epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 9. 2022
    ID: 115251upozornění pro uživatele

    Odkladný účinek žaloby dle soudního řádu správního a problematika dokazování

    Odkladný účinek žaloby je upraven zejména v § 73 zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Aby však mohl být odkladný účinek soudem přiznán, musí být splněny vymezené podmínky. Uvedené ustanovení nicméně nestanoví, zda a jakým způsobem má být splnění těchto podmínek prokázáno. Předmětem tohoto příspěvku je poukázat na specifika dokazování z pohledu žalobce a žalovaného, je-li podán návrh na přiznání odkladného účinku, a soudní rozhodovací praxi, která se dokazování ohledně splnění podmínek k přiznání odkladného účinku zabývá.

    Základními předpoklady pro přiznání odkladného účinku žaloby jsou:

    1. jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a
    2. jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem[1].

     

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Předpoklady dle bodu i.

    Ve vztahu k prvnímu bodu je zřejmé, že soud není schopen rozhodnout, zda taková újma žalobci hrozí, nemá-li k dispozici podklady či informace, ze kterých by takové skutečnosti vyplývaly.  V této souvislosti Nejvyšší správní soud ve svém usnesení z 15. 10. 2020, č. j. 5 As 220/2020-52, uvedl: „Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozhodnutím krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného tíží stěžovatele též důkazní břemeno k uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemene po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil[2]. Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, tedy má povinnost tvrzení a povinnost důkazní; je na něm, aby konkretizoval a osvědčil, jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly[3]. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická či bagatelní. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy[4].“ Obdobný závěr ohledně břemene tvrzení a důkazního vyjádřil Nejvyšší správní soud také ve svém usnesení ze dne 23. 11. 2016, č. j. 5 As 255/2016-25. V neposlední řadě je možné poukázat také na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, č. j. 2 As 21/2016-68, podle kterého: „Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovateli oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu.“

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Je vhodné poukázat na skutečnost, že komentářová literatura ve vztahu k dokazování používá pojem „osvědčení“ újmy, resp. že žalobce je povinen osvědčit skutečnosti, ze kterých plyne charakter a intenzita újmy. Ve vztahu k osvědčování je zmíněno, že jde o nižší formu dokazování, přičemž v rámci posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku se dokazování neprovádí.[5] Povinnost nést tzv. břemeno osvědčovací se objevuje také v rozhodovací praxi Krajského soudu v Praze[6]. Z rozhodovací praxe dalších soudů vyplývá, že žalobce nese břemeno tvrzení týkající se újmy, která mu může vzniknout výkonem či jinými právními následky rozhodnutí, které napadá. Současně je povinen svá tvrzení prokázat. Judikatura tak hovoří o břemenu osvědčovacím, ale také o břemenu důkazním. Vzhledem k tomu, že o břemenu důkazním se hovoří v judikatuře Nejvyššího správního soudu, pak se přikláním k závěru, že je to právě břemeno důkazní, které žalobce z pohledu rozhodovací praxe soudů ve vztahu k odkladnému účinku tíží.  

    Je třeba upozornit, že soud žalobce nebude vyzývat k doplnění tvrzení a jejich osvědčení. Avšak komentářová literatura nevylučuje, že aby soud nad rámec svých povinností vyzval žalobce k předložení listin k osvědčení tvrzení.[7] Je tak vhodné, aby žalobce již v návrhu na přiznání odkladného účinku jeho žalobě řádně specifikoval a identifikoval mu hrozící újmu a doložil k osvědčení, resp. prokázání, potřebné důkazy. Závěrem této části je možné shrnout, že aby byl žalobce se svým návrhem na přiznání odkladného účinku úspěšný, měl by řádně specifikovat, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než by vznikla jiným osobám, a současně by měl svá tvrzení doložit veškerými možnými důkazy, které taková jeho tvrzení budou dokazovat.    

     

    Předpoklady dle bodu ii.

    Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, č. j. 45 A 4/2013-29, plyne, že rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem by měl tvrdit a osvědčovat žalovaný (žalobce není povinen tvrdit ani osvědčit, jaké dopady by přiznání odkladného účinku mělo na práva třetích osob a veřejný zájem). Krajský soud v Praze doplnil, že žalovaný v takovém případě není zatížen břemenem tvrzení a břemenem osvědčovacím z toho důvodu, že soud je oprávněn si doklady k osvědčení skutečnosti hrozícího dotčení veřejného zájmu obstarat i z moci úřední. Neuvedení těchto skutečností však neznamená automatické vyhovění návrhu na přiznání odkladného účinku, nýbrž představuje riziko, že soud nezjistí takové okolnosti a návrhu na přiznání odkladného účinku vyhoví. Podle komentářové literatury je dotčený veřejný zájem v případě rozhodování o přiznání odkladného účinku povinen tvrdit a osvědčovat žalovaný.[8]  

    V situaci, kdy se veřejný zájem dostane do rozporu se základním právem žalobce, v usnesení ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008-131, Nejvyšší správní soud uvedl: „Z povinnosti ústavně konformního výkladu § 73 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že v případě kolize základního práva žalobce (stěžovatele) (v projednávaném případě práva na soudní ochranu a na pokojné užívání majetku) s veřejným zájmem nepostačí pro zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku pouhá existence kolidujícího veřejného zájmu, nýbrž je nutné vážit s pomocí testu proporcionality intenzitu hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci (stěžovateli) s intenzitou narušení veřejného zájmu.“  

    Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce není povinen tvrdit a osvědčovat, že přiznaný odkladný účinek nebude v rozporu s veřejným zájmem. Judikatura a odborná literatura se však ne zcela shoduje v tom, zda je povinen toto tvrdit a osvědčit žalovaný. Jistě je tedy vhodné, aby žalovaný v takovém případě tvrdil a osvědčil, že přiznaný odkladný účinek bude v rozporu s důležitým veřejným zájmem, pokud narušení důležitého veřejného zájmu skutečně hrozí. Vedle toho je samozřejmě vhodné také tvrdit, že podmínky dle bodu i. k přiznání odkladného účinku splněny nejsou.   

    Závěrem lze shrnout, že jestliže žalobce zamýšlí podat návrh na přiznání odkladného účinku žaloby, pak by měl v návrhu uvést veškeré skutečnosti, které dle jeho názoru odůvodňují, že jsou splněny předpoklady pro jeho přiznání a tyto skutečnosti v co největší míře doložit důkazy. Jestliže je podán návrh na přiznání odkladného účinku, pak z pohledu žalovaného není vhodné zůstat zcela nečinný. Zejména ve vztahu k vyhodnocení rozporu s veřejným zájmem je vhodné, aby žalovaný tvrdil a (optimálně) prokázal, že případně přiznaný odkladný účinek by byl v rozporu s takovým zájmem.  

    Mgr. Kateřina Hudec
    advokátka

    MT Legal

    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
     
    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 222 866 555  
    Fax:  +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com
     

    [1] Podle komentářové literatury se nejedná o nejobecnější veřejný zájem, nýbrž konkrétnější veřejné zájmy např. zájem na bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, zájem na ochraně bezpečnosti apod. Může se jednat také o dílčí veřejné zájmy, které souvisí s okolnostmi daného případu (KÜHN, Z., KOCOUREK, T. Soudní řád správní: Komentář. Wolters Kluwer, 2019. 1104 s.). Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2014, č. j. 45 Af 12/2012-61, je důležitým veřejným zájmem, aby byla vyměřená cla placena řádně a včas, nicméně dočasný odklad platby cla bezprostředně neohrožuje důležitý veřejný zájem.

    [2] Viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 – 50.

    [3] Viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32.

    [4] Srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74.

    [5] KÜHN, Z., KOCOUREK, T. Soudní řád správní: Komentář. Wolters Kluwer, 2019. 1104 s.

    [6] Např. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, č. j. 45 A 4/2013-29, usnesení téhož soudu ze dne 2. 4. 2014, č. j. 45 Az 14/2014-16, či usnesení téhož soudu ze dne 12. 5. 2017, č. j. 46 A 83/2017-20.

    [7] KÜHN, Z., KOCOUREK, T. Soudní řád správní: Komentář. Wolters Kluwer, 2019. 1104 s.

    [8] POTĚŠIL, L., ŠIMÍČEK, V. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Leges, 2014, 1152 s.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Kateřina Hudec (MT Legal)
    29. 9. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • DEAL MONITOR
    • Nejlepší zájem dítěte
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění

    Nepromítne-li se argumentace dovolatele do odůvodnění napadeného usnesení o odložení právní moci pravomocného rozhodnutí obecného soudu, aniž je ohrožení práv náležitě...

    Nejlepší zájem dítěte

    Obecné soudy jsou povinny posuzovat problematiku svěření nezletilých do péče rodičů především s přihlédnutím k jejich nejlepšímu zájmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech...

    Moderační právo

    Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost...

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.