Stavební úřady mají povinnost se při rozhodování ve stavebním řízení zabývat i soukromoprávními námitkami účastníků řízení. Typickými námitkami účastníků stavebního řízení mohou být obavy z budoucích imisí – odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy nebo i jiné účinky nepřiměřené místním poměrům. Ještě před zřizováním stavby…
Přijetím nového přestupkového zákona[1] byl do našeho právního řádu představen nový správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Jedná se o trest, který je možno uložit právnické, nebo podnikající fyzické osobě, a jak již napovídá jeho samotný název, jeho podstatou je zveřejnění rozhodnutí o tom, že byl touto osobou spáchán přestupek, a to…
Stavební zákon[1] stanoví, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat vyjmenované stavby jen tehdy, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje.
Změnový zákon[1], který vešel v účinnost dne 1. ledna 2022, zavedl poměrně přísná opatření na vymáhání nezaplacených dopravních pokut. Zásadní změnou, kterou Změnový zákon přinesl, je zakotvení některých významných oprávnění pro příslušníky Policie ČR, Celní správy a rovněž (za splnění dalších podmínek) pro strážníky obecní policie. Tato oprávnění…
Otázka platné identifikace bytové jednotky v rámci smlouvy o smlouvě budoucí, jež byla uzavřena v době, kdy předmětnou jednotku nebylo možné specifikovat obvyklými údaji, zůstává mezi smluvními stranami i dnes v mnoha případech sporná. To se týká rovněž smluv, které byly historicky uzavřeny mezi obcemi a zájemci o nájem a následné odkoupení…
Jak to začalo a jaký je aktuální stav
„Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“ byla revoluční myšlenka, která provázela proces vzniku zákona 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Nový stavební zákon“).[1] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR se k uvedené koncepční zásadě hlásí i nadále a deklaruje ji ve…
V předchozím článku bylo obecně pojednáno o problematice tzv. zásad pro výstavbu. V tomto článku se budeme věnovat dvěma aspektům, a to závaznosti zásad pro výstavbu a jejich obsahovým náležitostem.
Stále častěji se v praxi setkáváme s problematikou tzv. zásad pro výstavbu, a to nejčastěji ze strany investorů (developerů), na něž dopadají, avšak také ze strany samotných obcí, které je vytvářejí a následně přijímají na základě schváleného usnesení zastupitelstva dané obce. Jelikož se v případě zásad pro výstavbu jedná o komplexní problematiku…
Pandemie koronaviru a následná válka na Ukrajině z větší části překryly přípravu a schvalování velmi důležitého právního předpisu – nového stavebního zákona a jeho novel. V předchozích dnech byl završen legislativní proces schvalování velké věcné novely stavebního zákona. Z důvodu popsaných událostí se ani schvalování této velké věcné novely…
Klíčový software pro zpracování agendy úřadu, který nelze ničím nahradit (tzn. nevyvážený poměr sil mezi smluvními partnery), databáze, ze které prakticky nemůžete přenést data bez součinnosti dodavatele (tzn. technická inkompatibilita původního plnění s plněním od jiného dodavatele), software v programovacím jazyku, který znají už jen pracovníci…
Tento článek se věnuje názoru Nejvyššího soudu, který byl konstantně potvrzen v několika jeho rozhodnutích.[1] Dle tohoto názoru i v případě nedodržení zákonem stanovené formy právního jednání je právní jednání podle § 582 odst. 1 věty první zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "OZ") neplatné pouze…
Vyvážit množství procesních prostředků sloužících k ochraně účastníků soudního řízení a případné opravě nesprávného soudního rozhodování a zájem na rychlém a hospodárném soudním rozhodování, je úkol velmi obtížný, s kterým se justiční systém potýká od nepaměti. V průběhu let tak osciluje mezi příliš tvrdým postupem vůči účastníkům, a naopak téměř…
Ústavní soud přezkoumával obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, konkrétně ustanovení zakotvující úlevu pro občany obce. Byť ustanovení zakotvující úlevu zrušil, vyvolal jeho nález možná více otázek, než kolik jich zodpověděl.
V tomto článku se blíže podíváme na podmínky pro provádění rekognice v přestupkových řízeních. Předmětnou problematikou se zabýval na sklonku roku 2022 Nejvyšší správní soud, kdy Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2022, čj. 1 As 168/2022-30, byl dokonce publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 12/2022. Nejprve…
Předmětem tohoto článku je rozbor usnesení Nejvyššího soudu č. j. 27 Cdo 333/2022-294, které se týká dovolání proti usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na doplnění rozsudku.
Společnosti občas mění svá sídla a banky nejsou výjimkou. Dopady takových změn do smluvních vztahů bank a jejich klientů jsou zpravidla řešeny přímo v uzavřených smlouvách, nebo v příslušných všeobecných obchodních podmínkách, které tvoří součást smluv. V praxi se změna sídla či jiných kontaktních údajů řeší zpravidla pouhým zasláním oznámení…
Tento článek se týká nálezu Ústavního soudu ze dne 31.01.2023, sp. zn.: III. ÚS 2329/21, který se zabýval návrhem navrhovatelky na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a a násl. zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („SŘS“).
Cílem tohoto článku je upozornit daňové poplatníky na některé změny ve výkladech státní správy, zejména s ohledem na uplatnění osvobození od daně z nemovitých věcí, a to právě ve světle aktuálních či nedávných soudních rozsudků. Přestože lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí již zpravidla uběhla (ve standardních případech je to totiž…
Účelové komunikace v uzavřených areálech a jejich provozní režim jsou v zákoně o pozemních komunikacích předmětem úpravy prostřednictvím několika málo stručných ustanovení. Jejich existence je na hraně veřejnoprávní regulace a situace, které kolem nich vznikají, téměř ve všem podléhají soukromoprávním předpisům. Zákon o pozemních komunikacích…
Ustanovení § 2051 NOZ zakotvuje možnost moderace smluvní pokuty soudem na návrh dlužníka, je-li její výše nepřiměřeně vysoká. Ačkoliv se doposud na výklad tohoto ustanovení aplikovala dřívější judikatura soudů, která vycházela z obdobného znění § 301 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník („Obchodní zákoník“), a tedy na první pohled nebyl důvod…
Přípustnost odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. je posuzována ve vztahu k žalobě i vzájemnému návrhu samostatně.
O návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř. podaném v průběhu odvolacího řízení nadále rozhoduje pouze soud prvního stupně, povaha odvolacího řízení...
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Pro fakultativní rozhodnutí soudu o nároku na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného podle § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř. jsou rozhodující jednak...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
