Souhrn významných událostí ze světa práva
Ústavní soud: Zrušení trestního příkazu na návrh oběti jen výjimečně | Průzkum: Veřejnost podpoří restorativní justici, pokud jí porozumí | Europarlament chce zprůhlednit lobbing cizích států v EU | Soudní dvůr EU: Česko musí uznat sňatky homosexuálů uzavřené v cizině | Senát vybral kandidáty na dětského ombudsmana, rozhodne Sněmovna | Od nového roku se mění advokátní zkoušky – končí písemné testy | Sněmovna schválila roční odklad povinné e-Legislativy pro novely zákonů | Senát upravil jednací řád kvůli e-Legislativě a žádá odklad systému
Senát znovu prosazuje kontrolu ČT a ČRo ze strany NKÚ
Senát opětovně schválil ústavní novelu, která má dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pravomoc prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Návrh podpořilo 48 ze 54 přítomných senátorů a nyní míří k posouzení vládou a nové Sněmovně. Senátoři museli předlohu předložit znovu, protože v minulém volebním období nebyla kvůli volbám projednána. Cílem je zvýšit transparentnost financování veřejnoprávních médií – nově vzniklá vládní koalice (ANO, SPD a Motoristé) navíc plánuje zrušit televizní a rozhlasové poplatky a hradit provoz médií ze státního rozpočtu, což s rozšířením kontroly NKÚ úzce souvisí.
Senát upravil jednací řád kvůli e-Legislativě a žádá odklad systému
Horní komora schválila novelu svého jednacího řádu v reakci na chystané zavedení systému e-Legislativa pro elektronickou tvorbu zákonů. Změna zavádí novou 24hodinovou lhůtu – pokud senátoři při schůzi předloží pozměňovací návrhy k senátorské legislativní iniciativě, hlasovat o nich se bude moci až následující den. Tím se může schvalování senátorských návrhů protáhnout na dva dny. Zároveň Senát konstatoval, že digitální legislativní systém není dosud dostatečně připraven, a vyzval ke odkladu jeho plného spuštění o jeden rok, tedy na leden 2027. Novela jednacího řádu (kterou ještě musí podepsat prezident) také stanoví, že senátorské návrhy zákonů i jejich zdůvodnění budou muset obsahovat přehled nových povinností pro občany či instituce – podobně, jak to vyžaduje jednací řád Poslanecké sněmovny. Systém e-Legislativa má obecně zjednodušit a zpřehlednit proces tvorby zákonů, senátoři však upozorňují na nutnost jeho doladění a důkladného otestování před ostrým startem.
Sněmovna schválila roční odklad povinné e-Legislativy pro novely zákonů
Poslanecká sněmovna 26. listopadu zrychleně již v prvním čtení přijala vládní novelu, která o rok odkládá povinné využívání systému e-Legislativa u připravovaných novel zákonů a u zákonných opatření Senátu. Podle této úpravy bude práce v e-Legislativě pro novely závazná až od poloviny ledna 2027 (namísto původního ledna 2026). Od poloviny ledna 2026 zůstává použití systému povinné jen pro zcela nové zákony, aby byly splněny podmínky evropské dotace na digitalizaci legislativy. Novelou se nyní bude zabývat Senát. Předloha také stanoví, že zákon o státním rozpočtu a jeho novelizace se v e-Legislativě zpracovávat nebudou, protože tento systém nepočítá se specifiky rozpočtového procesu. Vláda odůvodnila odklad tím, že dosavadní zkušební provoz odhalil řadu chyb a uživatelských obtíží – systém není plně připraven a je třeba doplnit některé funkce a proškolit desítky nových uživatelů po volbách. Končící ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že e-Legislativa stále vykazuje mnoho chyb a legislativní proces by při unáhleném spuštění mohl váznout, zejména u složitých novel zákonů.
Pětileté zmrazení platů politiků se do konce roku zřejmě nestihne
Nová většinová koalice ANO, SPD a Motoristů slíbila zmrazit platy vrcholných politiků na pět let, avšak prosadit takový zákon do konce roku se zřejmě nepodaří. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) po společném jednání vedení obou komor 25. listopadu připustil, že rychlé schválení do konce roku je nepravděpodobné. Budoucí opozice (ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Piráti) totiž avizovala, že zablokuje zrychlené schvalování – návrh by tak musel projít standardním procesem, což posune jeho účinnost. Okamura uvedl, že koalice „udělá maximum“, ale je nutné vyčkat i na stanovisko nové vlády k této poslanecké novele. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) poznamenal, že Senát je v případě širší shody ochoten sejít se kvůli takovému zákonu ještě před koncem roku, nicméně zdůraznil nutnost dodržet ústavní proces (projednání ve výborech apod.). Pokud zákon nebude včas schválen, zvednou se od 1. ledna platy ústavních činitelů automaticky zhruba o 5 % – například plat řadového poslance by stoupl asi na 115 000 Kč měsíčně a prezident by pobíral kolem 383 000 Kč. Okamura v této souvislosti prohlásil, že by byl osobně pro trvalé snížení poslaneckých platů na úroveň platů učitelů; opozice mu však vytýká, že místo řešení jen hledá viníky a odklady a staví politika do role privilegovaného povolání.
Od nového roku se mění advokátní zkoušky – končí písemné testy
Dne 1. ledna 2026 nabude účinnosti nový zkušební řád České advokátní komory, který zásadně mění formát advokátních zkoušek. Nejvýraznější změnou je zrušení dosavadního písemného znalostního testu – advokátní zkouška se nově bude skládat jen ze tří odborných písemných prací (z trestního, občanského a obchodního práva) a následné ústní části pokrývající pět právních oborů. Odpadá tedy dosavadní multiple-choice test, který byl kritizován, že neodpovídá praktickým dovednostem. Další novinkou je, že tříletou praxi a další zákonné podmínky bude nutné prokazovat až ke dni konání zkoušky, nikoli už k podání přihlášky – to dá koncipientům větší flexibilitu při plánování termínu zkoušky. Uchazeči také získají možnost samostatně opakovat až dva jednotlivé zkušební okruhy, pokud z ostatních částí uspěli (dosud šlo opakovat jen jeden okruh za splnění přísnějších podmínek). Tyto změny nastávají v návaznosti na přijetí zákona 73/2025 Sb., který zrušil dosavadní vyhlášku Ministerstva spravedlnosti o advokátních zkouškách. Česká advokátní komora zdůrazňuje, že cílem inovovaného zkušebního řádu není zkoušku zlehčit či zpřísnit, ale zvýšit její relevanci pro praxi a lépe reflektovat potřeby koncipientů.
Ústavní soud: Zrušení trestního příkazu na návrh oběti jen výjimečně
Ústavní soud se ve svém novém nálezu (sp. zn. I. ÚS 1456/25, vyhlášen 27. listopadu) vyslovil k problematice, za jakých okolností rušit trestní příkazy na základě ústavní stížnosti poškozených (obětí trestného činu). Konstatoval, že takový zásah má být zcela výjimečný. Trestní příkaz je zjednodušenou formou rozhodnutí v méně složitých trestních věcech a poškozeným proti němu trestní řád neposkytuje žádný běžný opravný prostředek – Ústavní soud proto zdůraznil nutnost vlastní zdrženlivosti. K nápravě by přistupoval jen v úzce vymezených situacích, kdy by neprojednání věci v hlavním líčení či odkázání poškozených s jejich nároky do civilního řízení znamenalo porušení základních práv. V posuzovaném případě, kdy rodinní příslušníci oběti (zemřelého dítěte) namítali, že soud měl místo trestního příkazu věc projednat veřejně a rozhodnout i o jejich náhradě újmy, Ústavní soud stížnost zamítl. Zdůraznil, že není další instancí trestního soudnictví a že odkázání poškozených na civilní řízení jen kvůli snaze rychle rozhodnout trestním příkazem zpravidla nepředstavuje protiústavní zásah – výjimkou by byly pouze případy hrozící sekundární viktimizace obětí či jiného extrémního porušení jejich práv.
