epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 9. 2020
    ID: 111854upozornění pro uživatele

    Jaké jsou účinky zápisu změny sídla ve veřejném rejstříku?

    Předmětem tohoto článku je otázka, jaké účinky má zápis změny sídla ve veřejném rejstříku. Tedy zda má zápis do veřejného rejstříku účinky konstitutivní, či deklaratorní.

     

    Předchozí právní úprava

    Před rekodifikací soukromého práva v roce 2014 byl mezi odbornou veřejností ustálen názor, že zápis změny sídla ve veřejném rejstříku má po účinnosti zák. č. 501/2002 Sb., kterým byl novelizován zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen SOZ), deklaratorní povahu[1]. Tento výklad se opíral zejména o znění ustanovení § 19c odst. 3 SOZ, které stanovilo: „Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.“

    Současná právní úprava

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Současná právní úprava týkající se změny sídla právnické osoby je rozdělena na obecné ustanovení, které se týká obecně všech právnických osob, a na speciální ustanovení, které se dotýká podnikatelů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen OZ) v obecném ustanovení § 136 odst. 1 uvádí, že: „Při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě.“ Ustanovení § 137 odst. 1 OZ dále stanoví, že: „Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby.“ Mezi odbornou veřejností v zásadě není pochyb o tom, že zápis změny sídla právnických osob nepodnikatelů (např. spolky, nadace, ústavy apod.) ve veřejném rejstříku má nadále deklaratorní účinky[2].

    Složitější je ovšem otázka účinků zápisu v případě podnikatelů. Těm se věnuje ustanovení § 429 odst. 1 OZ, které uvádí: „Sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště.“ Ustanovení § 429 odst. 2 OZ dále stanoví: „Uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. Proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.“

    Na otázku, zda má zápis změny sídla do veřejného rejstříku u podnikatelů deklaratorní, či konstitutivní účinky, odpovídají členové právnické odborné veřejnosti rozdílně. Např. Lasák k tomuto uvádí: „Z hlediska zvolené koncepce je zřejmé, že hlavní význam má sídlo zapsané (formální), nicméně zákon poskytuje ochranu osobám, které jednají v důvěře, že se sídlo právnické osoby nachází tam, kde skutečně sídlí (tedy sídlo reálné, faktické). V tomto směru představuje § 429 právní normu speciální k § 137, nicméně zatímco § 137 se vztahuje toliko na právnické osoby, aplikuje se § 429 i na fyzické osoby – podnikatele. Proto také zákonodárce opakuje v § 429 v zásadě totéž, co je obsaženo již v § 137 odst. 2.

    Sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku (plná adresa). Může být sporné, zda zápis sídla podnikatele do veřejného rejstříku je konstitutivní či nikoliv. Podle dosavadních právních předpisů byl zápis sídla právnické osoby do veřejného rejstříku deklaratorní a z důvodové zprávy současně neplyne, že by se na tomto principu mělo cokoliv měnit. Nicméně s ohledem na použitou dikci § 429 odst. 1 se objevuje názor, podle kterého zápis sídla podnikatele do veřejného rejstříku je konstitutivní povahy (srov. dikci „sídlo podnikatele se určí adresou…“ a k tomu i srovnatelnou dikci v případě obchodní firmy podle § 423 odst. 1: „obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán…“).“[3]

    Lasák sám k žádnému závěru nedochází, pouze upozorňuje na skutečnost, že tato otázka může být sporná. Naproti tomu Pokorná výslovně uvádí, že: „Sídlo musí být uvedeno ve společenských smlouvách a stanovách obchodních korporací. Pro účely právní jistoty a informování třetích osob se též zapisuje do obchodního rejstříku. Zápis má deklaratorní účinek zejména s ohledem na § 429 odst. 2, který dovoluje při rozporu mezi údaji o sídle zapsanými v obchodním rejstříku a realitou dovolat se sídla skutečného.“[4]

