Případ ČEZ a limity místních šetření
Ústavní soud se v usnesení sp. zn. I. ÚS 1104/26 ze dne 3. července 2026 zabýval ústavní stížností společnosti ČEZ proti rozhodnutím správních soudů, které potvrdily zákonnost místního šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) provedeného v září 2024. Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.[1]
Článek se věnuje komentáři k judikatuře týkající se podmínek, za nichž může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže provést místní šetření u soutěžitelů. Soudy ve věci ČEZ potvrdily, že ÚOHS nepotřebuje před zahájením šetření delikt prokázat, postačí mu důvodné podezření opřené o soubor vzájemně se podporujících i... více
Případ je významný především pro dvě otázky. Jaké podklady musí ÚOHS mít před zahájením místního šetření? A jaké limity musí dodržet při samotném vyhledávání důkazů? Ve věci ČEZ ÚOHS prověřoval možné protisoutěžní jednání při nastavování podmínek podpory a v navazujících aukcích; ČEZ mimo jiné zpochybňoval dostatečnost a ověření vstupních indicií i věcný a časový rozsah šetření. Soudy považovaly za rozhodující, zda soubor dostupných indicií objektivně odůvodňoval prověření podezření, nikoli zda byl delikt již prokázán.
Místní šetření představuje významný zásah do práv soutěžitele. ÚOHS proto musí být schopen odůvodnit nejen jeho potřebu, ale také jeho rozsah. Tento požadavek vychází mimo jiné z judikatury Evropského soudu pro lidská práva ve věci DELTA PEKÁRNY a. s. proti České republice, na kterou následně navázala česká rozhodovací praxe.[2]
Jak silné musí být indicie před zahájením šetření?
Významným bodem této judikaturní linie je nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 386/24 ze dne 14. května 2025. Ústavní soud v něm řešil, zda ÚOHS před provedením místního šetření dostatečně prověřil informace, z nichž své podezření odvozoval.[3]
Ústavní soud připustil, že anonymní nebo konkurenční podnět může být relevantním zdrojem indicií. ÚOHS však musí jeho věrohodnost přiměřeně ověřit a toto prověřování musí být zachyceno ve správním spise.
Co ukazuje případ ČEZ
ÚOHS provedl ve dnech 24. a 25. září 2024 místní šetření v obchodních prostorách ČEZ a dalších společností. Šetření souviselo s podezřením na možné protisoutěžní jednání při nastavování programu podpory výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a při účasti soutěžitelů v navazujících aukcích. Mezi podklady ÚOHS patřily také tři anonymní podněty. ČEZ zákonnost šetření napadl, Krajský soud v Brně však jeho žalobu zamítl a následně neuspěl ani před Nejvyšším správním soudem.[4]
V případě ČEZ ÚOHS podle soudů nepřevzal anonymní podněty bez dalšího. Jejich obsah ověřoval a doplňoval informacemi z dalších zdrojů. Rozhodující proto nebyla samotná anonymita podnětů, ale jejich obsah, konkrétnost a souvislost s dalšími zjištěnými informacemi. Stejný přístup potvrzuje také novější rozsudek NSS č. j. 5 As 66/2025-49, který se zabýval místním šetřením u společností ze skupiny EP.[5]
Případ ČEZ tedy nepopírá závěry nálezu IV. ÚS 386/24. Spíše ukazuje, že anonymní podnět nemusí být nepoužitelný, pokud jej ÚOHS řádně prověří a zasadí do kontextu dalších informací.
Důvodné podezření není totéž co prokázaný delikt
Další důležitý závěr se týká samotné intenzity podezření. ÚOHS nemusí mít před zahájením místního šetření delikt prokázaný.
