Zákon o pozemních komunikacích

Sbírka:  13/1997 | Částka:  3/1997
21.2.1997

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

13

Zákon

ze dne 23. ledna 1997

o pozemních komunikacích


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


Část první

Základní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.


§ 2

Pozemní komunikace a jejich rozdělení

(1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly1) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

(2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:

a) dálnice,

b) silnice,

c) místní komunikace,

d) účelová komunikace.


Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd a jejich změny

§ 3

(1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.

(2) Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie.

(3) V případě, kdy změna kategorie pozemní komunikace vyžaduje změnu vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Do doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník.


§ 4

Dálnice

(1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy.

(2) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2)


§ 5

Silnice

(1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.

(2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:

a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu,

b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,

c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

(3) Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2) Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.


§ 6

Místní komunikace

(1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.

(2) Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2) Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.

(3) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:

a) místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace,

b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,

c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,

d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.

(4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních komunikací do jednotlivých tříd.


§ 7

Účelová komunikace

(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.

(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.


§ 8

Průjezdní úsek dálnice a silnice

(1) Dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným (dále jen „průjezdní úsek dálnice” nebo „průjezdní úsek silnice”), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.

(2) Není-li hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve schválené územně plánovací dokumentaci, určí hranici souvislého zastavění pro účely vymezení délky průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice podle stavebně technických podmínek území příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu a po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde.

(3) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce.


§ 9

Vlastnictví pozemních komunikací

(1) Vlastníkem dálnic a silnic je stát. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.

(2) Vlastnické právo státu k dálnicím a silnicím vykonává Ministerstvo dopravy a spojů.

(3) Ministerstvo dopravy a spojů nebo obec může pověřit výkonem vlastnických práv právnickou nebo fyzickou osobu (dále jen „správce pozemní komunikace”).

(4) Prováděcí předpis vymezí podrobnosti k péči vlastníka pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci a o jejich evidenci.


§ 10

Připojování pozemních komunikací

(1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací.

(2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy.

(3) Na dálnici a na rychlostní silnici může být přímo připojena z odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně uživatelům těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot, motorest, motel, autoservis).

(4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení

a) o připojení dálnice, silnice nebo místní komunikace k jiné pozemní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy,

b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace,

a jedná-li se o dálnici nebo rychlostní silnici též předchozí souhlas Ministerstva vnitra, v ostatních případech předchozí souhlas příslušného orgánu Policie České republiky.

(5) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci.


Část druhá

Silniční pozemek, součásti a příslušenství dálnic, silnic a místních komunikací

§ 11

Silniční pozemek

(1) Silniční pozemek tvoří těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.

(2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.

(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice. V ostatních případech je šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice ohraničena obdobně jako v odstavci 2.

(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice nebo silnice.

(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.


Součásti a příslušenství

§ 12

(1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou

a) všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, přidružené a přídatné pruhy, včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy,

b) mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty,

c) tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky,

d) zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, dopravní knoflíky, staničníky, mezníky, vodorovná dopravní značení, dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí proužky a zpomalovací prahy,

e) únikové zóny, protihlukové stěny a protihlukové valy, pokud jsou umístěny na silničním pozemku.

(2) Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze tato vozovka.

(3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu.

(4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce.

(5) Odpočívka je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot.

(6) Veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního silničního motorového vozidla.

(7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou komunikací.


§ 13

Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou

a) svislé dopravní značky a dopravní zařízení,2)

b) hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace,

c) veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu,

d) silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot,

e) objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace (cestmistrovství) a jejich napojení na příslušnou pozemní komunikaci,

f) zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty, přechodové můstky, tunely),

g) zařízení pro placení ceny za užívání vymezeného úseku místní komunikace.


§ 14

(1) O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a průjezdního úseku silnice platí ustanovení § 12 a 13 s těmito odchylkami:

a) zábradlí a obdobná zařízení jsou součástmi pouze na mostních objektech a na zdech,

b) součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu, silniční vegetace.

