Zpřístupnění dokumentů protistrany a složení jistoty
Vrchní soud v Praze jako jeden z prvních posuzoval otázku, zda je osvobozen od složení jistoty návrh na zpřístupnění dokumentů při osvobození od soudních poplatků. Závěry vrchního soudu sdílíme v tomto článku.
V posuzovaném případě podal žalobce návrh na uložení povinnosti žalované, spočívající ve zpřístupnění dokumentů podle § 18 odst. 1 zákona č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže („ZNŠHS“). Jelikož je v řízení o žalobě osvobozen od soudních poplatků, nesložil žalobce příslušnou jistotu ve výši 100.000 Kč.
Návrh žalobce pak odmítl Krajský soud v Ústí nad Labem, a to právě z důvodu nesložení jistoty. Odkazoval se mimo jiné i na komentářovou literaturu, dle které je povinnost složit jistotu bezvýjimečná.
Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku, č.j. 3 Cmo 161/2021-1382, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil.
Odvolací soud ve svém rozhodnutí souhlasí s obecným názorem soudu prvního stupně, že má složení jistoty v obecné rovině sloužit jako jakási pojistka proti zneužití institutu povinnosti zpřístupnit dokumenty. Má však za to, že u subjektů, které splnily předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a v řízení tedy prokázaly, že jistotu složit nemohou, by tento požadavek mohl znamenat výrazné ztížení výkonu práva na přístup k důkazním prostředkům.
Ve svém rozhodnutí dal pak odvolací soud za pravdu argumentaci žalobce, který uvádí, že skutečnost, že zákon osvobození od složení jistoty neupravuje, nevylučuje aplikovatelnost subsidiárního ustanovení zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („OSŘ“). V návaznosti na toto tvrzení staví žalobce osvobození od složení jistoty, při současném splnění podmínek pro osvobození od soudního poplatku podle § 138 OSŘ v řízení o zpřístupnění dokumentů podle § 12 ZNŠHS, na roveň prominutí této povinnosti v řízení o předběžném opatření podle § 75b odst. 3 písm. d) OSŘ, v případě splnění výše zmíněných podmínek pro osvobození od soudního poplatku podle OSŘ.
Odvolací soud tedy nakonec došel v rozporu s prvoinstančním usnesením k závěru, že na institut jistoty podle § 12 ZNŠHS ve smyslu § 34 odst. 1 ZNŠHS lze aplikovat obdobné ustanovení obecného právního předpisu, tedy § 75b OSŘ. Při posuzování správnosti napadeného rozhodnutí se pak opřel v prvé řadě o samotné znění § 12 ZNŠHS, které je téměř shodné se zněním § 75b OSŘ, dále pak ve svém rozhodnutí cituje důvodovou zprávu k návrhu ZNŠHS, kde je § 12 označen z formálního hlediska jakožto obdoba § 75b OSŘ. Nad rámec toho pak v citaci zvýraznil a že v rámci určování výše skládané jistoty nesmí dojít k nepřiměřenému ztížení výkonu práva na přístup k důkazním prostředkům.
V případě osvobození od soudního poplatku se tedy toto osvobození vztahuje i na složení jistoty dle ZNŠHS. Uvedené rozhodnutí tak jistě přispěje ke zvýšení efektivity vymáhání práv poškozených subjektů.
Blanka Lipovšeková,
paralegal
Mgr. Vojtěch Faltus,
partner
Jungmannova 26/15
110 00 Praha 1
Tel: +420 777 577 562
Email: office@aegislaw.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
