Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora

Vážení čtenáři,

přinášíme Vám pravidelný přehled událostí ve světě práva za uplynulý týden.

Přeji Vám hezký víkend

Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA
EPRAVO.CZ

Události tohoto týdne:

Kárná komise ČAK má nové vedení v čele s Tomášem Herblichem
Kárná komise České advokátní komory si na svém zasedání dne 23. října zvolila nové vedení pro další funkční období. Předsedou komise byl zvolen Tomáš Herblich, místopředsedy se stali Michal Zahnáš a Petr Živnůstka. Tím se završil proces obsazení vedení volených orgánů Komory po nedávném 9. sněmu ČAK. Nový předseda Herblich uvedl, že komise bude nadále klást důraz na transparentnost a vysoký odborný standard rozhodování.

Evropský den advokátů 2025 se zaměřuje na ochranu advokátní profese
Tradiční Evropský den advokátů, který připadá na 25. října, je letos věnován nové Evropské úmluvě o ochraně advokátní profese. Tato první právně závazná mezinárodní úmluva, přijatá Výborem ministrů Rady Evropy v březnu 2025, stanovuje minimální standardy pro zajištění nezávislosti advokátů a ochranu jejich práce. Úmluva reaguje na rostoucí tlaky, zastrašování a útoky vůči advokátům v Evropě a jejím cílem je posílit právní stát prostřednictvím jasně definovaných povinností pro státy. K 25. říjnu úmluvu podepsalo přes dvacet zemí; platnosti nabude poté, co ji ratifikuje nejméně osm států.

Nová Poslanecká sněmovna se poprvé sejde 3. listopadu
Ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny byla svolána na pondělí 3. listopadu. Schůzi v souladu s jednacím řádem svolala a do zvolení nového předsedy povede bývalá místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). Nový předseda dolní komory vzejde z právě vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů; jako favorit je zmiňován lídr SPD Tomio Okamura. Poslanci na ustavující schůzi složí ústavní slib, zvolí vedení Sněmovny a ustaví parlamentní výbory – koalice má obsadit předsednická místa v deseti z nich.

Evropská komise navrhuje stabilizaci systému emisních povolenek ETS2
Evropská komise představila návrh úprav nového systému obchodování s emisními povolenkami ETS2 s cílem zajistit předvídatelné a stabilní ceny uhlíku. Český ministr životního prostředí Petr Hladík tento krok přivítal a označil jej za splnění české žádosti o zmírnění dopadů systému na domácnosti a firmy. Návrh počítá s mechanismy, které udrží cenu povolenky kolem 45 eur za tunu CO2 – například automatickým uvolňováním dodatečných povolenek při překročení této ceny a konáním mimořádných aukcí. Úpravu nyní čeká projednání členskými státy a Evropským parlamentem; Česko apeluje, aby byla schválena ve zrychleném režimu ještě do konce roku.

Vláda projednala novelu zákona o investičních fondech
Fialova vláda na svém zasedání projednala novelu zákona o investičních společnostech a fondech, která do českého práva převádí novou evropskou směrnici a zároveň rozšiřuje možnosti investičních fondů. Podle návrhu budou smět fondy nově nabývat a spravovat nedobytné pohledávky a úvěry z jiných fondů, ovšem za podmínky dodržení stanovených limitů na jednoho dlužníka a zavedení pravidel řízení úvěrových rizik; nadále také platí zákaz poskytování spotřebitelských úvěrů. Novela zavádí přísnější požadavky na řízení likvidity fondů a upřesňuje podmínky, za nichž mohou fondy delegovat některé činnosti na třetí osoby. Změny mají podpořit rozvoj kapitálového trhu, přičemž účinnost zákona je plánována od dubna 2026.

Ústavní soud odmítl zrušit zákon o zásluhách Edvarda Beneše
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení zákona, který prohlašuje, že prezident Edvard Beneš se zasloužil o stát. Soud se obsahem zákona vůbec nezabýval, protože návrh podal spolek, jenž k takovému podnětu neměl oprávnění – zrušení zákonů mohou iniciovat pouze prezident republiky, skupiny poslanců či senátorů nebo jiné subjekty v předepsaných případech. Zákon o zásluhách Edvarda Beneše z roku 2004 tak zůstává v platnosti; tvoří jej jediná věta, že “Edvard Beneš se zasloužil o stát.”

Senát opět odmítl právo platit hotově a být offline v Listině
Senátoři opětovně neschválili návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti a nebýt nucen využívat elektronické sítě. Kontroverzní návrh skupiny senátorů vedené Jitkou Chalánkovou tak nepostoupí k Poslanecké sněmovně. Cílem předlohy bylo ústavně zaručit, že nikdo nebude nucen provádět své povinnosti výhradně digitálně a že lidé mohou požadovat výplatu či platby v bankovkách a mincích. Kritici v Senátu varovali, že taková změna by byla nepromyšleným zásahem do Listiny – časté novelizace by oslabily její váhu a změna by šla proti přirozenému vývoji společnosti směrem k digitalizaci.

Ústavní soud ponechal spornou úhradovou vyhlášku v platnosti
Ústavní soud zamítl návrh 31 senátorů na zrušení dvou částí tzv. úhradové vyhlášky ve zdravotnictví, takže vyhláška zůstává v platnosti. Senátoři namítali, že takzvaný koeficient centralizace diskriminuje menší nemocnice tím, že jim za některé výkony snižuje úhrady až o polovinu oproti fakultním nemocnicím. Plénum ÚS však jednomyslně rozhodlo, že motivace zlepšit kvalitu péče podporou specializovaných center je legitimním cílem zdravotní politiky a že soudům nepřísluší posuzovat účelnost zvolených řešení. Zástupce regionálních nemocnic verdikt zklamal a avizoval snahu jednat o úpravě systému s budoucí vládou; naopak asociace velkých nemocnic rozhodnutí přivítala s tím, že okamžité zrušení vyhlášky by destabilizovalo financování zdravotnictví.

ESLP: Svědectví spolupracující obviněné neporušilo právo na spravedlivý proces
Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve věci Fajstavr proti České republice, že odsouzení stěžovatele za drogovou trestnou činnost, založené převážně na výpovědi spolupracující obviněné, neporušilo jeho právo na spravedlivý proces. Stížnost se týkala případu převážení drog do zahraničí, kde klíčovým důkazem byla výpověď spolupachatelky, jež za spolupráci obdržela výrazně nižší trest. Soud shledal, že v řízení existovalo dostatečné množství vyvažujících prvků zajišťujících férovost: obhajoba znala identitu spolupracující svědkyně od počátku, mohla ji opakovaně vyslýchat a zpochybňovat, a spolupracující obviněná nezískala beztrestnost, pouze snížení trestu. Výpověď této svědkyně navíc podpořily další důkazy (např. odposlechy) a soudy se náležitě vypořádaly se všemi námitkami obhajoby. ESLP proto uzavřel, že celková spravedlivost procesu zůstala zachována a k porušení článku 6 Úmluvy nedošlo.

Nejvyšší žalobkyně varuje před nárůstem závažné kriminality dětí
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová upozornila na znepokojivý nárůst počtu závažných trestných činů spáchaných dětmi. Při projednávání výroční zprávy o činnosti státního zastupitelství v Senátu uvedla, že loni bylo zaznamenáno rekordních 20 případů vražd (dokonaných, ve stadiu pokusu či přípravy) spáchaných nezletilými a mladistvými, zatímco před deseti lety šlo jen o jediný případ. Výrazně roste také kyberkriminalita páchaná mládeží – zatímco roku 2013 evidovala policie kolem 4 000 trestných činů spojených s internetem, v loňském roce to bylo už 18 000 případů. Bradáčová vyzvala ke zlepšení prevence a dostupnosti odborné psychologické péče pro ohrožené děti a upozornila také na zastaralé informační systémy justice, které brání efektivní analýze dat o kriminalitě.

