epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 1. 2021
    ID: 112417upozornění pro uživatele

    Vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalobce v návaznosti na zrušení rozhodnutí, na jejichž základě bylo žalovaným plněno

    V tomto článku bychom se rádi zaměřili na situaci, kdy v rámci řízení o podané žalobě na plnění, dojde k pravomocnému přiznání nároku prvostupňovým soudem, které následně potvrdí i soud odvolací, avšak obě rozhodnutí jsou (bez odložení vykonatelnosti) následně zrušena dovolacím soudem. Situace není zcela neobvyklá, avšak rozhodovací praxe a postupy soudů v obdobných případech zcela znemožňovaly (a podle našeho mínění stále znemožňují) žalovaným, aby se domohly zpět finančních plnění, které uhradili čistě a pouze pod hrozbou exekučního vymáhání přiznané pohledávky, tedy jen a pouze z titulu existence pravomocných rozhodnutí, které byly následně zrušeny.

    Rádi bychom v tomto článku poskytli přehled judikaturních závěrů, které se k dané problematice vztahují, spolu s úvahami, jak by podle našeho názoru mohla a měla být situace řešena.

    Přístup soudů byl poměrně dlouhou dobu nejednotný, přičemž jednotlivé soudy často ani nevěděly, jak situaci uchopit. A není se čemu divit, když pomyslíme, že je třeba zachovat rovnost stran v občanském soudním řízení a dodržovat základní pilíře a zásady občanského soudního řízení. Žalovaní měli zájem dostat poskytnuté finanční plnění zpět, když zejména tvrdili, že plnili z titulu pravomocného rozhodnutí, které bylo zrušeno – odpadl tak právní důvod pro jejich plnění a žalobci se tak podle nich obohatili na jejich úkor. Naproti tomu se pak jednotliví žalobci bránili tvrzením, že poskytnuté finanční plnění považují za dobrovolné splnění dluhu žalovaných a tato plnění tak obvykle nevraceli. Žalovaným tak nezbývalo nic jiného než se vrácení takto poskytnutých finančních plnění domáhat soudně.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Judikatura Nejvyššího soudu pak zastávala dva možné přístupy. Podle prvního z nich platilo, že pokud se domáhá kdokoliv vrácení plnění, kterým plnil povinnost uloženou mu soudem (popřípadě jiným orgánem), závisí důvodnost jeho požadavku na tom, zda podle hmotného práva – tedy i bez rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno – plnil povinnost, kterou skutečně měl, či nikoliv (tuto otázku řeší soud jako předběžnou). Naproti tomu pak druhý přístup vychází z myšlenky, že plnění poskytnuté na základě pravomocného rozsudku nemá za následek zánik dluhu, neboť splnění předpokládá vůli plnit dluh; jestliže však někdo plní na základě vykonatelného a pravomocného soudního rozhodnutí, nemá vůli splnit dluh, ale jen činí to, co mu rozhodnutí ukládá.