    Na opačné straně názorové barikády stojí Janošek, který v komentáři k obecnému § 136 OZ stanoví, že: „Zápis sídla do veřejného rejstříku má toliko deklaratorní účinky; to neplatí ohledně sídla podnikatele (§ 429 odst. 1).“[5] Dále lze zmínit Hampela: „Stran zápisu sídla právnické osoby nedošlo k žádným zásadním změnám vyjma skutečnosti, že zápis sídla (a jeho změny) u podnikatelů má konstitutivní charakter. Takový závěr plyne z § 429 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“), podle kterého se sídlo podnikatele určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku.“[6] Též je možné citovat článek na www.reforma.justice.cz, kde je uvedeno: „Podle § 429 odst. 1 první věta NOZ sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Zápis sídla podnikatele v obchodním rejstříku má tudíž konstitutivní účinky.“[7]

    Právní praxe

    V právní praxi se změna sídla provádí dvojím způsobem. V prvním dochází k přemístění sídla do jiné obce, přičemž v takovém případě je nutné změnit zakladatelské právní jednání (společenskou smlouvu, stanovy apod.), což u obchodních korporací vyžaduje notářský zápis. V druhém dochází k přemístění sídla v rámci stejné obce, kdy v tomto případě se v praxi notářský zápis nevyhotovuje, neboť není nutné měnit zakladatelské právní jednání (je-li v něm uvedena pouze obec, nikoliv přesná adresa sídla). Tímto způsobem praxe postupuje běžně a rejstříkové soudy změny sídla v rámci jedné obce bez notářského zápisu zapisují. Postupují ovšem v souladu s platným právem?

    Forma rozhodnutí o změně sídla

    Dle § 172 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen ZOK) platí, že: „Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou.“[8] Z uvedeného vyplývá, že pokud by o změně sídla v rámci jedné obce rozhodovala valná hromada obchodní korporace (např. proto, že jí tuto působnost svěřuje zakladatelské právní jednání) a pokud by se zároveň uplatnil výklad, že účinky změny sídla nastávají až zápisem do obchodního rejstříku (konstitutivní účinky), mělo by rozhodnutí valné hromady být osvědčeno veřejnou listinou (notářským zápisem). Obdobné ustanovení ovšem chybí pro rozhodnutí statutárního orgánu obchodní korporace. Pokud tedy statutární orgán rozhoduje o tom samém (v rámci své zbytkové působnosti), nemusí být toto rozhodnutí osvědčováno notářským zápisem.

    Osobně jsem toho názoru, že taková úprava postrádá logiku. Proč by rozhodnutí valné hromady o změně sídla v rámci jedné obce mělo být osvědčováno notářským zápisem, když rozhodnutí statutárního orgánu o tom samém veřejnou listinou být osvědčováno nemusí? Skutečně měl zákonodárce v úmyslu zavést povinnost notářského zápisu i pro případy, kdy valná hromada rozhoduje o změně sídla v rámci stejné obce? Já se domnívám, že nikoliv.

    Stejně tak jsem přesvědčen, že cílem zákonodárce nebylo zavádět rozdílné účinky pro zápis změny sídla do veřejného rejstříku u podnikatelů oproti ostatním osobám zapisovaným do veřejného rejstříku. Jsem toho názoru, že ustanovení § 136 a § 429 OZ jsou rozdílná pouze díky nedůslednosti zákonodárce. Tomu odpovídá i skutečnost, že v důvodové zprávě k OZ není žádná zmínka o tom, že by se měl měnit koncept platný dle SOZ, tedy že zápis změny sídla do obchodního rejstříku má deklaratorní účinky. Dle mého názoru ani nedává smysl, aby pro podnikatele zapsané ve veřejném rejstříku (např. s.r.o. nebo a.s.) byla stanovena konstitutivnost zápisu a pro jiné osoby zapsané ve veřejném rejstříku (např. spolky, nadace nebo ústavy) byla stanovena deklarativnost. U obou skupin je dána stejná míra zájmu k ochraně třetích osob, přičemž i v případě deklaratorního zápisu jsou práva třetích stran chráněna tím, že každý se může dovolat sídla zapsaného ve veřejném rejstříku (§ 137 OZ).