Superdávka: Úřady evidují 280 tisíc žádostí, koalice chystá revizi dávek
Ministerstvo práce oznámilo, že od spuštění takzvané superdávky v říjnu do 25. listopadu přijaly úřady práce celkem 280 326 žádostí o tuto sjednocenou sociální podporu. Z toho zhruba 20 tisíc podali úplně noví žadatelé; zbývající většinu tvoří dosavadní příjemci některé ze čtyř dávek, které superdávka nahradila (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Všem těmto stávajícím příjemcům byl rozeslán informační dopis s výzvou, aby do konce roku podali novou žádost – zatím tak učinilo asi 254 tisíc z nich. Podle ministra práce v demisi Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se rozsáhlou reformu dávek podařilo po měsíci a půl zvládnout bez větších komplikací, ačkoli jde o bezprecedentní změnu postihující statisíce klientů. Nově se u superdávky zkoumá i majetek žadatelů (dříve například u příspěvku na bydlení či dětských přídavků nehrál roli), a část dávky může tvořit motivační bonus za legální příjem z práce. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů však hodlá parametry superdávky přehodnotit – v programovém prohlášení avizuje změnu „nevyhovujících a diskriminačních parametrů“ a plán vyčlenit přídavky na děti opět jako samostatnou dávku. Zvažuje také zavedení pracovní povinnosti pro dlouhodobé příjemce dávek a další opatření proti jejich zneužívání. Kandidát na ministra práce Aleš Juchelka (ANO) například uvedl, že by přídavek na dítě vyplácel plošně všem, tedy i vysokopříjmovým rodinám – podle kritiků je ale zneužívání dávek v ČR marginální a plošné rozdávání přídavků bohatým nedává smysl. Odcházející ministr Jurečka novou koalici varoval před unáhlenými zásahy do právě zavedené dávkové reformy – parametry podle něj bude lepší měnit až na základě vyhodnocení reálných dat o dopadech, namísto politických proklamací.
Europarlament chce zprůhlednit lobbing cizích států v EU
Evropský parlament ve čtvrtek 27. listopadu odhlasoval výraznou podporou (392 hlasů pro, 88 proti) svou pozici k připravované směrnici o transparentnosti lobbingu ze strany třetích zemí. Cílem nové úpravy je zvýšit průhlednost a demokratickou kontrolu nad aktivitami, jimiž zahraniční vlády nebo subjekty ovlivňují politiku a rozhodování v EU, aniž by byla omezena legitimní občanská angažovanost. Směrnice má pokrývat placené či jinak honorované činnosti vyvíjené s cílem ovlivnit unijní instituce – tedy například organizaci schůzek a konferencí, předkládání stanovisek v rámci konzultací a veřejných slyšení, vedení komunikačních kampaní (včetně využití influencerů na sociálních sítích), přípravu strategických dokumentů či návrhy změn legislativy. Naopak oficiální vládní a diplomatické aktivity, média, advokátní poradenství nebo akademický výzkum mají být z této povinnosti vyjmuty, aby nedocházelo k „nálepkování“ legitimních činností. Europoslanci zdůraznili, že evidování subjektů nesmí vytvořit atmosféru nedůvěry – registrační údaje mají být prezentovány neutrálně, a směrnice nesmí sloužit k represivnímu označování či sankcionování organizací občanské společnosti podobně jako kontroverzní zákony o „zahraničních agentech“ v některých státech. Návrh počítá se zřízením povinných veřejných registrů vedených nezávislými orgány v každé členské zemi, jež budou propojeny centrálním unijním portálem; registrované subjekty obdrží jedinečné evropské identifikační číslo platné v celé EU. Evropský parlament je nyní připraven zahájit vyjednávání s Radou EU, jakmile si členské státy odsouhlasí společnou pozici.