(2) Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou

a) sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti, hráze vodních nádrží a rybníků, břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku, vodohospodářské objekty pod mosty, zařízení melioračních úprav (propusti, podchody),

b) nástupní ostrůvky, označníky zastávek a čekárny linkové osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy, provozní a technická policejní zařízení,

c) úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2, 5 m od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejový svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0, 5 m od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah,

d) autobusová nádraží, motely, motoresty, čerpací stanice pohonných hmot a celniště na hraničních přechodech.

(3) Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací dále nejsou inženýrské sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně vlastníkovi dotčené komunikace, reklamní tabule a poutače všeho druhu, stánky a jiní pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení.


§ 15

Silniční vegetace

(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

(2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy3) kácet dřeviny na silničních pozemcích.


Část třetí

Výstavba dálnice, silnice a místní komunikace

§ 16

Stavební řízení

(1) Pro stavbu dálnice, silnice nebo místní komunikace je speciálním stavebním úřadem4) příslušný silniční správní úřad. Speciální stavební úřad přizve ke stavebnímu řízení Ministerstvo vnitra, jde-li o stavbu dálnice nebo rychlostní silnice, v ostatních případech příslušný orgán Policie České republiky.

(2) Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, platí pro územní a stavební řízení stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace zvláštní předpisy o územním plánování a stavebním řádu5) a nejsou dotčeny předpisy o ochraně životního prostředí.6)

(3) Prováděcí předpis vymezí, pro které stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace prováděné na silničním pozemku postačí místo stavebního povolení ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu a pro které udržovací práce není třeba ani toto ohlášení. Prováděcí předpis dále stanoví obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a místní komunikace.


§ 17

Věcná břemena

(1) Jestliže jsou splněny všechny podmínky pro vyvlastnění nezastavěného pozemku nezbytného pro stavbu dálnice, silnice nebo místní komunikace a vyvlastňovací řízení nelze zahájit nebo toto řízení ukončit rozhodnutím o vyvlastnění proto, že dotčený vlastník není znám nebo určen, nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný, může příslušný speciální stavební úřad na návrh stavebníka dálnice, silnice nebo místní komunikace vydat rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití tohoto pozemku, popřípadě jeho části pro účely stavby.

(2) Součástí rozhodnutí podle předchozího odstavce je i stanovení výše náhrady podle zvláštního předpisu.7) Právo odpovídající tomuto věcnému břemenu je jiným právem k pozemku, které podle zvláštních předpisů8) opravňuje stavebníka zřídit na dotčeném pozemku požadovanou stavbu.

(3) Jestliže byla zřízena stavba dálnice, silnice nebo místní komunikace na cizím pozemku a vlastníku této stavby se prokazatelně nepodařilo dosáhnout majetkoprávního vypořádání s vlastníkem pozemku, je příslušný speciální stavební úřad oprávněn na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno, které je nezbytné pro výkon vlastnického práva ke stavbě, a to za jednorázovou náhradu ve výši, která podle zvláštního předpisu7) náleží za vyvlastnění.


§ 18

Zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace

Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o jejím zrušení. Speciální stavební úřad neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.


Část čtvrtá

Užívání pozemních komunikací

§ 19

Obecné užívání

(1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích2) a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům ke kterým jsou určeny (dále jen „obecné užívání”), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis9) jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravě technickému stavu dotčené pozemní komunikace.

(2) Dálnice, silnice a místní komunikace, jejich součásti a příslušenství je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno

a) neoprávněně odstraňovat, zakrývat, přemísťovat, osazovat nebo pozměňovat dopravní značky a dopravní zařízení, anebo na těchto věcech cokoliv umísťovat,

b) používat pásová a jiná vozidla, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, nebo používat jiné stroje a zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace; výjimečně lze povolit jako zvláštní užívání (§ 25) použití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly,

c) používat sněhové řetězy v úsecích, kde vozovka není dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou,

d) používat hroty v pneumatikách, pokud zvláštní předpis10) nestanoví jinak,

e) vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté odpady,

f) rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních prací,

g) odstavovat silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu10) a není opatřeno státní poznávací značkou11) nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu (dále jen „vrak”).

