epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
29. 7. 2021
ID: 113306upozornění pro uživatele

Recentní judikatura k živnosti volné jako předmětu podnikání v obchodním rejstříku

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) dne 12. 5. 2021 v řízení pod sp. zn. NS 27 Cdo 3549/2020 rozhodl o zamítnutí dovolání dovolatele, který se domáhal posouzení zda „návrh na zápis předmětu podnikání „realitní zprostředkování“ do obchodního rejstříku musí být – v režimu právní úpravy účinné od 3. 3. 2020 – doložen (mimo jiné) rozhodnutím valné hromady o změně stanov v situaci, kdy byl jako předmět podnikání společnosti ve stanovách této obchodní společnosti označen a v obchodním rejstříku zapsán „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.

Nejvyšší soud zhodnotil, že vymezení živnosti volné ve stanovách není dostatečně určité k tomu, aby mohl rejstříkový soud k předmětu podnikání zapsat požadované „realitní zprostředkování“. 

K této specifické otázce ohledně poměrně nově změněných podmínek podnikání v oblasti realitního zprostředkování se Nejvyšší soud vyjádřil dosti obšírně a rovnou zabředl i do otázky definice předmětu podnikání ve stanovách společnosti a jeho zapisování do obchodního rejstříku. V bodech [28] až [31] Nejvyšší soud vyslovil k definici předmětu podnikání jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ následovně: „Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem…Nejvyšší soud proto uzavírá, že ani výkladem ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit, jaký je předmět podnikání společnosti (určit jeho konkrétní obsah). Takové ujednání je proto z důvodu neurčitosti jeho obsahu zdánlivé (§ 553 o. z.) a nepřihlíží se k němu (§ 554 o. z.)“. Nejvyšší soud se rovněž vyjádřil i k samotnému zápisu tohoto předmětu podnikání do obchodního rejstříku, když pravil: „Z výše uvedeného rovněž plyne, že do obchodního rejstříku se podle § 25 odst. 1 písm. b) z. v. r. zapisuje předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace, nikoli označení živnosti. Společníci či členové obchodní korporace tak ve vztahu k výčtu oborů činnosti v příloze č. 4 živnostenského zákona zpravidla určí (a společenská smlouva, resp. stanovy, obsahují) některé z vypočtených oborů činnosti. Tyto budou do obchodního rejstříku zapsány jako předmět podnikání nebo činnosti korporace. Je-li ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, odporuje tento zápis § 25 odst. 1 písm. b) z. v. r. a je třeba zjednat nápravu postupem podle § 9 odst. 1 z. v. r.“.

Podle výše uvedeného by tak v případě, že by obchodní společnost měla v obchodním rejstříku v sekci „Předmět podnikání“ uvedenou pouze formuli „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, nesplňovala by podmínky zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), což by v nejhorším případě mohlo znamenat i zrušení společnosti s likvidací.  Přestože předmětné rozhodnutí vypadá na první pohled pro řadu společností poměrně fatálně, podle autorů tohoto článku není ještě důvod k panice.

Nicotnost zápisu

Reklama
Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2022
Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2022
20.5.2022 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Jako problematický spatřujeme náhled Nejvyššího soudu na nicotnost ujednání o předmětu společnosti. Podle Nejvyššího soudu z předmětu podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ nelze vyčíst konkrétní činnost podnikání společnosti, což způsobuje zdánlivost jednání podle § 553 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“), ke kterému se zákona nepřihlíží.

Neurčitost právního jednání nastává, když projev vůle, který směřoval k právnímu jednání, není dostatečně konkrétní a jasný, takže nelze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Platí, že obsah právního jednání je vymezen dostatečně, pokud lze určit, jaká práva a povinnosti mají z právního jednání stranám vzniknout. Totéž platí ohledně předmětu právního jednání, který je vymezen dostatečně, je-li specifikován tak, že jej lze identifikovat a odlišit od předmětů jiných.[1] Nesrozumitelnost či neurčitost lze však překonat výkladem neboli interpretací právního jednání. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31.10.2017 v řízení pod sp. zn. 29 Cdo 61/2017 uvedl, že „Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov).“[2] Podle autorů tohoto článku zde není pochyb o úmyslu statutárního orgánu obchodní společnosti zapsat předmět podnikání jako živnost volnou. Vyvstává zde tedy otázka, z čeho Nejvyšší soud posuzuje neurčitost zapsaného předmětu podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Živnost volná je v českém právním systému právě pouze jedna a poskytuje dostatečné odlišení od živností řemeslných, vázaných a koncesovaných. Pokud by Nejvyšší soud požadoval uvedení všech zapsaných oborů činností, nahrazoval by obchodní rejstřík funkci živnostenského rejstříku, což jeho účelem nepochybně není.

Nadto lze podotknout, že zápisy do obchodního rejstříku jsou jednostranným, deklaratorním úkonem, kde se plně uplatní zásada dispozitivnosti, a je pouze věcí konkrétní společnosti, jakou skutečnost chce mít v obchodním rejstříku zapsanou (s ohledem tedy na to, že tato skutečnost nesmí být nijak lživá či jinak porušovat právní zásady). Pokud si společnost určí, že v obchodním rejstříku bude mít uvedenou poněkud obecnější formuli, není v kompetencích soudu společnost nutit tento zápis konkretizovat.

Praxe rejstříkových soudů

Podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. b) se do veřejného rejstříku zapíše předmět činnosti nebo podnikání, nicméně o formě předmětné ustanovení nepojednává. I v případě, že bychom přijali tezi Nejvyššího soudu o neurčitosti zápisu, považujeme za neetické obchodní společnosti kvůli tomuto trestat. Po novele živnostenského zákona v roce 2008 to byly právě rejstříkové soudy, které zavedly praxi zapisovat z vlastního podnětu a bez návrhu dotčených společností změnu předmětu podnikání právnických osob právě na onu formuli „Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 živnostenského zákona“. Tato praxe zde již navíc existuje řadu let a až na pár akademických názorů a rozhodnutí nižších soudů zde nikdy neexistovala iniciativa ji změnit.

