správní právo

Cílem soudního řízení je či by mělo být co nejrychlejší nalezení spravedlnosti za dodržení stanovených procesních pravidel. To předpokládá na jedné straně co nejefektivnější postup soudu v řízení a na straně druhé účelný systém opravných prostředků, neboť u jedné soudní instance zpravidla věc nekončí. Často přitom nekončí ani u druhé instance, ale…

Tímto článkem se pokusím přispět k debatě nad správností doručování rozhodčího nálezu rozhodcem v rozhodčím řízení ad hoc v těch případech, kdy je podle zákona třeba využít datové schránky.

Na konci července 2019 Vláda České republiky obdržela přepracovanou verzi návrhu zákona o hromadných žalobách (dále jen „Zákon“), kterou vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti. První verze se v připomínkovém řízení setkala s notnou dávkou kritiky ze strany mnoha institucí[1], a proto byl původní návrh výrazně přepracován. Je otázkou, zdali se…

Ve svém předchozím článku jsem se zabýval nedávným rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu, v němž byl učiněn závěr, že soudní poplatek musí být připsán nejpozději poslední den lhůty k úhradě na účet soudu, resp. že kolky musí být nejpozději poslední den lhůty doručeny soudu. Tedy že nestačí, pokud je poslední den lhůty zadán příkaz k…

Tento článek má za cíl v krátkosti přiblížit možnost vyvlastnění věcného břemene v případě nutnosti zajištění veřejné komunikační sítě, tedy jednu z možností, kdy může dojít k omezení vlastnického práva ve prospěch veřejného zájmu.

Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR (dále jen „Řád“) umožňuje stranám využít urychlený režim projednání věci. Tato varianta vedení sporu není v řízení před rozhodčími institucemi (zejména těmi zahraničními) neznámá, nicméně v tuzemském prostředí není stále příliš rozšířena. Pravděpodobně i z tohoto důvodu urychlené…

I negativní skutečnosti se dokazují. Byť se na tomto jednoduchém tvrzení shoduje odborná veřejnost již několik desítek let, stále zůstává značná část právnické obce v přesvědčení o správnosti poučky, že negativní tvrzení se neprokazují. Tzv. negativní teorie důkazní je přitom dávno překonána.

V předchozím článku jsme Vás upozornili na blížící se nástup hromadných žalob do českého právního řádu, nyní si stručně vymezíme, kdo konkrétně bude k podání hromadné žaloby aktivně legitimován.

V laické veřejnosti je často malé povědomí o tom, co vlastně starosta ze svého titulu může a nemůže vykonávat. Můžeme se setkat s názorem, že má starosta absolutní moc. Zákonná úprava však hovoří rozdílně, a přestože se na první pohled může zdát, že starostovi přisuzuje mnohé pravomoci, nemusí tomu tak být.

V praxi se možno setkat s „otazníkem“, zda může starosta obce svou nečinností „zablokovat“ odměnu řediteli příspěvkové organizace, kterou zmíněnému řediteli předtím schválila rada obce za splnění mimořádných pracovních úkolů v souladu se zákoníkem práce? Dodejme, že zmíněná situace nastává zpravidla v případě, že starosta byl na radě obce v této…

Povinnost tvrzení a důkazní, resp. břemeno tvrzení a důkazní,[1] jsou jedny ze základních institutů civilního procesu, úzce související se zásadou projednací.[2] Podle té je povinností účastníků řízení označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Ti také nesou odpovědnost (za neúspěch v řízení) v případě, že své povinnosti nedostojí. Připomeňme, že…

V březnu letošního roku uveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti ČR návrh zákona o hromadných žalobách, a to již tedy v jeho paragrafovém znění. Tento nový institut hromadných žalob přináší do českého práva dle mnohých odborníků malou revoluci, neboť se jedná o procesní institut využívaný spíše v podmínkách angloamerického právního systému než v…

… Aneb jak to dopadlo v řízení před soudy …

Jedním z důvodů pro zrušení územního plánu, resp. jakéhokoli opatření obecné povahy či jeho části, je jeho rozpor se zákonem. Soudní řád správní tento důvod nijak podrobněji nerozvíjí, ani jej neomezuje jen na rozpor s některým zákonem nebo zákony z určité právní oblasti. To ovšem neznamená, že ke zrušení územního plánu povede jakákoli…

V poměrně nedávném rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 29 ICdo 72/2016, zaujal Nejvyšší soud názor, že rozhodčí nález je listinou, která je způsobilá doložit v insolvenčním řízení vykonatelnost pohledávky věřitele. Dal za pravdu názorovému proudu, který jsem před lety reprezentoval a…

Na první pohled se může tato otázka jevit jako nevýznamná. Nelze ovšem přehlížet, že v praxi se pravidelně stává, že je žaloba podávána poslední den promlčecí lhůty, žalovaný se poslední den lhůty určené kvalifikovanou výzvou vyjadřuje k věci samé, poslední den lhůty je podáváno odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí atd. Zkrátka každý se téměř…

Předmětem tohoto článku je (jak již napovídá jeho název) posouzení právní otázky, zdali lze obec shledat odpovědnou za škodu v případě, že obec stavebníkovi odvolá (dříve udělený) souhlas k umístění stavebního záměru na pozemku obce podle § 184a stavebního zákona (dále jen „SZ“). Jeho závěry je však možné uplatnit mutatis mutandis i v případech…

Používání dynamického biometrického podpisu („DBP“) namísto tradičního podpisu na papír je v České republice stále populárnější. Tento způsob podepisování využívají např. finanční instituce či telefonní operátoři. Důvodem je zejména urychlení smluvních procesů, úspora nákladů a především vyšší úroveň autenticity dokumentů podepsaných…

Na jaře proběhla anketa Zákon roku, vyhlašovaná každoročně poradenskou společností Deloitte. Novela zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací letos vyhrála s naprostým přehledem.

Snad každý advokát, který za svého klienta podával dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, se již někdy setkal s jeho odmítnutím pro nepřípustnost, a to po uplynutí zákonné 6 měsíční lhůty, mnohdy pak s odůvodněním formou odkazu na jiné odmítavé usnesení dovolacího soudu, kterým již měla být vyřešena právní otázka, kterou nyní neúspěšný dovolatel k…