epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    9. 7. 2021
    ID: 113245upozornění pro uživatele

    K některým otázkám souvisejícím se zřízením nezbytné cesty soudem

    Institut nezbytné cesty slouží k zajištění přístupu k pozemku za účelem hospodaření na něm či jeho jiného užívání přes pozemek jiné osoby. Současná úprava je sice podstatně podrobnější než úprava podle starého občanského zákoníku, řada otázek však musí být stále řešena výkladem a soudy mají při rozhodování značný prostor pro vlastní uvážení. O to větší pozornost si zaslouží rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se tomuto výkladu věnují.

    Nejnovějším z těchto rozhodnutí je rozsudek ve věci spis. zn. 22 Cdo 1826/2020 ze dne 10. března 2021, který sice z velké části „pouze“ navazuje na předchozí rozhodnutí tohoto soudu a dovolání v dané věci vyhověl pro odklon soudů nižších instancí od těchto předchozích rozhodnutí, to však jeho zajímavost nesnižuje.

    Nezbytná cesta přes více pozemků různých vlastníků

    Jednou z otázek, které Nejvyšší soud řešil, je postup v situaci, kdy se mezi pozemkem žalobce a veřejnou cestou nachází více pozemků, zejména jde-li o pozemky různých vlastníků. V takovém případě se musí žalobce domáhat zřízení služebnosti ke všem těmto pozemkům a žalovanými musí být vlastníci všech těchto pozemků. Výjimku představuje toliko situace, kdy žalobce má možnost užívat pozemky, k nimž se zřízení (povolení) nezbytné cesty nedomáhá, zajištěnu jiným způsobem, především smlouvu s jejich vlastníky. Není-li tato podmínka splněna, žaloba musí být zamítnuta. Žalobce by totiž i v případě úspěchu spojení svého pozemku s veřejnou cestou nedosáhl, a účelu zřízení nezbytné cesty spočívajícího právě v zajištění tohoto spojení by nebylo dosaženo. Nezbytnou cestu lze zřídit právě jen v případě, když žalobce na základě soudního rozhodnutí (případně ve spojení s možností užívat další cizí pozemky) toto spojení získá.

    Právní důvod k užívání těchto jiných pozemků musí žalobce v řízení tvrdit a prokázat. Může jít o služebnost, nájem nebo jiný právní důvod. Nicméně sama skutečnost, že vlastníci ostatních pozemků žalobci v užívání jejich pozemků nebrání, by podle mého názoru stačit neměla. V řadě případů ostatně o tomto užívání ani nemusí vědět a v okamžiku, kdy se o něm dozví, mu začnou bránit a žalobce o přístup ke svému pozemku navzdory mezitím soudem zřízené nezbytné cestě (k jiným pozemkům) přijde. I v těchto případech by tudíž měl žalobce prokázat přinejmenším výslovný souhlas vlastníků pozemků, které k přístupu na svůj pozemek užívá.

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    V těchto případech by dále podle mého názoru mohl být právní důvod k užívání těchto dalších pozemků faktorem, k němuž by soud přihlížel při určení, v jaké formě bude nezbytná cesta zřízena. Podle § 1029 odst. 2 občanského zákoníku může soud nezbytnou cestu povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Z textu zákona by tedy bylo možné usuzovat, že primární by měla být jiná forma nezbytné cesty, tedy závazek a teprve sekundární služebnost. Z judikatury však naopak vyplývá, že by měla být zřizována především jako služebnost. Ta je podstatně „trvanlivější“, jelikož se váže přímo k pozemku a jeho užívání pro přístup k sousednímu pozemku musí strpět každý jeho (i budoucí) vlastník. Naproti tomu nezbytná cesta zřízená jako závazek by zavazovala pouze aktuálního vlastníka - žalovaného a v případě změny vlastníka by se musela řešit otázka, zda povinnost strpět užívání pozemku pro přístup k sousednímu pozemku na nového vlastníka přechází nebo na něj musí být převedena, případně znovu uložena.

    Tato „trvanlivost“ služebnosti však není tak významným argumentem v případě, že žalobce pro přístup na svůj pozemek potřebuje užívat nejen pozemek žalovaného, k němuž požaduje zřídit nezbytnou cestu, ale současně i jiný pozemek, který užívá na základě závazku, typicky nájmu. Pak by soud měl z povahy věci zvážit, zda i nezbytnou cestu nebude vhodnější zřídit v této podobě (závazku). Při jejím zřízení v podobě služebnosti by v této „trvanlivější“ podobě stejně existovala jen část spojení pozemku s veřejnou cestou.

    Zavinění nedostatku přístupu k pozemku

    Podle § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku soud nezbytnou cestu nezřídí, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá. Toto pravidlo dopadá nejen na situace, kdy se žalobce spojení s veřejnou cestou zbavil, například prodal jeden ze svých pozemků, přes který měl zajištěn přístup na druhý pozemek, ale i na situace, kdy toto spojení nikdy neměl. Jde o situace, kdy pozemek již bez spojení s veřejnou cestou získal, resp. koupil, jelikož například při dědění samozřejmě nelze o hrubé nedbalosti (žalobci nelze vytýkat, že dědictví neodmítl), natož pak o úmyslu hovořit.

