Zpřístupnění dokumentů protistrany a složení jistoty
Vrchní soud v Praze jako jeden z prvních posuzoval otázku, zda je osvobozen od složení jistoty návrh na zpřístupnění dokumentů při osvobození od soudních poplatků. Závěry vrchního soudu sdílíme v tomto článku.
V posuzovaném případě podal žalobce návrh na uložení povinnosti žalované, spočívající ve zpřístupnění dokumentů podle § 18 odst. 1 zákona č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže („ZNŠHS“). Jelikož je v řízení o žalobě osvobozen od soudních poplatků, nesložil žalobce příslušnou jistotu ve výši 100.000 Kč.
Návrh žalobce pak odmítl Krajský soud v Ústí nad Labem, a to právě z důvodu nesložení jistoty. Odkazoval se mimo jiné i na komentářovou literaturu, dle které je povinnost složit jistotu bezvýjimečná.
Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku, č.j. 3 Cmo 161/2021-1382, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil.
Odvolací soud ve svém rozhodnutí souhlasí s obecným názorem soudu prvního stupně, že má složení jistoty v obecné rovině sloužit jako jakási pojistka proti zneužití institutu povinnosti zpřístupnit dokumenty. Má však za to, že u subjektů, které splnily předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a v řízení tedy prokázaly, že jistotu složit nemohou, by tento požadavek mohl znamenat výrazné ztížení výkonu práva na přístup k důkazním prostředkům.
Ve svém rozhodnutí dal pak odvolací soud za pravdu argumentaci žalobce, který uvádí, že skutečnost, že zákon osvobození od složení jistoty neupravuje, nevylučuje aplikovatelnost subsidiárního ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („OSŘ“). V návaznosti na toto tvrzení staví žalobce osvobození od složení jistoty, při současném splnění podmínek pro osvobození od soudního poplatku podle § 138 OSŘ v řízení o zpřístupnění dokumentů podle § 12 ZNŠHS, na roveň prominutí této povinnosti v řízení o předběžném opatření podle § 75b odst. 3 písm. d) OSŘ, v případě splnění výše zmíněných podmínek pro osvobození od soudního poplatku podle OSŘ.
Odvolací soud tedy nakonec došel v rozporu s prvoinstančním usnesením k závěru, že na institut jistoty podle § 12 ZNŠHS ve smyslu § 34 odst. 1 ZNŠHS lze aplikovat obdobné ustanovení obecného právního předpisu, tedy § 75b OSŘ. Při posuzování správnosti napadeného rozhodnutí se pak opřel v prvé řadě o samotné znění § 12 ZNŠHS, které je téměř shodné se zněním § 75b OSŘ, dále pak ve svém rozhodnutí cituje důvodovou zprávu k návrhu ZNŠHS, kde je § 12 označen z formálního hlediska jakožto obdoba § 75b OSŘ. Nad rámec toho pak v citaci zvýraznil a že v rámci určování výše skládané jistoty nesmí dojít k nepřiměřenému ztížení výkonu práva na přístup k důkazním prostředkům.
V případě osvobození od soudního poplatku se tedy toto osvobození vztahuje i na složení jistoty dle ZNŠHS. Uvedené rozhodnutí tak jistě přispěje ke zvýšení efektivity vymáhání práv poškozených subjektů.
Blanka Lipovšeková,
paralegal
Mgr. Vojtěch Faltus,
partner
Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o.
Jungmannova 26/15
110 00 Praha 1
Tel: +420 777 577 562
Email: office@aegislaw.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