Nejvyšší soud potvrdil šestiletý trest pro sanitáře za znásilnění pacientky
Nejvyšší soud zamítl dovolání bývalého sanitáře třebíčské nemocnice a potvrdil mu šestiletý trest vězení za znásilnění pacientky. Sanitář v roce 2023 zneužil bezbrannosti ženy po operaci – během převozu na dospávací pokoj jí dvakrát vsunul prst do vaginy. Muž v dovolání namítal, že jeho čin neměl být kvalifikován jako znásilnění, a poukazoval na svou dosavadní bezúhonnost a také na údajné mezery v dokazování. Nejvyšší soud tyto argumenty odmítl s tím, že obviněný hrubě zneužil svého postavení zdravotnického pracovníka, který měl pacientce pomáhat, a neshledal žádný důvod trest zmírnit.

Soudcovská unie ocenila bývalého ústavního soudce a zdůraznila spolupráci s advokáty
V Mikulově proběhlo 17.–18. října 35. výroční shromáždění Soudcovské unie ČR za účasti zástupců dalších právnických profesí. Na setkání vystoupil místopředseda České advokátní komory Ondřej Trubač, který připomněl historicky první zvolení ženy do čela advokacie a vyzdvihl vzájemnou provázanost role soudců a advokátů při službě spravedlnosti. Čestným členem Soudcovské unie byl jmenován advokát a bývalý ústavní soudce David Uhlíř, jenž během kariéry opakovaně přešel mezi justicí a advokacií. Trubač ve svém projevu zdůraznil společnou odpovědnost právnických profesí za udržení principů právního státu a potřebu otevřeného dialogu mezi soudci a advokáty ve společném zájmu o spravedlnost.

Vláda schválila financování nového programu dostupného bydlení
Končící vláda schválila výši příspěvků pro obce a soukromé majitele bytů v rámci nového zákona o podpoře bydlení. Po dohodě Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstva financí byl roční příspěvek na správu bytu snížen z navrhovaných 20 000 Kč na 17 000 Kč na byt (pro prvních 50 bytů v systému). Zákon o podpoře bydlení, účinný od 1. ledna 2026, zavádí několik druhů příspěvků a garancí, které mají motivovat obce i soukromníky k poskytování bytů lidem ohroženým bytovou nouzí. Očekává se, že v prvním roce bude stát toto opatření cca 600 milionů Kč a po plném náběhu kolem 1,5 miliardy ročně.

Budoucí koalice plánuje upravit návrh státního rozpočtu
Vítězné hnutí ANO a jeho potenciální koaliční partneři SPD a Motoristé oznámili záměr přepracovat návrh státního rozpočtu na rok 2026 ve druhém čtení v nové Sněmovně. Vyzvali proto končící Fialovu vládu, aby předlohu rozpočtu znovu postoupila nově zvolené Sněmovně, což dosud kabinet odmítal. Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové nechce vznikající koalice zdržet financování důležitých investic – například staveb silnic a dálnic – které závisejí na včasném schválení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Premiér Petr Fiala reagoval, že vláda situaci vyhodnotí začátkem listopadu a poté rozhodne o případném znovupředložení rozpočtu; zároveň však poukázal na to, že hnutí ANO navzdory předvolebním slibům dosud nepředstavilo svůj vlastní rozpočtový plán.

Vyšlo na epravo.cz:

Ústavní soud rozhodl: Styk rodiče s dítětem je nejen právem, ale i povinností
Rozchody a rozvody bývají složité, a když jsou ve hře děti, situace se stává ještě citlivější. Soudy pak rozhodují, jak bude vypadat péče o dítě, u koho bude bydlet, kdo bude platit výživné – a také kolik času bude dítě trávit s druhým rodičem.

