Stanovení místní příslušnosti soudu při svěření dětí do společné péče rodičů
Správné stanovení místní příslušnosti soudu je základním předpokladem vedení soudního řízení a v soudní praxi by určení místní příslušnosti nemělo činit soudům ani advokátům žádné zásadní potíže. V případě vedení řízení týkajících se nezletilých je pak správné stanovení místní příslušnosti základem pro dodržení zásady rychlosti řízení zakotvené v ust. § 471 odst. 2 1 zákona č. 292/2013, zákon o zvláštních řízeních soudních, ve věci pozdějších právních předpisů (dále jen „z.ř.s.,“)
V konkrétních případech však může dojít k situaci, kdy obecná pravidla pro stanovení místní příslušnosti selhávají a již samotná fáze rozhodování o tom, který soud má řízení týkající se nezletilého zahájit, svou délkou překračuje shora zmiňovanou šestiměsíční lhůtu pro vydání rozhodnutí.
Základem pro stanovení místní příslušnosti ve věci rozhodování o poměrech nezletilých dětí je zásada perpetuatio fori zakotvená v ust. § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „o.s.ř.“). Místně příslušným soudem pro vedení řízení o úpravě poměrů nezletilého tak je ten soud, jenž o poměrech dítěte rozhodoval naposledy. Prolomením této zásady je pak ust. § 5 z.ř.s. který definuje pravidla přenesení přenesení místní příslušnosti na jiný soud, pokud nastaly okolnosti zakládající změnu místní příslušnosti, a pokud je tento postup v zájmu nezletilého. Na základě skutečností, jež zakládají postup dle ust. § 5 z.ř.s. pak soud kdykoliv v průběhu řízení (tedy s každým dalším návrhem účastníků) přezkoumává podmínky místní příslušnosti stejným způsobem jako při zahájení soudního řízení.
Jaká jsou tedy kritéria pro určení místní příslušnosti při rozhodování o poměrech nezletilého dítěte?
Dle ust. § 4 odst. 1 z.ř.s. je pro řízení místně příslušný soud obecný osoby, v jejímž zájmu se řízení koná. Konkrétně pak jsou pravidla definována ust. § 85 odst. 1 o.s.ř., dle něhož je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.´
Stanovení místní příslušnosti tak může činit v praxi potíže zejména v situaci, kdy mezi rodiči nezletilého dítěte panují spory o tom, kde se má nacházet místo bydliště nezletilého dítěte a aplikací zákonem stanovených kritérií nelze dospět k jednoznačnému závěru, který ze soudů, v jehož obvodu se nezletilý zdržuje, je místně příslušný pro rozhodování o poměrech nezletilého.
V případě svěření nezletilého dítěte do střídavé péče rodičů pak jsou k rozhodování místně příslušné všechny soudy, v jejichž obvodu má nezletilý trvalé bydliště,[1] nicméně v praxi patrně dojde k aplikaci ust. § 85 odst. 1 o.s.ř. věty třetí, dle něhož je v případě „selhání“ ostatních kritérií místní příslušnost stanovena na základě adresy trvalého bydliště uvedeného v evidenci obyvatel, je-li tato adresa alespoň jedním z míst pobytu nezletilého. Nejvyšší soud ČR obdobnou otázku řešil v řízení vedeném pod sp.zn. 29 Nd 243/2018, který v odůvodnění rozhodnutí ze dne 30.8.2018 dospěl k závěru, že k prolomení zásady perpetuatio fori může dojít teprve po důkladném posouzení, zda je toto rozhodnutí nezpochybnitelně v zájmu nezletilého, tedy v situacích kdy přenesení působnosti slouží k důkladnějšímu prošetření poměrů nezletilého, a kdy díky znalosti místních poměrů i s přihlédnutím k ekonomii řízení soud rozhodovat o úpravě poměrů efektivně a s co nejvyšším urychlením.
Přenesení místní příslušnosti však nesmí sloužit k tzv. „legalizaci“ změny bydliště nezletilého dítěte, kterou provedl jeden z rodičů bez souhlasu druhého rodiče. Pokud tedy jsou splněna kritéria ust. § 85 odst. 1 o.s.ř. věty první a druhé ve stejném měřítku, svědčí pravidlo určení místní příslušnosti dle věty třetí pouze v tom případě, kdy se jedná o adresu bydliště, na které se oba rodiče shodli, popř. která byla místem posledního společného bydliště. V případě, že nedojde k prolomení zásady perpetuatio fori z důvodu přenesení místní příslušnosti z hlediska vhodnoti dle ust. § 5 z.ř.s., měla by být místní příslušnost soudu stanovena právě na základě perpetuatio fori v souladu s ust. § 11 odst. 1 o.s.ř., a to s ohledem na skutečnost, že přenesení místní příslušnosti na základě volné úvahy soudu může založit procesní vadu, jež zakládá porušení práva účastníka na spravedlivý proces.
[1] (LEVÝ, Jiří. § 4 [Místní příslušnost]. In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, Miroslav, BÍLÝ, Martin, HAMUĽÁKOVÁ, Klára, KŘIVÁČKOVÁ, Jana, PIRK, Tomáš, SMOLÍK, Petr. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 6.)
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
