epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 11. 2023
    ID: 117133upozornění pro uživatele

    Pasivní věcná legitimace hlavního města Prahy a jeho městských částí dle povahy uplatněného nároku

    Tento článek se zabývá otázkou pasivní věcné legitimace hlavního města Prahy jako vlastníka nemovitosti a příslušné městské části jako svěřeného správce nemovitosti. Cílem tohoto článku je shrnout aktuální právní úpravu a judikaturu týkající se této problematiky a poukázat na různorodost judikaturních závěrů v závislosti na povaze uplatněného nároku.

    Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Pasivně věcně legitimován je žalovaný, pokud má povinnost, která má být v rámci soudního řízení určena, nebo jejíhož splnění se žalobce domáhá. Správné určení pasivní věcné legitimace je pro soudní řízení klíčové, jelikož její nedostatek je důvodem k zamítnutí žaloby.

    Specifičnost určení pasivní věcné legitimace v souvislosti s pozemky ve vlastnictví hlavního města Prahy spočívá v tom, že v souladu se zákonem 131/2000 Sb., zákon o hlavním městě Praze, v platném znění (dále jen ZHMP) a Statutem hlavního města Prahy, podzákonným předpisem vydaným na základě obecně závazné vyhlášky 55/2000 Sb. hl. m. Prahy (dále jen Statut), je městským částem svěřena správa majetku ve vlastnictví hlavního města Prahy. Tzv. „svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce“ se zapisuje také do katastru nemovitostí.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Vztah hlavního města Prahy a jeho městských částí ve vztahu ke svěřenému majetku

    Dle § 1 odst. 3 ZHMP vystupuje v právních vztazích hlavní město Praha svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Současně § 3 v odst. 1 a 2 ZHMP stanoví, že hlavní město Praha se člení na městské části, a že tyto městské části v rozsahu stanoveném ZHMP a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů plynoucí.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Na tato základní ustanovení navazuje § 19 odst. 1 ZHMP, dle kterého se svěřují městským částem do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření dle právních předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Dále § 34 ZHMP ve svých odstavcích 1 a 2 stanoví, že za podmínek dle ZHMP (v případě městských částí též za podmínek stanovených Statutem) hospodaří jak hlavní město Praha podle svého rozpočtu, tak jednotlivé městské části podle svého vlastního rozpočtu.

    V § 34 odst. 3 ZHMP je výslovně stanoveno, že městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy, a že vykonávají při nakládání s tímto svěřeným majetkem práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.

    Toto ustanovení konkretizuje v § 17 Statut, dle kterého městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka a rozhodují o všech majetkoprávních úkonech v plném rozsahu, není-li ve Statutu stanoveno jinak.

    V ZHMP ani ve Statutu není nikde výslovně vyloučeno, že by se městské části neměly účastnit řízení před soudy ve věcech týkajících se jim svěřeného majetku ve vlastnictví hlavního města Prahy.

    Z výše uvedených ustanovení § 34 odst. 3 ZHMP a § 17 Statutu by se tedy dalo usuzovat, že pokud městské části ve vztahu ke svěřenému majetku v celém rozsahu vykonávají práva a povinnosti vlastníka, budou pasivně věcně legitimované i v případě soudního sporu.

    V ZHMP lze však najít též oporu pro opačný názor, tedy že by v případě soudního sporu měl být pasivně věcně legitimován vlastník nemovitostí. Dle § 35 věty poslední ZHMP je hlavní město Praha povinné pečovat o svůj majetek a kontrolovat hospodaření s ním, tj. i s majetkem svěřeným městským částem do správy. Aby mohlo hlavní město Praha dostát své povinnosti řádně pečovat o svůj majetek, je v § 19 ZHMP zakotvena možnost svěřenou správu majetku hlavního města Prahy městské části odejmout.

    Na základě výše popsané zákonné povinnosti hlavního města Prahy řádně pečovat o svůj majetek je možné dojít k závěru, že v případě soudního sporu bude pasivně věcně legitimováno hlavní město Praha jako vlastník svěřeného majetku.

    Jednoznačný závěr ohledně pasivní věcné legitimace v soudních sporech týkajících se majetku hlavního města Praha svěřeného do správy jednotlivým městským částem tudíž nenajdeme ani v ZHMP ani ve Statutu.

    Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky

    Jak na tuto problematiku nahlíží Nejvyšší soud České republiky (dále jen NS či Nejvyšší soud) ve své rozhodovací praxi? Nejvyšší soud přistupuje k problematice pasivní věcné legitimace hlavního města Prahy a jeho městských částí různě dle povahy uplatněného nároku v konkrétním případě.

    Nárok na vydání bezdůvodného obohacení

    V rozsudku ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1896/2010 vyjádřil Nejvyšší soud názor, že v případě, že je hlavní město Praha vlastníkem stavby, která byla svěřena do správy městské části, a tato stavba se nachází na pozemku ve vlastnictví třetí osoby, je tato třetí osoba oprávněna se domáhat vydání bezdůvodného obohacení za užívání těchto pozemků bez právního důvodu (za splnění podmínek pro vydání bezdůvodného obohacení) po hlavním městě Praha, tedy obci, nikoli po městské části.

    Dle Nejvyššího soudu je z hlediska bezdůvodného obohacení rozhodné, kdo je vlastníkem staveb, nikoli kdo tyto stavby spravuje. V odůvodnění tohoto rozsudku Nejvyšší soud uvádí těž obecný názor, že skutečnost, že byly nemovitosti svěřeny do správy městské části, nemůže ve sporu přenést na městskou část pasivní věcnou legitimaci za situace, že je tato legitimace založena na vlastnictví nemovitostí.

    V tomto rozsudku Nejvyšší soud odkazuje na celou řadu svých předchozích rozhodnutí[1], ve kterých o této problematice rozhodl stejným způsobem.

    V případě nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku bez právního důvodu bude dle ustáleného názoru Nejvyššího soudu pasivně věcně legitimována obec (hlavní město Praha), jakožto vlastník pozemku, bez ohledu na tu skutečnost, že je pozemek svěřen do správy jedné z městských částí. Stěžejním argumentem je pro Nejvyšší soud zejména to, že pokud je pasivní věcná legitimace založena na vlastnictví nemovitostí, nelze ji ve sporu přenášet na svěřeného správce, tedy městkou část.

    Nabízí se proto otázka, zda lze posuzovat otázku pasivní věcné legitimace stejným způsobem i v jiných případech, ve kterých je pasivní věcná legitimace založena na vlastnictví nemovitostí, například u nároku na zřízení práva nezbytné cesty.  

    Povinnost uzavřít nájemní smlouvu

    V usnesení ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2511/2006 se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda je hlavní město Praha jako vlastník bytu povinné uzavřít nájemní smlouvu, když smlouvu o budoucí nájemní smlouvě uzavřela městská část Praha 5, nikoli hlavní město Praha. Dle Nejvyššího soudu je zřejmé, že svědčí-li městské části Praha 5 právo správy ke svěřenému majetku (nebylo jí odejmuto), svědčí hmotněprávní povinnost uzavřít budoucí nájemní smlouvu výhradně jí. Současně Nejvyšší soud uvádí, že nelze souhlasit s názorem, že pro danou věc zakládá odlišené posouzení judikatura týkající se vlastnických žalob k nemovitostem náležejícím hlavnímu městu Praha.

    Nárok na náhradu škody způsobenou závadou ve schůdnosti místní komunikace

    Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 5764/2017-II posuzoval otázku, kdo je povinný nahradit škodu, jejíž příčinou byla závada ve schůdnosti místní komunikace, a dospěl k závěru, že není žádného důvodu, aby městské části, které poruší svou povinnost při správě majetku hlavního města Prahy a způsobí svým jednáním či opomenutím škodu, za ni nenesly odpovědnost a veškerou odpovědnost přenášely na hlavní město Prahu jako vlastníka.

    Zároveň však Nejvyšší soud dodal, že tato povinnost městských částí však nevylučuje současnou odpovědnost hlavního města Prahy za újmu vzniklou při nakládání s majetkem svěřeným městské části. Městská část má dle Nejvyššího soudu postavení tzv. pomocné osoby sui generis, tedy subjektu, který hlavní město Praha využívá k výkonu svého vlastnického práva. Hlavní město Praha tak odpovídá i za případné porušení právní (zákonné) povinnosti ze strany městské části, a to jako by se takového jednání dopustilo samo, tj. společně a nerozdílně s městskou částí.

