Byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen k náhradě nákladů trestního řízení. O povinnosti nést náklady trestního řízení přitom rozhoduje, zpravidla po právní moci rozsudku, kterým byl obžalovaný uznán vinným, předseda senátu (respektive v praxi častěji vyšší soudní úředník nebo asistent soudce[1]). Citelnou finanční zátěž pro…
Výbor pro audit zřizují od roku 2009 dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech (zákon o auditorech), subjekty veřejného zájmu – mezi ty řadíme například banky, pojišťovny, penzijní společnosti a obchodníky s cennými papíry. Od vzniku povinnosti zřizovat výbor pro audit už uplynulo 11 let a její obsah a nároky na členy výboru pro audit se časem…
V našem článku o právní úpravě evidence skutečných majitelů a jejich plánovaných změnách jsme Vás již informovali o blížící se novele zákona o evidenci skutečných majitelů. Zmiňovaný návrh zákona a související změnová legislativa zejména k zákonu o veřejných rejstřících právnických[1], a AML zákonu[2], dostály v mezidobí dalšího vývoje v rámci…
Amicus curiae (lat. „přítel soudu“) je institut pocházející z angloamerického právního systému[1], přičemž jde osobu nebo instituci, která soudu sděluje názor na projednávanou věc podpořený příslušnými argumenty, i když tato osoba či instituce sama není účastníkem řízení a nemá tak žádná procesní práva ani povinnosti. Byť se jedná o institut…
V červnu 2020 prošel trialogem revidovaný návrh směrnice o reprezentativních žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES[1]. Od svého předložení Komisí (11. 4. 2018) prodělal návrh řadu změn[2] a jeho dnešní podoba, která se soustředí zejména na ochranu spotřebitelů napříč různými členskými státy EU, je do…
V Poslanecké Sněmovně je projednáván vládní návrh zákona, jímž má být novelizován občanský soudní řád a exekuční řád. Návrh si klade za cíl přispět k vyřešení problematiky vícečetných exekucí, k čemuž mají sloužit instituty jako například paušální náklady za zahájení exekuce, povinné zálohy na náklady exekuce, povinné zastavování exekucí nebo…
Lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení jsou stanoveny v § 71 správního řádu. Podle tohoto ustanovení platí, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení [§ 71 odst. 1, 3 písm. a) správního řádu].
Ústavní soud a obecné soudy setrvale judikují, že nebude-li v civilním řízení městem prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým a jako takové je nelze proto městu přiznat. Město tudíž musí v konkrétním případě doložit, v čem spočívá jedinečnost, unikátnost, složitost případu vyžadující si právní pomoc…
Vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu je nabýváno zápisem do takového seznamu, kdy tento zápis má zásadně konstitutivní charakter. Účinky vkladu vlastnického práva nastávají zpětně, retroaktivně. Tento konstrukt byl promítnut do právní úpravy před rekodifikací soukromého práva[1] a je v něm obsažen i nyní, pouze zprecizován…
V posledních měsících došlo k vydání několika nových soudních rozhodnutí, která dále upřesnila či opětovaně potvrdila východiska pojednávající o tom, jakým způsobem je třeba v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“ či „občanský zákoník“), přistupovat k výkladu právního jednání, a to zejména ve světle pravidla…
Náhrada nákladů soudního řízení je obecně upravena v ust. § 142 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Náhrada nákladů řízení je obecně řízena, kromě jiného, zejména tzv. zásadou úspěchu ve věci, dle níž platí, že soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo…
V obecné rovině je účelem revizního znaleckého posudku prověření správnosti jiného znaleckého posudku v řízení, ať již jde o posudek vyžádaný soudem, nebo posudek předložený účastníkem za podmínek dle § 127a o. s. ř. Soud může nařídit vypracování revizního znaleckého posudku jak k návrhu účastníka, tak i bez něj v rámci volného hodnocení důkazů a…
Pandemie nemoci s názvem COVID-19 stále zásadně ovlivňuje chod celé společnosti. Jako jednu z nejpostiženějších skupin lze označit podnikatele, kteří byli, důsledkem krizové situace, nuceni uzavřít provozovny, což mělo za následek nemalou tržní ztrátu. Doufejme, že se tato situace už nebude opakovat. Co ale můžeme v následujících letech s jistotou…
V souladu s ust. § 24 odst. 1 ve spojení 27 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“), je zakotvena možnost, aby se účastník občanského soudního řízení dal v tomto zastupovat zástupcem, kterého si zvolí, přičemž tímto zástupcem může být, mimo jiné, též kterákoliv plně svéprávná fyzická osoba. Nad rámec osob…
Právní úpravě podílového spoluvlastnictví nemovité věci v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“) se s účinností od 1. 7. 2020 opětovně dostalo změny v podobě omezení předkupního práva podílových spoluvlastníků. V souvislosti s novelou předkupního práva podílových spoluvlastníků k nemovité věci tento článek shrnuje i další…
Dle § 127 odst. 1 věty první o. s. ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. V usnesení sp.
V řízení vedeném pod sp. zn. 34 Cm 22/2019 je Krajským soudem v Hradci Králové řešena zajímavá korporační otázka. Žalobce (minoritní akcionář) se zde návrhem domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného (hlavního akcionáře) uzavřít s žalobcem smlouvu o koupi účastnických cenných papírů dle § 329 odst. 2 ZOK ve spojení s § 395 ZOK. Žalovaný je přitom…
V tomto článku upozorňujeme na několik rozhodnutí Nejvyššího soudu z poslední doby z oblasti medicinského práva a dále zmiňujeme také jedno zajímavé rozhodnutí Ústavního soudu, které jednak připomíná, že pomoc pacientovi od bolesti je součásti postupu lege artis a jednak, že závěry znaleckého posudku nemohou být soudem mechanicky přebírány, neboť…
Obecné zásady pro stanovení výše náhrady za nemajetkovou újmu jsou upraveny zejména v § 2957 o. z., přičemž výčet okolností zde vyjmenovaných je demonstrativní a podle judikatury Nejvyššího soudu je tak třeba zohlednit i další okolnosti jak na straně poškozeného, tak i na straně škůdce. Jednu z těchto okolností (v quasimoderačním významu)…
Nejvyšší správní soud ve svém novém rozsudku sp. zn. 8 Afs 58/2019 ze dne 13. května 2020 významně korigoval dosavadní praxi finanční správy, spočívající v tzv. řetězení daňových ztrát. Finanční správa se tím v případě opakovaného uplatnění daňové ztráty pokoušela velmi extenzivním výkladem zákona o daních z příjmů získat na úkor daňových subjektů…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