    O této formě zavinění lze hovořit například v případě, že vlastník při koupi pozemku dobře věděl, že pozemek spojení s veřejnou cestou nemá a koupil ho (nepochybně za výhodnou cenu) s tím, že se spojení posléze domůže u soudu v podobě nezbytné cesty. Dále půjde o případy, kdy vlastník si absence spojení s veřejnou cestou nebyl vědom, jelikož si dostatečně neprostudoval podklady. I v tomto případě by mělo jít ve většině případů o hrubou nedbalost ve smyslu citovaného ustanovení, jelikož zkoumání přístupu k pozemku před jeho koupí by mělo být samozřejmostí a například aplikace Nahlížení do katastru k tomu nabízí ve standardních situacích i dostatečné možnosti.

    V souladu s judikaturou se při aplikaci citovaného ustanovení zkoumá mimo jiné:

    1. zda a jak se žalobce-nabyvatel pozemku před koupí zajímal o existenci přístupu k němu;
    2. zda žalobce-nabyvatel věděl o absenci přístupu či zda o absenci přístupu vědět mohl a měl;
    3. jak žalobce-nabyvatel naložil s případnou informací o absenci přístupu;
    4. zda se žalobce-nabyvatel pokusil přístup získat již před nabytím pozemku;
    5. zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním žalobce-nabyvatele s vlastníkem sousedního pozemku; a
    6. zda byl žalobce-nabyvatel například v důsledku ujištění prodávajícího v dobré víře ohledně existence přístupu k pozemku.

    V případě, že žalobce-nabyvatel o absenci přístupu věděl, se rozlišuje, zda se pokusil přístup jednáním s vlastníkem sousedního pozemku získat, leč neúspěšně, nebo zda se o to vůbec nepokusil a spoléhal se, že si přístup později vynutí soudní cestou. V prvním případě podle judikatury nelze absenci přístupu žalobci-nabyvateli přičítat k tíži. Podle mého názoru by však tento závěr neměl platit automaticky. Bavíme se o situaci, kdy budoucí žalobce pozemek kupoval, nikoli například zdědil, a bylo pouze na jeho rozhodnutí, zda ho koupí. Je právem vlastníka sousedního pozemku s užíváním jeho pozemku k přístupu na jiný pozemek nesouhlasit. Pokud tedy neexistoval zvláštní důvod ke koupi právě tohoto pozemku, jímž samozřejmě není jeho nízká cena daná absencí přístupu, neměla by neúspěšná snaha přístup získat před koupí být automaticky důvodem pro vyloučení aplikace § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku.

    S aplikací § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku souvisí ještě jedna otázka, a sice význam koupě pozemku bez spojení s veřejnou cestou již před 1. lednem 2014, tedy před nabytím účinnosti (nového) občanského zákoníku a tohoto ustanovení. Starý občanský zákoník obdobné ustanovení neměl, takže žalobce by mohl argumentovat, že v té době nemohl předvídat, že se v důsledku absence snahy o zajištění přístupu k pozemku před jeho koupí nemusí nezbytné cesty později soudní cestou domoci. V souladu s judikaturou se však k této skutečnosti (koupě již za účinnosti starého občanského zákoníku) nepřihlíží.

    Úplata za nezbytnou cestu

    Nezbytná cesta se jako nucené omezení vlastnického práva zřizuje za úplatu. Z § 1035 odst. 5 občanského zákoníku přitom vyplývá, že může být zaplacena jako jednorázová úplata nebo v opakujících se (typicky ročních) dávkách, přičemž (zejména vyšší) jednorázovou úplatu lze rozdělit do více splátek.

    Pro vlastníka pozemku, přes který nezbytná cesta vede, je samozřejmě výhodnější její placení v opakujících se dávkách. Zejména v případě jejího zřízení ve formě služebnosti může trvat i několik desítek let. Je tedy nepřiměřené úplatu za její zřízení určit například jen jako několikanásobek obvyklého ročního nájemného plochy, přes kterou nezbytná cesta vede. Úplatu v opakujících se dávkách také lze i po právní moci soudního rozhodnutí, kterou byla stanovena, zvýšit například s ohledem na inflaci (samozřejmě jen ve vztahu k budoucím dávkám). Obdobně lze zvýšit i jednorázovou úplatu hrazenou ve splátkách (opět ve vztahu k dosud nesplatným splátkám). Způsob hrazení úplaty závisí podle judikatury na její případné výši. Pokud by jednorázová úplata činila částku cca 10.000,- Kč, měla by se hradit právě jako jednorázová, ledaže by s ohledem na nějaké mimořádné okolnosti byl důvod pro její stanovení v opakujících se (ročních) dávkách.

    Mgr. Jan Pořízek,
    advokát

    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář

    Kováků 554/24
    150 00 Praha 5

    Tel.:    +420 296 368 350
    Fax:    + 420 296 368 351
    e-mail:    jan.porizek@mn-legal.eu

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Pořízek (Mališ Nevrkla Legal)
    9. 7. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • K možnosti pozastavit výkon hlasovacích práv společníka z důvodu porušení povinností při výkonu funkce člena voleného orgánu
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Americké jezero žaluje developera

    Související produkty

    Online kurzy

    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Nová právní regulace digitálního trhu a služeb
    • Posuzování platnosti autorskoprávních licencí
    • Vybrané aspekty nového zákona o odpadech
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Micková
    Mgr. Michaela Micková
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Vylučovací žaloba
    • DEAL MONITOR
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.