epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 7. 2021
    ID: 113320upozornění pro uživatele

    Zákon o hromadném řízení: hromadné žaloby nově a lépe?

    Hromadná žaloba umožňuje uplatnit obdobné, často bagatelní, nároky jednotlivců v rámci jednoho řízení. Představuje tak významný nástroj kolektivní ochrany práv, který může pomoci vyvážit nepoměr sil a posílit slabší stranu. Na straně žalobců jsou zpravidla velké korporace a na straně žalovaných jejich poškození zákazníci. Může ale znamenat i výhodný způsob řešení dané situace pro žalované, který jim ušetří náklady, jež by museli vynaložit v případě množství samostatných řízení.


    Co jsou hromadné žaloby?

    Hromadné žaloby jsou zavedeným institutem zejména ve Spojených státech a dalších zemích common law, stále častěji jsou však zakotvovány i do právních řádů v zemích kontinentálního typu právní kultury. Evropská unie v posledních letech v tomto směru rovněž vydala celou řadu dokumentů, z nichž nejvýznamnějším je návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.[1] Jak patrno z jeho názvu, návrh se nicméně omezuje pouze na oblast ochrany spotřebitele.

    Návrh zákona o hromadném řízení, který je aktuálně projednáván Poslaneckou sněmovnou, je výsledkem dlouholetých diskuzí nad potřebou přijmout komplexní úpravu kolektivní ochrany práv v ČR obdobně, jako k tomu přistoupili v dalších evropských zemích. Český právní řád doposud obsahoval pouze určité fragmenty kolektivní ochrany práv, které byly zakotveny především v ustanoveních § 83 a § 159a občanského soudního řádu. Navrhovaná úprava proto představuje zásadní průlom v této oblasti.

    Přestože se na potřebě přijmout komplexní úpravu kolektivní ochrany práv shodovala většina laické i odborné veřejnosti, původní návrh zákona o hromadných žalobách[2] byl z hlediska své formy i obsahu v podobě, v níž byl uveřejněn v březnu 2019, velice kontroverzní a již ve fázi připomínkového řízení vyvolal vlnu ostré kritiky, jež nakonec vedla k jeho kompletnímu přepracování, včetně změny názvu.

    Hlavním smyslem tohoto článku je poukázat na skutečnost, že zakotvení kolektivní ochrany práv je z hlediska společenské poptávky správným krokem, nicméně způsob jeho provedení je značně problematický. Článek si klade za cíl porovnat vybrané klíčové body aktuálně projednávané verze zákona o hromadném řízení s původním – vysoce kontroverzním – návrhem zákona o hromadných žalobách. Výsledkem dané komparace by mělo být konstatování, zda se v rámci přepracované verze podařilo odstranit nejkritizovanější aspekty a potenciálně eliminovat i největší rizika plynoucí z navrhované úpravy.

    Věcná působnost

    V přepracované verzi zákona o hromadném řízení, předložené Ministerstvem spravedlnosti v prosinci 2019, byla ponechána velmi široká věcná působnost. Ustanovení § 7 odst. 1 této verze návrhu zákona ponechávalo možnost podávat hromadné žaloby pro všechny soukromoprávní spory, vyjma případů uvedených ve druhém odstavci daného ustanovení.[3]

    Návrh zákona o hromadném řízení následně na začátku roku 2020 doznal další podstatné koncepční změny.[4] Ustanovení § 7 bylo změněno tak, že se věcná působnost zákona omezila pouze na spotřebitelské spory obdobně, jako je tomu v případě chystané celoevropské úpravy. Z rozsahu nároků, které mají být vymahatelné v rámci hromadného řízení, tak např. zcela „vypadly“ pracovněprávní a nekalosoutěžní nároky či nároky týkající se ochrany životního prostředí. Zákonodárce přitom v důvodové zprávě nicméně explicitně deklaruje, že do budoucna počítá s možným rozšířením věcné působnosti i na jiné části společenského života.[5]

