správní právo

Silné ověření klienta při poskytování online plateb je novinka, kterou do tuzemského zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku přinesla směrnice Evropské unie PSD 2. Jedním z hlavních cílů PSD 2 je zajistit bezpečnost elektronických plateb a snížit v nejvyšší možné míře riziko podvodů.

Rozhodnutím z června letošního roku, č.j. 1 As 454/2017-94, vyřešil Nejvyšší správní soud otázku, který subjekt je odpůrcem návrhu dle ustanovení § 101a soudního řádu správního na zrušení opatření obecné povahy. S ohledem na skutečnost, že tato otázka byla v historii několikrát řešena Nejvyšším správním soudem, avšak tento několikrát dospěl k…

Z práva na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách vyplývá mimo jiné i právo na přiměřenou délku řízení. Co lze ještě zahrnout pod „přiměřenou délku“ a co již překračuje únosnou mez? A má poškozený v případě nepřiměřeného trvání řízení nárok na náhradu…

Nejvyšší soud řešil otázku, zda v případě pochybností o pravosti předložené plné moci má činit úkony potřebné k ověření její pravosti ten, kdo má podle plné moci jménem zmocnitele jednat (zmocněnec), případně ten, jehož jménem zmocněnec jedná, nebo ten, vůči němuž má být učiněno jednání ze strany…

Tento článek bude věnován zásadě materiální publicity a poznámkám spornosti a rozepře, které slouží jako ochrana proti působení této zásady bez dalšího. Cílem tohoto článku je mimo jiné vzájemné srovnání obou poznámek a přiblížení situací pro jejich praktické využití.

Žijeme v době, kdy přirozenoprávní zásada pacta sunt servanda [smlouvy se mají dodržovat], je stále více relativizována, a zásada, že daný slib zavazuje, je čím dál častěji porušována. Jinak řečeno, prohlášení „ano“ není tím, čím dříve bývalo, a to i navzdory zákonnému imperativu obsaženému v § 3 odst. (2) písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský…

Dosavadní právní úprava evidence skutečných majitelů zatím zcela nenaplnila očekávání zejména ve svém přínosu v boji proti praní špinavých peněz či prevence proti střetu zájmů. Obchodní korporace měly povinnost zapsat svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů do 1. ledna 2019, nicméně tuto povinnost splnilo jen malé množství…

Již v době od uveřejnění nového občanského zákoníku (dále NOZ) č. 89/2012 Sb., ve Sbírce zákonů (29. 5. 2012), se v pracovněprávní praxi objevovaly různé dohady o způsobu jeho aplikace v personální praxi a o dopadech na pracovní právo. Téměř šestiletá účinnost NOZ v pracovněprávní praxi ukázala, že problémy nejsou takové, jak se očekávaly. Přesto…

V neděli 1. září tomu bylo právě deset let od nabytí účinnosti antidiskriminačního zákona (zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů[1], dále též „ATDZ.“)

Dne 7. srpna 2019 byla v Singapuru otevřena k podpisu Úmluva o mezinárodních mediačních dohodách (United Nations Convention on International Settlement Agreements Resulting from Mediation). Tato tzv. Singapurská úmluva má ambici stát se pro mezinárodní obchodní mediaci tím, čím je Newyorská úmluva (tj. Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích…

Je obecně známo, že evropská legislativa klade dlouhodobě důraz právě na ochranu spotřebitelů a snaží se jim zaručit širší práva, než jim mnohdy samotné členské státy nabízejí. S tímto souvisí i trend hromadných, resp. kolektivních žalob, ke kterým Evropská unie své členské státy již několik let vybízí.

Cílem soudního řízení je či by mělo být co nejrychlejší nalezení spravedlnosti za dodržení stanovených procesních pravidel. To předpokládá na jedné straně co nejefektivnější postup soudu v řízení a na straně druhé účelný systém opravných prostředků, neboť u jedné soudní instance zpravidla věc nekončí. Často přitom nekončí ani u druhé instance, ale…

Tímto článkem se pokusím přispět k debatě nad správností doručování rozhodčího nálezu rozhodcem v rozhodčím řízení ad hoc v těch případech, kdy je podle zákona třeba využít datové schránky.

Na konci července 2019 Vláda České republiky obdržela přepracovanou verzi návrhu zákona o hromadných žalobách (dále jen „Zákon“), kterou vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti. První verze se v připomínkovém řízení setkala s notnou dávkou kritiky ze strany mnoha institucí[1], a proto byl původní návrh výrazně přepracován. Je otázkou, zdali se…

Ve svém předchozím článku jsem se zabýval nedávným rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu, v němž byl učiněn závěr, že soudní poplatek musí být připsán nejpozději poslední den lhůty k úhradě na účet soudu, resp. že kolky musí být nejpozději poslední den lhůty doručeny soudu. Tedy že nestačí, pokud je poslední den lhůty zadán příkaz k…

Tento článek má za cíl v krátkosti přiblížit možnost vyvlastnění věcného břemene v případě nutnosti zajištění veřejné komunikační sítě, tedy jednu z možností, kdy může dojít k omezení vlastnického práva ve prospěch veřejného zájmu.

Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR (dále jen „Řád“) umožňuje stranám využít urychlený režim projednání věci. Tato varianta vedení sporu není v řízení před rozhodčími institucemi (zejména těmi zahraničními) neznámá, nicméně v tuzemském prostředí není stále příliš rozšířena. Pravděpodobně i z tohoto důvodu urychlené…

I negativní skutečnosti se dokazují. Byť se na tomto jednoduchém tvrzení shoduje odborná veřejnost již několik desítek let, stále zůstává značná část právnické obce v přesvědčení o správnosti poučky, že negativní tvrzení se neprokazují. Tzv. negativní teorie důkazní je přitom dávno překonána.

V předchozím článku jsme Vás upozornili na blížící se nástup hromadných žalob do českého právního řádu, nyní si stručně vymezíme, kdo konkrétně bude k podání hromadné žaloby aktivně legitimován.

V laické veřejnosti je často malé povědomí o tom, co vlastně starosta ze svého titulu může a nemůže vykonávat. Můžeme se setkat s názorem, že má starosta absolutní moc. Zákonná úprava však hovoří rozdílně, a přestože se na první pohled může zdát, že starostovi přisuzuje mnohé pravomoci, nemusí tomu tak být.