Stejný postoj k tomuto tématu ostatně zaujal i Vrchní soud v Praze, a to v rozhodnutí ze dne 25.7.2018 se sp. zn. 14 Cmo 465/2017, kdy uvedl, že nelze vyloučit, aby byly v rámci předmětu podnikání zapsány i konkrétní obory činnosti, nicméně ze stávající praxe rejstříkových soudů je patrné, že do obchodního rejstříku zapisují předmět podnikání živnosti volné bez další specifikace spočívající v uvedení oborů činností, které má podnikatel zapsán v živnostenském rejstříku.[3]

Zároveň považujeme za vhodné zmínit, že rejstříkové soudy pravděpodobně nemají kapacitu proti obchodním společnostem s předmětným zápisem předmětu činnosti jakkoliv zasahovat. I kdyby se situace nakonec změnila a rejstříkové soudy našly dostatek prostoru obchodní společnosti do těchto změn nutit, bylo by nutné se současně pozastavit nad relevancí tohoto problému, kdy podle našeho názoru mají rejstříkové soudy významnější cíle, které musí v rámci své činnosti sledovat.

Závěr

Závěrem musíme podotknout, že přestože předmětné rozhodnutí vyvolalo v právnickém prostoru dosti paniky spojené s odevzdaností, nevidíme předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu tak katastrofálně jako jiní. Jak jsme uvedli v předchozích odstavcích, s argumentací Nejvyššího soudu se dle našeho názoru nelze v současnosti plně ztotožnit. Dále lze zmínit, že řada společností, které mají v obchodním rejstříku uveden předmět činnosti jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, mají ve stanovách uvedeny konkrétní druhy činnosti, přičemž v těchto případech společnostem stačí provést pouze změnu v obchodním rejstříku. Současně jako další překážku realizace této změny vidíme vytíženost soudů, kdy podle našeho názoru rejstříkové soudy nemají kapacitu společnosti, kterých se rozhodnutí týká, vyzývat k nápravě nebo následně sankcionovat.

Přestože neshledáváme tento problém jako nepřekonatelný, ocenili bychom, kdyby ze strany Nejvyššího soudu přišlo sjednocující stanovisko k této tématice, kde by byl konečně zaujat konečný postoj v této věci a současně zodpovězeny související otázky. V této podobě působí rozhodnutí pouze jako obiter dictum a o jeho závaznosti lze polemizovat. Ukáže až nejbližší budoucnost, jak se předmětné rozhodnutí odrazí do života obchodních společností nejen v rámci obchodního rejstříku.


Mgr. Daniel Jankanič,
advokát


Mgr. Jan Smítal
,
advokátní koncipient


Advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.

Lazarská 11/6
120 00  Praha 2

Tel.:    +420 222 517 466
Fax:    +420 222 517 478
e-mail:    office@ak-vych.cz

 

[1]HANDLAR, Jiří. § 553 [Neurčitost a nesrozumitelnost]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1977.

[2] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 10. 2017 pod sp.zn. 29 Cdo 61/2017, dostupný například zde: http://kraken.slv.cz/29Cdo61/2017

[3] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2018, 14 Cmo 465/2017, 25. 7. 2018


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Daniel Jankanič, Mgr. Jan Smítal (Vych & Partners)
29. 7. 2021
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Zadání zakázek na dodávku elektřiny pro rok 2023 sektorovými zadavateli
  • Klamavá označení místa původu potravin
  • K uplatnění nároku na náhradu škody způsobené orgánem veřejné správy narušením hospodářské soutěže
  • Duševní vlastnictví je základ startupu
  • Příplatky v akciové společnosti
  • Právní úprava spotřebitelského práva – 2. díl – právní úprava de lege lata
  • Povinnosti zhotovitele stavby ve vztahu k projektové dokumentaci zajištěné objednatelem
  • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva
  • Investiční arbitráže v roce 2021: Rekordní rok

Související produkty

Online kurzy

  • Spolky pohledem daňového práva
  • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2022)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2022)
  • Nový stavební zákon - Jak zvládnout přechodné období - 5. díl - Plánovací smlouvy
Lektoři kurzů
Mgr. Lukáš Sommer
Mgr. Lukáš Sommer
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr.  František Málek
Mgr. František Málek
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
Mgr.  Adam  Janováč
Mgr. Adam Janováč
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2021 - část 11.
  • Zákon o elektronizaci zdravotnictví
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Náhrada škody
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Doručování
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Kdy a jakou náhradu škody za nemoc covid 19 a úrazy při home office?
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • K otázce obrany proti nesprávnému postupu zadavatele u veřejných zakázek malého rozsahu
  • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
  • Prostý elektronický podpis dle EIDAS v soudní praxi
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Limity svobody projevu v kontextu války na Ukrajině
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Jak s dovolenou za rok 2021
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Náhrada škody

Cena nových přepravních obalů je skutečnou škodou na odcizených, zčásti opotřebených obalech, které jsou využívány v uzavřeném systému více dodavateli k přepravě výrobků...

Doručování

Materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti i přes její vadné (v rozporu se zákonem učiněné) doručení, může být z povahy věci naplněna pouze v případě,...

Diskriminace (exkluzivně pro předplatitele)

Služby určené veřejnosti v sobě zahrnují nejen služby dostupné (nabízené) veřejnosti jako je přístup ke zboží a službám typu péče o tělo (např. kadeřnictví, pedikúra), o...

Právní jednání

Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá...

Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah,...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.