Tento článek se týká nálezu Ústavního soudu ze dne 31.01.2023, sp. zn.: III. ÚS 2329/21, který se zabýval návrhem navrhovatelky na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („SŘS“).
Cílem tohoto článku je upozornit daňové poplatníky na některé změny ve výkladech státní správy, zejména s ohledem na uplatnění osvobození od daně z nemovitých věcí, a to právě ve světle aktuálních či nedávných soudních rozsudků. Přestože lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí již zpravidla uběhla (ve standardních případech je to totiž…
Účelové komunikace v uzavřených areálech a jejich provozní režim jsou v zákoně o pozemních komunikacích předmětem úpravy prostřednictvím několika málo stručných ustanovení. Jejich existence je na hraně veřejnoprávní regulace a situace, které kolem nich vznikají, téměř ve všem podléhají soukromoprávním předpisům. Zákon o pozemních komunikacích…
Ustanovení § 2051 NOZ zakotvuje možnost moderace smluvní pokuty soudem na návrh dlužníka, je-li její výše nepřiměřeně vysoká. Ačkoliv se doposud na výklad tohoto ustanovení aplikovala dřívější judikatura soudů, která vycházela z obdobného znění § 301 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník („Obchodní zákoník“), a tedy na první pohled nebyl důvod…
Nejvyšší soud se ve svém novém rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ze dne 11.1.2023 odklonil od své dosavadní a ustálené rozhodovací praxe ohledně posuzování přiměřenosti smluvní pokuty a její moderace a přijal postup nový, který dle našeho názoru bohužel povede v praxi k významnému zpomalení vymáhání smluvních pokut a popření smyslu institutu…
Dne 7. 12. 2022 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 373/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 373/2022 Sb.“). Zákon č. 373/2022 Sb. do českého právního řádu implementuje směrnici…
V souvislosti s instalací FVE (fotovoltaická elektrárna) a jejími výhodami se velice často zmiňuje jen její hlavní benefit, a to je částečná energetická nezávislost a možnost finanční úspory za odběr elektrické energie v průběhu let. Uvedené skutečnosti zajisté hrají nejpodstatnější roli v rozhodování, zda FVE instalovat nebo nikoliv. Nicméně jsou…
Druhý článek [*] týkající se realizace FVE (fotovoltaická elektrárna) se věnuje FVE z pohledu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů („Energetický zákon“). Ve vztahu k instalaci FVE a výrobě elektřiny Energetický zákon obecně určuje, že výroba elektřiny je…
Obce mohou podle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí[1] nejen pro všechny nemovité věci na území celé obce, ale též pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce stanovit jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 1,1 až 5, a to s přesností na jedno desetinné místo. Místní koeficient se stanovuje formou obecně závazné vyhlášky, což je…
Vzhledem k nově přijímaným požadavkům na energetickou účinnost staveb a hodnocení jejich energetické náročnosti, požadavkům na zvyšování míry zastoupení obnovitelných zdrojů při výrobě energie, a v současné době také k extrémním cenám za energie, jsme se rozhodli sepsat několik krátkých článků, zabývajících se realizací fotovoltaických elektráren…
Ústavní soud se ve svém Nálezu sp. zn. IV. ÚS 3208/16 zabýval konfliktem práva na informace a práva na ochranu výsledků tvůrčí duševní činnosti a odmítl tezi Nejvyššího správního soudu vyslovenou v rozsudku č.j. 3 As 159/2015-32, že se v případě právní analýzy vytvořené na objednávku povinného subjektu jedná o autorské dílo, u kterého se (v…
V Česku máme nyní 6254 obcí, připomeňme, že za obec se mj. pokládá z právního hlediska i město a městys. V počtu samostatných obcí, jsme spolu s Francouzi pomyslnými evropskými šampiony. Jestli opravdu něčeho máme hodně na počet obyvatel, tak je to počet obcí, ale i starostů a zastupitelů.
Přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, jenž je v zákoně za přestupek výslovně (expressis verbis) označen a jenž vykazuje znaky stanovené zákonem.[2] Jde o jednání nižšího stupně společenské závažnosti a důležitosti než trestný čin.
Již několik dekád se Evropská unie postupnými kroky snaží o liberalizaci železničního trhu, jejímž konečným cílem je vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, ve kterém jsou práva přístupu k železniční infrastruktuře uplatňována v celé Unii jednotně a bez diskriminace.
Městský soud v Praze se ve svém listopadovém rozsudku ve věci sp. zn. 22 Co 200/2022 postavil proti rovněž nedávnému rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 327/2021, když na rozdíl od Nejvyššího soudu uzavřel, že právnická osoba má právo na odčinění nemajetkové újmy jí způsobené neoprávněným zásahem do její…
Na tomto odborném webu jsme se již orgánům obce (resp.orgánům orgánů) několikrát věnovali. V následujícím popularizačním text se zaměříme na několik otázek především z oblasti obsazení výborů zastupitelstva obce.
Bydlím a pracuji v MČ Brno-střed, která má přibližně 85 000 obyvatel, avšak nesmí vydávat své právní předpisy. Tedy ani obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti, ale ani nařízení v přenesené působnosti. Naopak pomyslná Dolní Lhota s pouhými 357 obyvateli takové oprávnění má. V Praze jsou dokonce městské části s více než 100 tisíci obyvateli…
Následující článek přibližuje pozici leteckého dopravce v soudním řízení a prokazování tzv. mimořádné okolnosti, v důsledku které došlo ke zpoždění či zrušení letu ve smyslu evropského nařízení.
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dlouho očekávané rozhodnutí o kasační stížnosti čtyř odvolaných členů dozorčí komise Radou České televize (dále jen „Rada ČT“). K velké radosti ochránců nezávislosti České televize zrušil NSS svým rozsudkem ze dne 20.10.2022, spis. zn. 4 As 422/2021-73, jak rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 11.
Více než měsíc uplynul od posledních voleb do obecních zastupitelstev. Na jedné straně je zde velká radost politických subjektů ze získané důvěry od spoluobčanů, na té druhé však hořká pachuť porážky z neúspěchu. I přesto však může do celé této změti zasáhnout ještě jeden právní institut, a sice soudní přezkum řádnosti samotného průběhu voleb do…
Zvláštní způsob doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci stanovený v § 334 zák. práce dopadá na všechny případy odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bez...
Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem (nejde tedy o to, že by uvedla své jméno a objasnila, že vystupuje za jinou osobu, ale...
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
