V praxi jsou běžně uzavírány písemně smlouvy, i když zákon tuto formu nevyžaduje. Většina takových smluv pak obsahuje ujednání, že ji lze měnit jen písemnými dodatky. Nezřídka se lze setkat i s požadavkem na úřední ověření podpisů na takovém dodatku. Ne vždy je však takto sjednaná forma při uzavírání dodatků ke smlouvě dodržena, smluvní strany se…
Vypuknutí pandemie koronaviru SARS-CoV-2 (COVID-19) významně zasáhlo do všech činností, vč. soudních a rozhodčích řízení. Jedním z nejvýraznějších zásahů je nemožnost (příp. omezená možnost) konání standardního ústního jednání za fyzické přítomnosti soudců/rozhodců, účastníků, právních zástupců, příp. svědků, znalců a jiných osob. Řešení pro…
Na základě ústavní stížnosti se Ústavní soud zabýval otázkou, kterým okamžikem je zaplacen soudní poplatek, je-li placen kolkovými známkami. V návaznosti na svou předchozí judikaturu dospěl k závěru, že lhůta k zaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu je lhůtou procesní. Zastavení řízení pro pozdní zaplacení soudního poplatku, pokud ve…
K sepsání tohoto příspěvku mě vedl článek dr. Veselého,[1] v němž vyjádřil názor, že pokud je mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví opatřením obecné povahy, (dále jen „OOP“) nelze zvažovat odpovědnost státu z titulu nezákonného rozhodnutí dle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo…
Článek se věnuje uplatnění náhrady škody podle zákona 82/1998 Sb. v souvislosti s mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví zrušenými pro nezákonnost správním soudem. Navazuje na autorův předchozí článek k uvedenému tématu a současně reaguje na polemický komentář (článek) JUDr. Janoška k téže věci.
Česko sice nyní ovládá strašidlo koronaviru (COVID 19), nicméně neměli by nám utíkat ani jiné důležité věci.
Jako učitele správního práva mne docela trápí aktuální snaha o novelizaci soudního řádu správního. A to směrem de facto k okleštění práva podávat tzv. kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Pro neprávnickou veřejnost…
Ve schváleném pořadu 45. schůze Poslanecké sněmovny odložené na 5. května se objevuje i prvé čtení návrhu zákona o hromadném řízení. V tomto článku, který představuje úvod série příspěvků zabývajících se tématem zavedení institutu hromadné žaloby do českého právního řádu, tak představujeme koncept hromadných žalob a některé argumenty pro i proti…
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.04.2020 sp.zn. 14 A 41/2020 (dále též "Rozsudek") zrušil správní soud dnem 27. 4. 2020 mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 4. 2020 a ze dne 26. 3. 2020 o omezení maloobchodního prodeje a mimořádná opatření ze dne 15. 4. 2020 a ze dne 23. 3. 2020 omezující volný pohyb osob (dále…
Za poslední roky vznikla velice rozsáhlá judikatura, která se zabývá platností či spíše neplatností rozhodčích doložek a která v praxi znatelně zasáhla do využívání rozhodčího řízení jako alternativního způsobu řešení sporů. Jakkoli by přitom bylo možné očekávat, že je celá problematika jasně vyřešena, stále se objevují „bílá místa“, resp. otázky…
Jak zajisté mnozí z Vás vědí, leží v současné době v Poslanecké sněmovně tisk s vládním návrhem zákona o hromadném řízení[1]. Předesílám, že nepatřím k nadšencům a propagátorům tohoto návrhu a zavedení hromadných žalob do právního řádu České republiky. Vzhledem k současné situaci vyvolané pandemií a rozhodnutí o zavedení nouzového stavu a vzniku…
Dle ustanovení § 243e odst. 3 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), platí, že zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 243g odst. 1 o.s.ř.) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby věc v dalším řízení projednal jiný senát nebo…
S rostoucím počtem nadnárodních společností a objemem mezinárodního obchodu získává problematika převodních cen na pozornosti. Rostoucí počet vnitroskupinových transakcí se spojenými společnostmi v zahraničí, bývá častým terčem kontroly správce daně.
V roce 2018 nabyla účinnosti jedna z mnoha novel stavebního zákona provedená zákonem 225/2017 Sb., jímž byly novelizovány i desítky dalších zákonů, včetně například soudního řádu správního. V něm sice bylo změněno jen několik ustanovení, o to kontroverznější však jedna z nich je. Nyní byl naštěstí její výklad vyjasněn Nejvyšším správním…
Pro úspěch v soudním sporu bývá často určující, jaké důkazní prostředky má konkrétní účastník k dispozici na podporu svých tvrzení a jednotlivých, pro posouzení věci relevantní, skutečností. Zhodnocení prokazatelnosti nároku, ať už z pozice žalobce či žalovaného, by měl být první krok, který potenciální účastník řízení podstoupí předtím, než se…
Vláda České republiky dne 24. února 2020 schválila připravený návrh zákona o hromadném řízení, jenž bude nyní předložen k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. V tomto článku bude stručně nastíněna a zhodnocena geneze znění návrhu zákona o hromadných žalobách v posledních několika měsících, která byla velmi intenzivní a měla za následek…
Následující text se zabývá postojem České správy sociálního zabezpečení k právu rozvedeného rodiče na ošetřovné při péči o své nemocné dítě a souvisejícími rozsudky Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě. Z obecného pohledu jde o problematiku uznání „žití v domácnosti“ dítěte se svým rodičem, se kterým sice tráví podstatný čas a…
V současné době, nejen hmotné právo, ale zejména soudy se snaží poskytovat zvýšenou ochranu spotřebitelům, jak ve fázi nalézacího, tak i ve fázi exekučního řízení, kdy exekučním titulem je nejen rozhodčí nález, ale i pravomocné soudní rozhodnutí (srovnej II. ÚS 3194/18).
Účelem tohoto článku je nastínit správný postup žalobce v případě, kdy se domáhá určení existence věcného břemene v důsledku vydržení. Článek se rovněž zabývá postojem judikatury ve vztahu žaloby na určení existence věcného břemene a žaloby na zřízení věcného břemene.
Dne 15. 11. 2017 Ministerstvo spravedlnosti České republiky zveřejnilo základní teze nového civilního soudního řádu (dále „Věcný záměr CŘS“).[1] Jakkoli se pak jedná pouze o návrh poskytnutý veřejnosti k diskusi, je ze zveřejněného materiálu zřejmý směr, jakým by se nová právní úprava měla ubírat. V následujícím článku se budu zabývat tou částí…
Tento příspěvek reaguje na poměrně nedávný návrh zákona, kterým měla být pravomoc vydávat zajišťovací příkazy přenesena ze správců daně na krajské soudy. Finanční správa se v uplynulých letech potýkala s celou řadou nezákonně vydaných zajišťovacích příkazů, které měly za následek existenční problémy pro daňové subjekty. Přenesení kompetence mělo…
Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...
Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...
Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...
Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...
Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...