    Nárok na vydání nemovitosti v rámci restitučních sporů

    Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 1999, sp. zn.  2 Cdon 748/97 vykonává městská část při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka. K nároku na vydání nemovitosti v restitučních sporech uvádí Nejvyšší soud následující:

    „S právy vlastníka se logicky pojí i jeho povinnosti, a tedy také povinnost vydat věc vyplývající jinak z restitučních předpisů pro obec. Dle Nejvyššího soudu jde o zvláštní právní důvod nakládání s majetkem, který s sebou nese změnu vlastnictví v poměrech obce hlavní město Praha. Z toho plyne, že také městská část může být ve sporu o vydání věci (nemovitosti) s níž hospodaří, pasivně věcně legitimována.“

    Nárok na vydání nemovitosti v rámci restitučních sporů považuje Nejvyšší soud za natolik specifický, že dovozuje pasivní věcnou legitimaci u obou subjektů (jak u vlastníka nemovitosti, tak u svěřeného správce).

    Nárok na zřízení věcného břemene nezbytné cesty

    Nejvyšší soud dosud o otázce pasivní věcné legitimace ohledně nároku na zřízení věcného břemene nezbytné cesty vůči pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy, který je svěřen do správy jedné z městských částí, nerozhodoval.

    Jak již bylo výše uvedeno, v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1896/2010 vyjádřil Nejvyšší soud obecný názor, že ve sporu nemůže být přenesena na městskou část pasivní věcná legitimace za situace, že je tato legitimace založena na vlastnictví nemovitostí, a tudíž je v takovém sporu pasivně věcně legitimováno hlavní město Praha.

    Dle mého názoru je pro nárok na zřízení věcného břemene nezbytné cesty klíčové, kdo je vlastníkem předmětného pozemku a tato osoba by měla být také pasivně věcně legitimována. Ostatně přímo § 1029 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen Občanský zákoník) předpokládá, že je pasivně věcně legitimován „soused“. Dle komentářové literatury k Občanskému zákoníku je sousedem míněn vlastník pozemku.

    Opačný názor na tuto problematiku má však samotný Magistrát hlavního města Prahy (dále jen Magistrát). Magistrát vykládá ZHMP a Statut podle svého vlastního uvážení následovně:

    „(…) nakládání s předmětnými pozemky ve vlastnictví hl.m. Prahy, svěřenými do správy městské části Praha 8 a veškeré související majetkoprávní úkony s jejich správou patří výlučně do samostatné působnosti orgánů této městské části.“

    Závěr

    Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ohledně problematiky pasivní věcné legitimace hlavního města Prahy a jeho městských částí je vždy úzce spjata s povahou uplatněného nároku v konkrétním případě, a je tudíž poměrně flexibilní. Otázka pasivní věcné legitimace není Nejvyšším soudem řešena komplexně, a proto nelze dospět k obecnému závěru, zda je ve všech případech pasivně věcně legitimováno hlavní město Praha či městská část.

    V případě nároků, o kterých Nejvyšší soud dosud nerozhodoval, je možné se pouze domnívat, zda je pasivně věcně legitimováno hlavní město Praha či městská část, a to až do okamžiku, kdy se věc dostane k Nejvyššímu soudu, který otázku pasivní věcné legitimace svým rozhodnutím postaví na jisto.

    Dle mého názoru lze však z některých již vydaných rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně pasivní věcné legitimace usuzovat, jak by se Nejvyšší soud stavěl k posouzení této otázky v případě uplatnění jiného nároku.

    Jak už bylo uvedeno výše, dle názoru Nejvyššího soudu je zásadní v případě, že je pasivní věcná legitimace založena na vlastnictví nemovitostí, kdo je vlastníkem nemovitosti. Z toho vyplývá, že pokud by byla pasivní věcná legitimace založena na vlastnictví nemovitosti i v jiném případě (např. nárok na zřízení věcného břemene nezbytné cesty), měl by být dle mého přesvědčení pasivně věcně legitimován vlastník nemovitosti, tedy hlavní město Praha. 


    Mgr. Adam Sochůrek,

    advokátní koncipient

    TAUBEL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

    Sokolovská 68/105
    186 00 Praha 8

    Tel.:    +420 226 251 055
    e-mail:    office@taubellegal.com


    [1] Např. rozsudek ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2056/2009, usnesení ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 181/2009. S rozsudkem souhlasí a potvrzují ho například následující: usnesení ze dne 7. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4558/2014, usnesení ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1836/2017 nebo usnesení ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1881/2018.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Adam Sochůrek (TAUBEL LEGAL)
    2. 11. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace
    • Rozvod manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu rozvodu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.