    Omezení věcné působnosti v rámci přepracovaného návrhu zákona pouze na spotřebitelské spory je odbornou právnickou veřejností hodnoceno vesměs pozitivně. Předseda Krajského soudu v Plzni se např. vyjádřil v tom smyslu, že zúžení hromadných žalob jen na spotřebitelské spory vítá, a je-li takový institut považován za nezbytný, je vhodné ověřit jeho fungování nejprve v zúženém segmentu právního řádu.[6]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Dle názoru některých odborníků je zúžení věcné působnosti návrhu zákona naopak spíše ke škodě, neboť pro ně představuje zásadní nevyužití potenciálu hromadných žalob. Svůj argument demonstrují na aktuálním dění kolem pandemie COVID-19, jež podle nich ukazuje, že je dobré mít procesní prostředek na řešení velkého množství skutkově či právně shodných či obdobných nároků, a to nejen v oblasti spotřebitelského práva. Naproti tomu navrhované omezení věcné působnosti pouze na spotřebitelské spory povede dle jejich názoru k posílení robustnosti spotřebitelského práva.[7]

    V neposlední řadě je namístě uvést, že paralelně vznikající směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů se rovněž omezuje pouze na spotřebitelské spory. Tuto bude muset následně Česká republika transponovat do právního řádu. Přestože zákonodárce při přípravě aktuálně projednávané verze návrhu zákona bral v potaz existenci připravované směrnice,[8] lze vnímat jako nekoncepční přijímat návrh zákona o hromadném řízení dříve, než bude známo definitivní znění chystané evropské úpravy.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit


    Forma řízení (opt-in versus opt-out)

    Návrh zákona o hromadném řízení upřednostňuje tzv. přihlašovací řízení (princip opt-in)[9] nad řízením odhlašovacím (princip opt-out).[10] To vyplývá již ze samotné systematiky návrhu zákona. Přihlašovací řízení je v rámci přepracované verze návrhu vždy řazeno na prvním místě před řízením odhlašovacím.

    Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že princip opt-out, který, jak lze argumentovat, je v rozporu s právní zásadou vigilantibus iura scripta sunt, tj. „práva patří bdělým“, nebyl ze zákona zcela odstraněn. Článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod přitom stanoví, že „každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.“[11] Jedná se tak o aktivní právo každého, nikoliv o jeho ex offo přiznání,[12] jež princip opt-out představuje.

    Deklarovaným důvodem pro ponechání odhlašovacího řízení v zákonem stanovených případech je tzv. racionální apatie žalobce. O racionální apatii se hovoří v případě, kdy je nárok na straně poškozeného subjektu tak bagatelní, že se tento subjekt z (racionálních) důvodů, především časových a finančních, rozhodne soudní řízení vůbec nezahajovat.[13]

    Racionální apatie bude však na straně žalobců jen stěží tak zásadní, aby nebyli schopni vyhodnotit, zda pro ně bude nebo nebude uplatnění nároku přínosné. Dle mého názoru není proto nezbytně nutné vedle principu opt-in zakotvit v nové právní úpravě i princip opt-out, když přihlašovací řízení zasahuje do procesních práv na straně žalobců podstatně méně.

    V této souvislosti lze alespoň kvitovat, že návrh zákona o hromadném řízení, na rozdíl od původního návrhu zákona o hromadných žalobách, připouští odhlašovací řízení pouze v zákonem úzce vymezených případech. Jednu z podmínek představuje nutnost obstarat si písemný souhlas alespoň 100 členů skupiny (nejde-li o tzv. spotřebitelskou neziskovou organizaci),[14] namísto pouhého jednoho člena skupiny, jak požadoval původní návrh, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o přihlašovací nebo odhlašovací řízení.

    Současně došlo ke snížení hranice, od níž je možné vést přihlašovací řízení, a to z původních 10.000,- Kč nejprve na 5.000,- Kč a následně dokonce na 3.000,- Kč u jednoho člena skupiny.[15] Vzhledem k tomu, že je však dané ustanovení formulováno jako vyvratitelná domněnka, hranice není stanovena zcela pevně a může se v konkrétních případech lišit. Je-li hlavním důvodem zákonodárce pro ponechání principu opt-out v navrhované úpravě racionální apatie žalobců, jeví se však částka ve výši 3.000,- Kč stále jako nepřiměřeně vysoká.