(3) Vlastník vraku je povinen na výzvu vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace odstranit vrak do dvou měsíců od doručení výzvy k odstranění. Neučiní-li tak, odstraní a zlikviduje vrak vlastník této pozemní komunikace na náklady vlastníka vraku.

(4) Nemůže-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zjistit vlastníka vraku, zveřejní výzvu k odstranění vraku způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty dvou měsíců ode dne zveřejnění výzvy odstraní a zlikviduje vrak na své náklady. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníka vraku dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací vraku.

(5) Silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu.2) Rozhodnutí o označení musí být provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního správního úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(6) V případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle předchozího odstavce je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho vlastníka, pokud vlastník silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním silničního vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí.


Zpoplatnění obecného užívání

§ 20

(1) Dálnice a rychlostní silnice označené dopravní značkou2) jako dálnice nebo jako silnice pro motorová vozidla lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly (dále jen „motorové vozidlo”) nebo jízdní soupravou2) po zaplacení poplatku za užívání dálnice a rychlostní silnice (dále jen „poplatek”).

(2) Zaplacení poplatku na příslušný kalendářní rok se prokazuje platnou nálepkou, která musí být přilepena celou plochou v motorovém vozidle nebo v prvním motorovém vozidle jízdní soupravy na místě určeném prováděcím předpisem.

(3) Nálepka je platná od 1. prosince roku předcházejícího vyznačený kalendářní rok a do 31. ledna roku následujícího po vyznačeném kalendářním roce. Neplatná nálepka musí být z motorového vozidla odstraněna.

(4) Poplatek činí za kalendářní rok pro motorová vozidla nebo jízdní soupravy

a) do celkové hmotnosti 3, 5 tuna 400 Kč,

b) o celkové hmotnosti nad 3, 5 tuny do 12 tun 1 000 Kč,

c) o celkové hmotnosti nad 12 tun 2 000 Kč.

Vláda může upravit nařízením výši poplatku, popřípadě stanovit přiměřenou výši poplatku za kratší časové období, než je kalendářní rok.


§ 21

(1) K vydávání a prodeji nálepek je příslušné Ministerstvo financí. Činnostmi spojenými s vydáním a prodejem nálepek může Ministerstvo financí pověřit právnické osoby. Cena za zprostředkování prodeje nálepek se sjednává podle cenových předpisů.

(2) Peněžní prostředky získané z placení poplatků jsou příjmem státního rozpočtu.

(3) Policie České republiky v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu kontroluje dodržování povinnosti označit nálepkou motorové vozidlo nebo jízdní soupravu při užití dálnice nebo rychlostní silnice.

(4) Prováděcí předpis blíže upraví vzor nálepek, způsob jejich evidence, způsob placení při jejich použití a zacházení s nimi.


§ 22

(1) Placení poplatků nepodléhají motorová vozidla nebo jízdní soupravy

a) vybavená zvláštním výstražným světlem podle zvláštního předpisu,10) pokud se jedná o vozidla nebo jízdní soupravy

1. hasičských záchranných sborů,

2. Armády České republiky a Vojenské policie České republiky; v případě kolony motorových vozidel a jízdních souprav postačí takové označení u prvního a posledního motorového vozidla v koloně,

3. Vězeňské služby České republiky,

4. zdravotnické záchranné služby a dopravy nemocných, raněných a rodiček,

5. správce zpoplatněné dálnice nebo rychlostní silnice,

b) Ministerstva vnitra používaná Policií České republiky a opatřená nápisem „POLICIE”,

c) celních orgánů opatřená nápisem „CELNÍ SPRÁVA”,

d) používaná k dopravě těžce zdravotně postižených občanů, kteří pobírají příspěvek na provoz tohoto motorového vozidla, pokud jsou vybavena nálepkou, která je pro tento účel zvlášť upravena,

e) použitá k odstranění následků dopravních nehod na dálnicích a rychlostních silnicích.

