správní právo

Relativní neúčinnost a výhrada neúčinnosti dle § 593 OZ

Institut relativní neúčinnosti (dříve odporovatelnosti[1]) dle ustanovení § 589 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) představuje ochranu věřitele před právními jednáními dlužníka,[2] jimiž by docházelo ke zkrácení možnosti uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele. Věřitel, který má vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku…

Svítá naděje na soulad postupu SÚKL při vnější cenové referenci se zákonem?

Jednou z klíčových působností Státního ústavu pro kontrolu léčiv je rozhodování o maximálních cenách a výši a podmínkách úhrady léčivých přípravků. Při něm hraje roli tzv. vnější cenová reference, kdy maximální cena léčivého přípravku je primárně stanovena podle jeho cen v některých státech Evropské unie. Obdobně základní úhrada skupiny…

Neurčitost smluvní pokuty za prodlení s předáním díla ve světle judikatury Nejvyššího soudu

Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s předáním díla objednateli je velmi častou součástí smluvních ujednání v rámci smlouvy o dílo. V tomto článku se zaměříme na neplatnost tohoto utvrzovacího institutu z důvodu jeho neurčitosti z hlediska času plnění a předání díla zhotovitelem.

Součást věci ve světle aktuální judikatury

Podle § 505 NOZ je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být od ní odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů v ČR pak taková součást věci nemůže být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů (smlouvy o převodu součásti věci jsou právně bezvýznamné a nemají žádný účinek) a vždy…

Mimořádné vydržení dle §1095 Zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění

Platný Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., obsahuje ustanovení o mimořádném vydržení v § 1095. Obecně do našeho právního řádu a zejména nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) byly zavedeny nejen instituty, které mají svou historickou tradici v českém právu, ale byly zavedeny také instituty zcela nové, které nebyly obsaženy v Občanském zákoníku č.

Nový trestný čin maření spravedlnosti významně ovlivní právní praxi

Zákonem č. 287/2018 Sb., který novelizoval zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, byl s účinností od 1.2.2019 rozšířen katalog trestných činů o trestný čin maření spravedlnosti podle nově doplněného § 347a, který zákonodárce zařadil do sousedství trestného činu křivé tlumočení (§ 347) a trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny (§…

Co přináší návrh zákona o hromadných žalobách?

Proces schválení návrhu zákona o hromadných žalobách (dále jen „Zákon“) je v plném běhu, protože Ministerstvo spravedlnosti poslalo v nedávných dnech paragrafové znění návrhu Zákona k připomínkovému řízení. Česká navrhovaná úprava se nicméně velmi liší od ostatních evropských úprav a až příliš se přibližuje americkému modelu hromadných žalob, tzv.

Několik poznámek k aplikaci zásady projednací v občanském soudním řízení

Civilní řízení (sporné i nesporné) před soudem je postaveno na celé řadě základních zásad, jejichž praktický význam se ukazuje jak při výkladu zákona (tj. především občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních), tak při řešení situací, na něž zákon výslovně nepamatoval. Jednou z nejvýznamnějších zásad, na nichž stojí sporné…

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je veřejnou institucí

Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem ze dne 20. 2. 2019, sp. zn.: 6 As 282/2018 - 53, že Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“ nebo „žalovaný“) je veřejnou institucí a povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších…

Určení splatnosti dluhu konkrétním dnem v kalendářním měsíci

Nejvyšší soud publikoval na svých webových stránkách dne 19.2.2019 společně s právní větou usnesení ze dne 14.2.2018, sp. zn. 20 Cdo 4788/2017. Toto usnesení zařadil pod heslo „Exekuce“, nicméně máme za to, že má značně širší dopad, než pouze do oblasti exekučního řízení či výkonu rozhodnutí obecně, neboť Nejvyšší soud se v jeho rámci také…

Malý dopravní význam aneb které komunikace (chodníky) nepodléhají povinné zimní údržbě?