Průzkum: Veřejnost podpoří restorativní justici, pokud jí porozumí
Institut pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) zveřejnil výsledky říjnového průzkumu veřejného mínění o postoji Čechů ke způsobu trestání a alternativním trestům. Ukázalo se, že restorativní justice (opatření zaměřená na nápravu následků trestného činu, například mediace mezi pachatelem a obětí) je pro většinu společnosti stále neznámým pojmem – 77 % dotázaných přiznalo, že netuší, co termín znamená. Pouze 9 % respondentů má o restorativní justici jasnější představu a dalších 14 % sice pojem zaslechlo, ale neumí ho vysvětlit. Zároveň však průzkum potvrdil, že informovanost zásadně ovlivňuje ochotu takové přístupy akceptovat. Jakmile byly účastníkům popsány principy mediace jako typického restorativního nástroje, 60 % dotázaných podpořilo využívání mediace v trestním řízení. Dokonce 40 % soudí, že mediace může být vhodná u jakéhokoli druhu trestného činu (zbylí by ji nedoporučili jen u nejzávažnějších zločinů, jako vraždy či znásilnění). Vedoucí výzkumného týmu Jan Tomášek to interpretuje tak, že veřejnost není tak jednostranně „represivní“, jak by se mohlo zdát z internetových diskusí – mnoho lidí si uvědomuje, že pro skutečnou nápravu pachatelů a uspokojení obětí mohou být účinnější jiné cesty než dlouhé věznění. Nízká informovanost je však problém: odborníci proto volají po intenzivnější osvětě (např. v rámci Restorativního týdne a podobných akcí), která by lidem ukázala, že alternativní tresty nejsou projevem naivity nebo „měkkosti“ vůči zločincům, ale mohou vést pachatele k přijetí odpovědnosti a aktivní snaze napravit následky činu. Zkušenosti Probační a mediační služby ukazují, že když pachatel pochopí důsledky svého činu a narovná vztahy s poškozenými, přispívá to k většímu pocitu spravedlnosti a bezpečí i pro oběti – samotné uvěznění takový efekt často nemá.
Nová většina vrátila vládě návrh rozpočtu 2026 k přepracování
Poslanecká sněmovna ve středu 26. listopadu zamítla původní návrh státního rozpočtu na rok 2026 a vrátila ho vládě v demisi k přepracování. Prosadila to nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů, která má ve Sněmovně většinu – podle jejích zástupců návrh „neseděl“ zhruba o 96 miliard korun. Chyběly prý peníze na dopravní stavby, spolufinancování zemědělských projektů či některé povinné výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministři končící vlády připustili, že při aktualizaci makroekonomické prognózy oproti létu lze počítat s vyššími daňovými příjmy (asi o 6–10 miliard korun navíc). Shodli se, že pokud budou návrh rozpočtu upravovat, dodatečné příjmy by měly směřovat hlavně do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), aby pokryly plánované investice. Národní rozpočtová rada totiž upozornila, že původní rozpočet SFDI počítal s výdaji o 37 miliard vyššími, než byla alokace v rámci rozpočtu státu. Odcházející kabinet Petra Fialy má nyní na přepracování rozpočtu 20 dní a měl by při tom zohlednit právě příznivější ekonomický výhled i doporučení rozpočtové rady. Původní návrh počítal se schodkem 286 miliard Kč, zatímco zákon o rozpočtové odpovědnosti stanoví pro rok 2026 limit deficitu 237 miliard (z čehož ovšem existuje výjimka okolo 49 miliard pro investice do obrany a výstavby jaderných zdrojů). Ve světle těchto čísel nová koalice avizovala, že rozpočet bude chtít výrazně přepracovat, aby lépe odrážel její priority a splňoval zákonné limity.
