Usnesením č. j. 28 Cm 159/2017-92 ze dne 11. 7. 2018 soud prvního stupně ustanovil znalecký ústav K., P. & P., s.r.o. znalcem, úkolem znalce bylo stanovit hodnotu vypořádacího podílu „s přihlédnutím k právně závazným názorům přijatých Nejvyšším soudem České republiky v rozhodnutích sp. zn. 29 Cdo 2285/2008 a 27 Cdo 5163/2017“. Znalec soudu posléze avizoval nutnost přecenění významných aktiv žalovaného z důvodu, že jejich účetní hodnota se zásadně odchyluje od tržní, což bude mít za následek znalečné v rozsahu 115 – 135 tis. Kč bez DPH. Usnesením č. j. 28 Cm 159/2017-200 ze dne 27. 2. 2019 soud znalci uložil podat namísto znaleckého posudku „odborný odhad ke stanovení vypořádacího podílu“.

Tento postup, tj. vyžádání odborného vyjádření od soudního znalce zapsaného v seznamu znalců, podrobil odvolací soud kritice s tím, že soud prvního stupně přehlédl, že dle citované zákonné normy (§ 127 odst. 1 o. s. ř.), která je speciální ve vztahu k obecnému § 125 o. s. ř., může žádat odborné vyjádření[1] pouze od orgánu veřejné moci, což obchodní korporace K., P. & P., s.r.o. není.

Tento názor zastává i současná komentářová literatura – Jirsa, J. a kol, Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, která mimo jiné uvádí „K odbornému vyjádření nelze nutit znalce, neboť ty nelze považovat za "orgán veřejné moci". Navíc by byl takový postup v rozporu se smyslem novelizovaného ustanovení, který je mj. následující: Nezatěžovat z hospodárných i časových důvodů znalce každou trivialitou, ale svěřit jim řešení složitějších odborných otázek s tím, že jsou až na výjimky povinni své závěry přesvědčivě obhájit ústně v jednací síni a mají za svůj výkon dostat náležitě zaplaceno. … Otázkou dosud v praxi nevyřešenou a spornou (viz např. Behr, T.: Institut odborného vyjádření, Soudce č. 3/2013, str. 7 a násl.) zůstává, zda lze odborné vyjádření žádat i od soudního znalce zapsaného v seznamu. Dospíváme k závěru, že odborné vyjádření ve smyslu § 127 nikoliv, neboť v případě tohoto důkazního prostředku jde o speciální termín přiřaditelný výlučně k vyjádření orgánu veřejné moci, a tím soudní znalec není. Přesto zákon nezakazuje, aby soud vyžádal od znalce odbornou zprávu ve smyslu ustanovení § 128 či odbornou informaci (sdělení) - s odkazem na "universální" § 125, podle něhož lze použít za důkazní prostředek vše, co zákon nezakazuje. Znalci soud následně proplatí náklady takového důkazu podle ustanovení § 128 a § 139 odst. 3 ve výši odměny a vynaložených nákladů podle § 17 a § 18 zák. č. 36/1967 Sb.“

Napadené rozhodnutí ve věci samé založil krajský soud především na závěrech odborného odhadu (vyjádření) společnosti K., P. & P., s.r.o., přičemž (ze shora uvedeného důvodu) se nejednalo v této věci o relevantní (se zákonem souladný) důkazní prostředek, jde-li o složitou odbornou otázku (nejde o trivialitu), pro jejíž zodpovězení lze zajistit potřebné informace (z obsahu spisu nevyplynul opak), resp. znalecký posudek na zodpovězení této otázky je proveditelný. Míru odbornosti a složitost řešené otázky prokazuje i rozsah „odborného odhadu“, který současně vylučuje možnost nahlížet na něj jako na zodpovězení dotazu soudu dle ust. § 128 o. s. ř., jak o něm pojednává závěr citovaného komentáře. Měl-li soud za to, že je třeba zodpovězení odborné otázky znalcem, pak hrozící náklady na znalečné nemohou ospravedlnit nahrazení znaleckého posudku odborným vyjádřením podaným znalcem, které je z již popsaných důvodů v projednávané věci neodpovídajícím procesním instrumentem, majícím jiné procesní souvislosti (viz dále).

Reklama

Novela zákoníku práce 2020 pro HR praxi - přehledně a prakticky (online - živé vysílání)
1.10.2020 09:001 750 Kč s DPH

Více informací

Nepřípustnost takového způsobu dokazování byla dovršena tím, že soud prvního stupně odmítl provedení výslechu autora odborného vyjádření, a to přesto, že faktickým obsahem vyjádření bylo zodpovězení původně uloženého znaleckého úkolu a ze strany účastníka řízení byly výhrady vůči závěrům odborného vyjádření, které také bylo k těmto námitkám přepracováno. Zásadní důkaz, který v podstatě určil výsledek sporu, provedený nikoliv v souladu s procesními pravidly, je vadou, která mohla mít za následek nesprávné věcné rozhodnutí.

JUDr. Vladimír Janošek,
advokát

trvale spolupracující s

ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

V Jámě 699/1
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 731 773 563
e-mail:    janosek@arws.cz