    Subjekty hromadného řízení

    Jeden z nejzásadnějších rozdílů mezi původní a aktuálně projednávanou verzí návrhu zákona představuje odstranění monopolu správce skupiny k zahájení odhlašovacího hromadného řízení. Žalobu jak v případě přihlašovacího, tak i v případě odhlašovacího řízení, může podat kterýkoliv člen skupiny, případně nezisková osoba.[16]

    Přepracovaná verze zákona rovněž upouští od tzv. investorského principu, žalobcem již nebude moci být komerční subjekt.[17] Dle předchozích znění mohl být návrh na zahájení přihlašovacího i odhlašovacího řízení podán správcem skupiny, jíž byla osoba s akreditací udělenou Ministerstvem spravedlnosti. S investorským principem byla zároveň spojena především kritika podílové odměny z hodnoty přisouzeného plnění v případě úspěchu ve věci (tzv. contingency fees) a vzniku výnosného „byznysu“ třetích osob profitujících na podávání hromadných žalob.[18]

    Někteří naopak kritizují upuštění od investorského principu. Dle jejich názoru aktuální nastavení aktivně legitimovaných subjektů hromadného řízení znesnadní praktické fungování hromadných žalob. Schopnost a ochota členů skupiny a neziskových osob uplatnit sporný nárok v rámci hromadného řízení bude podle jejich názoru nižší, než by byla u ekonomicky motivovaných správců skupiny. Jedině ekonomický stimul komerčního subjektu může totiž dle nich překonat racionální apatii a zajistit efektivní vedení hromadného řízení.[19]

    Ani současné vymezení subjektů hromadného řízení navíc není zcela prosto rizik. Panují obavy, že institut hromadné žaloby bude zneužit jako nástroj likvidace konkurence prostřednictvím uměle vytvořených neziskových osob jakožto „zájmových subjektů“.[20] Proti uvedenému nemůže obstát ani argumentace podmínkou předchozího působení po dobu alespoň dvou let.[21] Vzhledem ke skutečnosti, že se počítá s účinností zákona nejdříve v roce 2022, lze si představit, že účelově vytvořené neziskové osoby vzniknou již nyní a v době účinnosti zákona budou danou podmínku splňovat.


    Zpřístupnění dokumentů

    Žalobce se může ocitnout v situaci, kdy existuje velká skupina poškozených, s nimiž není v kontaktu, většinu z nich nezná, a nemá ani dostatek důkazních prostředků k prokázání svých tvrzení. Taková situace může nastat zpravidla u odhlašovacího hromadného řízení. Aby mohl žalobce takové skupině poškozených pomoci, poskytuje mu zákonodárce jako nástroj institut zpřístupnění dokumentů (tzv. discovery nebo disclosure).

    Zpřístupnění dokumentů není pro české právní prostředí neznámé, neboť obdobná úprava je již od roku 2017 zakotvena v zákoně o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže. Navrhovat jej může jak strana žalující, tak i strana žalovaná.[22] I přesto, že nelze než předpokládat, že bude institut využíván (a pravděpodobně též zneužíván) především stranou žalující, může posloužit i žalovanému, a to například v případě, pojme-li podezření na zneužití práva ze strany žalobce.

    Původně široké pojetí zpřístupnění dokumentů v návrhu zákona o hromadných žalobách, vyčleněné do samostatného řízení, bylo nicméně v rámci návrhu zákona o hromadném řízení omezeno pouze na případy, kdy je žalobcem nezisková osoba nebo kdy se jedná o odhlašovací řízení.

    Z návrhu zákona byla rovněž vypuštěna drakonická pokuta, kterou bylo možné uložit žalovanému v případě nesplnění povinnosti zveřejnit dokumenty. Podle původního návrhu zákona o hromadných žalobách hrozilo žalovanému za nesplnění uložené povinnosti zpřístupnit dokumenty uložení pokuty až do výše 10.000.000,- Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.[23] Přepracovaná verze návrhu zákona o hromadném řízení umožňuje v takových případech ukládat pouze pořádkové pokuty ve smyslu § 53 občanského soudního řádu, jejichž maximální výše činí 50.000,- Kč.[24]

    Především však došlo k odstranění silně kritizovaného ustanovení návrhu zákona o hromadných žalobách, dle něhož bylo možné podat návrh na zpřístupnění dokumentů i před zahájením samotného hromadného řízení.[25] Žalující strana tudíž nebude moci zneužít zpřístupněné dokumenty k určení potenciálních členů skupiny a její samotné existence. Omezí se tím rovněž riziko podávání šikanózních hromadných žalob, jejichž jediným smyslem by bylo zneužití v rámci konkurenčního boje.