Prezident Pavel jedná s kandidáty na ministry rodící se vlády
Prezident Petr Pavel zahájil sérii konzultací s kandidáty na ministry nové vlády, kterou sestavuje Andrej Babiš (ANO) v koalici s SPD a hnutím Motoristů. V pátek 28. listopadu na Pražském hradě přijal první trojici nominantů – jako první dorazil Robert Plaga (ANO), navržený na ministra školství, který již tento resort vedl v letech 2017–2021. Plaga po schůzce uvedl, že jednání s prezidentem bylo velmi věcné a otevřené a shodli se v řadě témat, například ohledně nutnosti modernizovat obsah vzdělávání a snižovat nerovnosti ve školství. Prezident v následujících dnech postupně hovoří i s dalšími nominanty do vlády – cílem těchto setkání je ověřit kompetence a vize budoucích ministrů, případně prodiskutovat případné výhrady. Pavel dal předem najevo, že některé navržené osoby mohou být problematické (např. kvůli nedostatečné kvalifikaci či minulosti) a že si vyhrazuje právo nejmenovat kandidáta, který by nebyl způsobilý funkci zastávat. Především však prezident požaduje, aby Andrej Babiš vyřešil svůj střet zájmů (vlastnictví holdingu Agrofert) a veřejně oznámil konkrétní kroky, jak se vyhne porušení zákona o střetu zájmů – Pavel upozornil, že bez toho Babiše premiérem nejmenuje. Babiš mu ve středu předložil seznam členů vlády a přislíbil, že řešení střetu zájmů oznámí, nicméně detaily zatím nejsou známé. Očekává se, že nová vláda by mohla být jmenována a předstoupit před Sněmovnu se žádostí o důvěru během prosince, pokud prezidentovy konzultace proběhnou uspokojivě a nominanti splní jeho požadavky.
Německo chce zmírnit zákaz aut se spalovacími motory po roce 2035
Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění plánovaného zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035. Na společném postupu se dohodly koaliční strany v Berlíně – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Německo chce dosáhnout toho, aby i po roce 2035 bylo nadále možné prodávat vozy s vysoce účinnými spalovacími motory či automobily s hybridním pohonem, a nemusela tak veškerá nová auta být čistě elektrická. Tento obrat v německé klimatické politice znamená, že by se na úrovni EU znovu otevřela již schválená regulace emisí automobilů – ta nyní počítá s plným přechodem na bezemisní vozidla (elektromobily, případně vodíkový pohon) od roku 2035. Němečtí představitelé argumentují ochranou průmyslu a spotřebitelů, pro které je žádoucí zachovat širší technologické možnosti (efektivní spalovací motory na syntetická paliva apod.). Plán ovšem naráží na kritiku klimatologů a části politického spektra, která varuje před oslabením společných snah o uhlíkovou neutralitu. Postoj Německa bude pro Česko velmi významný – český automobilový průmysl je úzce napojen na ten německý, a případná revize evropské legislativy by mohla ovlivnit strategii tuzemských výrobců i dopravní politiky státu.