Často se setkávám s názorem, že obec jako vlastník chodníku (místní komunikace)[1] takřka vždy odpovídá za škodu (újmu), kterou chodec utrpěl následkem pádu na zledovatělém či jinak neupraveném povrchu chodníku. Tento mýtus mající prapůvod v laické interpretaci tzv. „chodníkové novely“ z roku 2009[2], která definitivně přenesla odpovědnost z…

Ani osvobozený příjem není bez povinností a jejich porušení může znamenat vysokou pokutu

Konec března, resp. 1. duben, není pouze termínem pro podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, ale také pro oznámení osvobozeného příjmu nad 5 milionů korun. Podnikatelé mají konec března s tímto úkolem pevně spojený, ale povinnost oznamovat také osvobozené příjmy řada lidí stále v povědomí nemá. Jde totiž o vcelku nový závazek, od roku…

K povaze notifikace o započetí výkonu zástavního práva

S účinností od 1. 1. 2014 má zástavní věřitel, hodlá-li se uspokojit zpeněžením zástavy, v souladu s ust. § 1362 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) povinnost v písemné formě oznámit zástavnímu dlužníkovi započetí výkonu zástavního práva. Tento článek si klade za cíl upozornit na nejasnosti stran citované právní úpravy a současně zhodnotit její…

K postupu orgánů během řízení dle § 31a odst. 3 ZOŠ

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOŠ“) je předpisem v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu značně frekventovaným. Není divu, jedná se o problematiku stále živou a praxí hojně omílanou. Pojďme krátce shrnutou, jak se vyvíjela judikaturní praxe…

Změny v ochraně designérské tvorby ochrannou známkou

Uskutečněná myšlenka designéra – i takto se v jednoduchosti dá vystihnout design. Estetickým spojením zajímavosti a užitného předmětu, takto naplňuje designér svou získanou ambici, kterou se zároveň snaží sjednotit s očekáváním svých zákazníků a případně distributorů. Jaké má ale designér při tvorbě značky možnosti právní ochrany své výjimečné…

Úskalí právní úpravy odposlechů telefonních hovorů mezi obviněným a jeho obhájcem

K ochraně advokátního tajemství a zabezpečení spravedlivého procesu je nutné zajistit, aby veškerá komunikace mezi obžalovaným a jeho obhájcem zůstala utajena i před orgány činnými v trestním řízení. Se zachováním důvěrnosti těchto informací úzce souvisí právní úprava odposlechů telefonních hovorů obhájce s jeho klienty. Již několik let se jedná o…

Prague Rules – nový vítr v rozhodčím řízení?

Od 14. prosince 2018 jsou zveřejněna tzv. Prague Rules neboli Pravidla o efektivním vedení mezinárodního rozhodčího řízení (Rules on the Efficient Conduct of Proceedings in International Arbitration). Tato pravidla mají sloužit jako protiváha k už zavedeným pravidlům Mezinárodní advokátní komory neboli IBA Rules on Taking of Evidence in…

Narovnání jako samostatný důvod vzniku nového závazku aneb Kdy je přípustný anatocismus

Za situace, kdy dohoda o narovnání způsobuje zánik dosavadních práv a povinností, namísto kterých vznikají práva a povinnosti nové, nemůže obstát námitka o sjednání nepřípustného anatocismu; jestliže ve vztahu k částce, která původně představovala úroky z prodlení, došlo k zániku tohoto závazku a ke vzniku závazku nového ve shodné částce…

Generální opt-in aneb jakým způsobem se lze podřídit ZOK jako celku

Setkal jsem se ve své praxi s tím, že notáři nemají jasno, jak konkrétně má vypadat změna společenské smlouvy učiněná v intencích § 777 odst. 5 z. o. k., kterou se má obchodní korporace podřídit ZOK jako celku. Objevují se názory, že změnou společenské smlouvy ve smyslu dotčeného ustanovení se rozumí přijetí kompletně nového znění společenské…

K neplatnosti rozhodčí doložky pohledem Ústavního soudu

V nedávné době byl vyhlášen jeden z nejnovějších nálezů Ústavního soudu (dále jen ÚS) sp. zn. III. ÚS 1336/18, ze dne 8. 1. 2019, ve kterém se ÚS zabýval otázkou, zda lze rozhodčí doložku, která vyhovuje v požadavcích na její transparentnost jen v jedné své části, považovat za neplatnou jako celek či nikoliv.