    Ponechána byla naopak nakonec navrhovaná výše jistoty na náhradu újmy, která může vzniknout porušením povinností v souvislosti s řízením o zpřístupnění dokumentů, a to 50.000,- Kč.[26] Tato jistota se vzhledem k charakteru informací a důsledkům plynoucím z jejich možného zneužití jeví jako zcela nedostatečná a marginální. Na druhou stranu je v ustanovení § 124 odst. 2 návrhu zákona o hromadném řízení soudu dána diskrece rozhodnout s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu o částce vyšší (tzv. doplatek jistoty). Obdobná úprava byla zakotvena i v ustanovení § 154 odst. 2 původního návrhu zákona o hromadných žalobách.

    Institut zpřístupnění dokumentů je z mého pohledu obecně velmi problematický, neboť může vést k výraznému zásahu do práv žalované strany i třetích osob. Možnost využití institutu zpřístupnění dokumentů k tzv. lovení důkazů se shora uvedenými změnami v rámci přepracování návrhu zákona sice nepochybně snížila, nadále však není vyloučena. Rizika spojená se zakotvením předmětného institutu v jeho současné podobě, jakými jsou mimo jiné zneužití ze strany některých aktivistů či konkurence, tak nejsou zcela eliminována.

    Odměna žalobce

    V návrhu zákona o hromadném řízení byl přes ostrou kritiku ponechán institut podílové odměny vázané na výsledek ve věci (tzv. contingency fees). V původním návrhu zákona o hromadných žalobách žalobci náležela odměna ve výši 20 až 30 % z přisouzeného plnění,[27] v aktuálně projednávané verzi došlo k modifikaci maximální možné výše odměny na 25 %.[28]

    Významnější je však doplnění moderačního práva soudu ve vztahu k přiměřenosti odměny náležející žalobci: „Má-li soud za to, že výše odměny navržená žalobcem zjevně neodpovídá očekávané složitosti nebo délce přihlašovacího hromadného řízení, může ji v usnesení o přípustnosti přihlašovacího hromadné žaloby přiměřeně snížit.“.[29]

    Moderační právo soudu je časově zakotveno již v rámci certifikační fáze, což je důležité zejména z hlediska právní jistoty členů skupiny, jejichž nároky se sníží o žalobci přiznanou odměnu.[30] Uplatnění moderačního práva soudu v rámci certifikační fáze je ale na druhou stranu problematické proto, že rozhodování o výši odměny na základě kritérií očekávané složitosti nebo délky hromadného řízení může být v této ranné fázi řízení velice obtížné, či dokonce nemožné. Předmětné skutečnosti totiž nemusí být v dané chvíli známy, a často se tak bude jednat o arbitrární rozhodnutí soudu, které je zároveň pro strany sporu velmi významné.[31]

    Bez ohledu na popsaný posun v rámci přepracovaného návrhu zákona, který lze hodnotit vesměs pozitivně, dle mého názoru platí, že jakákoliv motivace ziskem je v rámci českého právního řádu i kontinentálního typu právní kultury, založených na zásadě náhrady nákladů sporného řízení podle úspěchu ve věci, zcela nepřijatelná. Účelem soudního řízení má být ochrana subjektivních práv, a nikoliv dosažení zisku. Rovněž není akceptovatelné jakékoliv krácení přisouzeného plnění členů skupiny o odměnu žalobce, tím spíše pak v případě, kdy může tato odměna dosahovat až jedné čtvrtiny vysouzené částky.


    Pojistky proti zneužití

    Právní komparace pojistek proti zneužití se do značné míry prolíná se všemi ostatními výše porovnávanými aspekty obou návrhů, jakými jsou působnost zákona, vymezení subjektů hromadného řízení, podmínek řízení a další, neboť tyto pojistky prostupují celým zákonem. Závěrem si proto dovolím vyzdvihnout pouze jednu z pojistek proti zneužití, absentující v obou verzích návrhu zákona, a tou jsou finanční nároky kladené zákonem a prováděcími předpisy na stranu žalující.

    Správné nastavení finančních nároků může odradit žalobce od podávání šikanózních žalob, žalob majících za jediný smysl poškodit konkurenci, jakož i žalob, které jsou zjevně nedůvodné. Zároveň slouží k prokázání platební schopnosti žalující strany. Primárně se jedná o soudní poplatek a složení jistoty na náhradu újmy.