(2) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti o označování vozidel nálepkami a vymezí úseky dálnic a rychlostních silnic, za jejichž užití se poplatek neplatí.


§ 23

(1) Místní komunikace nebo jejich úseky vymezené obecně závaznou vyhláškou obce lze užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy12)

a) k stání silničního motorového vozidla na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin, nebo

b) k odstavení nákladního automobilu nebo jízdní soupravy na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení,

pokud tím podle stanoviska příslušného orgánu Policie České republiky nebude omezena bezpečnost a plynulost silničního provozu ani tím nebude ohrožen veřejný zájem.

(2) Obce mohou vymezit obecně závaznou vyhláškou v centrech měst a městských částí místní komunikace, na nichž je povoleno stání silničních motorových vozidel jen osobám s bydlištěm nebo sídlem ve vymezené oblasti, pokud splňují podmínky stanovené obecně závaznou vyhláškou obce, a to za cenu sjednanou podle cenových předpisů.12) Zaplacení ceny se prokazuje kartou, která po dobu stání silničního motorového vozidla musí být umístěna na viditelném místě za jeho předním sklem. Vymezené úseky místních komunikací musí být označeny příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu.2)


§ 24

Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami

(1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky.

(2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce, a to po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra, jde-li o dálnice nebo rychlostní silnice, v ostatních případech po předchozím souhlasu příslušného orgánu Policie České republiky. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná

a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka,

b) s obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka,

c) s provozovatelem dráhy,13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha.

(3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů, přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v těchto případech dotčenými správními úřady.

(4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí

a) příslušným okresním orgánům požární ochrany,

b) příslušným okresním orgánům zdravotní služby,

c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi,

d) všem silničním správním úřadům, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy.

(6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírku a objížďku.

(7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky.

(8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její vlastník. V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení je povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace. Tím není dotčeno ustanovení § 36 odst. 6.

(9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.


§ 25

Zvláštní užívání

(1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen „zvláštní užívání”), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky.

(2) Silniční správní úřad může v povolení stanovit podmínky zvláštního užívání a při jejich nesplnění nebo v obecném zájmu může udělené povolení omezit nebo zrušit. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace. Povolení nenahrazuje smlouvu o nájmu části silničního pozemku.

(3) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu užívání pro vozidla Armády České republiky.

(4) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je

a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10)

b) užití dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní předpis,2)

c) nájem části silničního pozemku pro

1. umísťování reklamních poutačů, jiných propagačních nebo reklamních zařízení a jiných zařízení nebo předmětů, zejména prodejních nebo zábavních,

2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.),

3. provádění stavebních prací,

4. zřizování vyhrazeného parkování,

5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení,

6. audiovizuální tvorbu,

d) umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech,

e) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí a shromáždění, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,

f) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi.

(5) Věci umístěné bez povolení podle odstavce 1 nebo v rozporu s ním je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace. Neučiní-li tak odstraní a zlikviduje věc vlastník této pozemní komunikace na náklady vlastníka věci. Nemůže-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zjistit vlastníka věci, postupuje podle ustanovení § 19 odst. 4.

(6) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které jsou uvedeny v § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.

(7) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci.


Sjízdnost dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice a místní komunikace a její zabezpečení

§ 26

(1) Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

(2) V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečná pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

(3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím.

(4) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška).

(5) Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich důsledky.

(6) Závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

(7) Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.


§ 27

(1) Uživatelé dálnice, silnice nebo místní komunikace nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací.

(2) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace odpovídá za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

(3) Vlastník místní komunikace odpovídá s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

(4) Vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit; u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit.

(5) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace odpovídá podle obecných právních předpisů vlastníkům sousedních nemovitostí za škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto komunikací; neodpovídá však za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích.

(6) Úseky silnic a místních komunikací, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle zvláštního předpisu2) nebo prováděcího předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný okresní úřad svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací stanoví příslušná obec obecně závaznou vyhláškou.

