Policie musí uznávat rovněž elektronickou verzi čestných prohlášení
V rámci kontrol opatření vyplývajících z Usnesení vlády ČR č. 216 ze dne 26. února 2021 informoval náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek mj. o tom, že policie bude vyžadovat, aby příslušné potvrzení (např. o zaměstnání) bylo “na papíře”, nikoli v elektronické podobě. Tuto informaci následně převzala některá média (např. Lidové noviny)[1]. Následně došlo ze strany Policie ČR k upřesnění, že elektronická forma (naskenované potvrzení, potvrzení s elektronickým podpisem zaměstnavatele) bude uznávána pouze v prvních dnech platnosti opatření.
Po vlně kritiky strážci zákona v úterý 2. března 2021 potvrdili, že budou akceptovat i elektronickou verzi potvrzení, které je ale údajně méně hygienické, než papírové. Policie tak nakonec připustila, že požadavek na papírovou formu je spíše pouhým přáním, které jí sice pravděpodobně usnadní kontrolu, nemá však zákonnou oporu. S některými předpisy je dokonce v přímém rozporu.
V první řadě ustanovení vlády nestanoví požadavek na listinnou podobu dokumentu, a proto je možné se prokázat i potvrzením v elektronické podobě.
Právní podporu tomuto argumentu dává rovněž Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen eIDAS), jehož čl. 46 zaměřený na právní účinky elektronických dokumentů jasně stanoví: „Elektronickému dokumentu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu.“
Podobnou konstrukci pak obsahuje rovněž § 18 zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který říká, že úkon provedený oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Možnost využití datových schránek je navíc v rámci nouzového stavu vládou podporována a Usnesení vlády č. 209 opět zprostilo podnikatele i fyzické osoby povinnosti úhrady poplatku za poštovní datové zprávy.
S ohledem na vzniklou situaci si lze velmi dobře představit hned několik situací, kdy potvrzení na cestu do místa výkonu práce bude mít právě elektronickou podobu. V souladu se zákonem 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, by mělo být plně dostačující prohlášení opatřené kvalifikovaným elektronickým podpisem či kvalifikovanou elektronickou pečetí. Takovým potvrzením může disponovat např. zaměstnanec, který zatím nedorazil do zaměstnání z důvodu časového rozestupu mezi vydáním příslušného usnesení vlády a vlastní cestou. Ta přitom nemusela proběhnout pouze v pondělí 1. března 2021 ráno, ale i kdykoliv během účinnosti opatření, např. při první cestě do zaměstnání z home-office v rámci druhého březnového týdne. Zároveň ne každý má doma tiskárnu. V podobné situaci se mohou ocitnout rovněž podnikatelé, kteří budou potřebovat vycestovat přes hranice okresu kvůli realizaci zakázky. S ohledem na ustanovení čl. 46 eIDAS zároveň není bezpodmínečně nutné, aby potvrzení bylo opatřeno právě zaručeným elektronickým podpisem.
Výše uvedená argumentace by našla uplatnění především v okamžiku, kdy by dotyčnému byla i přes existenci výše uvedeného potvrzení udělena pokuta, s jejímž zaplacením by dotyčný na místě nesouhlasil. Obdobně by šlo postupovat též v případě vzniku škody. Zásady zmíněné v tomto příspěvku, zejm. často opomíjený čl. 46 nařízení eIDAS a průkaznost dokumentů zaslaných datovou schránkou, lze dobře využít i v dalších případech, kdy stát bude trvat na předložení dokumentu v listinné podobě.
Mgr. Jiří Průša
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
