Ve schváleném pořadu 45. schůze Poslanecké sněmovny odložené na 5. května se objevuje i prvé čtení návrhu zákona o hromadném řízení. V tomto článku, který představuje úvod série příspěvků zabývajících se tématem zavedení institutu hromadné žaloby do českého právního řádu, tak představujeme koncept hromadných žalob a některé argumenty pro i proti…
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.04.2020 sp.zn. 14 A 41/2020 (dále též "Rozsudek") zrušil správní soud dnem 27. 4. 2020 mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 4. 2020 a ze dne 26. 3. 2020 o omezení maloobchodního prodeje a mimořádná opatření ze dne 15. 4. 2020 a ze dne 23. 3. 2020 omezující volný pohyb osob (dále…
Za poslední roky vznikla velice rozsáhlá judikatura, která se zabývá platností či spíše neplatností rozhodčích doložek a která v praxi znatelně zasáhla do využívání rozhodčího řízení jako alternativního způsobu řešení sporů. Jakkoli by přitom bylo možné očekávat, že je celá problematika jasně vyřešena, stále se objevují „bílá místa“, resp. otázky…
Jak zajisté mnozí z Vás vědí, leží v současné době v Poslanecké sněmovně tisk s vládním návrhem zákona o hromadném řízení[1]. Předesílám, že nepatřím k nadšencům a propagátorům tohoto návrhu a zavedení hromadných žalob do právního řádu České republiky. Vzhledem k současné situaci vyvolané pandemií a rozhodnutí o zavedení nouzového stavu a vzniku…
Dle ustanovení § 243e odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), platí, že zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 243g odst. 1 o.s.ř.) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby věc v dalším řízení projednal jiný senát nebo…
S rostoucím počtem nadnárodních společností a objemem mezinárodního obchodu získává problematika převodních cen na pozornosti. Rostoucí počet vnitroskupinových transakcí se spojenými společnostmi v zahraničí, bývá častým terčem kontroly správce daně.
V roce 2018 nabyla účinnosti jedna z mnoha novel stavebního zákona provedená zákonem č. 225/2017 Sb., jímž byly novelizovány i desítky dalších zákonů, včetně například soudního řádu správního. V něm sice bylo změněno jen několik ustanovení, o to kontroverznější však jedna z nich je. Nyní byl naštěstí její výklad vyjasněn Nejvyšším správním…
Pro úspěch v soudním sporu bývá často určující, jaké důkazní prostředky má konkrétní účastník k dispozici na podporu svých tvrzení a jednotlivých, pro posouzení věci relevantní, skutečností. Zhodnocení prokazatelnosti nároku, ať už z pozice žalobce či žalovaného, by měl být první krok, který potenciální účastník řízení podstoupí předtím, než se…
Vláda České republiky dne 24. února 2020 schválila připravený návrh zákona o hromadném řízení, jenž bude nyní předložen k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. V tomto článku bude stručně nastíněna a zhodnocena geneze znění návrhu zákona o hromadných žalobách v posledních několika měsících, která byla velmi intenzivní a měla za následek…
Následující text se zabývá postojem České správy sociálního zabezpečení k právu rozvedeného rodiče na ošetřovné při péči o své nemocné dítě a souvisejícími rozsudky Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě. Z obecného pohledu jde o problematiku uznání „žití v domácnosti“ dítěte se svým rodičem, se kterým sice tráví podstatný čas a…
V současné době, nejen hmotné právo, ale zejména soudy se snaží poskytovat zvýšenou ochranu spotřebitelům, jak ve fázi nalézacího, tak i ve fázi exekučního řízení, kdy exekučním titulem je nejen rozhodčí nález, ale i pravomocné soudní rozhodnutí (srovnej II. ÚS 3194/18).
Účelem tohoto článku je nastínit správný postup žalobce v případě, kdy se domáhá určení existence věcného břemene v důsledku vydržení. Článek se rovněž zabývá postojem judikatury ve vztahu žaloby na určení existence věcného břemene a žaloby na zřízení věcného břemene.
Dne 15. 11. 2017 Ministerstvo spravedlnosti České republiky zveřejnilo základní teze nového civilního soudního řádu (dále „Věcný záměr CŘS“).[1] Jakkoli se pak jedná pouze o návrh poskytnutý veřejnosti k diskusi, je ze zveřejněného materiálu zřejmý směr, jakým by se nová právní úprava měla ubírat. V následujícím článku se budu zabývat tou částí…
Tento příspěvek reaguje na poměrně nedávný návrh zákona, kterým měla být pravomoc vydávat zajišťovací příkazy přenesena ze správců daně na krajské soudy. Finanční správa se v uplynulých letech potýkala s celou řadou nezákonně vydaných zajišťovacích příkazů, které měly za následek existenční problémy pro daňové subjekty. Přenesení kompetence mělo…
Slyšíme často kolem, že v nouzovém stavu je třeba rychle změnit insolvenční zákon a např. po vzoru německých či španělských úvah a změn suspendovat dlužníkovu povinnost podat insolvenční návrh, dostane-li se do úpadku. Slyším rovněž často, že krize nutí statutární orgány podávat insolvenční návrhy, jinak budou volání k civilní a další…
Probíhající pandemický stav Vláda České republiky po vyhlášení nouzového stavu řešila krizovými opatřeními dle krizového zákona. Po skoro dvou týdnech začala obdobná omezení základních lidských práv namísto krizových opatření řešit mimořádnými opatřeními vydávanými Ministerstvem zdravotnictví České republiky dle zákona o ochraně zdraví. Mnozí v…
V souvislosti s neustále se zvyšujícím počtem právních předpisů, tvořících (nejen) český právní řád, a s tím spojenou náročností řádné orientace v systému práva, dochází jak na straně orgánů státní správy, tak na straně soudů k případům, kdy tyto bez ohledu na mnohdy podrobně projudikovanou konkrétní dílčí oblast právní úpravy aplikují na meritum…
Ustanovení § 38 zákona o daních z příjmů („ZDP“) dává fyzickým osobám, které nevedou účetnictví, možnost zvolit si pro daňové účely buď jednotný kurz nebo kurz devizového trhu, tzv. účetní kurz.
V souvislosti s aktuálními opatřeními přijatými orgány veřejné moci za účelem boje proti koronaviru a škodami s tím souvisejícími se ve veřejném prostoru diskutuje otázka případné odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
Institut nutné obrany nemůže být posuzován stejně v právu trestním jako v právu civilním. Trestní a přestupkové právo míří k sankcionování společensky závadného chování,...
Okolností (skutečností) odůvodňující „předpoklad“, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení „nepoctivý záměr“, není (nemůže být) to, že přihlášená...