(7) Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. Obec stanoví obecně závaznou vyhláškou rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic.


§ 28

(1) Při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující nakládání s nebezpečnými věcmi.14)

(2) Při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti nebo ohrozit bezpečnost silničního provozu podle zvláštního předpisu,2) musí ten, kdo poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace a uhradit mu náklady spojené s odstraněním poškození a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu; může se též s vlastníkem pozemní komunikace dohodnout, že poškození odstraní sám.

(3) Pokud závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace nelze neprodleně odstranit, je ten, komu povinnost k odstranění znečištění, popřípadě k úhradě nákladů na odstranění poškození náleží, povinen místo alespoň provizorním způsobem neprodleně označit a závadu oznámit vlastníkovi pozemní komunikace.


§ 29

Pevné překážky

(1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení2) kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku.

(2) Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.

(3) Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka.

(4) Tvoří-li pevnou překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo energetického vedení, pro jehož umístění nebylo vydáno povolení silničního správního úřadu, může být na jeho umístění vydáno povolení podle odstavce 2 nebo dohodne lhůtu pro jeho odstranění vlastník dotčené pozemní komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li k dohodě o lhůtě odstranění, rozhodne soud.

(5) Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15.


Část pátá

Ochrana dálnic, silnic a místních komunikací a jejich styk s okolím

Silniční ochranná pásma

§ 30

(1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.5)

(2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti

a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,

b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy,

c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.


§ 31

V silničním ochranném pásmu lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení, jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními značkami nebo s dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra, jde-li o dálnice a o rychlostní silnice, v ostatních případech po předchozím souhlasu příslušného orgánu Policie České republiky.


§ 32

(1) V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených

a) provádět stavby, které podle zvláštních předpisů5) vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,

b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky.

Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny předpisy o územním plánování a o stavebním řádu.5)

(2) Povolení podle předchozího odstavce se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových drah, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.


§ 33

V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice vedlejší.


§ 34

(1) Vlastník dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(2) Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část, pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka pozemní komunikace na sousední pozemky.

(3) Nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak, je vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti této pozemní komunikace na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v silničním ochranném pásmu, a není-li silniční ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti.


§ 35

Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace

(1) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Při zjištění zdroje ohrožení nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, silniční správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.

(2) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek a zařízení a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní úřad u dopravních značek a zařízení na základě rozhodnutí o jejich užití vydaného orgánem příslušným podle zvláštního předpisu.2)


§ 36

Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím

(1) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace křížit inženýrské sítě a jiná vedení, vody, zásoby přírodních podzemních vod, území chráněná podle zvláštních předpisů,15) vodohospodářská a jiná díla, nebo se jich jinak dotknout a může být jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

(2) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů (dále jen „vedení”), s výjimkou vedení tramvajových a trolejbusových drah, pokud nejsou zřizována pro potřeby dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmějí být podélně umísťována v jejich tělese a na silničních pomocných pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.

(3) Není-li možno umístit bez neúměrných nákladů vedení mimo silniční pozemek, lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace podélné umístění tohoto vedení do silničního pomocného pozemku, do středního dělicího pásu nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace. Pokud zvláštní předpis16) nestanoví jinak, uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě vydaného povolení ke zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemní komunikaci za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud.

(4) V zastavěném území obce mohou být podélně umísťována vedení, kromě případů uvedených v odstavci 3 a za podmínek uvedených v tomto odstavci, i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení, mohou být vedení dále umístěna i ve vozovkách těchto pozemních komunikací.

(5) Při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci, při kterých by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník vedení povinen na výzvu vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor.

(6) V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu odstranění této havárie potřebné předchozí povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Vlastník vedení je povinen neprodleně oznámit vlastníku dotčené pozemní komunikace provedení prací, jejich místo alespoň provizorně označit a zabezpečit a zajistit následné uvedení dotčeného úseku pozemní komunikace do původního stavu podle podmínek stanovených v dodatečném povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace.