Babiš ve Sněmovně nevysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů
Ve středu 27. listopadu se konala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny svolaná z inicativy budoucí opozice, která chtěla od Andreje Babiše slyšet, jak hodlá naložit se svým střetem zájmů v případě, že se stane premiérem. Předseda hnutí ANO vlastní rozsáhlý holding Agrofert, na který dopadá zákon o střetu zájmů (tzv. lex Babiš) – ten mu sice formálně brání ovládat média a pobírat některé dotace, avšak EU v minulosti konstatovala, že Babišův vliv nad firmou trvá i přes její vložení do svěřenských fondů. Babiš však na schůzi jakékoli konkrétní řešení neoznámil. Prohlásil, že „žádný střet zájmů samozřejmě nemá“ a že se dohodl s prezidentem, jak a kdy případně zveřejní kroky k jeho ošetření. Odmítl odpovídat poslancům na interpelace a schůzi označil za zbytečnou politickou demonstraci. Ve svém vystoupení místo toho napadal platný zákon o střetu zájmů – označil jej s odkazem na dřívější nález Ústavního soudu za účelový nástroj k „likvidaci politického konkurenta“. Tvrdil, že dosluhující vláda zneužívala lex Babiš k postihování firem spolupracujících s Agrofertem, a opakovaně zdůrazňoval, že u automaticky přidělovaných (nárokových) dotací nemůže být o střetu zájmů řeč, neboť o nich rozhoduje Evropská unie. Mimo téma střetu zájmů se pak Babiš věnoval obhajobě své minulosti – odmítl například obvinění ze spolupráce s StB a kritizoval „antibabišismus“ svých odpůrců. Schůze skončila po zhruba třech hodinách, aniž se stihl schválit program či přijmout jakékoliv usnesení; nové vládní strany již daly najevo, že se k tomuto tématu Sněmovna nejspíše nevrátí. Zástupci dosavadní vlády (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti) kritizovali Babiše za arogantní přístup – podle nich promarnil příležitost rozptýlit pochybnosti a svým monologem jen potvrdil, že řešení nemá. Připomněli, že prezident Pavel podmínil jmenování Babiše premiérem právě jasným vyřešením střetu zájmů, a varovali, že pokud konflikt zůstane, může Evropská komise pozastavit dotace pro celé Česko. Někteří opoziční poslanci přímo vyzvali Babiše, aby buď Agrofert prodal, nebo se funkce premiéra vzdal. Babiš zatím veřejně žádný záměr k omezování svého byznysu nesdělil.
Senát vybral kandidáty na dětského ombudsmana, rozhodne Sněmovna
Senát na své schůzi 27. listopadu volil kandidáty na nově zřízeného dětského ombudsmana (ochránce práv dětí). V tajné volbě uspěli mostecký soudce Martin Beneš, specializovaný na opatrovnickou agendu, a Eva Petrová, předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte (a také zástupkyně vládního zmocněnce před ESLP). Beneš získal v prvním kole přesně potřebných 39 hlasů ze 77 přítomných senátorů; Petrová postoupila do druhého kola, kde porazila bývalého ústavního soudce Jaromíra Jirsu poměrem 33 ku 26 hlasům. Tito dva kandidáti postoupí do Poslanecké sněmovny, která spolu se dvěma nominacemi prezidenta republiky a dvěma návrhy České konference rektorů zvolí historicky prvního dětského ombudsmana na šestileté funkční období. Funkce ochránce práv dětí vznikla teprve od 1. července 2025 novelou zákona o veřejném ochránci práv; dočasně ji zastává zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Dětský ombudsman bude samostatnou institucí zaměřenou na ochranu práv nezletilých – má prošetřovat stížnosti dětí vůči úřadům, dohlížet na dodržování práv v dětských domovech, ústavech a dalších zařízeních, navrhovat soudu zahájení řízení, pokud je dítě v ohrožení, a působit i systémově (např. doporučovat legislativní změny na podporu práv dětí či zprostředkovávat názory nejmladší generace dalším institucím). Petrová i Beneš shodně zdůrazňují, že děti musí být vnímány jako plnoprávné osoby s vlastními potřebami a pohledem na svět, a že dětský ombudsman má vyplnit „hluché místo“, kdy mnohé ohrožené děti dnes nemají zastání ani hlas. Konečné slovo při volbě prvního ochránce práv dětí bude mít Sněmovna – ta by mohla volit zřejmě počátkem příštího roku poté, co všechny oprávněné instituce dodají své nominanty.