    Závěr

    Přestože jsem si vědom toho, že většina odborné veřejnosti v současnosti zastává názor, že zápis změny sídla u podnikatele do veřejného rejstříku má konstitutivní účinky, osobně jsem přesvědčen, že tomu tak není a účinky zápisu změny sídla jsou u všech osob zapisovaných do veřejného rejstříku deklaratorní. Důvodem je skutečnost, že prostý gramatický výklad ustanovení § 429 OZ musí ustoupit výkladu logickému, systematickému a teleologickému. Úmyslem zákonodárce dle mého názoru nebylo vytvořit dvojkolejnost účinků zápisu u podnikatelů a ostatních osob zapisovaných do veřejného rejstříku. Stejně tak nebylo jeho cílem zatěžovat praxi tím, aby muselo být rozhodnutí valné hromady obchodní korporace o změně sídla v rámci jedné obce osvědčováno veřejnou listinou (což by byl důsledek trvání na výkladu, že účinky zápisu jsou u podnikatelů konstitutivní). Dalším argumentem pro deklaratorní účinky je to, že v důvodové zprávě k OZ není uvedeno, že by v rámci rekodifikace mělo dojít ke změně dosavadního pojetí účinků zápisu dle SOZ.

    De lege ferenda by bylo vhodné, aby zákonodárce v zákonné úpravě jasně uvedl, jaké účinky má zápis změny sídla do veřejného rejstříku, aby zamezil současným výkladovým nejasnostem. Do té doby lze doporučit, aby veškerá rozhodnutí valné hromady o změně sídla (tj. včetně změn v rámci jedné obce), je-li jí tato působnost zakladatelským právním jednáním svěřena, byly osvědčovány veřejnou listinou a dále aby podnikatelé oznamovali změnu svého sídla svým obchodním partnerům a zákazníkům až po pravomocném zápisu změny sídla ve veřejném rejstříku.

    Mgr. Pavel Hanžl
    Mgr. Pavel Hanžl,
    advokát
     

    Libor Šárka,
    právní asistent
     

     
     
    TAUBEL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
     
    Sokolovská 68/105,
    186 00 Praha 8 - Karlín
     
    Tel.:   +420 226 251 057
    e-mail: office@taubellegal.com

     


    [1] KOČÍ, Petr. Změna sídla právnické osoby. K dispozici >>> zde nebo JANKŮ, Pavel. Povaha zápisů do obchodního rejstříku na úsvitu rekodifikace a dnes. K dispozici >>> zde.

    [2] Např. PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník, komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017. ISBN: 978-80-7400-653-1, s. 197.

    [3] LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 158. ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1635.

    [4] ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan a kol.  Občanské právo hmotné díl první: obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. s. 175. ISBN: 978-80-7357-466-6, s. 995.

    [5] PETROV a kol. s. 197. op. cit.

    [6] HAMPEL, Petr. Veřejný rejstřík v zajetí počítačové nestability, aneb jak se provádí zápisy od 1. 1. 2014. Bulletin advokacie. K dispozici >>> zde.

    [7] Časté dotazy, obchodní korporace, reforma.justice.cz. K dispozici >>> zde.

    [8] Uvedené se týká valné hromady společnosti s ručením omezeným. Pro akciovou společnost platí obdobné pravidlo stanovené v § 416 odst. 2 ZOK.

     

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Pavel Hanžl, Libor Šárka (TAUBEL LEGAL)
    22. 9. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Někdy nezákonné označování alternativních výrobků rostlinného původu
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Zástupčí oprávnění při střetu zájmů zástupce a zastoupeného ve světle aktuální judikatury
    • Pravidla pro označování a propagaci doplňků stravy aneb jak se vyhnout vysokým pokutám nebo blokaci e-shopu

    Související produkty

    Online kurzy

    • Ustavující zasedání zastupitelstva obce
    • Jsem zastupitelem, co teď?
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2022)
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Předsmluvní odpovědnost
    • K některým otázkám vztahujícím se k trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Výpověď pro nadbytečnost po předchozím neplatném skončení pracovního poměru

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Závěť (exkluzivně pro předplatitele)

    V ustanoveních § 555 a násl. o. z. je obsažena obecná úprava interpretace právních jednání, u některých právních jednání stanoví zákon speciální pravidla pro jejich výklad. Tak...

    Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

    Částka vymožená v exekuci prodejem nemovitých věcí se nemusí vždy shodovat s výtěžkem, kterého by bylo dosaženo při zpeněžení takové nemovitosti (coby předmětu zajištění) v...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.