Práva pronajímatele při vyklizení pronajatých prostor
Nájemní smlouva je v oblasti práva nemovitostí jednou z nejčastěji uzavíraných smluv. Skončení nájemního vztahu však může přinést mnohá úskalí, na která by si pronajímatelé měli dát pozor. Jedním z nich je vyklizení nemovitosti po skončení nájemního vztahu v případě, že nájemce nechce nemovitost vyklidit…

Faktory ovlivňující náhrady za duševní útrapy pozůstalých po dopravních nehodách
Dopravní nehoda může změnit život během okamžiku. Její tragické následky dopadají nejen na samotné účastníky, ale i na jejich rodiny a přátele. Ztráta blízkého člověka je bolestivá a je jednou z nejtěžších situací, kterou může člověk prožít. V rozhodovací praxi soudů u dopravních nehod jsou pak dovozovány případy, kdy jsou náhrady za duševní…

Byznys a paragrafy, díl 20.: Nový zákon o kybernetické bezpečnosti
Vítáme vás u dalšího dílu naší série Byznys a paragrafy, kterou pro vás připravuje advokátní kancelář LAWYA. Od 1. listopadu tohoto roku nabývá účinnosti nový zákon 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále jako „NzoKB“), který nahrazuje starý zákon o kybernetické bezpečnosti z roku 2014 (zákon 181/2014 Sb.). Hlavním důvodem pro přijetí…

Výklad zadávacích podmínek v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – 1. část
Cílem tohoto třídílného článku je seznámit čtenáře s pravidly výkladu právního jednání, respektive zadávacích podmínek, a to mj. i v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Dopady „oduznání“ nemoci z povolání na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
V květnu 2025 vydal Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 21 Cdo 752/2025. V rozsudku řešený případ začal poměrně tradičně – dlouholetý horník (v tomto případě zaměstnanec OKD, a.s.) onemocněl iritační dermatitidou nohou způsobenou pracovní obuví. Uvedená nemoc byla uznána jako nemoc z povolání, pročež zaměstnavatel vyplácel zaměstnanci náhradu za ztrátu…

Nový zákon o kritické infrastruktuře a jeho provázanost s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. Kontext a přijetí nové legislativy
Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti zcela nový zákon 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (dále jen „ZoKI“). Tento zákon vyjímá problematiku kritické infrastruktury z dosavadního krizového zákona a zavádí samostatnou právní úpravu odolnosti kritických subjektů. Nová úprava reaguje zejména na…

Pozor IPO fond 2025+ je tu
Pokud uvažujete o IPO na trhu START pražské burzy, pak by vás informace níže mohly zajímat. IPO fond 2025+ je nový český nástroj spuštěný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v červenci 2025 s cílem podpořit malé a střední podniky (MSP) v cestě na burzu a rozvoj kapitálového trhu v ČR. Fond může upsat část veřejné nabídky akcií (IPO) na trhu…

EU Listing Act ruší povinnost oddělených plateb za investiční výzkum při obchodování na kapitálovém trhu
EU Listing Act přináší zásadní změnu v režimu poskytování služeb investičního výzkumu (investment research) na kapitálovém trhu s cílem zatraktivnit jej pro emitenty a snížit regulační zátěž. Ruší totiž povinnost oddělovat platby za investiční výzkum od poplatků za provedení obchodu zavedenou směrnicí MiFID II v roce 2018 (tzv. unbundling). Nově…

10 otázek pro ... Petra Vrbku
Mgr. Petr Vrbka je partnerem advokátní kanceláře Doležal & Partners. V rámci své více než 10leté praxe v advokacii se zaměřuje zejména na korporátní právo a pracovní právo včetně zastupování klientů v rámci soudních sporů v těchto oblastech. V posledních letech pak také příležitostně působí na své alma mater – Právnické fakultě Masarykovy…

Komisionální přezkoušení: Více příležitostí, více problémů?
Komisionální přezkoušení je institut upravený v zákoně 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“). Jedná se o formu zkoušky, která se koná na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka v situaci, kdy zletilý žák či zákonný zástupce nezletilého…

Zdroj: EPRAVO.CZ