31. 7. 2019
ID: 109590upozornění pro uživatele

Kdo bude moci podat hromadnou žalobu?

Zdroj: shutterstock.com

V předchozím článku jsme Vás upozornili na blížící se nástup hromadných žalob do českého právního řádu, nyní si stručně vymezíme, kdo konkrétně bude k podání hromadné žaloby aktivně legitimován.

Dle paragrafového znění návrhu zákona o hromadných žalobách se budou aktivně legitimované subjekty lišit dle kritéria přihlášení účastníků do samotného soudního řízení, tedy zda se bude jednat o hromadnou žalobu založenou na principu opt-in, tedy do které se účastník musí sám přihlásit, anebo zda se bude jednat o žalobu řídící se principem opt-out, kdy by byli účastníci do řízení podle konkrétního klíče zařazeni, a pokud by nadále nechtěli býti účastníky soudního řízení, museli by se svým samostatným jednáním z řízení odhlásit.

Jak jsme již uvedli v článku předchozím, princip opt-out je odbornou veřejností výrazně kritizován právě také z důvodu, že prozatím neexistuje způsob, jakým by soud konkrétní účastníky jakožto „poškozené“ spotřebitele informoval o skutečnosti, že vůbec jako účastníci v daném řízení figurují. Předmětná situace se totiž liší při počtu účastníků čítajícím desítky, nejvýše stovky spotřebitelů, od řízení s počtem účastníků v řádech tisíců. Právě v takovém případě není zcela jisté, zda se „poškozený spotřebitel“ o svém účastenství zavčas dozví, a zda bude případně ještě schopen z řízení v případě zájmu vystoupit. Pokud by tak zavčas neučinil, konečné soudní rozhodnutí ve věci by pro něj bylo závazné, a to i včetně výroku o odměně tzv. správce skupiny, která bude činit téměř třetinu z žalované částky. Princip opt-out však bude dle současného znění návrhu zákona připuštěn pouze v případech, kdy nárok jednotlivého spotřebitele nebude převyšovat částku 10 tisíc korun.

Co se pak tedy týká konkrétního subjektu, který v rámci opt-out řízení bude k podání žaloby aktivně legitimován, bude jím standardně tzv. správce skupiny. Pokud by se však jednalo o typ žaloby, která by směřovala pouze k určení, zda tu určitý právní poměr nebo právo je či není, anebo by se jednalo o žalobu směřující k zdržení se protiprávního jednání, k podání hromadné žaloby by v daném případě byl oprávněn nejen správce skupiny, ale též zájmový spolek (typicky spolek na ochranu spotřebitelů).

V případě hromadné žaloby podléhající principu opt-in bude k podání žaloby legitimován jak správce skupiny či zájmový spolek, tak i každý jednotlivý člen skupiny sám.

Správce skupiny bude osobou akreditovanou státem, konkrétně Ministerstvem spravedlnosti. Ministerstvo by pak činnost správce skupiny mělo řádně dozorovat, a to již od okamžiku jeho vstupu do řízení, nicméně jak konkrétně bude dozor vypadat, není v návrhu zákona dosud přímo specifikováno. V návrhu zákona nejsou na správce skupiny kladeny fakticky žádné významné požadavky, když správce skupiny musí splňovat pouze podmínky trestní bezúhonnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a magisterské vzdělání – konkrétní obor či směr vzdělání již však specifikován není.

Správce skupiny by měl být solventní zejména z toho důvodu, že případně ponese náklady neúspěšného sporu vzniklé v souvislosti s hromadným řízením. Podle návrhu zákona by správce skupiny měl doložit svou solventnost složením částky odpovídající 5 % hodnoty sporu, nejvýše však částku 5 mil. Kč, do soudní úschovy, nebo předložením bankovní záruky nebo pojištění na stejnou částku V případě úspěchu ve věci by však odměna správce sporu měla činit 20 – 30 % z případně přisouzeného plnění, o což se tedy poníží nárok poškozených spotřebitelů, kteří byli členy skupiny.

Je však třeba uvést, že správce skupiny nebude jediným subjektem, kterému bude před soudem přiznáno právo být slyšen, toto právo totiž mohou uplatňovat všichni členové skupiny individuálně. Z procesního hlediska je tento přístup samozřejmě správný, nicméně již v současné době jsou soudy přehlcené a i podstatně jednodušší soudní spory bývají rozhodovány v řádu let, natož řízení se cca tisíci účastníky. I kdyby se chtěla např. jen desetina z nich v řízení vyjádřit, trvalo by takový spor nepochybně ještě mnohonásobně déle, což může v justici způsobit závažné problémy.

Mgr. Suzan Saidamová,
advokátní koncipientka

SAMAK

Purkyňova 2
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 211 222 244
e-mail:    info@samak.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz