Správní právo: Členství v komisi rady obce – k jednomu otazníku
V následujícím textu se budeme stručně zaobírat otázkou, zda může být členem komise rady města i občan jiného města? Anebo je zde povinné občanství dané obce (města)?
Na úvod si osvěžme zapomínaný fakt, že komise rady obce nejsou orgány obce, ale pouhými orgány orgánů obce. Ostatně i český zákon o obcích zařadil ustanovení o výborech a komisích orgánů obce do hlavy V., nazvané „orgány zastupitelstva obce a rady obce“. Předchozí hlava IV. se zabývá samotnými orgány obce, tak jak jsou autoritativně vyjmenovány v § 5 zákona o obcích (dále též ZOb).
I z načrtnutého uspořádání zákona o obcích je vidět snaha našeho normotvůrce diferencovat mezi „orgány obce“ a „orgány těchto orgánů“.
Připomeňme si, že pomyslná bible komunální politiky tedy zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravuje orgány orgánů obce, kterými jsou vedle výborů zastupitelstva obce taktéž komise rady obce relativně stručně.
Veřejnoprávní modifikace postavení komisí rady obce jest pojata zejména v ustanovení § 122. Jak jsme předeslali výše, komise rady obce všeobecně nemají postavení orgánů obce ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 a 2, ale existuje jedna výjimka, která je uvedena v ustanovení § 5 odst. 3 ZOb, podle kterého je orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).
Zmíněné komise jsou zřizovány radou obce, jež jako jediná jmenuje a odvolává z funkce předsedy, místopředsedy a členy/členky komisí rady.
K hlavní řešené otázce - členové komisí (dokonce včetně jejich předsedů) dnes ze zákona nemusejí být členy zastupitelstva obce, a co je pro naši tématiku klíčové nemusejí být ani občany příslušné obce.
Autor tohoto textu takovou právní úpravu pokládá za do značné míry nevhodnou. Zamyslíme-li se nad věcí hlouběji, tak je to ve svých důsledcích vlastně popření principu územní (!!) samosprávy. Někdo možná namítne, že u členů komisí údajně převládá odbornost, proto není nutné, aby byli občany obce. Nicméně, pak bychom se stejnou optikou mohli rezignovat i na požadavek občanství obce i u zastupitelů obce či dokonce i u starosty obce. A analogicky na občanství kraje u krajských zastupitelů a hejtmanů. Což je samozřejmě ze systémového pohledu absurdní. Neobstojí zde ani argument, že jde o pouhý „orgán orgánu“, nikoliv přímo o orgán obce jako takový. Kdo zná praktické fungování české územní samosprávy, tak ví, že v komisích se často seje, a v radě (popř. na zastupitelstvu) se pomyslně sklízí. Podceňování komisí rady opravdu není správné a odpovědné.
Samozřejmě nikdo rozumný nemůže namítat nic proti tomu, že pracovníci obecního (městského) úřadu nejsou a nemusí být ex lege povinně občany obce. Tam je to zcela namístě a zde má opravdu převládat profesionalita nad místní příslušností.
Shrnuto a sečteno – de lege lata skutečně platí, i když je to do značné míry nelogické a až z určitého systémového pohledu nemístné, že členem komise rady obce a dokonce i jejím předsedou může být i tzv. neobčan obce.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
VŠ pedagog, člen rozkladové komise ÚOOÚ
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