Účelem místního šetření je mimo jiné získat důkazy potřebné k ověření podezření a případnému prokázání protisoutěžního jednání. Pokud by ÚOHS musel mít důkazy o existenci kartelové dohody již před šetřením, místní šetření by u některých typů tajného jednání ztratilo svůj smysl.[6]
To ale neznamená, že může ÚOHS zahájit šetření na základě pouhé spekulace. Musí mít dostatečný skutkový základ pro důvodné podezření. Rozdíl oproti dokazování samotného deliktu je však zásadní. Pro zahájení šetření může postačit soubor vzájemně se podporujících indicií; pro rozhodnutí o deliktu je naproti tomu třeba ucelený důkazní obraz, který jeho spáchání prokáže bez důvodných pochybností.[7]
Kde je hranice „fishing expedition“?
Existence důvodného podezření zároveň neznamená, že může ÚOHS během šetření bez omezení hledat jakékoli informace.
Mezi důvodem šetření, jeho právním vymezením a skutečným rozsahem vyhledávání musí existovat přiměřený vztah. Místní šetření se proto nesmí změnit v obecné hledání důkazů o jakémkoli možném protiprávním jednání.[8]
Stejný princip se uplatní také u časového rozsahu šetření. Ústavní soud ve věci ČEZ připustil, že ÚOHS nemusí být omezen pouze na období, ke kterému se přímo vztahovala původní indicie. Starší dokument může být relevantní například tehdy, pokud souvisí s trvajícím nebo delší dobu připravovaným protisoutěžním jednáním. Ani zde však nejde o neomezenou pravomoc.[9]
Co z toho plyne pro soutěžitele?
Případ ČEZ nepředstavuje odklon od dosavadní judikatury, ale spíše její další rozvinutí. Je přitom vhodné nepřeceňovat precedenční význam usnesení: Ústavní soud podrobný skutkový přezkum ponechal především správním soudům.[10]
Z praktického hlediska by soutěžitelé měli průběžně zaznamenávat, zda se šetření drží vymezeného předmětu, zejména:
• zda skutečný postup ÚOHS odpovídá předmětu šetření vymezenému v pověření;
• které osoby, e-mailové účty, témata a klíčová slova ÚOHS prověřuje;
• jaké časové období požadované dokumenty pokrývají a zda souvisejí s prověřovaným jednáním.
Pečlivé zachycení těchto okolností již v průběhu místního šetření může být podstatné pro jeho případný soudní přezkum.
Mgr. Vendula Šustrová,
advokát
Sylvie Kloučková
CERHA HEMPEL Kališ & Partners
Týn 639/1
110 00 Praha 1
Tel.: +420 221 111 711
e-mail: office@cerhahempel.cz
[1] Ústavní soud, usnesení ze dne 3. 7. 2026, sp. zn. I. ÚS 1104/26.
[2] Evropský soud pro lidská práva, rozsudek ze dne 2. 10. 2014, DELTA PEKÁRNY a. s. proti České republice, stížnost č. 97/11, zejména body 77 a 86–91; Ústavní soud, usnesení sp. zn. I. ÚS 1104/26, body 9–10.
[3] Ústavní soud, nález ze dne 14. 5. 2025, sp. zn. IV. ÚS 386/24, zejména body 73–93.
[4] Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 27. 2. 2026, č. j. 6 As 43/2025-70, zejména body 1–4 a 51–68.
[5] Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 30. 3. 2026, č. j. 5 As 66/2025-49, zejména body 30–58.
[6] Ústavní soud, usnesení sp. zn. I. ÚS 1104/26, body 14–15; Nejvyšší správní soud, rozsudek č. j. 6 As 43/2025-70, body 61–65.
[7] Ústavní soud, usnesení sp. zn. I. ÚS 1104/26, body 14–15; ÚOHS, tisková zpráva ze dne 29. 4. 2026, „Úřad zastavil správní řízení s energetickými firmami“, správní řízení sp. zn. S0381/2025.
[8] Ústavní soud, usnesení sp. zn. I. ÚS 1104/26, body 16–18; Nejvyšší správní soud, rozsudek č. j. 6 As 43/2025-70, body 69–80.
[9] Ústavní soud, usnesení sp. zn. I. ÚS 1104/26, bod 18.
[10] Ústavní soud, usnesení sp. zn. I. ÚS 1104/26, bod 13.
Časté dotazy k tématu
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