    V přepracované verzi návrhu zákona přetrvává možnost náhrady újmy pouze v důsledku porušení povinností v hromadném řízení[32] nebo v souvislosti s institutem zpřístupnění dokumentů.[33] Újma může nicméně vzniknout žalovanému už jen tím, že bude zahájeno a vedeno hromadné řízení, které se ukáže jako zcela bezdůvodné (žaloba bude zamítnuta, ale škoda žalovanému vznikla již např. v důsledku poškození dobrého jména).[34] Dle mého názoru by proto bylo vhodné, aby byl návrh zákona o hromadném řízení doplněn o institut reparační náhrady žalovanému v případě neoprávněnosti sporu.


    Závěr

    Dle velké části odborné právnické veřejnosti je zapotřebí k zakotvení hromadných žalob v českém právním řádu přistupovat s obezřetnostní, zdrženlivostí a spíše konzervativně.[35] Toho se dle mého názoru zákonodárce při přípravě původního znění návrhu zákona o hromadných žalobách nedržel. Zákon o hromadných žalobách, byl-li by přijat v původně navrhované podobě, znamenal by revoluci v oblasti procesního práva s dalekosáhlými důsledky jak pro potenciální subjekty na straně žalované (především podnikatele), tak i pro subjekty na straně žalující (zejména spotřebitele). Aktuální podoba návrhu zákona o hromadném řízení již představuje mnohem menší zásah do odvětví procesního práva, nicméně některé problematické aspekty přetrvávají.

    JUDr. PhDr. Kristýna Poche

    Greats advokáti, s.r.o.

    Salvátorská 931/8
    110 00, Praha 1

    e-mail: law@greats.cz

     



    Pozn.: Článek představuje zkrácenou verzi rigorózní práce autorky, jež je dostupná >>> zde.

    [1] EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES ze dne 11. 4. 2018 [online]. [cit. 16. 6. 2019]. Dostupné >>> zde.

    [2] Jedná se o původní název navrhované legislativy, která je aktuálně projednávána pod názvem zákon o hromadném řízení.

    [3] Dle ustanovení § 7 odst. 2 návrhu zákona o hromadném řízení (verze předložené v prosinci 2019) se jednalo o právní věci podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní, tj. typicky věci, ve kterých nelze uzavřít smír, dále právní věci podle zákona o veřejných rejstřících, spory o právo na dorovnání protiplnění nebo na náhradu újmy podle zákona o obchodních korporacích, zákona o přeměnách a zákona o nabídkách převzetí, je-li rozhodnutí soudu co do základu závazné i vůči ostatním oprávněným osobám, a spory o právo na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci.

    [4] PASEKOVÁ, Eva. Hromadné žaloby mají nově dopadat jen na spotřebitelské spory, prosadila ČSSD. Česká justice [online]. 24. 1. 2020 [cit. 28. 6. 2020]. Dostupné >>> zde.

    [5] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Důvodová zpráva k návrhu zákona o hromadných žalobách [online]. [cit. 29. 4. 2019]. Dostupné >>> zde, str. 79

    [6] PASEKOVÁ, Eva. Hromadné žaloby mají nově dopadat jen na spotřebitelské spory, prosadila ČSSD.

    [7] HOKR, Tomáš a MUNZAR, Tomáš. O hromadných žalobách: Proč (ne)chtít zavést hromadné žaloby (I. díl série). e-pravo.cz [online]. 30. 4. 2020 [cit. 10. 7. 2020]. Dostupný >>> zde. 

    [8] Srov. např. str. 93 důvodové zprávy k návrhu zákona o hromadném řízení.

    [9] Princip označovaný jako opt-in (ve smyslu „OPT to be INcluded“) znamená, že prvotní iniciativa, tj. rozhodnutí být do něčeho zapojen či zařazen, je na straně člena skupiny.

    [10] Opačným principem k principu opt-in je princip opt-out (ve smyslu „OPT to get OUT“), podle něhož je člen skupiny automaticky zahrnut do řízení a má pouze následně možnost být z něj z vlastní iniciativy vyřazen.

    [11] ČESKÁ REPUBLIKA. Listina základních práv a svobod. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1992, roč. 1993, částka 1, usnesení předsednictva České národní rady č. 2, str. 22. Dostupný >>> zde.