(7) Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při jejich rekonstrukci je objednatel této stavby povinen uhradit jen vyvolané nezbytné úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Úpravy související s modernizací nebo se zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit jejich vlastník.

(8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy15) o styku dálnice, silnice a místní komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními, s vodami, zásobami přírodních podzemních vod, s územím chráněným podle zvláštních předpisů, s dobývacím prostorem a s vodohospodářskými a jinými díly. Podrobnosti o způsobu umísťování, oprav a udržování inženýrských sítí a jiných vedení na silničních pozemcích stanoví prováděcí předpis.


§ 37

Styk s dráhami

(1) Křížení silnice a místní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí. Zřízení úrovňového křížení silnice nebo místní komunikace s dráhou (přejezd) může příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu a příslušného orgánu Policie České republiky povolit pouze v případech malého dopravního významu stanovených prováděcím předpisem. Toto ustanovení se nevztahuje na tramvajovou a trolejbusovou dráhu a na vlečku.

(2) Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje vlastník dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu silnici nebo místní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2, 5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka silnice nebo místní komunikace na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků, je vlastník dráhy povinen přejezd při jeho rekonstrukci přiměřeně rozšířit; u silnic a místních komunikací užších než 5 m musí být na přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m.

(3) U silnice a místní komunikace II. třídy je vlastník dráhy povinen zajistit

a) úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel,

b) opatření na přejezdu v souvisle zastavěném území obcí, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky silnice nebo místní komunikace,

c) aby umístěná drážní zařízení nebránila nutnému rozhledu uživatelů silnice nebo místní komunikace a s výjimkou trolejových vedení nezasahovala do prostoru nad jejich vozovku do výše 5 m; zařízení, která tomu neodpovídají, musí být při rekonstrukci dráhy přemístěna nebo odstraněna.

(4) Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem, může být kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po silnici nebo po místní komunikaci i jiná dráha, a to způsobem přiměřeným místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků i provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz. Případné střety zájmů rozhoduje příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu.

(5) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy13) pro styk dálnice, silnice a místní komunikace s dráhou, pro jejich křížení, zabezpečení těchto křížení a pro používání silnice a místní komunikace k vedení dráhy.


§ 38

Používání dálnice, silnice a místní komunikace při velkých stavbách

(1) Pokud v důsledku jiné investiční výstavby má být zrušena část dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo dlouhodobě na ní vyloučen veřejný provoz, je objednatel této výstavby povinen postavit na svůj náklad náhradní pozemní komunikaci a bezúplatně ji převést vlastníkovi původní pozemní komunikace, která má být zrušena.

(2) Má-li se při velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích nebo terénních úpravách vyžadujících stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů5) používat silnice nebo místní komunikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž neodpovídá stavební stav nebo dopravně technický stav těchto pozemních komunikací, musí být objednatelem díla a na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené pozemní komunikace, popřípadě vybudování objížďky odpovídající předpokládanému provozu, a to v dohodě s vlastníkem silnice nebo místní komunikace.

(3) Nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozsahu potřebných úprav dotčené pozemní komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo o vybudování objížďky příslušný stavební úřad na základě stanoviska příslušného silničního správního úřadu. Příslušný silniční správní úřad je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti o jeho vypracování.


§ 39

Mimořádné změny dopravního významu

Dojde-li k podstatnému nárůstu zatížení části silnice nebo místní komunikace, jejíž stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně neodpovídá, je osoba, která nárůst způsobila, povinna uhradit náklady spojené s nezbytnou úpravou dotčené části silnice nebo místní komunikace. Nedojde-li k dohodě o výši úhrady s vlastníkem dotčené části silnice nebo místní komunikace, rozhodne soud.


Část šestá

Státní správa a státní dozor

§ 40

Výkon státní správy

(1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a spojů a okresní úřady. Působnost silničního správního úřadu vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce.

(2) Ministerstvo dopravy a spojů

a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice a o změnách těchto kategorií,

b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice po dohodě s Ministerstvem obrany,

c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu4) podle tohoto zákona ve věcech dálnic a rychlostních silnic,

d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho okresu,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních úřadů.

