník hradí závazky bezprostředně související se zachováním provozu závodu vzniklé během moratoria a v průběhu 30 dnů před vyhlášením moratoria), podmínky v rámci mimořádného moratoria jsou přísnější.

Druhá strana totiž nejenže nesmí ukončit takovou smlouvu (pokud dlužník hradí alespoň závazky vyplývající ze smluv, které souvisí se zachováním závodu, a které vznikají v průběhu vyhlášeného moratoria), nýbrž nesmí ani odepřít plnění nebo pokračování takových smluv, a to na základě jakéhokoli důvodu (tedy ne pouze z důvodu prodlení či zhoršení majetkové situace). Uvedené vymezení omezení ukončení smluv je tak podstatně širší, což může mít celou řadu praktických konsekvencí.

Během řádného moratoria pak věřitel nesmí zahájit soudní řízení ohledně pohledávky vůči dlužníkovi, přičemž v rámci mimořádného moratoria není věřitel v tomto svém právu limitován. Jako poslední výraznou rozdílností je pak namístě uvést nemožnost zápočtu v případě řádného moratoria a naopak možnost započítat vzájemné pohledávky během mimořádného moratoria. V obou případech platí, že soud může předběžným opatřením rozhodnout o opaku.

Mimořádné moratorium mělo jako mimořádný institut mít pouze dočasnou platnost, která byla podstatně prodloužena. Je tak zřejmé, že se s uvedeným opatřením bude možné v rámci insolvenční praxe stále setkávat. Nakolik bude mimořádné moratorium ze strany dlužníků využíváno na získání dalšího času pro neformální restrukturalizaci svého podnikání, to ukáže pouze čas. Zatím se nicméně jeví, že poptávka po něm existuje.


Petr Sprinz
counsel


Jiří Rahm
advokát

 

Allen & Overy (Czech Republic) LLP, organizační složka

V Celnici 1031/4
110 00 Praha 1

Tel.: +420 222 107 111
Fax: +420 222 107 107
e-mail: receptip@allenovery.com


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Petr Sprinz, Jiří Rahm (Allen & Overy)
16. 12. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů

Související produkty

Online kurzy

  • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
  • Spolky pohledem daňového práva
  • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
  • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
  • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
Lektoři kurzů
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
Ing. Martina Šotníková
Ing. Martina Šotníková
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
Ing. Roman Burnus
Ing. Roman Burnus
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
Ing. Alexander Novák, LL.M.
Ing. Alexander Novák, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Cestovní náhrady pro rok 2022: Vyhláškové ceny elektřiny byly zvýšeny v březnu; ceny benzínu a nafty v květnu. Kdy přijde na řadu stravné?
  • Ústavní právo s nadhledem : Nenouzový stav
  • Zadržovací právo
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Zadržovací právo

Věřitel může zadržet cizí movitou věc – jak vyplývá z ustanovení § 1396 odst. 1 o. z. (a contrario) – jen tehdy, má-li ji u sebe „právem“. Předpokladem pro to, aby věřitel...

Valná hromada, honební společenstvo

Ve vztahu k účelu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodních korporací je účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady...

Neúměrné zkrácení

V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic....

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Legitimní očekávání účastníků řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhodne-li civilní soud o předběžné otázce jinak (opačně), než jak to dříve ve výroku pravomocného rozsudku učinil soud správní, porušuje svým rozhodnutím závisejícím na...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.