    Kontradiktornost těchto přístupů Nejvyšší soud ČR odstranil v rozsudku velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3309/2011 (dále jen „Rozsudek NS“). Velký senát v Rozsudku NS dospívá k závěru, že pokud „soud uloží procesní povinnost žalovanému splnit povinnost, vyplývající ze závazku; chováním, které je v souladu s takovým rozsudkem, zaniká nejen procesní povinnost plynoucí z výroku rozhodnutí, ale i jí odpovídající hmotněprávní závazek (dluh), o kterém byl veden spor. To platí bez ohledu na to, jaký motiv (pohnutka) vede žalovaného ke splnění uložené povinnosti.“ Velký senát dále uvádí, že i v případě, kdy žalovaný plní pod psychickým donucením, má vůli plnit příslušný dluh. V tomto směru tak v Rozsudku NS podle našeho názoru velký senát Nejvyššího soudu ČR dospívá k závěru, že pokud jsou zrušena (cestou mimořádných opravných prostředků) pravomocná rozhodnutí soudů, na jejichž základě žalovaný (nedobrovolně) plnil a žalobce obdržené plnění nevrátí, pak by měl (a dokonce musí) v takové situaci žalobce vzít žalobu zpět[1] s odůvodněním, že došlo k naplnění žalobcem požadované povinnosti (odpadl tak předmět žaloby). V takovém případě dokonce nemá žalovaný vážný důvod se zpětvzetím nesouhlasit (podle velkého senátu došlo k zániku vymáhané pohledávky de facto splněním, tedy v důsledku jednání žalovaného po podání žaloby). Pokud pak žalovaný trvá na tom, že plnil pouze na základě dřívějších (a následně zrušených) pravomocných rozhodnutí, velký senát uvádí jako jedinou možnost, jak se domoci jeho nároků, jejich uplatnění soudní cestou. Soud by měl v novém řízení (zahájeném žalovaným) jako předběžnou otázku řešit, zda povinnost uložená pravomocnými rozhodnutími, kterou žalobce nedobrovolně splnil odpovídá „skutečným hmotněprávním poměrům“.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Se závěry prezentovanými v Rozsudku NS se nemůžeme ztotožnit. Nejen, že je považujeme za rozporné se základními zásadami civilního procesu (zejména zásadou dispoziční), kde má být pánem sporu žalobce, ale vnáší do řešení prezentované situace nepřiměřenou nerovnováhu mezi procesní strany. Uvedeným postupem totiž nutí žalovaného (ať jde o případy, kde soudy učinily procesní chyby, či neposoudili správně meritorně případ) k podání nové žaloby, kde jej tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní (a s tím i související procesní riziko, které má zásadně tížit původního žalobce, který donutil podáním žaloby žalovaného vstoupit do řízení).

    Do řešení podobných situací pak dále zasáhl i zákonodárce, který zákonem 296/2017 Sb. novelizoval zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v příslušném znění (dále také „OSŘ“), kdy v § 96 OSŘ doplnil odstavec 6, který zní: „Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí odvolacího soudu, případně též soudu prvního stupně, o věci bylo dovolacím soudem zrušeno, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže důvodem pro zpětvzetí návrhu byla skutečnost, která nastala v době, kdy trvaly účinky zrušeného rozhodnutí.“ Zákonodárce tak prakticky vyloučil postup procesních stran, který zastával velký senát Nejvyššího soudu v Rozsudku NS.

    Ústavnost výše uvedeného ustanovení (§ 96 odst. 6 OSŘ) pak posuzoval Ústavní soud, a to konkrétně ve svém plenárním nálezu Ústavního soudu ze dne 30. června 2020, sp. zn. Pl. ÚS 40/18 (dále jen „Nález ÚS“). Spolu s tím se zároveň Ústavní soud zabýval i posouzením otázky, jak by měly soudy postupovat v případě, kdy jsou zrušena (cestou mimořádných opravných prostředků) pravomocná rozhodnutí soudů, na jejichž základě žalovaný (nedobrovolně) plnil a žalobce obdržené plnění nevrátí.

    Podle Ústavního soudu (autoři článku upozorňují na odlišné stanovisko soudců Zemánka, Davida, Jirsy, Šimáčkové a Šimíčka, avšak nebudou se jím v tomto článku detailněji zabývat), který neshledává napadené ustanovení za protiústavní, by měla být situace řešena tak, že je pokračováno v původním řízení (tedy v tom zahájeném žalobcem), v němž jsou obecné soudy povinny posoudit oprávněnost nároku, stejně jako jeho výši, a řádně prokázané závěry pak musí prezentovat ve svém odůvodnění. Nicméně výrok jejich rozhodnutí nemůže nikdy znít jinak, než „žaloba se zamítá“ (buď proto, že nárok je oprávněný v plné či částečné výši, ale byl uspokojen splněním, nebo že nárok není po právu). Každopádně se podle Ústavního soudu uplatní pravidlo, že výrok s odůvodněním tvoří integrální jednotu, tedy tento rozsudek soudu pak představuje úplnou prejudici pro navazující řízení zahájené žalovaným. Jestliže žalobce přijaté plnění nevydá dobrovolně, postačí pak podle Ústavního soudu v řízení o vydání bezdůvodného obohacení provést důkaz rozsudkem z původního sporu.

