správní právo

Jak bude zítra? aneb poskytování informací o počasí ve světle aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu

Právo na svobodný přístup k informacím je jedno ze základních lidských práv expressis verbis vyjádřené a garantované v čl. 17 odst. 1 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod. Oprávněné subjekty takového svého práva využívají každý den, přičemž žádají o poskytnutí informací různého charakteru. Povinné subjekty se pak musí…

Soudní přezkum povolení změny stavby před dokončením

Změny stavby oproti stavebnímu povolení a ověřené projektové dokumentaci jsou v praxi poměrně běžné. Některé mohou být vynuceny skutečnostmi, které nebyly v průběhu stavebního řízení známé, jiné mohou být výsledkem modifikace záměru stavebníka. Stavební zákon povolování těchto změn připouští, a to v různém režimu závislém na jejich významu. V…

Okolnosti vylučující protiprávnost

Okolnosti vylučující protiprávnost jsou takové okolnosti, které pachatele činu jinak trestného zbavují trestní odpovědnosti. V praxi to znamená, že jednání, které by jinak naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu, za těchto okolností od počátku není trestné, protože schází protiprávnost. Tento článek nabízí jejich stručné…

Právo uživatele staršího nezapsaného označení – čím je a čím naopak není

Článek uvádí do problematiky známkoprávního institutu nezapsaného označení a upozorňuje na jeho v zásadě nesamostatnou povahu. V oblasti známkového práva jde o nástroj, který chrání značku před silnějším registrovaným právem a zamezuje vynucenému re-brandingu.

Likvidátoři, přihlaste se o vyšší odměnu!

Při stanovení výše odměny likvidátora jmenovaného soudem je třeba mít na zřeteli nejenom rozsah a složitost prováděné likvidace, ale též míru odborné kvalifikace likvidátora, jakož i míru jeho odpovědnosti.

Ustanovení opatrovníka trestně stíhané právnické osobě

Zcela čerstvý nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3139/19 ze dne 21. ledna 2020 řešil zásadní otázku zastoupení trestně stíhané právnické osoby, je-li trestně stíhán i její jediný statutární zástupce.

Veřejný přístup k informacím o skutečných majitelích právnických osob zapsaných ve veřejném rejstříku

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude na své 40. schůzi projednávat mj. i novelu (dále jen „Novela“)[1] zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, v platném znění (dále jen „ZoVR“), jejímž cílem je dle důvodové zprávy rozšíření přístupu široké veřejnosti k informacím o…

Role obcí v systému oběhového hospodářství

Evropská unie podporuje prostřednictvím novelizace směrnice o odpadech[1] a dalších směrnic přechod států EU k oběhovému hospodářství. Podstatou tohoto systému je v zásadě důslednost v plnění hierarchie v nakládání s odpady. Tj. v prvé řadě je třeba v rámci principu prevence předcházet vzniku odpadů. Pokud již odpad vznikne, měl by být opětovně…

Zákon o hromadných žalobách po prudké kritice opět přepracován

Jedno z nejaktuálnějších legislativních témat loňského, a zřejmě i letošního roku, tedy hromadné žaloby a jejich nástup do českého právního řádu, pro Vás již pravidelně sledujeme a navrhovaný zákon o hromadných žalobách monitorujeme, přičemž dle posledních událostí je opět zřejmé, že jeho znění stále není…

Vyloupení poštovní schránky společníka obsahující pozvánku na valnou hromadu

Judikatura se opakovaně vyjadřovala k otázce, komu a za jakých okolnostní je třeba přikládat k tíži nedoručení pozvánky na valnou hromadu. Např. v usnesení sp. zn. 27 Cdo 1725/2017, ze dne 26. 6. 2018 Nejvyšší soud judikoval, že pochybení provozovatele poštovních služeb doručujícího pozvánku je nutné přičíst k tíži společnosti (obdobně srov.

Označování účastníků řízení podle stavebního zákona pohledem ochrany osobních údajů

Ochrana osobních údajů je ve světle obecného nařízení o ochraně osobních údajů[1] stále aktuálním tématem, byť by se mohlo zdát, že prvotní nadšení (a zároveň obavy) již opadlo. V situaci, kdy Česká republika přijala adaptační zákon o ochraně osobních údajů[2] však nelze říct, že všechny otázky, které v souvislosti s praktickou aplikací vznikly…

Seznamování se s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře mimo veřejné zasedání ve světle nového nálezu Ústavního soudu

V celku nedávno byl vyhlášen jeden z nejnovějších nálezů Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 702/17 ze dne 22. 10. 2019, který se zabýval otázkou, zda seznamování se s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře mimo veřejné zasedání je porušením stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…

Jak u nás bude implementována nová unijní směrnice o whistleblowingu?

Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, označovaná též jako směrnice o whistleblowingu, má být členskými státy Evropské unie transponována do prosince roku 2021. S ohledem na předchozí neúspěšné pokusy o zavedení obecné povinnosti ke zřizování interních…

Elektronický podpis pohledem aktuální právní úpravy

Elektronický podpis neboli „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“, jak jej definuje unijní právo, je stále předmětem řady nejasností a zmatků. Tento článek má proto za cíl vymezit a rekapitulovat problematiku…

Změna pohledu na souhlasy vydávané podle stavebního zákona

V oblasti stavebního práva se v současné době odehrává řada podstatných změn. Tou nejdůležitější je jeho připravovaná kompletní reforma. Věcný záměr stavebního zákona schválený vládou v červnu letošního roku je již rozpracován do paragrafového znění, které nyní putuje do připomínkového řízení. Ke schválení nového stavebního zákona však vede ještě…

Automatické rozhodnutí stavebního úřadu aneb Stane se robot oprávněnou úřední osobou?

S automatickým povolením záměru se počítá v rekodifikaci stavebního práva. Přestože tento velmi zajímavý způsob rozhodování nepochybně dozná změn (možná i vypuštění) už skutečnost, že se dostal do paragrafového znění návrhu nového stavebního zákona pro připomínkové řízení,[1] (dále jen „návrh“) svědčí o vážnosti, jakou mu zpracovatel přikládá, a…

Outsourcing a advokátní mlčenlivost

Úvaha nad outsourcingem při zachováni povinnosti mlčenlivosti v Čechách a v Německu

Neúčinnost právních úkonů

V rozsudku č.j. 21 ICdo 61/2018 Nejvyšší soud ČR rozhodoval o žalobě insolvenčního správce, kterou se domáhal určení, že pracovní smlouvy a dodatek k nim uzavřené mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a žalovaným coby zaměstnancem jsou neúčinným právním jednáním. Mělo dojít ke sjednání odměny pro zaměstnance (žalovaného), které zkracovalo možnost…

Ústavní soud k ochraně spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku aneb pozoruhodný nález v bagatelní věci

Dne 14.11.2019 vyhlásil Ústavní soud nález ze dne 5.11.2019, sp.zn. II. ÚS 2778/19, kterým vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky ve věci, kterou lze pracovně nazvat „kauza odřeného stolu“. Naše kancelář zastupovala stěžovatelku v postavení žalobkyně v uvedeném řízení. Vzhledem k tomu, že slovy Ústavního soudu „Projednávaný případ vyvolává…

Úroky z prodlení i u náhrady nemajetkové újmy

Těsně před Vánoci, dne 19. 12. 2019, vyhlásil Ústavní soud nález prolamující ustálenou judikaturu obecných soudů týkající se úroků z prodlení u náhrady nemajetkové újmy. Nejprve alespoň stručně ke skutkovém stavu tohoto případu.