Insolvenční řízení je možné řadit do civilního práva procesního, neboť podle § 7 insolvenčního zákona, nestanoví-li zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; stanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí pouze tehdy, jestliže na ně insolvenční zákon přímo odkazuje.

Insolvenční zákon, zvláště po účinnosti akreditační novely, je, co se týká procesních úkonů účastníků, mnohem formálnější a přísnější. Následky nedodržení těchto podmínek jsou mnohem závažnější než v civilním řízení.

Novelou zavedený § 80a IZ, zavádí novou povinnost spočívajícím činit podání vůči soudu pouze elektronickou formou. Podle tohoto ustanovení osoby, kterým se podle zvláštního právního předpisu[1], činí podání včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Pokud není podání učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo na stanoveném formuláři, soud vyzve účastníka k opravě podání podle § 43 osř, pokud insolvenční zákon nestanoví jinak. Povinnost elektronické komunikace se vztahuje i na situaci, činí-li osoba podání prostřednictvím svého zástupce, který je osobou s povinně zřízenou datovou schránkou, nebo prostřednictvím osoby uvedené v § 390a odst. 1 IZ[2].

Obecně tedy platí, pokud insolvenční zákon nestanoví v jednotlivých případech jinak, že pokud podání nebude učiněno předepsaným způsobem, tj. v elektronické podobě nebo elektronické podání bude vadné, např. elektronický podpis bude neplatný nebo podání nebude podepsáno uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem, insolvenční soud uloží podateli povinnost ve stanovené lhůtě jeho podání předložit soudu stanoveným způsobem s poučením o následcích nesplnění této výzvy. Je-li obsahem podání návrh na zahájení řízení nebo obdobné podání (např. přihláška pohledávky se svými účinky řadí na roveň návrhu na zahájení řízení), při nesplnění této povinnosti insolvenční soud takové podání odmítne. K ostatním podáním se nepřihlíží, tj. takové podání (ač se nachází v insolvenčním spisu) nezpůsobí žádné zamýšlené účinky a insolvenční soud na něj nebude nijak reagovat.

Takovými zvlášť zákonem uvedenými případy jsou zejména:

• Insolvenční návrh – není-li podán ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem[3] nebo prostřednictvím osoby podle § 390a IZ[4] – k takovému insolvenčnímu návrhu soud nepřihlíží, výzva podle § 43 osř se zde neuplatní.
• Návrh na singulární sukcesi podle § 18 IZ – výzva podle § 43 osř se zde neuplatní. K návrhu, který nebude podán na formuláři, se nepřihlíží. Otázku podání návrhu chybným způsobem, však IZ neřeší, pouze vylučuje aplikaci § 43 osř. V praxi tak návrh podaný v rozporu s § 80a IZ nemůže způsobit žádné účinky, tedy nemůže nastat ani fikce vyhovění návrhu či fikce vydání rozhodnutí (po novele od 1. 6. 2019), insolvenční soud tak nejčastěji přípisem vyrozumí věřitele (podatele), že jeho návrh je bez jakýchkoli účinků a proč.

Mgr. Bc. Milan Horák,
asistent soudce
Krajský soud v Ústí nad Labem

e-mail:    MHorak@ksoud.unl.justice.cz