(3) Okresní úřady

a) vykonávají působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů,

b) projednávají přestupky na dálnicích a na silnicích podle tohoto zákona a podle zvláštního předpisu,17)

c) vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací v obcích, které nejsou podle zvláštních předpisů5) pověřeny výkonem působnosti obecného stavebního úřadu,

d) rozhodují o opravných prostředcích proti rozhodnutím obcí.

(4) Obce

a) rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie,

b) projednávají přestupky ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle tohoto zákona a podle zvláštního předpisu,17)

c) vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,

d) vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací, pokud jsou podle zvláštního předpisu5) pověřeny výkonem funkce obecného stavebního úřadu.


§ 41

Státní dozor

(1) Státní dozor na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích vykonávají silniční správní úřady a obce v rozsahu své působnosti. Ministerstvo dopravy a spojů vykonává vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru prováděného okresními úřady a obcemi.

(2) Osoba pověřená výkonem státního dozoru dozírá, zda vlastníci (správci) a uživatelé pozemních komunikací plní povinnosti stanovené tímto zákonem. Zjistí-li pověřená osoba při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků písemně uloží způsob a lhůtu odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru při výkonu dozoru závažné závady ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu pozemní komunikace, které bezprostředně ohrožují uživatele nebo pozemní komunikaci, je oprávněna písemně nařídit vlastníku této pozemní komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání a vyrozumí o tom příslušný silniční správní úřad, který je povinen ve lhůtě dvou dnů zahájit příslušné správní řízení.

(4) Osoba pověřená výkonem státního dozoru je povinna prokázat se průkazem, který musí obsahovat její jméno, příjmení a věcný i územní rozsah jejího oprávnění. Vzor tohoto průkazu stanoví prováděcí předpis.

(5) Na osoby pověřené výkonem vrchního státního dozoru se vztahují při výkonu dozoru oprávnění a povinnosti podle odstavců 2, 3 a 4.

(6) Ostatní práva a povinnosti osob pověřených výkonem státního dozoru jsou stanoveny zvláštním předpisem.18)


Pokuty

§ 42

(1) Silniční správní úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě, která

a) po písemném upozornění osoby pověřené výkonem státního dozoru nesplnila povinnost umístit nebo udržovat dopravní značku nebo zařízení,

b) způsobila nebo neodstranila závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti nebo u závady způsobené přírodními situacemi a jejich důsledky takovou závadu nezmírnila nebo na závadu předepsaným způsobem neupozornila,

c) neoprávněně zřídila, pozměnila nebo zrušila sjezd nebo nájezd z dálnice, silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost,

d) při obecném užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace porušila zákazy stanovené v § 19 odst. 2 a 3,

e) neodstranila zdroj ohrožení dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo zdroj rušení silničního provozu na nich,

f) neoprávněně umístila pevnou překážku na pozemní komunikaci nebo ji podle rozhodnutí neodstranila,

g) bez souhlasu silničního správního úřadu provedla v silničním ochranném pásmu činnosti, které tento souhlas vyžadují, nebo jinak porušila režim stanovený pro silniční ochranná pásma,

h) neuzavřela nebo neoznačila část pozemní komunikace, hrozilo-li nebezpečí z prodlení vlivem havárie inženýrských sítí nebo jiných vedení, živelních pohrom, dopravních nehod a zřícení nebo poškození objektů,

i) neuposlechla příkazu osoby pověřené výkonem státního dozoru při výkonu tohoto dozoru.

(2) Silniční správní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč právnické osobě, která

a) nevykonávala povinnosti související s výkonem vlastnického práva do doby převodu pozemní komunikace na jiného vlastníka při změně její kategorie,

b) užila při zvláštním užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci bez povolení nebo nedodržela podmínky stanovené v povolení,

c) neoprávněně uzavřela dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci nebo neoprávněně zřídila objížďku anebo nařízenou uzavírku nebo objížďku neoznačila podle vydaného rozhodnutí nebo nedodržela podmínky stanovené tímto rozhodnutím.