    [12] GBELEC ONDŘEJ. Připomínky SP ČR k návrhu zákona o hromadných žalobách (verze pro jednání LRV). Oficiální webové stránky Svazu průmyslu a obchodu České republiky [online]. 5. 9. 2019 [cit. 28. 6. 2020]. Dostupné >>> zde.

    [13] KESKE, Sonja, RENDA, Andrea a VAN DEN BERGH, Roger. Financing and group litigation. In TUIL, Mark a VISSCHER, Louis. New trends in financing civil litigation in Europe: a legal, empirical, and economic analysis. Northampton, Mass: Edward Elgar, 2010. New horizons in law and economics. ISBN 9781848446854, str. 59.

    [14] Srov. ustanovení § 19 návrhu zákona o hromadném řízení.

    [15] Srov. ustanovení § 34 odst. 3 návrhu zákona o hromadném řízení.

    [16] MIKLÍKOVÁ, Eliška a VODIČKOVÁ, Martina. Návrh zákona o hromadných žalobách – druhý (úspěšnější) pokus? e-pravo.cz [online]. 10. 8. 2020 [cit. 29. 6. 2020]. Dostupné >>> zde.

    [17] SAIDAMOVÁ, Suzan. Zákon o hromadných žalobách po prudké kritice opět přepracován. e-pravo.cz [online]. 7. 2. 2020 [cit. 29. 6. 2020]. Dostupné >>> zde.

    [18] TREUTLEROVÁ, Hana. Hromadné žaloby opět jinak. Právní prostor [online]. 10. 12. 2019 [cit. 29. 6. 2020]. Dostupné >>> zde.

    [19] HOKR, Tomáš a MUNZAR, Tomáš. O hromadných žalobách: Proč (ne)chtít zavést hromadné žaloby (I. díl série).

    [20] OTTO, Pavel. Hromadné žaloby budou byznysem pro soukromé společnosti, tvrdí kritici. Ministerstvo to odmítá. E15.cz [online]. 5. 9. 2019 [cit. 29. 6. 2020]. Dostupné >>> zde.

    [21] Srov. ustanovení § 13 odst. 1 písm. e) návrhu zákona o hromadném řízení.

    [22] V ustanovení § 86 a 117 návrhu zákona o hromadném řízení se uvádí „na návrh kteréhokoliv z účastníků“, v ustanoveních souvisejících se pak hovoří o „navrhovateli“.

    [23] Srov. ustanovení § 158 odst. 1 návrhu zákona o hromadných žalobách.

    [24] Srov. ustanovení § 123 odst. 2 návrhu zákona o hromadném řízení.

    [25] Srov. ustanovení § 143 odst. 3 návrhu zákona o hromadných žalobách.

    [26] V průběhu přepracování návrhu zákona došlo k dočasnému navýšení jistoty z 50.000,- Kč na 100.000,- Kč (viz např. MIKLÍKOVÁ, Eliška a VODIČKOVÁ, Martina. Návrh zákona o hromadných žalobách – druhý (úspěšnější) pokus?). V rámci aktuální verze se však zákonodárce opět přiklonil k částce ve výši 50.000,- Kč s možností jejího navýšení z rozhodnutí soudu.

    [27] Srov. ustanovení § 99 odst. 1 návrhu zákona o hromadných žalobách.

    [28] Srov. ustanovení § 97 odst. 1 návrhu zákona o hromadném řízení.

    [29] Srov. ustanovení § 97 odst. 1 návrhu zákona o hromadném řízení.

    [30] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Důvodová zpráva k návrhu zákona o hromadném řízení, str. 169.

    [31] GBELEC ONDŘEJ. Připomínky SP ČR k návrhu zákona o hromadných žalobách (verze pro jednání LRV).

    [32] Srov. ustanovení § 93 návrhu zákona o hromadném řízení.

    [33] Srov. ustanovení § 124 a násl. návrhu zákona o hromadném řízení.

    [34] GBELEC ONDŘEJ. Připomínky SP ČR k návrhu zákona o hromadných žalobách (verze pro jednání LRV).

    [35] Srov. např. WINTEROVÁ, Alena. Poznámky k vybraným aspektům hromadné žaloby, str. 22. a ŠVEŘEPOVÁ, Kateřina. Fenomén hromadné žaloby jako projev proměny vnímání role práva v moderní společnosti, str. 19.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. PhDr. Kristýna Poche (Greats advokáti)
    27. 7. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.