    Ústavní soud tak pozměňuje kuchařku pro obecné soudy, která jim byla poskytnuta Rozsudkem NS a do jisté míry vyvažuje nerovnováhu, která nastala ve chvíli, kdy bylo na jednotlivé žalované přeneseno procesní riziko, které mělo tížit jednotlivé žalobce. Nález ÚS tak považujeme za krok správným směrem, byť se obáváme, že ještě přinese mnohá úskalí (zejména závěr o závaznosti odůvodnění rozhodnutí).

    Závěr, úvahy de lege ferenda

    Na závěr si jen ve stručnosti dovolíme vyjádřit náš osobní názor, resp. uvést, jaké řešení uvedené situace považujeme za vhodné. Byť se ztotožňujeme se závěry, že podstata spočívá vždy ve skutečných hmotněprávních poměrech (tedy zda nárok vznesený žalobou je po právu či nikoliv), v naší praxi jsme se setkali s mnoha případy, kdy prvostupňový a druhostupňový soud vydaly zcela nesmyslná rozhodnutí, přičemž příčinou bylo buď závažné procesní pochybení, nebo zcela svévolné meritorní hodnocení případu bez potřebného důkazního rámce. Taková pochybení soudů (ač jsou jejich rozhodnutí samozřejmě následně přezkoumávána a zrušena dovolacím soudem) pak nezvratně vedou k negativním důsledkům, kdy žalovaný je nucen pod hrozbou exekučního vymožení pohledávky pravomocně přiznané finanční plnění uhradit. Po zrušení těchto rozhodnutí (na jejichž základě žalovaný plnil) pak zásadně žalobce nic nenutí k tomu, aby s těmito finančními prostředky nenakládal, resp. aby je vrátil do dispozice žalovaného. Nehledě na to, zda je nárok po právu či nikoliv (to je ostatně otázka nového posouzení), z plnění žalovaného pod psychickým donucením možného exekučního vymožení pohledávky nelze podle našeho názoru dovodit vůli žalovaného dobrovolně plnit. Nevidíme tak důvod, aby se presumovalo oprávnění žalobce nakládat s finančními prostředky po zrušení (cestou mimořádných opravných prostředků) pravomocných rozhodnutí soudů, na jejichž základě žalovaný (nedobrovolně) tyto finanční prostředky poskytl.

    Domníváme se tak, že povinnost vrácení takto poskytnutých finančních prostředků by měla vyplývat přímo ze zákona, ba dokonce, že by v obdobném případě mělo zrušující rozhodnutí dovolacího sodu představovat exekuční titul žalovaného. Uvedené považujeme za vhodné zejména s ohledem na fakt, že samotnou úhradou finanční částky, která je přiznána pravomocnými rozhodnutími soudu žalovaný deklaruje plnění svých procesních povinností, a toto lze očekávat i tehdy, pokud by soudy opětovně rozhodly o oprávněnosti nároku žalobce při respektování závazných závěrů dovolacího soudu. Další možností řešení uvedené situace by mohlo být zakotvení zákonného odkladu vykonatelnosti u žalob na plnění při využití mimořádného opravného prostředku, které by zcela vyloučilo hrozbu exekučního vymožení pohledávky, avšak prodloužilo by možnost získání oprávněně nárokovaného plnění žalobcům, proto jej nepovažujeme za zcela vhodné.

    Mgr. Milan Jelínek,
    advokát

    JUDr. Lenka Příkazská,
    advokátka



     

    HSP Partners advokátní kancelář v.o.s.
     
    Vodičkova 710/31
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:       +420 734 363 336
    e-mail:    ak@akhsp.cz
     

    [1] POZN: K tomuto závěru dospěl velký senát ještě před novelou OSŘ provedenou zákonem 296/2017 Sb.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Lenka Příkazská, Mgr. Milan Jelínek (HSP & Partners)
    27. 1. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.