Pandemie nemoci s názvem COVID-19 stále zásadně ovlivňuje chod celé společnosti. Jako jednu z nejpostiženějších skupin lze označit podnikatele, kteří byli, důsledkem krizové situace, nuceni uzavřít provozovny, což mělo za následek nemalou tržní ztrátu. Doufejme, že se tato situace už nebude opakovat. Co ale můžeme v následujících letech s jistotou…
V souladu s ust. § 24 odst. 1 ve spojení 27 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“), je zakotvena možnost, aby se účastník občanského soudního řízení dal v tomto zastupovat zástupcem, kterého si zvolí, přičemž tímto zástupcem může být, mimo jiné, též kterákoliv plně svéprávná fyzická osoba. Nad rámec osob…
Právní úpravě podílového spoluvlastnictví nemovité věci v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“) se s účinností od 1. 7. 2020 opětovně dostalo změny v podobě omezení předkupního práva podílových spoluvlastníků. V souvislosti s novelou předkupního práva podílových spoluvlastníků k nemovité věci tento článek shrnuje i další…
Dle § 127 odst. 1 věty první o. s. ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. V usnesení sp.
V řízení vedeném pod sp. zn. 34 Cm 22/2019 je Krajským soudem v Hradci Králové řešena zajímavá korporační otázka. Žalobce (minoritní akcionář) se zde návrhem domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného (hlavního akcionáře) uzavřít s žalobcem smlouvu o koupi účastnických cenných papírů dle § 329 odst. 2 ZOK ve spojení s § 395 ZOK. Žalovaný je přitom…
V tomto článku upozorňujeme na několik rozhodnutí Nejvyššího soudu z poslední doby z oblasti medicinského práva a dále zmiňujeme také jedno zajímavé rozhodnutí Ústavního soudu, které jednak připomíná, že pomoc pacientovi od bolesti je součásti postupu lege artis a jednak, že závěry znaleckého posudku nemohou být soudem mechanicky přebírány, neboť…
Obecné zásady pro stanovení výše náhrady za nemajetkovou újmu jsou upraveny zejména v § 2957 o. z., přičemž výčet okolností zde vyjmenovaných je demonstrativní a podle judikatury Nejvyššího soudu je tak třeba zohlednit i další okolnosti jak na straně poškozeného, tak i na straně škůdce. Jednu z těchto okolností (v quasimoderačním významu)…
Nejvyšší správní soud ve svém novém rozsudku sp. zn. 8 Afs 58/2019 ze dne 13. května 2020 významně korigoval dosavadní praxi finanční správy, spočívající v tzv. řetězení daňových ztrát. Finanční správa se tím v případě opakovaného uplatnění daňové ztráty pokoušela velmi extenzivním výkladem zákona o daních z příjmů získat na úkor daňových subjektů…
V souladu § 62 odst. 5 zákona o zpracování osobních údajů[1] Úřad pro ochranu osobních údajů upustí od uložení správního trestu tehdy, jde-li o správce a zpracovatele jimiž jsou orgány veřejné moci[2]. Dne 11. 2. 2020 Nejvyšší správní soud vydal rozsudek sp. zn. 4 As 376/2019, v jehož odůvodnění se vyjadřoval k tvrzení Úřadu pro ochranu osobních…
V praxi jsou běžně uzavírány písemně smlouvy, i když zákon tuto formu nevyžaduje. Většina takových smluv pak obsahuje ujednání, že ji lze měnit jen písemnými dodatky. Nezřídka se lze setkat i s požadavkem na úřední ověření podpisů na takovém dodatku. Ne vždy je však takto sjednaná forma při uzavírání dodatků ke smlouvě dodržena, smluvní strany se…
Vypuknutí pandemie koronaviru SARS-CoV-2 (COVID-19) významně zasáhlo do všech činností, vč. soudních a rozhodčích řízení. Jedním z nejvýraznějších zásahů je nemožnost (příp. omezená možnost) konání standardního ústního jednání za fyzické přítomnosti soudců/rozhodců, účastníků, právních zástupců, příp. svědků, znalců a jiných osob. Řešení pro…
Na základě ústavní stížnosti se Ústavní soud zabýval otázkou, kterým okamžikem je zaplacen soudní poplatek, je-li placen kolkovými známkami. V návaznosti na svou předchozí judikaturu dospěl k závěru, že lhůta k zaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu je lhůtou procesní. Zastavení řízení pro pozdní zaplacení soudního poplatku, pokud ve…
K sepsání tohoto příspěvku mě vedl článek dr. Veselého,[1] v němž vyjádřil názor, že pokud je mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví opatřením obecné povahy, (dále jen „OOP“) nelze zvažovat odpovědnost státu z titulu nezákonného rozhodnutí dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo…
Článek se věnuje uplatnění náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. v souvislosti s mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví zrušenými pro nezákonnost správním soudem. Navazuje na autorův předchozí článek k uvedenému tématu a současně reaguje na polemický komentář (článek) JUDr. Janoška k téže věci.