§ 43

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se silniční správní úřad nebo obec dozvěděla o tom, že došlo k porušení povinností uvedených v § 42, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo, a jde-li o pokračující neoprávněné porušování, nejpozději do tří let od doby, kdy neoprávněná činnost ještě trvala. Silniční správní úřad nebo obec pokutu rovněž vybere.

(2) Při stanovení výše pokuty přihlíží silniční správní úřad nebo obec k závažnosti, významu a k době trvání protiprávní činnosti, jakož i k rozsahu způsobené škody.

(3) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Uloží-li pokutu obec, je pokuta příjmem této obce.


Část sedmá

Závěrečná ustanovení

§ 44

Společná ustanovení

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se v řízení o věcech upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.19)

(2) Při převodu dálnice nebo silnice z vlastnictví státu do vlastnictví obce v souvislosti se změnou kategorie pozemní komunikace podle § 3 odst. 3 a při převodu dálnice nebo silnice z vlastnictví státu na jiné osoby podle § 38 odst. 1 se nepoužijí předpisy vyžadující k převodům majetku státu na jiné osoby zvláštního souhlasu nebo výjimky.20)


§ 45

Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení § 10 odst. 3 se nevztahuje na připojení účelových komunikací a sousedních nemovitostí na dálnice a na rychlostní silnice, pokud rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu o povolení těchto připojení nabylo právní moci před dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokud byla platná územně plánovací dokumentace schválena před 1. červencem 1992 a nebyly proto v její závazné části vymezeny stavby dálnice, silnice a rychlostní místní komunikace jako veřejně prospěšné stavby, jsou tyto stavby veřejně prospěšnými stavbami, pro jejichž uskutečnění lze vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim podle zvláštních předpisů.5)

(3) Pro vedení, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona již uložena v silničních pozemcích nebo na nich, není třeba žádat povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle § 25 odst. 4 písm. d); tím není dotčeno ustanovení § 29 odst. 4.


§ 46

Zmocňovací ustanovení

(1) Ministerstvo dopravy a spojů vydá právní předpisy k provedení § 6, 8, 9, 10, 16, 20, 22, 24, 25, 27, 36, 37 a 41.

(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 21.


§ 47

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č. 213/1993 Sb. ČR a zákona č. 134/1994 Sb. ČR, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 3, § 6a, 6b a § 24 odst. 1 písm. l), která se zrušují dnem 31. prosince 1997.

2. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).

3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. SM - 1976/77 - 23, kterým se vydávají Směrnice o předcházení škodám a vypořádání škod způsobených bojovou technikou ozbrojených sil na pozemních komunikacích (registrován v částce 24/1977 Sb.), včetně změny vydané dne 10. 4. 1986 pod č. j. 80/86.

4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 14 078/82 - 025 o uzavírkách dálnic (registrován v částce 35/1982 Sb.).

5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 23 462/83 - 25 o používání pozemních komunikací při přesunech bojové techniky ve zvláštním režimu (registrován v částce 32/1983 Sb.).

6. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 22 130/1984 - 025 o kontrolním odznaku státního odborného dozoru nad pozemními komunikacemi (registrován v částce 16/1985 Sb.).

7. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 013/1986 - 025 o údržbě dálnic, silnic a místních komunikací (registrován v částce 5/1986 Sb.).


§ 48

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997 s výjimkou ustanovení § 20, 21 a 22, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998.


Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.




1) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb. ČR, o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

§ 1 zákona č. 266/1994 Sb. ČR, o dráhách.

2) Zákon č. 12/1997 Sb. ČR, o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.

3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

7) Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.

8) § 58 odst. 2, § 139 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb.

9) Zákon ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

10) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. ČR, o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

11) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. ČR

13) Zákon č. 266/1994 Sb. ČR

14) Zákon č. 111/1994 Sb. ČR, o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. ČR

Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

15) Např. zákon č. 222/1994 Sb. ČR, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 222/1994 Sb. ČR

17) § 23 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. ČR

19) Zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád).

20) § 45 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14 vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.