Soudní dvůr EU: Česko musí uznat sňatky homosexuálů uzavřené v cizině
Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku vydal 27. listopadu průlomový rozsudek týkající se práv LGBT osob. Rozhodl, že členské státy EU musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená podle práva jiného členského státu, a to i pokud jejich vlastní právní řád sňatky osob stejného pohlaví nepovoluje. Konkrétně soud konstatoval, že Polsko pochybilo, když odmítlo provést zápis manželství dvou polských občanů, kteří uzavřeli sňatek v Německu, s odůvodněním, že polská ústava definuje manželství pouze jako svazek muže a ženy. Toto rozhodnutí má dopad i na ČR: odborník na civilní právo Petr Bezouška upozorňuje, že i české matriční úřady by nyní měly přistupovat k zápisu zahraničního oddacího listu stejnopohlavního páru a označit je oficiálně za manžele. Prakticky to znamená, že například dvě ženy či dva muži z Česka mohou odjet uzavřít sňatek do země, kde je to legální (např. Německo, Nizozemsko), a po návratu požádat českou matriku o zápis – úřady by jim podle evropského práva měly vyhovět. Takový pár by pak v ČR požíval stejných práv a statusu, jako mají heterosexuální manželé (na rozdíl od registrovaného partnerství, které v českém právu platí od roku 2006 a poskytuje pouze omezené výhody). Lze očekávat, že rozhodnutí Soudního dvora vyvolá politickou diskusi – zastánci rovných manželství ho vítají jako posun k odstranění diskriminace, kritici (zejména z řad konzervativců) namítají, že jde o narušení národní rodinné politiky. Každopádně však platí, že pokud české úřady nebudou rozhodnutí respektovat, vystavily by ČR riziku řízení o porušení unijního práva. Někteří experti odhadují, že verdikt může urychlit i změnu národní legislativy – země jako Česko či Polsko, které dosud manželství pro všechny nezavedly, totiž nyní budou fakticky nuceny akceptovat zahraniční gay a lesbické sňatky, což může vést k přehodnocení jejich vnitrostátní úpravy.
Před Vánoci přibývá online podvodů, falešných e-shopů je dvojnásobek
Spotřebitelé by měli být v předvánočním období na pozoru před nárůstem internetových podvodů. Podle průzkumu bezpečnostní společnosti Gen, provedeného mezi tisícovkou respondentů, nakupuje 32 % Čechů vánoční dárky prostřednictvím reklam na sociálních sítích – a právě Facebook a Instagram jsou místy, kde se lidé nejčastěji setkávají s podvodnými nabídkami. Počet falešných e-shopů v Česku se oproti loňsku zdvojnásobil. Podvodníci využívají stresu a spěchu, který mnozí pociťují při shánění dárků: až pětina lidí přiznává, že před Vánoci riskuje při online nákupech více než jindy. Čtyři z deseti Čechů jsou ochotni kvůli žádanému dárku „udělat něco jinak“ – například kliknout na podezřelou reklamu či e-mail (21 % dotázaných) nebo nakoupit na neznámém webu či u neověřeného prodejce (12 % dotázaných). Nejčastějšími triky jsou lákavé inzeráty na výrazné slevy a exkluzivní zboží. Pokud člověk na takovou reklamu klikne, může se mu do zařízení stáhnout škodlivý software, nebo je přesměrován na podvodný e-shop. Tam nejenže zaplacené zboží nikdy nedorazí, ale oběť navíc útočníkům nevědomky poskytne své citlivé osobní a platební údaje. Analytik hrozeb Jakub Vávra z firmy Gen upozorňuje, že kyberzločinci cílí právě na předvánoční dobu, kdy jsou lidé roztržitější a snaží se ušetřit. Radí proto vždy ověřovat důvěryhodnost e-shopů a prodejců (např. podle recenzí, certifikátů či použitím bezpečnostních nástrojů). Z průzkumu dále vyplynulo, že 29 % Čechů plánuje hledat inspiraci na dárky na sociálních sítích a 28 % se dokonce hodlá obrátit pro radu na umělou inteligenci (ChatGPT) – to je výrazný nárůst oproti loňským 17 %. Jen 9 % respondentů by však umělé inteligenci svěřilo vyhledání konkrétního produktu za nejvýhodnější cenu; většina využívá AI spíše jen pro nápady. Bezpečnostní experti závěrem doporučují být obezřetní: ignorovat podezřele lákavé nabídky, mít aktualizovaný antivirový program a u online plateb používat například virtuální platební kartu nebo jiné ochranné mechanismy, které minimalizují riziko finanční ztráty.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