Česko sice nyní ovládá strašidlo koronaviru (COVID 19), nicméně neměli by nám utíkat ani jiné důležité věci.
Jako učitele správního práva mne docela trápí aktuální snaha o novelizaci soudního řádu správního. A to směrem de facto k okleštění práva podávat tzv. kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Pro neprávnickou veřejnost…
Ve schváleném pořadu 45. schůze Poslanecké sněmovny odložené na 5. května se objevuje i prvé čtení návrhu zákona o hromadném řízení. V tomto článku, který představuje úvod série příspěvků zabývajících se tématem zavedení institutu hromadné žaloby do českého právního řádu, tak představujeme koncept hromadných žalob a některé argumenty pro i proti…
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.04.2020 sp.zn. 14 A 41/2020 (dále též "Rozsudek") zrušil správní soud dnem 27. 4. 2020 mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 4. 2020 a ze dne 26. 3. 2020 o omezení maloobchodního prodeje a mimořádná opatření ze dne 15. 4. 2020 a ze dne 23. 3. 2020 omezující volný pohyb osob (dále…
Za poslední roky vznikla velice rozsáhlá judikatura, která se zabývá platností či spíše neplatností rozhodčích doložek a která v praxi znatelně zasáhla do využívání rozhodčího řízení jako alternativního způsobu řešení sporů. Jakkoli by přitom bylo možné očekávat, že je celá problematika jasně vyřešena, stále se objevují „bílá místa“, resp. otázky…
Jak zajisté mnozí z Vás vědí, leží v současné době v Poslanecké sněmovně tisk s vládním návrhem zákona o hromadném řízení[1]. Předesílám, že nepatřím k nadšencům a propagátorům tohoto návrhu a zavedení hromadných žalob do právního řádu České republiky. Vzhledem k současné situaci vyvolané pandemií a rozhodnutí o zavedení nouzového stavu a vzniku…
Dle ustanovení § 243e odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), platí, že zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 243g odst. 1 o.s.ř.) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby věc v dalším řízení projednal jiný senát nebo…
Maximální zvýšení odměny za úkon právní služby podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu (na trojnásobek základní sazby) je podmíněno jeho mimořádnou obtížností. Tak tomu bude...
Presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) i další ústavní garance obviněného platí bezvýjimečně a v plném rozsahu pro veškeré trestné činy včetně...
Neaplikuje-li obecný soud v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí účinnou právní úpravu § 400 a násl. zákona o zvláštních...
Cílem účinného vyšetřování podezření ze spáchání násilných trestných činů není vyvracení hájitelných tvrzení potenciální oběti. Hájitelnost jejích tvrzení a respekt k...
Řízení ve věcech činů jinak trestných páchaných dětmi mladšími patnácti let zpravidla není řízením o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a...
